Lʉkas 6 - Kálar Nzyɛ̌m : Ejwán é Sáá

Yésʉs e metié mé á dwɛ̂ʼ móhó sábat ma

¹ Ɨ́ gúú móhó sábat, Yésʉs, bé le ompʉ́n bé, bé á be ó lɨ́ ecɨɨ témé bipemé méde. Ompʉ́n bé nzě nyɛl ébúʼo mítú mí mpíha ɨ́ bipemé byaá, goblɔɔ, mwâʼlɔɔ mpúmó, nzě gɔ́na le ede.

² Nó bʉ́ʉ́ óFarizyɛ̂n, bé á nze dî e bé ó: «Bɨ̌n bé lɨ́ esâ sá dí ajala le esyɛ́ɛ ɨ́ móhó sábat ɨ́ yé?»

³ Yésʉs ntɔ̂ʼ yala e bé ó: «Bɨ̌n bé á bé así láǎ mpʉ̌ David á sâ ɨ́ jɔʼ nzâ á mɛ̂r bé e sɔ́má yé yɨ́ ɛ́?

⁴ Nzê bɨ̌n bé agʉ́a ó, bé á si nî mpáh Nzyɛ̌m ɛ̌? David bánǎ nʉa bíblêr byé á nɛŋɔɔ lɨ́ edwě Nzyɛ̌m kûm bí, de yʉ́ʉ́. Píe tɨ̂, nye nzě pɛ̂ʼ bʉ̂r ó sɔ́má yé, bɨ́bɛ̂h nzě de. Tó kœb ó, mʉr ngwár ɨ́ sɔ́má yaá, nye á bé ajala le ede bíblêr byaá, njɨ opara mé Nzyɛ̌m bé omér.»

⁵ Yésʉs ntɔ̂ʼ lɛ́ɛ e bé ó: «Mwân mé Mʉr ó dí njwɨ́ɨ sábat.»

Yésʉs lɨ́ etiʼ mʉ̂r ɨ́ móhó sábat

⁶ Ɨ́ gúú móhó sábat, Yésʉs ntɔ̂ʼ nî ɨ́ nyʉ́ʉ́ mpáh minjɨʼla, nzě lɛ̂ʼle bʉ̂r tɨ̂. Yé á be ó e nyʉ́ʉ́ mʉ̂r á be e mbó éjʉ́m wé ɨ́ swâm swâm nyá.

⁷ Nó olɛ̂ʼla o métié, bé l'oFarizyɛ̂n, bé á be ó lɨ́ etirwǒ Yésʉs, lɨ́ edwɛ̂ʼ nkʉ̂ nye ótiʼ mʉ̂r waá ɨ́ móhó sábat. Nyé ósâ nó wá, bé opur nyê.

⁸ Tó kœb ó, Yésʉs á be ó lɨ́ ekʉ́ gʉ́a bíjwɨʼ byɔ́ɔ́ bíbyɛ̂h. Nye e mʉrʉ̂m á be e mbô ɨ́ swâm swâm nyá ó: «Gbɔlwaa sí. Tyɛ́bɨ́ɨ́ tîtyěl témé bʉr bâ.» Nye ntɔ̂ʼ gbɔlwa sí, tyɛ̂b tîtyěl.

⁹ Yésʉs nzě lɛ́ɛ e bé ó: «Me lɨ́ edî bɨ́n ó: le embɨa, le ebébe, etié gá lɨ́ná, lé kamle ó, mʉr sâʼ yé ɨ́ móhó sábat? Le etiʼ mʉ̂r, le ejʉ̂ mʉ̂r: lé kamle yé?»

¹⁰ Nye kʉ́ nzě bɨʼ bɨ́bɛ̂h mejwôʼlʉ. Nye e mbêl ó: «Syɛ́mɨ́ɨ́ mbó gô. Mbêl ntɔ̂ʼ sâ nó, mbó mû nye mbɨ̂mbɨá.»

¹¹ Bʉ́ʉ́ bʉ̂r o b'á bee nó bá, bê kʉ́ nzě jóʼo mébúʼ. Bé ntɔ̂ʼ lwibla lɨ́ esáǎ mbi ébébe bé dí e nkul esâ Yésʉs wɨ́.

Yésʉs lɨ́ etwâr bʉ̂r o mílʉ́mlʉ́ bé

¹² Jɔʼ yaá, Yésʉs ntɔ̂ʼ bére lɨ́ ecwɨ̂ʼ kʉ́, lɨ́ etó jɨʼla e Nzyɛ̌m. Nye á si lɛŋ pum ntinɨ̂ gʉ̂, njɨ lɨ́ ejɨʼla.

¹³ Nó ɨ́ jɔ̌ʼ mɛ́n wé á lɔ́ma yɨ́, nye ntɔ̂ʼ jébe ómpʉ́n bé, ntɔ̂ʼ twâr bʉ́ʉ́. Bím nyé á twâr yɨ́, bʉr kám le obá. Nye ntɔ̂ʼ jɨ̂jebe bé ó, bʉr o mílʉ́mlʉ́ bé.

¹⁴ Nye á twâr ó, Simon, mʉr nyé á jwɨr “Pétrus” nyá, bé e mɨ́ɔɔ́ wé, André, ndu e Jacques, Yʉánɛs, Philippe, Barthélemy,

¹⁵ Matthieu, Thomas, Jacques, mwân mé Alfê, Simon, mʉr á jébɔɔ ó, “kɔmlʉ sí” nyá,

¹⁶ bé e Yʉ́da, mwân mé Jacques, le Yʉ́das Iskariôt, mʉr á bɛ́ma nye nyá.

Yésʉs lɨ́ edwe bʉ̂r milɛ́ʼlá

¹⁷ Jɔ̌ʼ Yésʉs, bé le ompʉ́n bé, bé á sulo lɨ́ ecwɨ̂ʼ, pyálɔɔ̌ gúmó dí ɨ́ bɛɛ́ɛ yɨ́, bê nzě bɔma le ompʉ́n ɨ́ buo buo. Yé á be ntémé ó le entumo e bʉ̂r. Bâʼ á duho ó ɨ́ Yerʉ́zalɛm ndu e mekwár mé sí Yʉ́da. Bʉ́ʉ́ duho bínkana bibá byé á be lɨ́ ebʉ́m é mâŋ bí, Tîr e Sidɔ̂n.

¹⁸ Bé á nze ó, bé jôʼlaa milɛ́ʼlá mé Yésʉs, le enzě sáa ntémé ó, nye pɛ́ʼɛɛ mekpaa mɔ́ɔ́. Nye á si tiʼ bʉr o mímbɨ́a mísísǐm, myé á nzɨnzamra bá.

¹⁹ Mʉr nyɨnyɛ̂h ɨ́ sɔ́má bʉ̂r baá á be lɨ́ esáa édǐ kúna e né ɨ́ lɔ̌b nkûl á duduho ɨ́ nye, nyé á be e né ɨ́ nyʉ̂l nyɨ́. Nye á si tiʼ bɨ́bɛ̂h.

Nzé dí e metyɛʼ me mpóm?

²⁰ Nó nyé á nze dwɛ̂ʼ nko ómpʉ́n bé, bé á be yɨ́, nzě lɛ́ɛ e bé ó: «Metyɛʼ me mpóm, mé díʼee e bɨ̌n, baántéʼenteʼe o bʉ̂r. Mpóʼo mé Nzyɛ̌m á tyélɔɔ ó, lɨ́ esú é bʉ̂r o dí mpʉ bɨ́n bá.

²¹ Metyɛʼ me mpóm, mé díʼee e bɨ̌n, bʉr o dí ejóʼo ménza ɨ́ báánâʼ bá, ebě, bɨ̌n bé óde, díle. Metyɛʼ me mpóm, mé díʼee e bɨ̌n, bʉr o dí ejɨ ɨ́ báánâʼ bá, ebě, medwé mɨ́n, mé ókǎ sûʼla ó bisʉhʉʉ.

²² «Bɨ̌n bé e metyɛʼ me mpóm ɨ́ jɔʼ bʉ̂r nwím bɨ́n yɨ́, le ɨ́ jɔʼ bé pɨ́m bɨ́n, pya bɨ́n, le eláa bɨ́n ɨ́ sɔ́má ósyɛ̂l bé ébébe ebe bɨ́n dí ebúʼla Mwân mé Mʉr yɨ́.

²³ Sohaa gá ɨ́ dʉ́o laá. Lyáháá gá ɨ́ lɔ̌b bísʉhʉʉ, ebě, myɛ́na mɨ́n, mé ɨ́ buo. Mé ó komá ɨ́ jʉ́o kʉ́. Bimpám bi bʉ̂r o dí ebene bɨ́n bá, byé á bɨbe ó lɨ́ esâ bísyɛ́ɛla bimpwár byaá, lɨ́ etíble ógwíha o mílɔ̌b mé Nzyɛ̌m.

²⁴ Nkoó, nye ó e bɨ̌n, okúmá ó bʉ̂r, ebě, bɨ̌n bɨ́ boó bi nkûl ɨ́ miléme lɨ́ okúm le ogbaa wɨ́n.

²⁵ Nkoó, nye ó e bɨ̌n, bʉr o mû sí díle bá, ebě, bɨ̌n bé ódi ɨ́ nza. Nkoó, nye ó e bɨ̌n, bʉr o dí ejo ɨ́ báánâʼ bá, ebě, bɨ̌n bé ójɨ médwê mpʉ míkúho. Bɨ̌n bé ótíme.

²⁶ Nkoó, nye ó e bɨ̌n ɨ́ jɔʼ bʉ̂r dí ebuú sêʼle bɨ́n yɨ́, ebě, bimpám byɔ́ɔ́, byé á sɨ̂seʼle ogwíha o mílɔ̌b o bíbɛr ó nó.»

Kpɛlɨɨ gá ontɨ̂m le obɨn bɨ́n

²⁷ «Ɨ́ páʼ wɨ́n, bʉr o dí ejóʼo mé bá, mě lɛ́ɛ́ bɨ́n ó: kpɛlɨɨ gá ontɨ̂m le obɨn bɨ́n. Cwɨ́áá gá e bʉr o dí enwim bɨ́n bá.

²⁸ Sʉʼoo gá bʉr metyɛʼ me mpóm ɨ́ jɔʼ bé dí esyɛm bɨ́n yɨ́. Bʉ̂r sá bɨ́n ebébe nɛ́ɛ: jɨʼlaa gá lɨ́ esú lɔ́ɔ́!

²⁹ Mʉ̂r ŋmɛ́h gó bɛ̂h ɨ́ lɨ̂ʼ émúʼ nɛ́ɛ: bírɨ́ɨ́ nyé ó, nye ŋmɛ́hɛɛ go ntémé lʉ́ʉ́. Mʉ̂r dɛ́ʼ gó kʉ̂r nó, bírɨ́ɨ́ nyê, nye nʉ́aa ndu e dur.

³⁰ Mʉr nyɨnyɛ̂h jáʼ gó sɔ̂ʼ nyá, bɨ̌n e dwé nyé yǎ. Ató dû bísá bʉ̂r, bé á dɛn bí.

³¹ Mpʉ bɨ́n dí egwɨ̂m ó, bʉr sâʼ bɨ̌n yɨ́, sáʼ gá ntémé bé nó.

³² «Yé bé bɨ̌n kpɛl ó, njɨ baá kpɛ́l bɨ́n bá nó, bɨ̌n bé lɨ́ enkɛ́ɛ ményʉ̂l ó, bʉr sêʼlaa bɨ̌n ɨ́ yé ɛ́? Damá jóʼo ósyɛ̂l o mísyóm, bé lɨ́ ekpɛl ntémé baá o dí ekpɛl bé bá.

³³ Yé bé bɨ̌n cwɨ́á njɨ e bʉr o dí ecwɨ́a e bɨ̌n bá nó, ayɨ́ nkɛ́ɛ gá menyʉ̂l ó, bʉr sêʼlaa bɨ̌n. Damá jóʼo osyɛ̂l o mísyóm, bé lɨ́ esâ ntémé nó.

³⁴ Yé bé bɨ̌n kʉl bímɔnɨ́, dwě njɨ bʉr o ngá báʼǎ kʉl bɨ́n byaá byɔ́ɔ́ bá nó, ayɨ́ nkɛ́ɛ gá menyʉ̂l ó, bʉr sêʼlaa bɨ̌n. Osyɛ̂l o mísyóm, bé lɨ́ ekʉl bʉ́ʉ́ ósyɛ̂l o mísyóm mɔnɨ́ ó, bé nkʉ̂ báʼǎ nʉa bímɔnɨ́ byɔ́ɔ́ byaá píe tɨ̂.

³⁵ Sâ gwár, ɨ́ wɨ́n pâʼ, kpɛlɨɨ gá ontɨ̂m le obɨn bɨ́n. Sáʼ gá bé embɨa. Kʉlɨɨ gá bʉr mɔnɨ́, akǎ bûʼla ó, bé óbwóolo bɨ́n yǎ. Bɨ̌n bé ókʉ́ bi myɛ́na tɨ̂! Nó ó bɨ́n óbe bwán mé Nzyɛ̌m dí Lʉ́ bísá bíbyɛ̂h nyá yɨ́, ebě, nye lɨ́ ecwɨ́a e bʉr o dí adwe nyé nzyǒo bá ti e bʉr ó jélé.

³⁶ Jɨ́ʼɨ́ɨ́ gá bʉr nkoó mpʉ Sɔ́ŋ wɨ́n dí ejɨ̂ʼ bɨ́n yɨ́!»

Adwe gá bʉr mebě

³⁷ «Ayɨ́ dwe gá bʉr mebě, ebě, Nzyɛ̌m ámû jaá dwe bɨ́n mebě tɨ̂. Ayɨ́ dwe gá bʉr mpono. Nzyɛ̌m nkʉ̂ be, adwe bɨ́n mpono. Pɛʼɛɛ gá bʉr bibaa bí ébébe bɨ́n á niʼe bé bí, Nzyɛ̌m nkʉ̂ pɛʼ bɨ́n byaá nyé á niʼe bɨ̌n bí.

³⁸ Dwéʼ gá bʉr bisâ, bɨ̌n ntémé bé ódweŋɔɔ byê. Nzyɛ̌m ójwɨʼ bɨ́n byǎ e kǎr dí ɨ́ bwǎʼ mo yɨ́. Nye ókaale bɨ́n byǎ ó, le esʉ, le edine, le esʉ, le edine, gúú pâʼ tɨ̂ʼ swɨɨ sí. Bím bɨ́n dí ekaale bʉ́ʉ́ bʉ̂r yɨ́, bím yaá ntémé ó nyé ngá kaale bɨ́n yɨ́.»

³⁹ Yésʉs á si baʼa lwib e bé ɨ́ nzɨ̌ bikɨkɛna. Nye ó: «Ántím, nyé abe e nkul etɨ́e nyʉ́ʉ́ ántím ɨ́ nzɨ̌. Nyé sá nó wá, bɨ́bɛ̂h obá, bé ólʉ́ŋa ɨ́ bɨ́.

⁴⁰ Mpʉ́n antaa lɛ̂ʼla wé ɨ́ dúu. Sâ gwár, nyé sí jɨ̂ʼ, ɨ́ jɨ̂ʼ, jɨ̂ʼ, yé mû nye ɨ́ lʉ̂ ɨ́ sɨ́lɨ́lɨ́ nó, mpʉ́n waá ósûʼlǎ dǐ mpʉ mʉ̂r á pa lɛ̂ʼle nye nyá.

⁴¹ «Go lɨ́ ebee mâ sâ dí mɨ́ɔɔ́ gǒ ɨ́ dîh nyá, gua yɨ́ɛ apǎ jʉ̂ʼrǎ mbʉ́ŋʉʉ̌ ntinɨ̂ gó dí enkɛ́ɛ ɨ́ díh lô ɨ́ yé?

⁴² Wáǎ mbi gó dí e nkul elɛ́ɛ e mɨ́ɔɔ́ gǒ ó: “Paá nze! Mɨ́ɔɔ́ wǎm, me pɛ́ʼɛɛ go mâ sɔ̂ʼ dí go ɨ́ dîh nyá,” gua yɨ́ɛ apǎ pɛ̌ʼ mbʉ́ŋʉʉ dí go ɨ́ dîh wɨ́ ɛ́? Baányâ-mikóo bâ, tááráá épɛ̌ʼ mbʉ́ŋʉʉ dí ɨ́ díh lô wɨ́! Jɔʼ yaá ó gó ngá bee ɨ́ sʉ́lʉ́lʉ́, pɛ̌ʼ mpǔm dí mɨ́ɔɔ́ gǒ ɨ́ díh yɨ́.»

Bé dweʼě lɨ́ ó ɨ́ mpumó nyé

⁴³ «Mbɨambɨa lɨ́, yé abe e nkul egúmo bíbol bi mpúmó. Bǒl lɨ́ agúmǒ mbɨambɨa mpumó.

⁴⁴ Mʉ̌r dwidweʼě lɨ́ yɨ́yɛ̂h ó ɨ́ wé mbi mpúmó. Bé abe lɨ́ emwâʼ mpúmó sá lɨ́ esyɛh. Bé abe lɨ́ emwâʼ sɔɔ́ ɨ́ bikpâʼ míkǒl.

⁴⁵ Lémé mʉ̂r, wé ó ekʉ̌m, gúmó mʉ̂r tɨ̂ʼ dí ekomo bísá byé yɨ́. Mbɨambɨa mʉr pípyél tɨ̂ʼ ó bisá bí émbɨa. Bɨ́bla mʉ̂r jaá pyél tɨ̂ʼ ó, njɨ byaá bí ébébe. Mbǐ lwǐb mʉ̂r dí elwib mílɔ̌b wɨ́, wé ó dí elɛ̂ʼlě sá dí nye ɨ́ buo buo ɨ́ lémé wé yɨ́.»

Kɨkɛna ménzumó mebá

⁴⁶ «Bɨ̌n bé lɨ́ ejébe mé “Dâ, Dâ”, bɨ̌n yɨ́ɛ akpɛl esâ mpʉ mé dí elɛ́ɛ bɨ́n ɨ́ yé?

⁴⁷ Me ólɛ̂ʼle bɨ́n dweʼle mʉ̂r dí enze kwá nyǎm, jóʼo mékǎn mâm, ntɔ̂ʼ dû mé nyá.

⁴⁸ Nyě nwɨɨlá ó e mʉr á sumo mbɛ̌r wé nyá. Nye á bɨ̂r bipǎb bi tɨ̂ʼ ó, nyé osí pǎ pû sí, dímle óbɨ́ʼ, kumo lɨ́ ekóʼ énɨ́nɨ́ɨ́. Nye ntɔ̂ʼ tyêl bípǎb lɨ́ ekóʼ laá. Jɔʼ mpɨ́ɨ á ka mamle yɨ́, mpɨɨ nyaá nzě mâʼla ɨ́ mbɛ̌r wé waá. Sâ gwár, wé á bé abîʼ ɨ́ mpɨɨ ɨ́ lɔ̌b mbɨambɨa nzumó nyé á sumo wé nyɨ́.

⁴⁹ Mʉr dí ejóʼo mékǎn mâm, adû mé nyá, nyě nwɨɨlá ó e mʉr waá á sumo mbɛ̌r njɨ ɨ́ bibwǎh kʉ́ nyá. Nye á bé apû óbɨ́ʼ, nkʉ̂ tyêl bípǎb lɨ́ ekóʼ. Jɔʼ mpɨ́ɨ á mâʼla ɨ́ bíhaá bípǎb yɨ́, mbɛ̌r wé nɨ̌ ntɔ̂ʼ bîʼ wɨ́wɛ̂h.»