Jɔ̀ɔ̌n 12 - Nyesoaa Kuo Win JajleMɛwlě Chniǐa Jùsu Chnɔ̌ Be Le Mt 26.6-13 ; Mk 14.3-9 1 Chnɛ̀ jlǒ wěe m̀mɔdo nì siaǒ Dlǒ Mǒ Sìin Didi Dɛɛ de ngmně tǐ mǐaǒ nyni, Jùsu muaě klě diěǒ moo Bɛtnè kɛn klě Làesɔ̌ɔ koǔ bo, Làesɔ̌ɔ doà Ɔ dǔaa jemǒ ɔ̈ sɔna lěe kǒla mǒ. 2 Klě u piaě Ɔ didi dɛ le, è Matǎ nɔ̀ nyea u didi noǎ, è Làesɔ̌ neaǒ Jùsu mɔ̀ di fuo kɛn. 3 È Mɛwlě dǔa sonsnǒ chnɔ̌ɔ sǎnma waě mǒ ɛ̈à pee wlě fòfoa. Chnɔ̌ǒ nɛ̀ ɔ chniǐa Jùsuu be le, ɔ nia ɔ chɛ̀ɛ moamoa dlǒ ɔ̌ snɛ̌a Ɔ be le, tǐi doo tǐ jleě è chnɔ̌ǒ ɛ̀ɛ sonsnǒ kanaě koǔǒ bo ble le. 4 È Jùdǎse Esekalìa ɔ̈ mooaa Jùsuu mɔ̀ cheěn nyuu do ɔ̈ miaě Ɔɔ bo demǒ sàba, kě ɔ dɛ̌a ɔ je, 5 “Mɛ kɔɔ̌n kɛ tè ɔ seě ɛmo sonsnǒ chnɔ̌à plo ɛ̈ miǐ jlǒ gblèe wlejoɛ̌ɛ jě, wlejoɛ̌ɛǒ ɛ mǐi sònwɛ nyo měne sɛ̀ɛ le?” 6 È tè kɔn tè Jùdǎse boɛa imoo tèǒ nɛ̀ moo ɔ mooa jliɔ̌, ɛ se bɔ kɔnaě sònwɛ nyoo tè mɔ̀ chɔɔ. Nɔ̀ mooa wlě bo tùɔ̌, bɔ̌ neǒ bo ne ɔ sɛ̀ǒ wlejoɛ̌ɛ keǒ ɔɔ chɛ̀ mɔ̀. 7 Kɛɛ kě Jùsu dɛ̌a Ɔ je, “Sà nynɔǒ wun le, sɔnʼǒ ɔ mɔ̀ mǒ bɔ nu dɛ ɔ miǎa numa keǒ Ně bo tùtuɛɛ chnɛ̀ jlǒ waě mɔ̀. 8 Sɔ̌noka, tǐ wùɛ mɔ̀ kě sònwɛ nyo miɔ a mɔ̀ nema kělɔ kmɔ̌ɔ mɔ̀, kɛɛ Ě seɔ a mɔ̀ nema mu tǐ wùɛ mɔ̀.” 9 Dɛǒ nɛ̀ u kɛ̀naě wlòmo bo, è Jùwɛ nyoo dɛ fòfoa dia lě ǔ jěa lɛ ɛ̈ moo klě Jùsu nea lě, ii tè ǔ dia Ɔ klee Làesɔ̌ jěba ɔ̈ Jùsu sàla lěe kǒla mǒ. 10 Tèǒ nì kɔn tè Nyesoaa kpatòapoo fòe pea ɛ ble keǒ bu dbǎla Làesɔ̌ ke. 11 Mɛ kɔɔ̌n tèǒ joo nɛ̀ moo ɔɔ tè Jùwɛ nyo fòfoa miaě Jùsu mɔ̀ ǔ pea Ɔɔ tè kàan tè. Jùsu Pala Jlǔsnɛ Dǐa Mt 21.1-11 ; Mk 11.1-11 ; Lk 19.28-40 12 Tà chnɛ̀ tɛ̀ɛ gbàlaa le, nyopò fòfoaǒ ü diaa Dlǒ Mǒ Sìin Didi Dɛǒ ɛɛ de ngmnengmnɛ̌ kɛn u wɔ̌na ni ɛ̈ moo, “Jùsu Nɔ̀ǒ diě kělɔ Jlǔsnɛò.” 13 Ii tè è nùǒ bɛ̌a snɛwɛi ǔ mua Ɔ nya bɛ̌ba, è u pea plɔ bloo slɛ̀ le wòje ke Nyesoaa win dɛ̌ɛ i je, “Hehejoo! Baea keǒ Nyuà Ɔ̈ diiěe Koɔnʼɔ nynɛ̌ wlòmo mɔ̀! Baea keǒ Ǐsòwɛ̌ kwɛɛn Klɔ̀ba mɔ̀!” (Ps 118.25-26) 14 Jùsu jěa jakǎsè nɔ̀ Ɔ nɛɛa kɛn wòje ke Nyesoaa win nu nii boɔboɔ 15 ï dɛ̌ bòo, “Jlǔsnɛ kwɛɛn ale, a bɔ̌ fano pepeɛ, a tanʼǒ le aa Klɔ̀ba Nɔ̀ǒ diě, Ɔ nɛɛ jakǎsè bòto kɛn!” (Zech 9.9) 16 Ɔɔ mɔ̀ cheěn nyo uǔ jboa ɛmo dɛ wùɛǒ le klě tǐǒ wlòmo ɛ̌ kpala ɛ kpa Ɔ̌ beaě tè jǐ boaboǎ wlòmo plě ǔ jboǒa kɛ ɛmo dɛǒ kpalaa tùɔn le keǒ Ɔ mɔ̀ ɛ̈ moo dɛ ɛ̈ Nyesoaa wnɔsàɔpo chlěaa u je ɛ̈ miaa tùɔn kpaba nɛ̀à kpa tùɔn. 17 È diblɛ̌ǒ ü nɛa Ɔɔ de tèǒ nì u gbɛ̀tɛɛa blě kɛn le ke Ɔ nuaa Làesɔ̌ deda klě sɛklɛ bǐtìe wan Ɔ̌ sàlaě ɔɔ kǒla mǒ. 18 Tà u wɔ̌na nii keǒ wlòlekaen dɛǒ Ɔ nuaa mɔ̀, nɛ̀ kɔn tè u mua Ɔ tàto peba. 19 Tà Fɛlesǐi wǎn jěa ɛmoo dɛǒ, è kě u dɛ̌a klě uu chɛ̀ slè u je, “Dɛà ä nii ɛ see kɛ̀ dɛ kɛn bo nyna, a jè nyopò wùɛà Nɔ̀ u nɛɛ kɛ̀ de.” Jùsu Boɛa Ɔɔ Kokǒ Tè 20 Nyopòǒ muaa Nyesoaa wɛ̀ sèsaa de ngmnengmnɛ̌ǒ kɛn, Kwlǐki nyoo tìe neaě u slè le. 21 U muaě Felɔ̌ mɔ̀ ɔ̈ sɔna lěe diěǒ moo Bɛsedà kɛn mǒ ɛ̈ neěe Jàlalǐi wakǎ kɛn, kě u dɛ̌a u je, “Kunkunyɔ, ä jlɛ̌ bä jě Jùsu.” 22 Ɔ mua ɔ̌ tmɔɔ̌a Andlǔ, è ɔ klee Andlǔ mua Jùsu tmɔɔ̌ma. 23 Jùsu tùa u kɛ̀ɛn Ɔ je, “Tǐ nyniǒ no keǒ Jbɛjuu Jǔà Bɔ beě tè jǐ boaboǎ wlòmo. 24 Kàan tèà Ě tmɛɛ̌ amo, bɛ̌ nu bo kou joɛ̌ɛ bɛ̌ seě wlò be bɛ̌ se kɔnǒ po, ke kɔn do ɛ ne pnɔɔ kě ɛ miǐ jè nema. Kɛɛ bɛ̌ nu bɛ̌ beě wlò bɛ̌ po kɔnǒ, ɛ mi jɔ̌ fòfoa toba. 25 Dɛɛ doǒ nɛ̀ ɛ mono, nyu wùɛ ɔ̈ noɛɛ ɔɔ fònfno mǒ ii tè ɔ̈ se Něe tè kàan tè po, ɔ mi fònfnoǒ mǎma. È nyuǒ mi Mǒo mǒ noɛɛma ɛ miǒ ɔɔ fònfnoo tè mǒ sìn kělɔ kmɔ̌ɔ mɔ̀, nɔ̀ miǎ kmɔ̌ sie fònfno kɔnma. 26 Bɛ̌ nu nyu wùɛ bɔ̌ keě konkwa mɔ̀ nii ni, ɔ kɔn bɔ naǎ de ɛ̈ di ɛɛ numa tà Ě neěe ɔ miǎ lě ne. Ně Gbeǐ miǎǒ nyuǒ ɔ̈ nii Mǒo konkwa mɔ̀ tùtuɛ nyema.” Nyesoaa Win Sɔnaě Jɔkɛn Mǒ 27 È kě Jùsu dɛ̌a Ɔ je, “Klě tǐà wlòmo kèjleà ni Mǒ, è ke Boǒ dǎaǎ kɛ? Ě ni kɛ Ně Gbeǐ gblà Mǒ klě tǐà wlòmo le? Òooǒn, tèà nì kɔn tè kwɛǒ je Ě diě klě tǐà wlòmo. 28 Tèǒ nì kɔn tè Ně Gbeǐ boaǎ Nè chɛ̀ɛ nynɛ̌ɛ tè jǐ!” È Win sɔnaě jɔkɛn mǒ kě I dɛ̌a I je, “Ě boaǎ ɛɛ tè jǐ li ɛ̌ wɛ̀ mɔ̀le plě Ě mi ɛɛ tè jǐ boaǎba de.” 29 Tà diblɛ̌ǒ ü nynanaǒo tàǒ bo u wɔ̌naa winʼǒ, è kě uu tìe dɛ̌a u je, “Nǔǒ mùò.” È tìe tùu je, “Najiǒpòiǒ boɛě Jùsu mɔ̀.” 30 È kě Jùsu dɛ̌a u je Ɔ je, “Winʼǒ I boɔ lo keǒ aa tè mɔ̀ ɛ̀ se Něe tè. 31 Ɛ nu tǐ keǒ Nyesoa Bɔ tù kmɔ̌à ɛɛ blilǐ, Ɔ mǐ ɛɛ win kwa kɔn nyu ɔ̈ moo kǔ wan du. 32 È bɛ̌ nu bǔ sàǒǒ blǒ mɔ̀ bǔ poǒ jɔ mǒ, Ě mi nyopò pɛpɛ wùɛ chlìba kělɔ Ně chɛ̀ mɔ̀.” 33 È tè Ɔ sàlaǒo tèà je ɔ̌ boɛa lii nɛ̀ moo ke u mia Ɔɔ dbadbǎ numa keǒ pète bɛ̌ tu jleě. 34 È kě diblɛ̌ nia Ɔ wan gbògba u je, “Ä wɛ̌n dɛà klě Nyesoaa teteǎ wlòmo ɛ̈ moo Nyesoaa Tentǎn Jǔ miǎ kmɔ̌ nema tǐ wùɛ mɔ̀. È mɛ kɔɔ̌n tè dɛ̀ɛ̌ kɛ bo de ɛ̈ moo Jbɛjuu Jǔà u kɔn bu dǔ Ɔ jemǒ bu po Ɔ jɔ mǒ keǒ pète bɛ̌ tu jleě? È sɛjesɛ mɔ monoǒ kɛ Jbɛjuu Jǔ?” 35 È Jùsu tùa u kɛ̀ɛn Ɔ je, “Pepěà Ɛ miɔ a slè nema klě tǐ pɛ̀ti gbei wlòmo. Tèǒ nì kɔn tè tà Pepěǒ Ɛ neě jèɔ amoo slè, a na Ɛ měne ɛ̈ di ɛɛ numa kwijlě ně di a jǐ mǒ be. Bɛ̌ nu nyu wùɛ bɔ̌ ke kwijlě mǒ nɛ, ɔ se tà ɔ miěe ji. 36 Tà Mǒà monoo Pepěà Ě neě jèɔ amoo slè, a po Ně tè kàan tè ɛ̈ di ɛɛ numa a mǐ Ně jlǔ tù.” Tà Jùsu wɔ̀la imoo tèǒ boɔboɔ mɔ̀, è Nɔ̀ǒ sɔnaǒ u slè mǒ Ɔ̈ wɛ̌a. Nyopò Sea Jùsuu Tè Kàan Tè Po 37 Kàan tè nyopò jěa Jùsu Ɔ̌ nia wlòlekaen noǎ fòfoa, kɛɛ u sea Ɔɔ tè kàan tè po. 38 Dɛǒ nɛ̀ nu ɛ tèǒ Nyesoaa wnɔsàɔ Aesaeǎ boɔlaa seela tǐ jleě ǐ jaěaǒ ɔ̈ dɛ̌a bòo ɛ̈ moo, “Koɔn, Nè winʼà ä boɛɛ mɔ peě kɛ i nɔkǔ jebo plě mɔ tèe leě kɛ Nè kpěà?” (Is 53.1) 39 Aesaeǎ sèsaea ɛ le kɛn ke tè kɔn tè umoǒ u slě wɔ̀ bu poaa tè kàan tè, kě ɔ dɛ̌a ɔ je, 40 “Nyesoa kan uu jǐ kɛn Ɔ̌ nu uu wlè ǐ jakǎ, ii tè u seǎ le jě kpe, è u slě wɔ̀ bu jbo tè le ɛ̈ di ɛɛ numa u mǐ wlè bo bitǐ u mǐɔɔ̌ mɔ̀ di Ě mǐ u wa.” (Is 6.10) 41 Tà Aesaeǎ boɔɔaǒo tèǒ nɛ̀ moo tà ɔ jěaa Nyesoaa tè jǐ boaboǎ, winʼǒ ɔ boɛa li keǒ Jùsu jleě mǒ. 42 Kàan tè Jùwɛ nyoo nyefòapoo dɛ fòfoa poa Jùsuu tè kàan tè, kɛɛ uǔ nuuaǒ ɛ pepě mǒ ɛ̈ di ɛɛ numa Fɛlesǐi wǎn ně dia uu Nyesoa keǐ bo ble le sà. 43 È tè kɔn tè u nia nɛɛ nɛ̀ moo u noɛɛa mǒ tùonyopo bu bìsea u le ɛ̌ sìnʼaǒ Nyesoa Bɔ bìse u le mǒ. 44 Ɛ kɔna tǐ tìi tà Jùsu pnaěaě jɔ mǒ, kě Ɔ dɛ̌a Ɔ je, “Nyu wùɛ bɔ̈ po Ně tè kàan tè, ɛ se bɔ po Ně tè kàan tèe do, kɛɛ Nyuà dboɔ Mǒo kělɔ kmɔ̌ɔ mɔ̀ Nɔ̀ kɔn tèǒ ɔ po kàan tè ke. 45 È doo de, nyu wùɛ ɔ̈ mi Mǒo jěba ɛ wǒ je ɔ jě Nyuà dbo Mǒo no ke. 46 Mǒà Mǒ moo Pepě Ɔ diɔ kmɔ̌ɔ mɔ̀. Ii tè nyu wùɛ ɔ̈ mi Něe tè kàan tè poba ɔ seě kwijlě slè bo nema mu. 47 Ě seɔ kmɔ̌ɔ mɔ̀ di Ě mǐ tùonyopo tè jɛɛ le, kɛɛ Ě diě le Ě mǐ u gblà klě uu kpni kukwǐ slè, ii tè bɛ̌ nu nyu wùɛ ɔ̈ mii tèà Ě boɛɛ wɔ̌nma plě ɔ̈ seǒ ii tùba mu, Ě se ɔ tè jɛɛba mu. 48 Kɛɛ klě demǒ bɔɔ̌ chnɛ̀ jlǒ waě wlòmo tèà Ě boɛ amoo je nì miǎ a tè jɛɛba plě klee nyopòà ü sà lii jleě mɔ̀ plě ü se Něe winʼà kàan tè po. 49 Mɛ kɔɔ̌n tèǒ joo nɛ̀ moo noǎ wùɛà Ě boɛ amoo je Ě slě i Ně chɛ̀ dlǒ wlòmo sà, noǎ wùɛà Ě boɛɛ i sɔnʼě mǒ Ně Gbeǐi doǒ mɔ̀ Ɔ̈ dbo Mǒo, Nɔ̀ tmɔɔ̌ Mǒ Bo boɔ li. 50 Ě ji ɛle Nɔ̀ tmɔɔ̌ Mǒ Bo boɔ tèà ɛ̈ di ɛɛ numa a mǐ kmɔ̌ sie fònfno kɔn. Tèǒ nì kɔn tè dɛ wùɛ Ě boɛɛ Ě boɛ dɛ Ně Gbeǐ tmɔɔ̌ Mǒo Bo boɔɔ teěn.” |
Grebo New Testament © Bible Society in Liberia, 1989, reprint 2004.
Bible Society in Liberia