Žijeme v nelehké době, kdy je spravedlnost tak moc potřeba. Uvědomme si, že nedostatek spravedlnosti škodí a duchovně znečišťuje celou zemi. Spravedlnost je úžasná ctnost, která by se měla odrážet v celém stvoření, aby přinesla harmonii, řád a bezpečí.
Spravedlnost, jeden z nejvýraznějších Božích atributů v Písmu, je zároveň jedním z nejméně pochopitelných. Oddělit Boží spravedlnost od Jeho svatosti nebo dobroty se zdá být složité. Žalm 11,7[1] říká: „Hospodin je spravedlivý, miluje spravedlivé skutky; upřímní spatří jeho tvář.“
Jak můžeme žít spravedlivě? Je to docela jednoduché: chovejme se k druhým tak, jak se Bůh chová k nám. Odpustil nám Bůh? Odpusťme i my druhým. Žehná nám Bůh? Žehnejme i my druhým.
Nechovejme se, jako bychom byli pány světa, protože ten pravý Pán se může rozzlobit. Nepovažujme svůj čas za něco, co můžeme ovládat, protože nic nezměníme! Ctěme Stvořitele a On nám požehná.
Koloským 3,25[2] nám připomíná: „Kdo se dopouští bezpráví, dostane odplatu za bezpráví, neboť u Boha není žádné stranění.“
Milujte Hospodina, všichni jeho věrní! Pravdivé lidi Hospodin střeží, leč odplácí plně těm, kdo jednají povýšeně.
Posilněte se a buďte odvážní. Nebojte se a nemějte z nich strach, neboť Hospodin, tvůj Bůh, půjde s tebou. Nenechá tě klesnout a neopustí tě.
Já, já jsem váš utěšitel. Kdo jsi ty, že se bojíš člověka, který umírá, a lidského syna, který dopadá jako tráva?
Neodhazujte tedy svou smělou důvěru, která má velikou odplatu.
Je vám totiž třeba vytrvalosti, abyste vykonali Boží vůli a obdrželi zaslíbení.
Řekl jim: Jděte, jezte tučná jídla, pijte sladké nápoje a posílejte podíly těm, kteří nic nemají, protože tento den je svatý našemu Pánu. Netrapte se, protože radost z Hospodina bude vaší silou.
I kdyby fíkovník nerozkvetl a na révě nebyla úroda, selhal výnos olivy a pole nevydala potravu, z ohrady zmizel brav a ve stájích nebyl skot,
já se budu radovat v Hospodinu, budu jásat v Bohu, který mě zachraňuje.
Ten, kdo přebývá v úkrytu Nejvyššího, přečká noc ve stínu Všemohoucího.
Říkám o Hospodinu: Je mé útočiště, má tvrz, můj Bůh, v něho doufám.
Hle, Bůh je má záchrana, budu mu důvěřovat a nebudu se strachovat, vždyť Hospodin je mou silou i mocí -- stal se mou záchranou.
I kdybych šel údolím nejhlubší tmy, nebudu se bát zlého, neboť ty jsi se mnou. Tvé žezlo a tvá hůl mě potěšují.
Davidův žalm. Hospodin je můj pastýř, nebudu mít nedostatek.
Dává mi uléhat na travnatých pastvinách, přivádí mě k vodě na místech odpočinku.
Kdyby se proti mně položilo vojsko, mé srdce se nebude bát. Kdyby se proti mně zvedla bitva, i tehdy budu doufat.
Oznam mi zrána své milosrdenství, vždyť doufám v tebe! Dej mi poznat cestu, kterou mám jít; vždyť k tobě pozvedám svou duši!
Víme, že těm, kteří milují Boha, všechny věci spolu působí k dobrému, těm, kdo jsou povoláni podle jeho předsevzetí.
Nyní vím, že Hospodin zachrání svého pomazaného, že mu odpoví ze svého svatého nebe mocnými spásnými činy své pravice!
Jedni doufají ve vozy, druzí zase v koně, my však připomínáme jméno Hospodina, našeho Boha.
Aby můj nepřítel neřekl: Zdolal jsem ho. Padnuli, moji protivníci budou jásat.
Já však doufám v tvé milosrdenství; mé srdce jásá nad tvou spásou. Budu Hospodinu zpívat, protože mi prokázal dobro.
Důvěřuj Hospodinu celým svým srdcem, nespoléhej se na svoji rozumnost.
Poznávej ho na všech svých cestách, a on napřímí tvé stezky.
Den ve tvých nádvořích je lepší než tisíc jinde. Zvolím raději stát na prahu v domě svého Boha, než pobývat ve stanech ničemů.
Vždyť Bůh Hospodin je slunce i štít. Hospodin dává milost i slávu, neodepře dobro těm, kdo žijí bezúhonně.
Bůh -- jeho cesta je bezúhonná, Hospodinova řeč je přečištěná, on je štítem všem, kteří v něm mají útočiště.
Když ulehneš, nebudeš se strachovat; lehneš si, a tvůj spánek bude příjemný.
Neboj se náhlého strachu, ani když přijde ničivá bouře na ničemy.
Neboť Hospodin ti bude po boku a bude chránit tvou nohu před polapením.
Na to vzpomínám a vylévám v sobě svou duši, jak jsem chodíval v zástupu a ubíral jsem se do Božího domu za zvuku jásotu a děkovných písní davu slavícího svátek.
on bude soudit celý svět spravedlivě; národy rozsoudí s přímostí.
Hospodin je nepřístupným hradem utlačených, je nepřístupným hradem v dobách soužení.
Davidův pamětní zápis. Chraň mě, Bože, neboť v tobě hledám útočiště.
Řekni Hospodinu: Pane, ty jsi mé dobro, mimo tebe žádné nemám.
Důvěřuj Hospodinu a čiň dobré; přebývej v zemi a pěstuj poctivost.
Měj rozkoš z Hospodina -- on naplní prosby tvého srdce.
Do úst mi vložil novou píseň, chválu našemu Bohu. Mnozí to uvidí, pojme je bázeň a budou doufat v Hospodina.
Takovou pak máme skrze Krista důvěru k Bohu:
Ne sami ze sebe se pokládáme za způsobilé, jako bychom měli něco sami ze sebe, ale naše způsobilost je z Boha.
On nás také učinil způsobilými k tomu, abychom byli služebníky Nové smlouvy, ne litery, nýbrž Ducha; neboť litera zabíjí, ale Duch obživuje.
Vyjev jejich vinu, Bože! Kéž pro ty své plány padnou! Rozežeň je pro množství jejich přestoupení, vždyť se proti tobě vzepřeli.
Kéž se radují všichni, kteří v tobě mají útočiště. Navěky budou jásat a ty je budeš chránit. Kéž se z tebe veselí ti, kdo milují tvé jméno!
Kéž by už skončilo zlo ničemů a kéž by byl upevněn spravedlivý, Bože spravedlivý, který zkoumáš srdce i ledví.
Ty jsi svatý, trůníš na chvalách Izraele.
V tebe doufali naši otcové, doufali, a tys je vytrhoval.
Neboj se, protože já jsem s tebou, nehleď ustrašeně, protože já jsem tvůj Bůh. Budu tě posilovat, ano, budu ti pomáhat a držet tě svou spravedlivou pravicí.
Duch Panovníka Hospodina je na mně, protože mne Hospodin pomazal. Poslal mne přinášet radostnou novinu pokorným, ovázat rány zlomeným v srdci, vyhlásit zajatcům propuštění a vězňům otevření žaláře;
A já požádám Otce a on vám dá jiného Zastánce, aby byl s vámi na věčnost --
Ducha pravdy, jejž svět nemůže přijmout, protože ho nevidí ani nezná. Vy jej znáte, neboť u vás zůstává a ve vás bude.
Požehnaný Bůh a Otec našeho Pána Ježíše Krista, Otec milosrdenství a Bůh veškerého povzbuzení,
který nás povzbuzuje v každém našem soužení, abychom i my mohli povzbuzovat ty, kteří jsou v jakémkoli soužení, tím povzbuzením, kterým Bůh povzbuzuje nás.
O nic nebuďte úzkostliví, ale ve všem oznamujte Bohu své žádosti v modlitbě a prosbě s děkováním.
A pokoj Boží, který převyšuje všechno porozumění, bude střežit vaše srdce a vaše myšlenky v Kristu Ježíši.
Bůh naděje kéž vás naplní veškerou radostí a pokojem ve víře, abyste se rozhojňovali v naději mocí Ducha Svatého.
Neboť Panovník neodvrhne navěky;
neboť jestliže sklíčil, slituje se podle svého hojného milosrdenství.
Neboť ne z vlastního rozmaru pokořuje či skličuje syny člověka.
Neboť nemáme takového velekněze, který by s námi nemohl soucítit v našich slabostech, nýbrž takového, který ve všem prošel zkouškami podobně jako my, avšak bez hříchu.
Přistupujme tedy s důvěrou k trůnu milosti, abychom přijali milosrdenství a nalezli milost ku pomoci v pravý čas.
I řekneš v onen den: Budu ti vzdávat chválu, Hospodine! Ačkoliv ses na mne hněval, tvůj hněv se odvrátil a potěšil jsi mě!
Mám totiž za to, že utrpení nynějšího času se nedají srovnat s budoucí slávou, která na nás má být zjevena.
Jsem si jist právě tím, že ten, který ve vás začal dobré dílo, dovede je až do dne Krista Ježíše.
Kam odejdu před tvým duchem? Kam uteču před tvou tváří?
Vystoupímli na nebesa, tam jsi ty. Ustelu si v podsvětí, jsi i tam.
Když se vznesu na křídlech jitřenky a usadím se za koncem moře,
i tam mě bude provázet tvá ruka, tvá pravice se mě chopí.
Pojďte ke mně všichni, kteří těžce pracujete a jste přetíženi, a já vám dám odpočinek.
Vezměte na sebe mé jho a učte se ode mne, neboť jsem tichý a pokorný v srdci; a naleznete odpočinutí svým duším.
Vždyť mé jho je příjemné a mé břemeno je lehké.”
Davidův žalm. Hospodin je můj pastýř, nebudu mít nedostatek.
Dává mi uléhat na travnatých pastvinách, přivádí mě k vodě na místech odpočinku.
Obnovuje mou duši, pro své jméno mě vodí po pravých stezkách.
Výskejte, nebesa, jásej, země, hory, propukněte v radostný křik, protože Hospodin potěšil svůj lid a nad svými zkroušenými se slituje.
Nevydal jsi mě do ruky nepřátel, mé nohy jsi postavil na rovné zemi.
Smiluj se nade mnou, Hospodine, neboť je mi úzko. Trápením mi slábne zrak, duše i tělo.
Je to Hospodinovo milosrdenství, že jsme nezahynuli, neboť nepominulo jeho slitování.
Je nová každé ráno, tvá věrnost je velká.
Mým podílem je Hospodin, říká má duše, proto v něm mám naději.
Miluji Hospodina, vždyť slyší můj hlas, mé úpěnlivé prosby,
naklonil ke mně ucho. Po všechny své dny k němu budu volat.
Když ale ve své tísni úpěnlivě volali k Hospodinu, zachránil je z jejich úzkostí.
Vyvedl je z temnoty, z nejhlubší tmy, a zpřetrhal jejich pouta.
V lásce není strach, ale dokonalá láska strach zahání; vždyť strach působí muka, a kdo se bojí, nedošel dokonalosti v lásce.
Ti, kdo na mě číhají, celý den po mně šlapou. Mnoho je těch, kdo proti mně bojují z výšin.