Nwun mąąɓo 3 - BibleǸɔii ŋuŋ-ŋai Eezuɛ fé zu-ƃelai kpɛ́ níi 1 Yâwɛɛ è gɛ̀ ǹɔii-ŋuŋ da-ni su-ƃela dílɛɛ ǹɔii su ƃɛ́i Eezuɛ-ŋai dí lì naai a gɛ́ɛ é Eezuɛ-ŋai su kɔ̂ɔŋ a dia. È zu kɔ̂ɔŋ ŋí tɛ̀ɛ Eezuɛ-ŋai pɔ́ kpɛ́ni fêi, dítamaa ɣele dífe tá kɔ́ kɔ́ ní a bɔlɔ Keena lɔii tí su. 2 Ǹyaŋ Yâwɛɛ è nyíŋí kɛ̀ tí a gɛ́ɛ é kɔ́ lɛ́ Eezuɛ-ŋai dísuui ma, ŋuŋ kpɔ́-kpɔɔi ƃa diai dífe tá kɔ́ kɔ́ níi. 3 Ǹûai dífe díkpɛ nii dia ƃé kɛ̀ a Felesia taa-lee lɔ́ɔlui su-ƃelai, Keena-ƃelai, Sidɔŋ-ƃelai da Iva-ŋai kɛ̀ Lɛƃanɔŋ Yeei ma, é síɣe Baa-Ɛmɔŋ Yeei ma é tóo Ama perei ma. 4 Ǹûai ŋí díkɛ̀ naa a gɛ́ɛ díkɛ a Eezuɛ-ŋai dísu-kɔ̂ɔŋ sɛŋ a gɛ́ɛ Yâwɛɛ é gɔ́lɔŋ à kɛ̀ da pâi díwoli tɔɔ̂i m̀ɛnii ma è wɔ́lɔ mò dínûa pɔlɔ-ŋa dîa Mose sarâi. 5 M̀ɛni ma Eezuɛ-ŋai dí nâa kɛ̀ Keena-ŋai, Ita-ŋai, Amola-ŋai, Pɛrɛza-ŋai, Iva-ŋai da Zɛbuza-ŋai sáma. 6 Da ǹûai ŋí ni dí nɛnî kùla díkîe-ni dínuu-suui su, díkɛ̀ díɣâla-ŋai fɛli. Onɛɛ è kɛ̀ a Eezuɛ láa-tuɛ-nuu 7 Eezuɛ-ŋai dí nìa Yâwɛɛ, Díɣâlai ma díkɛ sɔnyɔ̂ŋ kɛ̀ la. Dí kɛ̀ Bêe da Asira ɣala-ŋai fɛlîi dí dísiɣe a díɣâla-ŋa. 8 Nya ƃe Yâwɛɛ è ǹíi ŋwàna dîa é gɛ́ Mɛsopotemia Kaloŋ Kusaŋ Lisataiŋ é díyee mɛi ɣále. Dí kɛ̀ ǹyée mu a kóraŋ lɔ́ɔlu mɛi saaƃa. 9 Nya ƃe Eezuɛ-ŋai dí wɔ̀lɔ Yâwɛɛ ma. Yâwɛɛ è nalôŋ tɔnɔ tɛ̀ɛ a gɛ́ɛ é díŋuŋ ma ƃó. Ǹalôŋ ŋí láa ƃé kɛ̀ a Onɛɛ. Ǹâŋ láa ƃé a Kelɛ ǹeɣe-surɔŋ Kena ǹóŋ. 10 Nya ƃe Yâwɛɛ ŋɔmɔ̂leŋ è kɛ̀ bôlu é nâa kɛ́ a Eezuɛ-ŋai láa túɛ-nuu. Onɛɛ è kɔ́ pɛ̀lɛ Mɛsopotemia Kaloŋ Kusaŋ Lisataiŋ ma. Yâwɛɛ è tɔ̀ɔ Onɛɛ pôlu é gâloŋ kpîŋ yée mɛi ɣále. 11 Nya ƃe lii-see è kɛ̀ dílɔii su a kóraŋ buu náaŋ. Naa kɛ́ɛ tíi, Onɛɛ è sàa. Ɛwuu è kɛ̀ a Eezuɛ láa-tuɛ-nuu 12 Eezuɛ-ŋai dí ŋɔ́nɔ sɔnyɔ̂ŋ kɛ̀ a Yâwɛɛ. Nya ƃe Yâwɛɛ è gɛ̀ Môa-ŋai díkâloŋ Ɛgulɔŋ é ŋɔwála-wâlai é tɛ́ɛ dîa. 13 Nya ƃe Ɛgulɔŋ, Amɔŋ-ŋai da Amɛlɛka-ŋai ni dí dítɔɔ̂i kɛ̀ tɔnɔɔ dí kɔ́ pɛ́lɛ Eezuɛ-ŋai dîa dí díyee mɛi ɣále dí Zɛleko nyíi da kâa dòli a dóu kpɔ̂lɔ taa-leei kúla díyêei. 14 Eezuɛ-ŋai dí kɛ̀ Ɛgulɔŋ yée mu a kóraŋ puu káo lɔ́ɔlu mɛi saaƃa. 15 Naa kɛ́ɛ tíi, Eezuɛ-ŋai dí ŋɔ́nɔ wɔ̀lɔ Yâwɛɛ ma. Nya ƃe Yâwɛɛ è nalôŋ tɔnɔ tɛ̀ɛ a gɛ́ɛ é díŋuŋ ma ƃó. Ǹalôŋ ŋí láa ƃé kɛ̀. Ɛwuu è kɛ̀ a kɔɔ-nuu. È kɛ̀ a Gela ǹóŋ-surɔŋ. Gela è kɛ̀ a Bɛŋsima suui su nuui da. Nya ƃe Eezuɛ-ŋai dí dílɔii ŋɔzûti tɛ̀ɛ Ɛwuu pɔ́ a gɛ́ɛ é lí la Môa-ŋai díkâloŋ Ɛgulɔŋ pɔ́-naa. 16 Ɛwuu è ƃóa-sɔ̂kpɔ tɔnɔ kpɛ̀tɛ ŋ̀á kɛ́ ƃò m̀éla feerɛ ma. M̀óai kpîŋ ŋɔkôya è kɛ̀ a núu kɔ́ɔ ƃɔ́rɔnîi tɔnɔ da gbûra. È gbùlɔŋ ǹáa mii-yee mɛi pere ŋɔseɣei mu. 17 È ǹɔii ŋɔzûtii ŋí sîɣe é lí la Ɛgulɔŋ pɔ́-naa. Ɛgulɔŋ è kɛ̀ a kpakolo kpono kɛ́tɛ. 18 Ɛwuu kɛ́ɛ a zãâi ŋí tɛ́ɛ bɔ́-naai, è mò gbîri siɣe-ƃelai dîa a gɛ́ɛ dí lí pôlu dípɔ-naa. 19 Kɛ́lɛ Ɛwuu kɛ́ɛ a sèri gɔni-saai ma Geega kɔlɛ mai, è pène pôlu é lí Ɛgulɔŋ pɔ́-naa ǹyɛɛ m̀ai, “Óo Gâloŋ, ŋá pà a gɛ́ɛ ŋá ŋuŋ pîlaŋ a yá.” Nya ƃe gâloŋ è mò ŋɔyée mu-ƃelai dîa ǹyɛɛ, “Ka kula pôlu a daloŋ.” Díkelee dí kùla. 20 Gâloŋ è kɛ̀ seeni gɛ́ fãa lâɣi sòŋ ŋɔpɛ́rɛi tôŋ su loŋpoi su. Ɛwuu è lì gɔlɛ ma ǹyɛɛ m̀ai, “Ɣâla é worɛ̂ tɛ̀ɛ a ńyãa a gɛ́ɛ ŋá m̀ó yâ.” Gâloŋ è mù sìɣe é tɔ́ɔ. 21 Nya ƃe Ɛwuu è ŋɔƃóai kùla ǹáa mii-yee mɛi pere a gɔɔ-yee é gâloŋ sɔ́ɔ la goo-ƃɔlɔŋ su. 22 M̀óa-sɔkpɔi kélee è lɔ̀ goi da ŋuŋ ma é kùla bôlu pere. Ŋ̀úlɔ è m̀óai mɛi pɛ̂lɛ, kpɛ́ni fêi, Ɛwuu fé gula ní goi. 23 Ɛwuu è kùla bɛ́rɛi mu é ǹáa tɛ́ é zɔ̃ɔŋ tóo é lí. 24 Gâloŋ yée mu-ƃelai dí pà nɔ́ pôlu dí gbôŋ káa ǹáa tɛ́ɛ zɔ́ɔŋ toɔ́ɔ. Kɛ́lɛ díkɛ̀ nɔ́ gâai yɛ̂ɛ sɛŋ ƃé gâloŋ káa lì-lɔɔ̂i kɛ̂i. 25 Dí m̀aa kpɛ̂ŋ kpɔ́ a zu kôyaa. Kɛ́lɛ tãi dí gàa la a gɛ́ɛ vé bɛ́rɛi láa ƃôi, dí pere kɔ̀ri dí nâagbôŋ sɔ̃ɔŋ kùla zu dí ǹáa ƃó. Dí dí gbôŋ lá ƃò nɔ́ dí gáa lâani ǹɔii ma a boma. 26 Ǹûai kɛ́ɛ gâloŋ maa kpɛnîi, Ɛwuu è pù é tɛ́ɛ gɔni saa-ŋai dîa é lí Seila. 27 Gɛ́ɛ a sèri ǹyéei ma Ifiraŋ ŋɔlɔii sui, Eezuɛ sinaai tòli a túru woo a gɛ́ɛ dí lí dí kɔ́ pɛ́lɛ ǹûai dîa ǹyéei kwára gɛ́ ƃò a dí láa túɛ-nuu. 28 È mò dîa ǹyɛɛ, “Ka lɛɛ ḿbôlu! Yâwɛɛ aâ kúkpɔara-ƃelai kùla Môa-ŋai lɔii sui tɛ́ɛ kúpɔ.” Nya ƃe dí lɛ̀ɛ Ɛwuu pôlu dí ǹyéei yéŋ dí berei sóŋ ƃɛ́i M̀ôa-ŋai-ŋai díkɛ̀ pâi Zɔdiŋ Ya-leei tîyenii naai. 29 Maa tãi tí dí Môa-ŋai kɔ kɔ́-ƃela kɛ́ɛ yɛ̂ɛ núu wála puu ƃé dí dípàa. Díkelee dí kɛ̀ a kɔ-kuluƃa wála-walaa-ŋa. Dí tɔnɔ kpîŋ fé kula ní. 30 Eezuɛ-ŋai dí Môa-ŋai-ŋai su kàra kpɔ́ a zu kɛ́tɛ. Nyíŋ pôlu ma, lii-see è kɛ̀ Eezuɛ lɔii su a kóraŋ buu lɔ́ɔlu mɛi saaƃa. Saŋka è kɛ̀ a Eezuɛ láa-tuɛ-nuu 31 Naa pôlu ma Saŋka è Eezuɛ-ŋai ŋuŋ ma ƃò Felesia-ŋai yêei. È Felesia-ŋai ŋuŋ lɔ́ɔlu mɛi da pàa a niŋa kpɛ́-wuru ŋá-seniɛ-ŋa. Saŋ ǹâŋ láa ƃé kɛ̀ a Ana. |
© 2012 Bible Society in Liberia
Bible Society in Liberia