2 Řekl: Vroucně tě miluji, Hospodine, moje sílo.
2 Miluji tě, Hospodine, sílo má!
2 Z vnitřnosti srdce miluji tě, Hospodine, sílo má.
Mé milosrdenství a má tvrz, můj nedobytný hrad, můj vysvoboditel! Je mi štítem, u něj hledám útočiště, on mi podrobuje lid.
Jen on je má skála a spása, můj nepřístupný hrad -- nepohnu se.
Říkám o Hospodinu: Je mé útočiště, má tvrz, můj Bůh, v něho doufám.
a zdržuj svého otroka i od těch troufalých, aby mě neopanovaly. Pak budu ryzí a prost velikého přestoupení.
Hospodinovo jméno je pevnou věží, spravedlivý do ní poběží a bude v bezpečí.
Jen u Boha je utišení mé duše; od něj pochází má spása.
Bůh je má skála, v něm mám útočiště; je můj štít a roh mé záchrany, můj nedobytný hrad a mé útočiště. Můj zachránce, zachraňuješ mě před násilím.
Hospodine, moje sílo a má záštito, mé útočiště v den soužení, k tobě přijdou národy od končin země a řeknou: Naši otcové jistě zdědili klam, nicotné modly, které neprospějí.
Každý z nich bude jako skrýše před větrem a úkryt před přívalem, jako proudy vody ve vyprahlém kraji, jako stín ohromné skály v žíznivé zemi.
Přikryje tě svými perutěmi, pod jeho křídly máš útočiště, jeho věrnost je pavézou i štítem.
A opět: "Já mu budu důvěřovat;" a opět: "Hle, já a děti, které mi dal Bůh."
Uchovává úspěch pro přímé, je štítem pro ty, kdo žijí bezúhonně,
Davidův žalm. K tobě volám, Hospodine, má skálo, nebuď ke mně hluchý! Neozvešli se mi, budu podobný těm, kdo sestupují v jámu.
Můj milosrdný Bůh mě předchází; Bůh mi ukáže ty, kdo na mě číhají.
Ale já budu navěky zvěstovat, budu opěvovat Boha Jákobova.
Tam dám vyrůst Davidovu rohu, připravím lampu svému pomazanému.
Má síla a píseň je Hospodin, stal se mojí záchranou. On je můj Bůh, budu ho oslavovat, Bůh mého otce, budu ho vyvyšovat.
Miluji Hospodina, vždyť slyší můj hlas, mé úpěnlivé prosby,