Zɛnɛse 43 - Bible

Zosɛ ǹîa-ni dí lì pôlu Ize a Bɛŋsima

¹ Ǹyaŋ burii è kɛ̀ a ŋánaa ǹɔii su.

² Tãi dí kpɛ̀ɛ la a mii-sɛŋ miɛɛ nyii dí kùla la Ize lɔii sui, dínâŋ è mò dîa ǹyɛɛi, “Ka lí ŋɔ́nɔ ká mii-sɛŋ lóŋ yá.”

³ Kɛ́lɛ Zuda è mò ma ǹyɛɛi, “Nalôŋ è kúlia-woo ƃò a gbanaŋɔɔ ǹyɛɛ kûai, ‘Ka kálêɣe-ni kà wàla pá, gɛ̀ ní káfe pâi ŋ́ɛi kâai.’

⁴ Ƃà fàa a gɛɛ kwa kúlêɣe-ni kú lí, gɛ̀ ní kwa pâi liî kú mii-sɛŋ yá ímɛni ma.

⁵ Kɛ́lɛ ƃà wàla fáa a gɛɛ kwa dîa-ni kú lí, gɛ̀ ní kúfe pâi liî. Kpɛ́ni fêi, nalôŋ è mò kûa a gɛɛ kwà kúlêɣe-ni kwà wàla lí, gɛ̀ ní kúfe pâi ŋ̀ɛ́i kâai.”

⁶ Nya ƃe Zeeka è mò ǹyɛɛi, “Tûa lɛ́lɛɛ ƃé tí ká gɛ̀ a ńyãai? Ká mò nalôŋ ma a gɛɛ kálêɣe da kpɛ́ni káa ma lé mɛni ma?”

⁷ Nya ƃe dí ŋ̀óo su tòo dîyɛɛi, “Nalôŋ è kúmarê kɛ̀ a gbanaŋɔɔ é pîlaŋ kúa kpîŋ kûa da kúsuui. È mò ǹyɛɛi, ‘Kánâŋ káa niî ɣele mâ? Kálêɣe da kpɛ́ni káa ma?’ Mare-kɛɛ-ŋai ŋí ƃé kú zu kùla mì. Kú gɔ́lɔŋ-pere kɛ̀ léŋ a gɛɛ a pâi môi kûa a gɛɛ kú pá bɔ́ a kúlêɣe?”

⁸ Nya ƃe Zuda è mò ǹâŋ ma ǹyɛɛi, “Ǹôloŋ tɛ́ɛ ḿbɔ kwa ǹyaa kú lí. Kwa pâi liî kúfa la saa la a puru.

⁹ Ńyãa ƃé maa mɛni káa mâ. Ƃa pâi gâai ǹyêei ŋá pá la ípɔ. Ŋà wàla pá la pôlu ŋá dɔɔ íŋɛi-tuɛ, gɛ̀ ní ńyãa ƃé m̀aa mɛni káa ḿâ ŋáfulu-laai su.

¹⁰ Kûi wàla tãi támaa tɛ́ɛ, gɛ̀ ní kwa sia nâa feerɛ.”

¹¹ Nya ƃe dínâŋ è mò dîa ǹyɛɛi, “A kɛ̀ fɛ̂ɛ nɔ́ é kɛ́ tí, gɛ̀ ní ka gɛ́ tí. Ka ǹɔii su sí-sãai ǹɛ́lɛɛ-ŋa da pú káƃɔrɔ-ŋai su ká lí la nalôŋ pɔ́ a sama-sɛŋ. Ka lí a tuma-laa kúŋ nɛ̃ɛ, kwɛ̃ŋ-wulɔ, wúru malaŋ, wúlɔ kúŋ nɛ̃ɛ da nṹa.

¹² Ka sɛŋ-kao da kpɛ́ni síɣe ká bɛ́lɛ zɛŋ-kao pɔlɔi mâ dí bù káƃɔrɔ-ŋai sui. Tãi da dí pɔ̂ra-mɛni ma kɛ̀.

¹³ Ka kákpîŋ kpɛtɛ ka kálêɣe-ni ká lí nalôŋ pɔ́.

¹⁴ Ŋ̀wála-wâla kélee Ɣalai é gɛ́ nalôŋ é kámalôŋ káa a gɛɛ é kálêɣe kpéli tɛ́ɛ pôlu da Bɛŋsima. À kɛ̀ ŋánîa-pɛlɛɛi da pɔ̂ri kulâi ńyêei, tɔɔ dí kúla ńyêei.”

¹⁵ Nya ƃe dí zama-sãai sìɣe dí sɛŋ-kao da kpɛ́ni síɣe dí bɛ́lɛ zɛŋ-kao pɔlɔi ma dí lí la dí bɛ́lɛ Bɛŋsima ma. Nya ƃe dí sèri Ize dí tɔ́ɔ Zosɛ ŋɛ́i-tuɛ.

¹⁶ Tãi Zosɛ è Bɛŋsima kàa la dísamai, è mò ŋɔpɛ́rɛi mu-nuui ma ǹyɛɛi, “Pá a ǹûai bɛ́rɛi mu, í taa-tulɛ paa í gbɛtɛ mìi mɛni ma. Kpɛ́ni fêi, kwa dîa-ni kwa pâi kúlaa miî gîe ma a vólo tɛ́ɛ ŋuŋ mai.”

¹⁷ Nalôŋ è gɛ̀ yɛ̂ɛ berei Zosɛ è mò la mai. È pà a ǹûai Zosɛ ŋɔpɛ́rɛi mu.

¹⁸ Ǹûai dí kɛ̀ yaôi tãi dí pà la a dîa Zosɛ ŋɔpɛ́rɛi mui. Dí mò dîyɛɛi, “Zɛŋ-kaoi dí bù kúƃɔrɔ-ŋai su a maa-ŋuŋ maa mɛni ká ŋí da pá la a kûa ƃɛ́i. Tɔ̃yâ ma da pâi kúsonîi a luɛ-ŋa, dí kúwɛlɛ-sôo-ŋai kúla kúyêei.”

¹⁹ Nya ƃe dí lì Zosɛ ŋɔpɛ́rɛi mu-nuui pɔ́ dí lóno bɔ́ bɛ́rɛi lá.

²⁰ Dí mò ma dîyɛɛi, “Kúnuu-namui, kú pà ƃɛ́ a maa-ŋuŋ mii-sɛŋ yâi.

²¹ Kúkɛɛ liî pôlui, kú sèri kwaa da ma a gɛɛ kú nyii naa. Kú kúƃɔrɔ-ŋai láa ƃò a gɛɛ kú kúwɛlɛ-sôo-ŋai kɔ́. Ǹúui kélee è ŋɔsɛŋ-kaoi kàa ŋɔƃɔrɔi su. Kú kúsɛŋ-kaoi kélee kàa. Mɛni ma kú pà lá pôlu.

²² Kú pà máŋ a sɛŋ-kao da kpɛ́ni mii-sɛŋ yá mɛni ma. Kúfe ǹúui kɔ́lɔŋ zɛŋ-kaoi pù pôlu kúƃɔrɔ-ŋai sui.”

²³ Díi-kɛ-nuui è díwoo su tòo ǹyɛɛi, “Ka kálii maa sóŋ, káfe yào. Tãi da Káɣâlai da kánâŋ Ŋɔɣâlai ƃé dɔɔ-sãai pù káƃɔrɔ-ŋai su kámɛni ma. Kásɛŋ-kaoi a seri mâ.” Nya ƃe è pà dípɔ a Simiɔŋ.

²⁴ Nalôŋ è pà a ǹûai Zosɛ ŋɔpɛ́rɛi mu, é yá tɛ́ɛ dípɔ dí díkɔɔ ma waa, é mii-sɛŋ tɛɛ díwɛlɛ-sôo-ŋai pɔ́.

²⁵ Nya ƃe zama-sãai dí pà la Zosɛ mɛni mai, dí gùla. Kpɛ́ni fêi, dí mɛ̀ni a gɛɛ da pâi dílaa miî naa a vólo tɛ́ɛ ŋuŋ mai.

²⁶ Tãi Zosɛ è pà la bɛ́rɛi mui, ǹûai dí pà nâa a zama-sãai bɔ́, dí pɛ́lɛ gɔ́ɔ mu.

²⁷ È dísɛrɛ ƃò a wɛli-kɛ-maa pere, é dímarê kɛ́ ǹyɛɛ diai, “Kánâŋ ká lòno é pîlaŋ mai, gáa niî ɣele ma? Gɔlɔ̂i ponoɔ̂ɔi?”

²⁸ Díyɛɛ mai, “Kúnâŋ nyii gáa a ítii-kɛ-nuui, gáa niî ɣele ma. Gɔlɔ̂i ponoɔ̂ɔi.” Dí pìlaŋ díŋume ŋá gɔ́ mu.

²⁹ Nya ƃe Zosɛ è ŋ̀uŋ mu sìɣe é ǹêɣe Bɛŋsima káa nyii kɛ̀ a ǹee ǹóŋ. È mò dîa ǹyɛɛi, “Kákpɛɛ ŋái ƃéi, nyii ká mɛ̀ni ƃò mâi? Ńoŋ, Ɣâla é lûwa láa yâ.”

³⁰ Nya ƃe Zosɛ è kùla a maa félaa. Kpɛ́ni fêi, malôŋ è tòo ma ǹêɣe mɛni ma. Ǹyaŋ è kwaa ma kɔ̀ri a gɛɛ é wɔ́lɔ naa. Nya ƃe è lì ŋɔlôŋpoi su é wɔ́lɔ.

³¹ È ŋ̀ɛ́i wàa é kúla. È ǹíi maa sòŋ é mó ǹyɛɛi, “Ka pá a mii-sɛŋ.”

³² Dí Zosɛ ŋɔmii-sɛŋ tɛ̀ɛ ǹyaa tɔnɔ, dí ǹîa-ni da ǹêɣe-ni díwɔ̂i tɛ́ɛ a dee. Ize-ƃelai da dîa-ni dí kɛ̀ dílaa miî, dí díwɔ̂ mii-sɛŋ tɛ̀ɛ a dee. Kpɛ́ni fêi, da Ibulu-ŋai dífa kâa dílaa mìi gîe ma, dífe kɛ́ ní a Ibulu-ŋai wɛ́liɛɛ.

³³ Dí dísèe teƃelei ma yɛ̂ɛ berei dípɔlɔ-pɔlɔ-laa è kɛ̀ lai, é síɣe ǹúu pɔlɔi ma é seri díkpɛɛ ŋái ma. Ǹûai dí díkîe-ni ŋɛ́i kàa a laa-kpala maa-pere.

³⁴ Dí mii-sɛŋ kùla Zosɛ ŋɔteƃelei ma dí dɛ́ɛ dípɔ kɛ́lɛ dí Bɛŋsima ŋ̀ɔ̂i tɛɛ-laa kɛ̀ bɔ́ gîei lɔ́ɔlu. Nya ƃe dí dílaa mìi dí díkpele dí lii-nɛ̃ɛ kula.