1 Korinčanom 12 - Prekmurska NZ & Psalmi (1928)

XII. TÁL. I. Dühá dári so vnôgi 1–13. II. Têla kotrige so vnôge 14–31. I.

¹ Od ti dühovni dárov pa, bratje, neščem; ka bi nikaj nêznali.

² Znáte; ka ste poganje bilí: k nêmim bolvanom kak ste pelani; tak ste hodili.

³ Záto na znánje vám dám: kâ nišče, vu Dühi Božem gučéči, ne právi prekléstvo na Jezuša: i nišče nemre erčti Gospôdna Jezuša nego vu S. Dühi.

⁴ Rázločki so pa med dármi; te isti je pa Düh.

⁵ I rázločki so vu slüžbaj; i te isti je Gospod.

⁶ I rázločki so vu delaj; te isti je pa Bôg, delajôči vsa vu vsê.

⁷ Vsákšemi se pa dá skázanje Dühá na hasek.

⁸ Ár istina po Dühi se dá etomi rêč modrôsti; tomi drügomi pa rêč spoznanja pôleg tistoga Dühá.

⁹ Drügomi pa vera vu onom istom Dühi: drügomi pa dári vračüvanja vu onom istom Dühi.

¹⁰ Drügomi pa na čüdna dela zmožnosti: drügomi pa proroküvanje: drügomi pa razsodjávanje dühôv: drügomi pa rázločnost jezikov: drügomi pa razkládanje jezikov.

¹¹ Vsa eta pa dela eden i tisti Düh rázdeljávajôči svoja lastivna vsákšemi; kak ščé.

¹² Ár liki je têlo edno i kotrig má vnogo, vse kotrige pa ednoga têla, či gli ji je dosta, dönok so li edno têlo: tak i Kristuš.

¹³ Ár i v ednom Dühi smo mí vsi vu edno têlo okrstšeni, ali smo Židovje, ali Grki, ali slugi, ali slobodnjácke, i vsi smo vu eden Düh napojeni.

II.

¹⁴ Ár i têlo je nej edna kotriga; nego vnôge.

¹⁵ Či erčé nôga; da sem nej rôka, nej sem z têla: jeli je záto nej z têla?

¹⁶ I či erčé vühô, da sem nej okô, nej sem z têla: jeli je záto nej z têla?

¹⁷ Či je cêlo têlo okô: gde je slüjh? či je cêlo slüjh: gde je pridihalo?

¹⁸ Zdaj je pa Bôg postavo kotrige edno vsáko ž njíh vu têlo; kak je šteo.

¹⁹ Či so pa vse edna kotriga; gde je têlo?

²⁰ Zdaj je pa istina dosta kotrig: edno je pa têlo.

²¹ Nemore pa okô erčti rokê; nej mi te trbê: ali pa gláva nogám; nej mi vás trbê.

²² Nego vnogo bole; štere kotríge têla se vidijo naj nemočnêše bidti, naj potrebnêše so.

²³ I štere štímamo naj nepoštenêše bidti têla, okoli tê naj vékše poštenjé činímo, i ta nesnájžna naša vékšo snájgo májo.

²⁴ Ta snájžna pa naša ne potrebüjo snajge. Nego Bôg je tak zglíhao têlo: da je onoj kotrigi, šteroj se je kaj zmenkalo, obilnêše poštenjé dáo.

²⁵ Naj ne bode razščêsanje vu têli: nego naj kotrige edna za drügo skrb májo.

²⁶ I, či trpí edna kotriga, vküp trpíjo vse kotrige: či se díči edna kotriga; ž njôv se radüjo vse kotrige.

²⁷ Ví ste pa têlo Kristušovo i z ednoga tála kotrige.

²⁸ I níke istina je postavo Bôg vu cérkvi prvo Apoštole, drügôč proroke, tretíč vučitele, potom močí, sledka dári ozdrávlenjá, pomočníke, ravnáče, vnoga jezikov znánce.

²⁹ Jeli so tak záto vsi Apoštolje? Jeli so vsi prorocke? Jeli so vsi vučitelje? Jeli so vsi močí?

³⁰ Jeli vsi dári ozdrávlenjá májo? Jeli vsi z jezikmi gučíjo? Jeli vsi raskládajo?

³¹ Vgánjajte se pa za te naj bôgše dári. I ešče od toga jakšo cesto vám pokážem.