LUKE 24 - Navajo BibleJesus daaztsą́ą́dę́ę́' náádiidzá ( Mt. 28:1-10 ; Mk. 16:1-8 ; Jn. 20:1-10 ) 1 Nidi damį́įgo aleeh góne' naaniiníłką́ągo, łikání halchinii spáis wolyéii hasht'edajiilaa yę́ę dajíjáahgo tséní'ootséeldi náájíkai, [áádóó ła'ígíí ałdó']. 2 Nít'éé' tséní'ootséelgi tsé dáádeelmázígíí nahjį' eelmááz lá, 3 nidi yah ajookaigo Bóhólníihii Jesus bits'íís ch'ééh hádazhdéé'į́į́'. 4 Díí t'ahdii ch'ééh baa nitsídadzikeesgo, jó'akon, diné nidilt'éego bi'éé' t'áá íiyisí bits'ádi'nílíidgo hwíighahgi yiizį', 5 áko bik'ee t'óó hoł dahóóyée'go ni'jį' yaa ádadziidzaa, nít'éé' diné áhodííniid, Ha'át'íishą' biniyé daneeznáanii bitahgi hináanii hádasídóo'į́į́'? 6 Jesus doo kwe'é da, nidi daaztsą́ą́dę́ę́' náádiidzá. Gáliliidi t'ah naagháhą́ądą́ą́' yee nihił hoolne'ígíí béédaałniih, 7 shą́ą́', Diné Silį́į'ii diné bąąhági ádaaníiłii bílák'eejį' ninádidoot'áałgo tsin ałnáoszid bikáa'jį' bił i'doolkał, áádóó tágí jį́ aleeh góne' náádidoodááł, níi ni'. 8 Ákohgo índa bizaad béédajoolnii', 9 áádóó tséní'ootsééldóó t'ą́ą́' níjíkaigo ła'ts'áadah yilt'éhígíí áádóó ła'ígíí t'áá ałtso bee bił dahojoolne'. 10 Jó, Mary Mágdaliin áádóó Joána áádóó Mary, James bimá, índa sáanii náádaała', díí áhoodzaaígíí daal'aadii bee bił dahojoolne', 11 nidi díí hane'ígíí t'óó áhá'níigo yąąh tsídadeezkééz, áko doo dayoosdląąd da. 12 [Nidi Peter nízhdii'na'go tséní'ootséélgóó jílwod, áko yaa ádziidzaago ákóne' jidéé'į́į́', nít'éé' na'at'ą́hí łigaii dits'idígíí t'áá bízhání sinilgo jiiłtsą́, áko áhóót'įįdígíí bik'ee t'óó hoł ahayóigo haghangóó dah nízdiidzá.] Eméíyasgóó íldee' ( Mk. 16:12 , 13 ) 13 T'áá éí bijį́ nizhdilt'éego Eméíyas hoolyéego kin sinilígóó joo'ash, éí Jerúsalemdóó tsosts'idi daats'í tsin sitą́ ánízah, 14 joo'ashgo díí ádahóót'įįdígíí t'áá ałtso bee ahił hojilne'. 15 Ákohgo t'ahdii ahił hojilne'go áádóó baa níjít'į́įgo, nít'éé' Jesus t'áá bí hwíighahgi yiizį', áádóó bił nihijíkai. 16 Nidi azhą́ jiníł'į́į nidi, doo bééhodzísin da áho'diilyaa. 17 Áko Jesus áhodííniid, Ha'át'íishą' bee ahił hołne'go woh'ash, áádóó yínííł nohłį́? 18 Áko ła', Klíyapas joolyéhígíí, hach'į' haadzíi'go áháłní, Da' t'áásh ni t'éiyá Jerúsalemgi łahdę́ę́' naagháii nílį́, áko díí yoołkáłígíí biyi' ákwe'é ádahóót'įįdígíísh doo nił bééhózin da? 19 Áko áhodííniid, Haash dahóót'įįd? Áádóó ábizhdííniid, Jó, Názarethdóó Jesus ábi'dool'įįdígíí éí Diyin God yá halne'ii nilį́įgo Diyin God índa diné t'áá ałtso binááł ayóó ádaat'éii áyoolíiłgo áádóó bizaad ayóó át'éego na'iiłnáago baa nitsáhákees nít'éé'. 20 Aláahgo nááda'iiłniihii índa nihinanit'a'í danilíinii hodi'yoolyéełjį' ninádahodeez'ą́, áádóó tsin ałnáoszid bikáa'jį' hoł ada'askaal. 21 Nidi nihí Ízrel dine'é ch'éiidoo'niłgo bee nihił chodahoo'į́į́ nít'éé'. Nidi doo t'áá éí t'éiyá ádahóót'įįd da, jó, k'ad táá' yiskánídą́ą́' díí ádahóót'įįd. 22 Áádóó t'ah nááyówehígo asdzání ła' t'áá nihí bił neiikaígíí t'áá íiyisí abínídą́ą́' tséní'ootséélgóó naaskai léi', t'óó nihił adahóółyóí, 23 háálá hats'íís ch'ééh hádeidéé'į́į'go, t'óó kódaaníigo nákai, Diyingo naal'a'í nihił ádzaago, Éí jiiná, níigo nihił hoolne', dadííniid. 24 Áko t'áá nihił naakaígíí ła' tséní'ootséélgóó jiní'áázh, nít'éé' asdzání ádaadííniidii t'áá aaníí ákót'éé lá, nidi bí éí doo jiiłtsą́ą da. 25 Nít'éé' Jesus áhodííniid, Diné doo hóyáanii, áádóó Diyin God yá dahalne'ii yee hadahaasdzíi'ii t'áá ałtso bijéí yee tąądee yoodląąhii nohłíinii! 26 Da' doósh t'áá ákónéehee Christ díí áłtsé yik'ee ti'hwiidoonih da, áádóó índa yee ayóó át'éii yiih doogáał da? 27 Áádóó Mózes índa Diyin God yá dahalne'ii binaaltsoos t'áá ałtso t'áá dadeezt'i'dóó, éí t'áá hó áhodi'doolníiłgi Diyin God bizaad bee ak'eda'ashchínígíí t'áá ałtso hazhó'ó yee hoł hoolne'. 28 Áko kin sinilgo jideeskaíjį' áyídí hadziih. Nít'éé' t'áá náás joogáał doogo áhozhdeeshchį́, 29 nidi náhojooskango áhojiní, Niha'ałk'ee niidoołkááł, háálá hííłch'į' áádóó k'adę́ę e'e'aah. Áko ba'ałk'ee hwiidoołkááł biniyé bił yah ajííyá. 30 Áko bił adazh'niiyą́ą'go, bááh nízhdii'ą́ągo bik'i sozdoolzin, áádóó nijiizti'go baazhnínil. 31 Nít'éé' t'áá ájíłah baa ákozniizį́į'go bééhodzoosįįd, nidi t'áá áko hoł ch'aa násdlį́į́'. 32 Áko áhizhdi'ní, Atiindę́ę́' bił yiikahgo nihich'į' yáłti'go áádóó Diyin God bizaad bee ak'eda'ashchínígíí nihił ííshją́ą́ ííléehgo, nihiyi'di dooládó'ósh nihijéí dook'ą́ą́ł nahalin da nít'éé'? 33 Áko t'áá ákwii oolkiłgo dashdii'áazhgo Jerúsalemgóó t'ą́ą́' níjít'áázh, nít'éé' ła'ts'áadahígíí índa ła' yił naakaígíí t'ááłáhígi áłah nilį́įgo bik'ízhní'áázh, 34 áko ádahałní, Bóhólníihii t'áá aaníí náádiidzáá lá, áádóó Sáíman yich'į' yit'íní í'diilyaa lá! 35 Áko atiingóó áhóót'įįdígíí, índa bááh niyiitíihgo bééhodzoosįįdígíí ałdó' bee bił hojoolne'. Jesus éí ła'ts'áadahígíí yich'į' yit'íní í'diilyaa ( Mt. 28:16-20 ; Mk. 16:14-18 ; Jn. 20:19-23 ; Acts 1:6-8 ) 36 Áko díí t'ahdii baa yájíłti'go, nít'éé' Jesus t'áá bí haníi'gi yiizį' [áádóó áháłní, Nihich'į' hózhǫ́ǫ le']. 37 Nidi ha'át'íí shį́į́ bich'į́įdii át'į́ danízingo hak'ee tsídadoolyizgo bił yéé' dahazlį́į́'. 38 Áádóó ábizhdííniid, Ha'át'íishą' bik'ee nihił daayéé'? Áádóó ha'át'éegoshą' danihijéí biyi'di nihił naaki dahazlį́į́'? 39 Shíla' áádóó shikee' danół'į́, áko t'áá shí ásht'į́; shídadołnih, áko nihił béédahodoozįįł, háálá níłch'i éí bitsį' índa bits'in doo hólǫ́ǫ da, nidi shí éí dashinół'į́įgo shits'íís hólǫ́. 40 [Áádóó kózhdííniidgo hála' índa hakee' há deinééł'į́į́'.] 41 Áko doo jóodlą́ą́' át'éii yaa bił dahózhǫ́ǫgo t'ahdii yik'ee t'óó bił adahayóigo ábizhdííniid, Da' kwe'éésh t'áadoo le'é doodį́įłii ła' nihee hólǫ́? 42 Łóó' bitsį' sit'éego [áádóó tsés'ná bitł'izh yił] hada'astsood, 43 áko nízhdiinilgo binááł jííyą́ą́'. 44 Áko ábizhdííniid, Díí saadígíí éí t'ah nihił naashkai yę́ędą́ą́' bee nihich'į' haasdzíí', éí bee haz'áanii Mózes baa deet'áanii áádóó Diyin God yá dahalne'ii índa sin biyi' shí shaa dahalne'go yee ak'eda'ashchínígíí bidahodoolníłígíí át'é. 45 Áko Diyin God bizaad bee ak'eda'ashchíinii yá'át'éehgo bik'idazhdi'dootį́įłgo hoł ííshją́ą́ áyiilaa, 46 áádóó ábizhdííniid, Jó, bee ak'e'ashchį́, éí Christ ti'hwiidoonih áádóó tágí jį́ aleeh góne' daaztsą́ą́dę́ę́' náádidoodááł, 47 áko házhi' bee na'nitingo łahgo át'éego tsínáhodiikeesgo bąąhági át'éii bits'á'iildééh índa á yóó'ahidit'aahii ał'ąą dine'é t'áá ałtso bee bił dahane' dooleełgo Jerúsalemdóó hadoot'ih. 48 Díí ádahóót'įįdígíí nihí oo'íinii danohłį́. 49 Áádóó jó'akon, shiTaa' yee nihoní'áanii nihich'į' bidadeesh'aał, nidi aghánáhóó'áádę́ę́' bee adziilii bee hanihi'diilyaajį' Jerúsalem kin haal'áhígi biba' nahísóotą́ą doo. Jesus yá'ąąshgóó dah nídiidzá ( Mk. 16:19 , 20 ; Acts 1:9-11 ) 50 Áko Béthanii bich'į'go ch'íhoní'eezh, nít'éé' yadidiilnii'go há sodoolzin. 51 Áko hak'ijisdli'go dego hats'ą́ą́' dah bidi'diiltį́, [áádóó yá'ąąsh biyi' góde anáhóóle']. 52 Áko [bich'į' nidahodzisáago] ayóó át'éego hoł dahózhǫ́ǫgo Jerúsalemgóó níjíkai, 53 áádóó kin bii' sohodizin bił haz'ą́ą́ góne' t'áá áłahjį' Diyin God baa dahojiniihgo nidzíiztą́. |
Navajo Bible © 2000 American Bible Society. All rights reserved.
Bible text from the Navajo Bible is not to be reproduced in copies or otherwise by any means except as permitted in writing by American Bible Society, 101 North Independence Mall East, Floor 8, Philadelphia, PA 19106-2155 (www.americanbible.org).
American Bible Society