Jɔ̀ɔ̌n 4 - Nyesoaa Kuo Win JajleJùsu Klee Sìmɛ̌lia Nynɔ 1 Chnɛ̀ jlǒ waě tɛ̀ɛ mɔ̀ Jùsu jěa lɛ ɛ̈ moo Fɛlesǐi wǎn wɔ̌na ini ɛ̈ moo Ɔ pea Ɔɔ mɔ̀ na nyoo dɛ fòfoa ně dlǒ le ɛ̌ sìnʼaǒ Jɔ̀ɔ̌n mǒ. 2 Sɛjesɛ Jùsu Ɔɔ̌ poa nyu wùɛ ně dlǒ, kɛɛ Ɔɔ mɔ̀ cheěn nyoo do nù pea nyopò ně dlǒ le. 3 Ii tè Ɔ klee Ɔɔ mɔ̀ cheěn nyo u sɔnaě Jùdǐa wakǎ kɛn mǒ ǔ mia de klě Jàlalǐi wakǎ kɛn. 4 Tà u keaa mi u kɔn bu sìinʼaě Sìmɛ̌lia wakǎ kɛn. 5 Ɔ nyniaǒ diěǒ moo Saekà kɛn ɛ̈ neěe Sìmɛ̌lia wakǎ kɛn ɛ̈ konwaě něe blǒ tìeǒ Jèkɔ̌po nyea nɔɔ jǔ Jòsɛ̌fo le seea tǐ jleě. 6 Jèkɔ̌po kɔnaǒ někàwulo keǒ tàǒ ke. È tǐà wɛn wulee blǒ mǒ, è Jùsuu kbě wɛ̀aě le keǒ snǔǒ Ɔ nɛaa mɔ̀, ii tè Ɔ nea bo keǒ někàwuloǒ wakǎ mǒ Ɔ̌ sɛ̀aě kɛn jɔ mǒ. 7 Tà tǐ gbei sìnʼaa, è Sìmɛ̌lia nynɔ nɔ̀ dia nǔ wien. È kě Jùsu dǎla ɔ je Ɔ je, “Ě bɛ̀teè le nyeě ně Bo nǎ.” 8 Tǐǒ jleě Ɔ̀ɔ mɔ̀ cheěn nyo mua didi dɛ tɔ̀nma klě dǐa. 9 È kě Sìmɛ̌lia nynɔǒ ɔ dɛ̌a Jùsu je ɔ je, “Mòà moo Jùwɛpoi, Ě moo Sìmɛ̌lia nyu, è ke wɔ̀le je Bò nuǔ kɛɛ̌ nenǎ ně sòasoa?” Tè kɔn tè nynɔǒ ɔ dɛ̌a bòo nɛ̀ moo Jùwɛ nyo klee Sìmɛ̌lia nyo fonfae ne. 10 È Jùsu tùa ɔ kɛ̀ɛn Ɔ je, “Bò jii dɛ Nyesoa nyee nyopò plě Nyuà Ɔ̈ sòɛ mòo ně, è Nɔ̀ sòaa ně, è Ɔ mii mò něà nyee nyu kmɔ̌ siee fònfno nyema.” 11 È nynɔǒ ɔ gbàla Ɔ wan ɔ je, “Kunkunyɔ, tà sè kɛɛ keka blě plě ně bǐtìeà ɛ tmɔ mǒo, è tà Nè kmɔ̌ sie něà ɛ neě kɛ? 12 Äa gbeǐ Jèkɔ̌po nɔ̀ nye ä někàwuloà, ɔ klee ɔɔ jlǔ klee wnùnoa wùɛ někàwuloo doà nɛ̀ u nɛ̌a. Nè tè kun kɛ ǐ sìnʼǒ ɔ mǒe?” 13 È Jùsu tùa ɔ kɛ̀ɛn Ɔ je, “Nyu wùɛ ɔ̈ mii někàwuloà ɛɛ ně nǎma, nenǎ to mi ɔ numa de, 14 kɛɛ nyu wùɛ Ě mii něà nyema ɔ̈ mi ɛɛ nǎma, nenǎ to seǎ ɔ nu kpe. Nyu wùɛ Ě mii něǒ nyema, ɛ mi ně chlolǎe wǒba klě ɔ mǒ, ɛ mǐ ɔ kmɔ̌ sie fònfno nye.” 15 È kě nynɔǒ ɔ dɛ̌a ɔ je, “Kunkunyɔ, nyeě něǒ kɔn tè bòɛɛ ɛ̈ di ɛɛ numa nenǎ to ɛɛ̌ diǎa kɛ̀ɛ̌ nu kpe plě ně diǎa kɛ̀ nǔ wien di kpe.” 16 È kě Jùsu dɛ̌a ɔ je Ɔ je, “Mu nè jbe da ɔ klee mò a diě.” 17 Ɔ tùa Jùsu kɛ̀ɛn ɔ je, “Ě se jbe kɔn.” È kě Jùsu dɛ̌a Ɔ je, “Kàan tèǒ bòɔ ɛ̈ moo sè jbe kɔn. 18 Mɛ kɔɔ̌n tèǒ joo nɛ̀ moo jbeapòo m̀m nù kɔ̀na. È nyuǒ nèěmaǒo mɔ̀ ɔ se nè jbe. Kàan tè nìǒ tmɔ̀ɔ̌ Mǒ.” 19 È nynɔǒ ɔ̀ tùa Ɔ kɛ̀ɛn ɔ je, “Kunkunyɔ, Ě ji ɛle ɛ̈ moo Mòo Nyesoaa Wnɔsàɔ. 20 Äa gbeǐpò ü kɔnàa Sìmɛ̌lia blǒà kɛn kěà togbeeà dlǒ kě u sɛ̀ɛaà Nyesoaa wɛ̀, kɛɛ amo Jùwɛ nyo a je klě Jlǔsnɛ klě ä blɛɛ je bä sàaě Nyesoaa wɛ̀.” 21 È kě Jùsu dɛ̌a ɔ je Ɔ je, “Po tèà Ě boɛ mòo je kàan tè, tǐ diě le aa Gbeǐi Nyesoaa wɛ̀ sèsa seǎɔ togbeeɔ dlǒ nema mu plě klě Jlǔsnɛ. 22 Amo Sìmɛ̌lia nyo a sɛ̀ Nyuà a see ji Ɔɔ wɛ̀, kɛɛ ämo Jùwɛ nyo Nyuà kɔn wɛ̀ ä sɛ̀ɛ ä ji Ɔlo. Mɛ̌oǒ joo nɛ̀ moo wowa dɛ diiě Jùwɛ nyo slè. 23 Kɛɛ ɛ kɔn tǐ diěe plě i nyni ni ɛ̌ wɛ̀ mɔ̀le tà tè wlò po wɛ̀ sà nyo u mii äa Gbeǐ Nyesoaa wɛ̀ sàba klě kàan tǔn mǒ klee klě sùsu mǒ. Umo wɛ̀ sà nyo taeǒ nù Ɔ jlɛ̌. 24 Nyesoa moo Sùsu, tèǒ nì kɔn tè nyopòà sɛ̀ Ɔɔ wɛ̀ u kɔn bu sà Ɔɔ wɛ̀ klě kàan tǔn wlòmo klee klě sùsu mǒ.” 25 È kě nynɔǒ ɔ dɛ̌a ɔ je, “Ě ji ɛle ɛ̈ moo Masaeǎ miǎě diba Ɔ̈ u dɛɛ Nyesoaa Tentǎn Jǔ. È bɛ̌ nu Bɔ̌ diǎ lě Nɔ̀ miǎ ä dɛ wùɛ wlòmo sèsaeba.” 26 È kě Jùsu dɛ̌a ɔ je Ɔ je, “Mǒà Ɔ̈ boɛ lěè mɔ̀à.” 27 Imo tèǒ nì kɛ̀naě u wan bo, è Ɔɔ mɔ̀ cheěn nyo nùǒ wǒaǒ, i kaenʼa u le wlò keǒ Bɔ diaě Sìmɛ̌lia nynɔǒ mɔ̀ boɔ, kɛɛ uu nyu wùɛ nɔ̀ sea Jùsu wan gbà dɛ Ɔ jlɛ̌aa ɔ̀ɔ̌ dɛ kɔn tè Ɔ boɛaěe nynɔǒ mɔ̀. 28 È nynɔǒ ɔ siaǒ ɔɔ nǔ wien jagbeeǒ tàǒ ɔ̌ mua dǐa ɔ̌ mua nyopò tmɔɔ̌ma, 29 ɔ je, “A diě a di Nyu jě Ɔ̈ sěɛlǎ mǒo jě plě Ɔ̈ na něe kmɔ̌ wùɛ Ě dǔaa nunuɛ mǒ mɔ̀le. Aa wlò je ɛ se kɛ Tentǎn Jǔ le?” 30 Ii tè u tɛaě dǐa bo ǔ miaě Jùsu mɔ̀. Kou Bɛ̌ Tǐ Nyniǒ No 31 Klě ɛmo tǐǒ wlòmo Jùsuu mɔ̀ cheěn nyo neaǒ Ɔ demǒ doo, kě u dɛ̌a u je, “Tee Nyu, di dɛ.” 32 Kɛɛ Ɔ tmɔɔ̌a nu Ɔ je, “Òooǒn, Ě kɔn didi dɛ ɛ̈ kɔn tè a see ji.” 33 È kě Ɔɔ mɔ̀ cheěn nyo dɛ̌a klě uu chɛ̀ slè u je, “Dɛ̌ɛ̀ nyu tɔ̀ɔ se Ɔ didi dɛ ja keǒ Bɔ diò?” 34 È Jùsu tùa u kɛ̀ɛn Ɔ je, “Ně didi dɛ nɛ̀ moo Bo nu Nyuà dbo Mǒo Ɔɔ kɛn wɔɔn dɛ plě klee Boǒ wɔ̀ Ɔɔ konkwa mɔ̀. 35 Deě ɛ se kɛ ke a dǔaa dedǎ mǒ ɛ̈ moo, ‘Sòbai hɛ̀n nì siǒ plě kou bɛ̌ tǐ miǒ nyni?’ A po nɔkǔ bo, a tanʼě klě chèaǒ kɛn le, Ě tmɛɛ̌ ane, ii kou flò lo, ɛ wɛ̀ le mɔ̀ keǒ bebɛ̌ mɔ̀. 36 È klě tǐà ä neěe wlòmo kou bɛ̌ nyo jě uu snǒ sàe dɛ le ǔ gbè imo digbaǐǒ le keǒ kmɔ̌ sie fònfno mɔ̀, è nyopòǒ dɔ̌ɔ noǎǒ klee nyopòǒ bɛ̌ lii uu kplěe sɔ̌n wùɛǒ u mi plɔɔ bloblɛ kɔnma keǒ tàa do. 37 Ɛ kɔn ninɔ̌ dɛ̌ bòo ɛ̈ moo, ‘Nyuu do nɔ̀ doɛ̌ li, è nyuu do tɔ̀ɔ nɔ̀ chɛ̌n li,’ i moo kàan tè. 38 Ě dbe a le a mǐ Ně konkwa nu klě tà a sěɛlǎ pnɔ lěe konkwa ni. Nyopò tùu nù nuě konkwa jakǎ, è nù kɔn demǒ a miě a mǐ nuu konkwaǒ nu.” 39 Sìmɛ̌lia nyo fòfoa ü sɔnaěe dǐa mǒ u poa Jùsuu tè kàan tè. Mɛ kɔɔ̌n tèǒ joo nɛ̀ moo nynɔǒ ɔ tmɔɔ̌a nu ɛ̈ moo noǎ wùɛ ɔ dǔaa nunuɛ mǒ nì kɔn tè Jùsu nana mɔ̀le. 40 Ii tè tà Sìmɛ̌lia nyo diaě Ɔɔ mɔ̀, u tmɔɔ̌a Lɔ u je, “Ä jlɛ̌ Bò sìnʼà ä mɔ̀ waě.” Ii tè Ɔ sìnʼaě u mɔ̀ chnɛ̀ jlǒ wěe sɔ̌n. 41 È tǐǒ Ɔ sìnʼaě uu mɔ̀ nyopò fòfoa wɔ̌na dɛǒ Ɔ boɔaa ǔ poa Ɔɔ tè kàan tè. 42 È nyopòǒ u tmɔɔ̌a nynɔǒ u je, “Ä po Ɔɔ tè kàan tè, ɛ se bò tmɔɔ̌ ämo ɛɛ doǒ ɛɛ tè. Ä wɔ̌n dɛ Ɔ boɔɔ lo äa chɛ̀, ii tè ä po Ɔɔ tè kàan tè plě ä ji ɛle sɛjesɛ Nɔ̀ moo Wowa Nyu keǒ kmɔ̌ɔ nyopòà mɔ̀.” Wlǔmɔ Nyoo Jǐgbàdiɔɔ Tè Wlò Popoɛ Mt 8.5-13 ; Lk 7.1-10 43 Tà chnɛ̀ jlǒ wěe sɔ̌nʼǒ i sìnʼaa, Jùsu klee Ɔɔ mɔ̀ cheěn nyo sɔnaǒ tàǒ mǒ ǔ muaě Jàlalǐi wakǎ kɛn. 44 Kě Jùsuu chɛ̀ dǎla ɛ̈ moo, “Wnɔsàɔ seǒ tùtuɛ kɔn klě ɔ chɛ̀ɛ blǒ wlòmo.” 45 Nyopòǒ ü nea lěe Jàlalǐi wakǎ kɛn u muaě Jlǔsnɛ klě Dlǒ Mǒ Sìin Didi Dɛɛ de ngmně tǐ wlòmo ǔ jěa noǎ wùɛ Jùsu nuaa klě ɛmo de ngmnengmnɛ̌ǒ kɛn, ii tè tà Ɔ muaě uu mɔ̀, u kmea Ɔ bo je. 46 Tà dɛǒ ɛ sìnʼaa, è Jùsu mua de de klě tà Ɔ ponpnɔaě ně nmɔ mǒ klě diěǒ moo Kenà wlòmo ɛ̈ neěe Jàlalǐi wakǎ kɛn. È Wlǔmɔ nyoo kòngmnaa nyefòɛ tɔ̀ɔ nɔ̀ kɔn jbɛjuju kmɛa klě Kapanìa dǐa. 47 Tà nyefòɛǒ ɔ wɔ̌na nii ɛ̈ moo, “Jùsu sɔn mǒ Jùdǐa wakǎ kɛn Ɔ di Jàlalǐiò,” è ɔ muaě Ɔ mɔ̀ ɔ̌ bàtea Ɔ le Bɔ tèea je Bɔ diaě Kapanìa dǐa Ɔ mǐa ɔɔ jbɛjujuǒ pean ɔ̈ neaǒo kokǒ snǔ mɔ̀. 48 È Jùsu tùa ɔ kɛ̀ɛn Ɔ je, “A slě wɔ̀ a mǒ Ně tè kàan tè po ɛ̈ moo Ě sɔnʼě mǒ Nyesoa mɔ̀ ɛ̀ sìnʼǒ bǎ jě wlòlekaen dɛ klee je te dɛ plě.” 49 È nyefòɛǒ ɔ̀ tùa Ɔ kɛ̀ɛn ɔ je, “Kunkunyɔ, Naǎ de bä tèe je klě Kapanìa ɛ̈ di ɛɛ numa ně jǔǒ ɔɔ̌ di kǒ!” 50 È Jùsu tùa ɔ kɛ̀ɛn Ɔ je, “Mu de klě nè tà, nè jǔǒ ɔ mi kmɔ̌ nema!” È jbɛjuǒ ɔ poa tèǒ Jùsu boɔaa kàan tè, è nɔ̀ǒ mua. 51 Tà ɔ keaa mi ɔ nɛaa Kapanìa snǔ mɔ̀, ɔɔ nyebajle dia ɔ nya bɛ̌ba, è winʼà nì u jalaě ɔ mɔ̀ u je, “Nè jǔǒ ɔɔ dɛ bɔ̌ dɛ!” 52 Ɔ gbàla u wan ɔ je, “Tǐ tae kɔn jleě ɔɔ dɛ bɔɔ̌ lǒoǒ kɛ dɛ?” Ù tùa ɔ kɛ̀ɛn u je, “Ɛmo fèflɛǒ tmɔtěe wanpnoo àwɔɔ do mɔ̀ ɛ tɛtě ɔ bo.” 53 È i beaě jbɛjuǒ mǒ wlò ɛ̈ moo, “Tǐi do Jùsu tmɔɔ̌tě mǒo jleě nìǒ ɛ̈ moo, ‘Mu de nè jǔǒ ɔ mi kmɔ̌ nemaò.’ ” Ii tè ɔɔ koǔ bo kwɛɛn wùɛ u poa Jùsuu tè kàan tè. 54 Dɛǒ nɛ̀ mooa sɔ̌n nenɛ wlòlekaen dɛ Jùsu nua tǐǒ jleě Ɔ sɔnaa Jùdǐa wakǎ kɛn mǒ Ɔ dia lěe Jàlalǐi. |
Grebo New Testament © Bible Society in Liberia, 1989, reprint 2004.
Bible Society in Liberia