Izikiɛ 20 - Bible

Eezuɛ ŋɔtɔɔ mai

¹ Ǹûai kɛ́ɛ gɔ-soŋ perei su ŋɔkoraŋ ǹɔɔlu mɛi feerɛi ŋɔŋaloŋ ǹɔɔlui ŋɔfóloi buu ɣelei, Eezuɛ ƃelai dí núu-pɔlɔ-ŋai da ni dí pa ḿbɔ naa dísee a gɛɛ ŋa Yâwɛɛ marê kɛ a kɛ̀ worɛ̂-woo káa ǹá dímɛni ma.

² Nya ƃe Yâwɛɛ è lono ḿbɔ ǹyɛɛi,

³ “Nuu-kpune ǹóŋ, mò Eezuɛ ǹuu-pɔlɔ ŋai dîa yɛ̂ɛi, Ŋ̀wála-wâla kélee Yâwɛɛi ǹyɛɛi, Marê kɛ́ mɛni ƃe ká bà kɛ̂i? Tãi nɔ ŋ́gaa la ɣele mai, káfa pɔri marê kɛ̂i.

⁴ “Núu-kpune ǹóŋ, ya pâi dí mɛnii ŋá-teei? A kɛ̀ ya pâi gɛi tí, gɛ ni ye dínâŋ-ni dí mɛni nyɔmɔɔ̂i lɛ́ dîa.

⁵ Ye mò dîa yɛɛi Ŋ̀wála-wâla kélee Yâwɛɛi ǹyɛɛi, tãi ŋá Eezuɛ siɣe la zui, ŋá mò dîa a gɛɛ ŋa pâi ŋ́gbîŋ lɛi dîa Ize-lɔii su. Ŋá ŋ́gono-tee díyeei a gɛɛ ńyãa ƃa Yâwɛɛ nyii gáa a Díɣâlai.

⁶ Ŋa ŋ́gono-tee a gɛɛ ŋa pâi dí kulai Ize-lɔii su ŋa li a dîa ǹɔii ma nyii ŋa zie zu a gɛɛ ŋá dɛɛ dípɔi. Ǹɔii ŋí káa a sí-sɛŋ kpɛtɛ lɔii lɛ́lɛɛ. Ǹɛ́lɛɛ̂i kpɔ́ é tɛ́ɛ lɔii-sii kélee ma.

⁷ Ŋa mò dîa a gɛɛ dí ŋ̀âla pɔɔkɔŋ nyɔ́mɔ-ŋai píli nyii ŋai da kúu kɛ̀ dîa a tãi kéleei dífe dí maa tĩ̂a kàra a Ize-ɣala pɔɔkɔŋ-ŋai, kpɛ́ni fêi ńyãa ƃa Yâwɛɛ nyii gáa a Díɣâlai.

⁸ Kɛ́lɛ dítɔ̂ɔ ḿâ, dífe díwoli tɔɔ ní ḿâ. Dífe dí ɣâla pɔɔkɔŋ nyɔmɔ ŋai pili ni, kpaa máŋ dí dípôlu tɔ̀ɔ Ize ɣâla pɔɔkɔŋ ŋai dîa. Ŋá nâa gbɛtɛ a gɛɛ ŋá ńii wãna kpɔ́ dîa a ŋánaa Ize.

⁹ Kɛ́lɛ ḿvé gɛ ni tí. Kpɛ́ni fêi ḿve kɛ́ ni ŋ̀wɛ́li a gɛɛ ŋá ǹáa kara ǹɔii ŋuŋ ŋai ŋ̀ɛi nyii ŋai díkɛ dísamai. Ǹûai ŋí ŋɛ́i ƃe ŋá ŋgono tee naa a gɛɛ ŋa pâi dí kulâi Ize lɔii su.

¹⁰ “M̀ɛni ma, ŋá díkula Ize lɔii su ŋá pá a dîa ǹɔii pûŋ su ƃɛɛi ǹûai dífe kɛ̀ ní naai.

¹¹ Ŋá ŋátɔ̂ŋ da ŋásɛŋ-lɛ́ɛi lɛ́ dîa, a gɛɛ da m̀ɛi káa dí lɛ́ɛ ɣele ma.

¹² Ǹaa pôlu ma, ŋá ŋáfii-tɔɔ ɣelei tɛɛ dí pɔ a ŋ̀ɛi-kɛ maa é kɛ ku loai a gɛɛ dí gɔ́lɔŋ a gɛɛ ńyãa ƃa Yâwɛɛ nyii dí maa waai.

¹³ Kɛ́lɛ tãi ŋá pá la a dîa ǹɔii pûŋ, dítɔ̀ɔ ma. Dí ŋátɔ̂ŋ ŋai kara dí dípôlu tɔɔ ŋá sɛŋ-lɛɛi m̀a nyii a pá a fulu-laa núu kélee pɔi. Nya ƃe dí ŋáfii-tɔɔ ɣelei maa tĩa kara kpɔ́ a zu kɛtɛ. Ŋá kɛ́ ŋ̀wɛli a gɛɛ ŋá ńii ŋwana kpɔ́ dîa a ŋanaa

¹⁴ Kɛ́lɛ ḿve gɛ ni ti a gɛɛ ḿva la ƃâa kula lá ǹáa ma ǹɔii-ŋuŋ ŋai ŋ́ɛi nyii-ŋai ŋ̀gâa ŋ̀gɛ dí kula Ize lɔii sui.

¹⁵ M̀ɛni ma, ŋá ŋgono-tee díyêei vɛ̃ɛ-kpâlaŋ su a gɛɛ ḿve pâi ǹɛɛi naa a gɛɛ dí li ǹɔii mâ ŋgono-tee la díyêei a gɛɛ ŋa pâi liî a dîa zui. Ǹɔii ŋí káa a sí-sɛŋ lɛ́lɛ lɔii nyii ǹɛ́lɛ̂ɛi kpɔ́ a ŋanaa.

¹⁶ Ŋá mò a gɛɛ dífe pâi liî ǹɔii ŋí su kpɛ́ni fêi dífe díwoli tɔɔ ŋí ŋátɔ̂ŋ-ŋai dîa dí m̀ɛi káa. Dífe ŋáfii-tɔɔɔ ɣelei ŋɔtɔ̂ŋ ŋai mɛi káa ni, kɛ́lɛ dí tinaŋ díkɛ ɣâla-pɔkɔɔŋ ŋa fɛli.

¹⁷ “Kɛ́lɛ ŋá díŋɛi maloŋ kâa ḿve dípaa ni, kpaa máŋ ŋá díkelee dípaa vɛ̃ɛ-kpâlaŋ su.

¹⁸ Ŋá mò dínîa-pɛlɛɛi día a gɛɛ dífe lɛɛ dínâŋ-ni tua-perei pôlu, kpaa máŋ dílɛɛ dínâŋ-ni dítɔ̂ŋ ŋai pôlu, kpaa máŋ dí díkpîŋ maa-tĩa kara a ŋâla-pɔɔkɔŋ ŋai.

¹⁹ Ńyãa ƃa Yâwɛɛ nyii gáa a Káɣâlai. Ka ŋátɔ̂ŋ ŋai mɛ káa. Ká sia a díwoo.

²⁰ Ka ŋáfii-tɔ̂ɔ ɣelei mɛi káa a m̀aa waa a gɛɛ é kɛ́ a ŋɛi-kɛ-maa kwa kâa ni kúloai a gɛɛ ká gɔ́lɔŋ a gɛɛ ńyãa ƃa Yâwɛɛ nyii gáa a Káɣâlai.

²¹ “Kɛ́lɛ ǹîa-pɛlɛɛ-ŋai dîa máŋ dítɔɔ ma. Dífe sia ni a ŋátɔ̂ŋ lá woo nyii a fulu-lâa tɛɛ diai pɔ́ da m̀ɛi káai. Dífe dí mɛi káa ni. Dí ŋáfii-tɔɔ ɣelei maa-tĩa kara. Ŋá gbɛ̀tɛ a gɛɛ ńii wãna dîa vɛ̃ɛ-kpâlaŋ su.

²² Kɛ́lɛ, ŋá ńii maa soŋ kpɛ́ni fêi è kɛ pâi kɛ̂i a ńaa kara mɛ̂ni ǹɔii-ŋuŋ ŋai sama nyii ŋai ŋ̀gâa ŋ́gɛ díkula Izei.

²³ M̀ɛni ma, ŋá ŋ́gono-tee díyeêi vɛ̃ɛ-kpâlaŋ su a gɛɛ ŋa pâi dítaa-taâi ŋ̀éniɛi su gwaa kélee ma.

²⁴ Ŋá gɛ tí kpɛ́ni fêi dífe ŋátɔ̂ŋ ŋai mɛi káa ni. Dí ŋáfii-tɔɔ ɣelei maa-tĩa kara. Díkili è kɛ a dɔɔ dínâŋ ni díɣâla-pɔɔkɔŋ ŋai dîa.

²⁵ “Ŋá tɔ̂ŋ tɛ̀ɛ dípɔ nyii ve lɛ́lɛ nii, kpaa máŋ va fulu-laa tɛɛ núu pɔi.

²⁶ Ŋá ǹɛɛ naa dí díkpîŋ maa-tĩ̂a kara a dísâla kulaai. Ŋá ǹɛɛ naa a gɛɛ dí dínîa-pɛlɛɛi duɛ-tuɛi kula a sala. Ŋá gɛ ti a gɛɛ ŋá yao ŋánaa pú díkɔlɔi a gɛɛ dí gɔ́lɔŋ ńyãa ƃa Yâwɛɛ.

²⁷ “M̀ɛni ma, núu-kpune ǹóŋ, ye mò Eezuɛ ƃelai dîa, Ŋ̀wála-wâla kélee Yawɛɛi ǹyɛɛ, kánâŋ ni dí ńaa kara a bere-sii ŋí díŋ̀oo pili.

²⁸ Ŋá li a dîa ǹɔii su ŋa ŋ́gono-tee a gɛɛ ŋa pâi dɛɛi dípɔi su. Kɛ́lɛ, tãi dí ǹyée-tɔɔ ŋai kâa la da ŋ̀uru-ŋai, dí pɛlɛ sala kulâi dîa. Dí kereŋ sala da ŋwã̂ai sala ŋa kula dîa. M̀ɛni ŋí è kɛ̀ a ńii ŋwãna mɛni.

²⁹ Ŋá dímarê kɛ̀, a gɛɛ dí gwaai mâ lɛ́ ḿâ ƃɛ́i da liî ɣâla fɛlîi naai. Dí ǹaa láa sèe a Bama.

³⁰ M̀o Eezuɛ ƃelai dîa yɛ̂ɛi, Ŋ̀wála-wâla kélee Yâwɛɛi ǹyɛɛi, ka pâi lɛ̂ɛi ká ǹâŋ ni tua pere ŋai pôlu ka kákpîŋ maa tĩa kara ká lɛ́ɛ díŋâla-pɔɔkɔŋ ŋai tí pôlu?

³¹ Tãi ka ká sama-sãai tɛɛ la ka kálônii kula a kereŋ-salai, ka kákpîŋ maa-tĩa kara a ŋâla-pɔɔkɔŋ ŋai ti. Eezuɛ ƃela, ka pɔri marê kɛ̂i a bere ŋa tua lai? Kpao. Tãi nɔ́ ńyãai a Ŋ̀wála-wâla kélee Yâwɛɛi ŋgáa la ɣele mai, ḿve pâi worɛ̂-woo da ƃoi kâa a ǹɛɛ ma ká marê kɛ.

³² Ka gbɛ̀tɛ kákili ŋa a gɛɛ ka ŋwɛli ká kɛ yɛ̂ɛ ǹɔii ŋuŋ ŋai díkaa ká kɔlɛ mai, ká kɛ yɛ̂ɛ ǹûai díkaa ká kɔlɛ ǹɔii ŋai sui a gɛɛ ká kɛ ŋ̀úru-ŋai da gɔni-ŋai fɛli. Kɛ́lɛ, vé pâi kɛ̂i a dɔnɔ kpîŋ.

Ɣâla a núu kula maa kɛ gɛ núu-su mɛni lɛɛ

³³ “Tãi nɔ ŋ́gaa nîi la ɣele mai, Ńyãai a Ŋ̀wála-wâla kélee Ɣalai Yâwɛɛ, ŋa pâi ká kula maa kɛ̂i kpɔ́ a lii-wãna ŋanaa. Ŋa pâi kɛ̂i a kâloŋ ká mɛi a wala-wala pere.

³⁴ Ŋa pâi ka kulâi ǹûai sama, ŋa kákula ǹɔii ŋai su ƃɛɛi ŋa ká taa-taa naai a lii-wãna su kɛtɛ ŋanaa.

³⁵ Ŋa pâi liî a káa ǹɔii ŋai dílɔii-pûŋ ŋai su, ŋa kámɛnii ŋá-tee naa ká ŋɛ́i téniŋ ma.

³⁶ Berei ŋá kánâŋ ni dímɛnii ŋá-têe la díŋɛi téniŋ mai, bere ƃé ŋa pâi kámɛnii ŋá-teei la Sana Fɛ̃ɛ-kpalaŋ su.” Ńyãai a Ŋ̀wála-wâla kélee Yâwɛɛi, ńyãa ƃe mò tí.

³⁷ Ŋa pâi ká sonii a wala-wala laa ŋa gɛ ká ŋákpanaŋ-wooi mɛi káa.

³⁸ Ŋa pâi diai dítɔɔi mai da zɔŋyɔ̂ŋ kɛ ƃelai kulâi kásama. Ŋa pâi díkulâi ǹɔii ŋai su ƃɛɛi díkaa naai. Ḿve pâi ǹɛɛi naa dílene pôlu Eezuɛ lɔii su. A kɛ ti, da pâi gɔ́lɔŋ nii a gɛɛ ńyãa ƃa Yâwɛɛ.

³⁹ Ŋ̀wála-wâla kélee Yâwɛɛi è mò ǹyɛɛi, “Káai a Eezuɛ ƃelai, ka li ka káɣâla-pɔɔkɔŋ ŋai fɛli. Kɛ́lɛ, ŋa kália-woo ƃoi, a kɛ̀ káfe pâi káwoli tɔɔi mâ, gɛ ni ka pâi ǹáa maa waai maa-tĩa karâi a kásama-sãai ka dɛɛ ŋâla-pɔɔkɔŋ ŋai pɔi.

⁴⁰ Eezuɛ lɔii su ƃɛ́i ŋáyee maa-waa kɛ́tɛi káa naai, naa ƃé Eezuɛ-ƃelai kélee da pâi ḿvɛlîi naa ǹɔii su. Ǹyaŋ ǹaa ƃe ŋa pâi ǹyée seêi naa dí mu ŋ́ɛi kɛ ƃo ká perei a gɛɛ ká pá a kásala-sãai da kásama-sãa maa waa ŋai.

⁴¹ Ŋa pâi ka kulâi ǹɔii-ŋuŋ ŋai su ŋá pá a káa pôlu kákîe ma. Ŋa pâi ǹyée seêi kákereŋ sala-ŋai mu. À kɛ̀ tí, ǹɔii ŋuŋ-ŋai da pâi gɔ́lɔnîi a gɛɛ ḿaa-wâai.

⁴² Tãi ŋa pâi ká kulâi la ǹɔii ŋai su ŋá pá a káa Eezuɛ lɔii su nyii ŋa ŋgono-tee a gɛɛ ŋa pâi dɛɛi ká ǹâŋpɔlɔ-ŋai pɔi, maa tãi ƃe ka pâi gɔ́lɔnîi la a gɛɛ ńyãa ƃa Yâwɛɛ.

⁴³ Ǹaa ƃe ka pâi lɛɛi naa kásɔnyɔ̂ŋ-ŋai da m̀ɛni ŋai ka gɛi kili é too ká ŋa, da m̀ɛni ŋai ká gɛ nyii ŋai ka kákpîŋ maa-tĩa kara lai. Ka kpîŋ ƃɛlɛ a pâi kpɛɛ̂i ká koi.

⁴⁴ Tãi ŋa pâi ńaai maa-waai maa kɔ̃ɔ̂i lai, káai a Eezuɛ-ƃelai, ka pâi gɔ́lɔnîi a gɛɛ ńyãa ƃa Yâwɛɛ. Kpɛ́ni fêi, ḿve pâi tûai a káa yɛ̂ɛ berei kátua-pere nyɔ̂ŋ káa lai.” Ńyãai a Ŋ̀wála-wâla kélee Yâwɛɛi ƃé mò tí.

Ŋɔŋ káa seɣai pere

⁴⁵ Yâwɛɛ è mò mâ ǹyɛɛi,

⁴⁶ “Núu-kpune ǹóŋ, íŋɛi tínaŋ séɣai pere í ɣâla-woo ƃó é pîlaŋ dîa. Ɣâla-woo ƃó é pîlaŋ ŋ̀olâi ma séɣai perei.

⁴⁷ M̀ó séɣai-pere wolai mâ yɛ̂ɛi, m̀ɛnii mɛ̂ni nyii Ŋ̀wála-wâla kélee Yawɛɛi è mòi, ŋa pâi ŋɔŋ tooi yâ, ǹyaŋ a pâi ŋuru ŋunu-ŋai kélee da gbalâi kereni í sama. Ǹyaŋ ŋɔŋ-lêŋ fé pâi niinî. A kɛ ti, ŋɔŋ-wuleŋ a pâi núu kélee kereni, é siɣe seɣai pere é seri yá-ŋua pere.

⁴⁸ Núu kélee a pâi gɔlɔni a gɛɛ ńyãa ƃa Yâwɛɛ nyii ŋɔŋ tooi, ǹyaŋnuu da fa pɔri ǹinî.”

⁴⁹ Nya ƃe ŋa mò ǹyɛɛi, “Áa Yâwɛɛ Ɣâla, da pâi kɛ̂i mòi diɛi yá ƃé yà lono a sáŋ-woo.”