Kategorie
PROROCKÉ VERŠE
V Božím slově nacházíme verše, které mluví o tom, co se má stát. Prostřednictvím proroků Bůh mluví ke svému lidu, ale mnoho z toho, co se stane, je už v Bibli napsáno. Nacházíme tam tento krásný verš: "Vždyť proroctví nikdy nevzniklo z lidské vůle, nýbrž z popudu Ducha svatého mluvili svatí muži Boží." (2. Petrova 1,21) Prorocké slovo je klíčem k otevírání a zavírání nebes podle Božího záměru.
Měli bychom porovnávat proroctví, která se už splnila, a na jejich základě se snažit pochopit, co se má stát. Tak můžeme varovat ty, kdo jdou špatnou cestou, a pomoci jim vrátit se na cestu k věčnému životu. A vy, kdo jste připraveni přijmout Krista a být s ním v nebi, vytrvejte až do konce, abyste byli spaseni.
Jestliže se muž nově ožení, ať netáhne s armádou a není mu vůbec nic uloženo. Na jeden rok ať je volný pro svůj dům a dělá radost své ženě, kterou si vzal.
Láska nikdy nezanikne. Proroctví -- ta pominou; jazyky -- ty utichnou; poznání -- to pomine.
Srdce jsi mi odjala, nevěsto má nejdražší, srdce jsi mi odjala očkem svým jediným, zákrutem jediným svého náhrdelníku.
Užívej života se ženou, kterou sis zamiloval, po všechny dny tvého marného života, které ti Bůh dal pod sluncem, všechny dny tvé marnosti, protože to je tvůj podíl ze života a ze tvé námahy, když se namáháš pod sluncem.
A jestliže někdo přemůže jednoho, dva před ním obstojí. A trojitá šňůra se nepřetrhne snadno.
Ženy, [podřizujte se] svým mužům jako Pánu,
neboť muž je hlavou ženy, jako je Kristus hlavou církve; on [je] zachráncem těla.
On [jim] odpověděl: “Nečetli jste, že ten, který stvořil člověka, od počátku "učinil je jako muže a ženu"?
A řekl: "Proto člověk opustí otce i matku a přilne ke své ženě a ti dva budou jedno tělo",
takže již nejsou dva, ale jedno tělo. Co tedy Bůh spojil, ať člověk neodděluje!”
Ale také jeden každý z vás ať miluje svou ženu jako sám sebe a žena ať se bojí svého muže.
Jestliže se někdo nestará o své vlastní a hlavně o členy své rodiny, zapřel víru a je horší než nevěřící.
Podřizujte se jeden druhému v bázni před Kristem:
Ženy, [podřizujte se] svým mužům jako Pánu,
Chovej mne jak pečetidlo u srdce, měj mě jako pečetítko při ruce. Vždyť láska je silná jako smrt, žárlivost jako záhrobí tvrdá, žár její žárem ohně zhrdá.
Stejně muži: žijte se svými ženami podle poznání jako se slabší ženskou nádoboua prokazujte jim úctu jako spoludědičkám milosti života, aby vaše modlitby neměly překážku.
Láska je trpělivá, dobrotivá, láska nezávidí, [láska] se nevychloubá a není domýšlivá.
Nejedná nečestně, nehledá svůj prospěch, nerozčiluje se, nepočítá zlo.
Neraduje se z nepravosti, ale raduje se spolu s pravdou.
Všechno snáší, všemu věří, ve vše doufá, všechno vydrží.
Lépe je dvěma než jednomu, neboť mají lepší mzdu za svou námahu.
Vždyť jestliže upadnou, jeden pomůže svému druhovi vstát. Ale běda jednomu, když upadne a nemá druhého, který by mu pomohl vstát.
Ženy, podřizujte se svým mužům, jak se sluší v Pánu.
Muži, milujte své ženy a nebuďte k nim příkří.
Buďte k sobě navzájem laskaví, milosrdní a odpouštějte si navzájem, jako i Bůh v Kristu odpustil vám.
Láska ať je bez přetvářky. Ošklivte si zlo, lněte k dobrému.
Vroucně se navzájem milujte bratrskou láskou, v prokazování úcty předcházejte jeden druhého.
Manželství ať je u všech ve vážnosti a manželské lože neposkvrněné, neboť smilníky a cizoložníky bude soudit Bůh.
Ale já vám pravím, že každý, kdo propouští svou ženu, kromě případu smilstva, uvádí ji do cizoložství, a kdo by se s propuštěnou oženil, cizoloží.”
Ale abyste se vyvarovali smilstva, ať má každý svou ženu a každá ať má svého muže.
Muž ať plní své ženě, čím je povinen, a stejně i žena svému muži.
Vdaná žena je zákonem vázána k žijícímu muži; jestliže však její muž zemře, je tohoto zákona zproštěna.
Nuže tedy, pokud je její muž naživu, oddáli se jinému muži, bude prohlášena za cizoložnici. Jestliže však její muž zemře, je od toho zákona svobodná, takže nebude cizoložnicí, když se oddá jinému muži.
Manželům však nařizuji -- ne já, ale Pán -- aby žena od muže neodcházela.
Když by však přece odešla, ať zůstává nevdaná nebo ať se s mužem smíří. Také muž ať neopouští ženu.
Píseň stupňů, Šalomounova. Pokud Hospodin nebuduje dům, marně se na něm namáhají stavitelé. Pokud Hospodin nestřeží město, marně bdí strážce.
Tvá žena bude jako úrodná réva uvnitř tvého domu, tví synové jako výhonky oliv kolem tvého stolu.
Hle, takto bude požehnáno muži, který se bojí Hospodina.
Ostatním pak pravím já, ne Pán: Jestliže má některý bratr nevěřící ženu a ona je ochotna s ním žít, ať ji neopouští.
A máli některá žena nevěřícího muže a on je ochoten s ní žít, ať svého muže neopouští.
Neboť nevěřící muž je posvěcen ve své ženě a nevěřící žena je posvěcena ve svém muži. Vždyť jinak by vaše děti byly nečisté, avšak nyní jsou svaté.
s veškerou pokorou a mírností, s trpělivostí se navzájem snášeli v lásce
a usilovali zachovávat jednotu Ducha ve svazku pokoje.
Izák uvedl Rebeku do stanu své matky Sáry a vzal si ji. Stala se jeho ženou a Izák si ji zamiloval. Tak po smrti své matky došel útěchy.
Nikomu nebuďte nic dlužni, než abyste se navzájem milovali, neboť ten, kdo miluje druhého, naplnil Zákon.
Ať je požehnaný tvůj pramen, raduj se z ženy svého mládí.
Ta líbezná laň, ta půvabná srna, její prsy ať tě uspokojují v každé době, její láskou se opájej ustavičně.
Neodpírejte se navzájem, leda po vzájemné dohodě na čas, abyste se uvolnili pro modlitbu, a opět buďte spolu, aby vás pro vaši nezdrženlivost nepokoušel Satan.
Napodobujte tedy Boha jako milované děti
a žijte v lásce, jako i Kristus miloval nás a vydal sám sebe za nás jako dar a oběť Bohu v příjemnou vůni.
Jákob tedy sloužil za Ráchel sedm let, ale připadalo mu to jako několik dnů, protože ji miloval.
Byli jste přece povoláni do svobody, bratři. Jen aby se vám ta svoboda nestala záminkou pro tělo. Vy však skrze lásku služte jedni druhým.
a buďme pozorní jedni k druhým, abychom se rozněcovali v lásce a dobrých skutcích.
Nezanedbávejme své společné shromažďování, jak mají někteří ve zvyku, nýbrž povzbuzujme se, a to tím více, čím více vidíte, že se ten den přibližuje.
nic nedělejte ze soupeření ani z ješitnosti, nýbrž v pokoře pokládejte jeden druhého za přednějšího než sebe.
Nevěnujte pozornost každý jen vlastním zájmům, nýbrž každý i zájmům těch druhých.
Vroucně se navzájem milujte bratrskou láskou, v prokazování úcty předcházejte jeden druhého.
Srdce jsi mi odjala, nevěsto má nejdražší, srdce jsi mi odjala očkem svým jediným, zákrutem jediným svého náhrdelníku.
Jak je krásné milování tvé, nevěsto má nejdražší, oč lepší je nad víno tvé milování. Nade všechny balzámy tvé oleje voní.
Pravím vám, že kdo by propustil svou ženu, pokud by to nebylo na základě smilstva, a oženil se s jinou, cizoloží; [a kdo by se s propuštěnou oženil, cizoloží].”
Vybízím vás tedy, bratři, skrze milosrdenství Boží, abyste vydali svá těla v oběť živou, svatou a příjemnou Bohu; to je vaše rozumná služba Bohu.
A nepřipodobňujte se tomuto věku, nýbrž proměňujte se obnovou [své] mysli, abyste mohli zkoumat, co je Boží vůle, co je dobré, přijatelné a dokonalé.
Žena je vázána [zákonem] po dobu, kdy žije její muž. Když její muž zemře, je svobodná a může se vdát, za koho chce, ale jen v Pánu.