Izikiɛ 16 - Bible

Zerusâlɛŋ fé téniŋ ƃô ni

¹ Yâwɛɛ è ŋɔ́nɔ lono ḿbɔ ǹyɛɛi,

² “Ǹúu kpune ǹóŋ, ye Zerusâlɛŋ ŋɔmɛni nyɔmɔɔ-ŋai lɛ́ m̀a.

³ Kɛ́ m̀a, Ŋ̀wála-wâla kélee Yâwɛɛi ǹyɛɛ, “Káfe a sɛŋ da. Kákaa nɔ́ yɛ̂ɛ Keena-ŋa. Kánâŋ ni díkɛ a Amoai-ŋa. Kálee-ni díkɛ ƃo a Ita-ŋa.

⁴ Tãi díka maa sɔlɔ ƃó lai, dífe káwoliŋ tée ni. Dífe káwaa-ni a gɛɛ kákɛ a ká maa waa. Dífe mîi-kpolo sia ni kâa, kpaa máŋ díseɣe ƃela kpiniŋ a kaa.

⁵ Núu da fé ká malôŋ káa ni a gɛɛ dí mɛni ŋai ŋí da kɛ́ a káa. Tãi díka maa sɔlɔ ƃó lai, dì ká pili tuluŋ ŋa. Kpɛ́ni fêi tãi díka maa sɔlɔ ƃo lai, ká ƃɛlɛ fé kɛ́ ni núu da koi.

⁶ “Ǹya ƃe ŋ́gɛɛ tɛɛ̂i ŋá íkaa íkɛ ƃo láai í ŋãa su íkɛ péne-pene. Ŋá gɛ̀ ílɛɛ ɣele mâ.

⁷ Ŋá gɛ̀ í ƃɔlɔ yɛ̂ɛ wuru ƃɔlɔ̂ŋ lɛ́lɛɛ. Kɛ́lɛ ya nâa ƃɔlɔ yâ kɛ́ yɛ̂ɛ nɛnî-kpera nina. Í ŋini a kula, íŋuŋ-leɣa a kula kɛ́lɛ íkɛ nîi a íkaŋ.

⁸ “Tãi ŋa ŋɔ́nɔ tɛ̀ɛ la yâi, ŋa gàa a gɛɛ tãi a seri a gɛɛ í nâa kɛ́ a surɔŋ-pɛrɛ mu ǹuu. Nya ƃe ŋá í mɛi pɛlɛ a ŋá seɣei ŋá íkaŋ loo ŋá kpanaŋ-woo kɛ̀ í yêei a gɛɛ kwa yâ kúkɛ tua-laa ma. Íkɛ a ḿbɔɔ.” Ŋ̀wála-wâla kélee Yâwɛɛi ƃé mò tí.

⁹ “Nya ƃe ŋa yá siɣe ŋa í ŋãa waa yâ ŋá wulɔ sia yâ.

¹⁰ Ŋa í maa ɣiri a seɣe lɛ́lɛɛ sɔ̃ɔ kpanaŋɔɔ ŋa sua-kɔlɔ lɛ́lɛɛ kpɛtɛ a kɔ́ɔ-ŋa kɔlɔ. Ŋa seɣe nɛnɛ-fɛfɛ kpiniŋ a yâ ŋa í mɛi pɛlɛ a namalaŋ seɣe.

¹¹ Ŋá kɔyɛ̂ŋ tôo yâ. Ŋá yée-kwana-kɔli tòo íyee mâ. Ŋá yɔlɔ tòo íkɔŋ mâ.

¹² Ŋá gbono tòo ísũai. Ŋá woli-sɛŋ tòo íwoli. Ŋá kalôŋ-ƃɔrɔ lɛ́lɛɛ sée í ŋûa.

¹³ Ŋá í maa-ɣiri a gôo da kane. Ǹyaŋ í maa-ɣiri seɣei è kɛ̀ a seɣe nɛnɛ-fɛfɛ, gɛ ƃo a namalaŋ seɣe sɔ̃ɔ kpanaŋɔɔ. Í felaƃa lɛ́lɛɛ da kɔ̃́iŋ wulɔ é pɛlɛ wulɔ mâ m̀ii. Íkɛ kpɔ́ a ílɛlɛɛ a maa pɔlɔ-pɔlɔɔ íkɛ fólo kpɔ́ yɛ̂ɛ kaloŋ-nɛnî.

¹⁴ Í lɛ́lɛ tûŋ è taa-taa kpɔ́ ǹɔii-ŋuŋ ŋai sama, kpɛ́ni fêi ńyãa ƃe gɛ íkɛ lɛ́lɛ a gɛɛ tí.” Ńyãai a Ŋ̀wála-wâla kélee Yâwɛɛi ńyãa ƃé mò ti.

¹⁵ “Kɛ́lɛ í ímáŋ ílɛlɛ-laai mâ íkɛ wulu-wulu kɛ, kpɛ́ni fêi ímaa-tûŋ è taa-taa kwaa kélee m̀â.

¹⁶ Í íseɣe-ŋai da siɣe íkɛ íɣâla fɛli kwaa-ŋai mâ m̀aa-ɣiri la íkɛ íkpîŋ tɛɛ wulu-wulu kɛ́ɛ su nyii da fé taa kɛ ni, kpaa máŋ nyii da fé pâi wɔ́lɔ kɛ̂i.

¹⁷ Í ŋɔ́nɔ ŋá gôoi da ŋá kanei gbulu kɛtɛ siɣe kpɔ́ í díkɛ a sinaa pɔɔkɔŋ nyii ŋai ka dîa ni ká kɛ̀ wulu-wulu kɛ̂i.

¹⁸ Í zeɣei ŋá dɛɛ í pɔi seɣe í dòo dîa. Í ŋá ɔle-wulɔi da ŋá kereŋ-sɛŋ kuŋ-nɛɛi tɛɛ dí pɔ.

¹⁹ Ŋá mii-sɛŋ ŋá dɛɛ í pɔi, ŋá felaƃai, ŋá ɔle-wulɔi, da ŋá kɔ̃́iŋ-wulɔi í gula dîa a sala-sɛŋ kuŋ nɛ̃ɛ a gɛɛ dí líi é nɛ́ɛ.” Ńyãa Ŋ̀wála-wâla kélee Yâwɛɛi ƃé mò tí.

²⁰ “Gɛɛ tíi, í nîa-pɛlɛɛi nyii-ŋai í dísɔlɔ ƃô ḿîi kula a sâla íɣâla-pɔɔkɔŋ-ŋai dîa. Nyíti fé kɛ ni a mɛni nyɔmɔɔ mɛ̂ni mâ?

²¹ A gɛɛ í ŋá nîa-pɛlɛɛ-ŋai siɣe í dí kula a kereŋ-sala ɣâla-pɔɔkɔŋ-ŋa mɛ̂ni ma?

²² Ǹyaŋ íkɛɛ ísɔnyɔ̂ŋ da íwulu kɛɛi sui, ífe íkili-ŋa sia ni é pîlaŋ í sɔlɔ ƃô tãi m̀a. Íkɛ laai naa pɔri fé kɛ́ ní yɛ̂. Íkɛ a íkaŋ íkɛ pene-pene íkɛ wɔ̀lɔ.”

Zerusâlɛŋ ŋɔwulu-wulu kɛ́ɛ

²³ Ŋ̀wála-wâla kélee Yâwɛɛi è mò ǹyɛɛi, “Kpalo ƃelaai yâ a maa pɔlɔ-pɔlɔɔ, m̀ɛni-ŋai ní mɛ̂ni ma.

²⁴ Yâ ƃûu-ŋa tɔɔ bere-ŋai kɔlɛ í maa mɛni ma ƃɛɛi ya kɛ́ ɣâla-pɔkɔɔŋ ŋa fɛlii naai íkɛ wulu-wulu kɛ naai.

²⁵ Ya ílɛlɛ-laai su kara, íkɛ wulu-wulu kɛ̀ kwaa kélee m̀a a diai da kɛ tɛɛi berei ma gwaa kélee mâ a ɣele kéleei.

²⁶ Ká ŋɔ́nɔ fâa m̀a a gɛɛ ka Ize sinaai nyii-ŋai nɛnî fa tɛ̀ɛ diai ka dîa ni ká wulu kɛ́. Ká ŋulu-wului ŋí kɛ a gɛɛ ŋá ǹíi ŋwana.

²⁷ “M̀ɛni m̀â, ŋa nâa mu siɣe a gɛɛ ŋá ká kula maa kɛ́. Ŋa pâi ŋá luwai kulai káyeêi, ŋa kátɛɛ Felesia ŋai pɔ́ nyii ká ƃɛlɛ kpɛɛ̂i díkoi ká wulu-wulu kɛ́ mɛnii mai.

²⁸ “Ká tinâŋ káli ka Asiria-ŋai kákɛ wulu-wulu kɛ̀. Kɛ́lɛ kálii fé laa ní.

²⁹ Ka Babelɔŋ ƃelai nyii ŋai da pɔni-tɔɔi kákɛ wulu-wulu kɛ̂i kálii fé laa ni.”

³⁰ Ŋ̀wála-wâla kélee Yâwɛɛi è mò ǹyɛɛi, “Ká m̀ɛnii ŋí kɛ nɔ yɛ̂ɛ wulu-wulu kɛ nuu nyii ŋumɛ fé ma.

³¹ Ka ƃûu tɔɔ bere-ŋai kélee mâ kákɛ Ɣâla fɛli naa, kákɛ wulu-wulu kɛ̀ naa. Kátɛɛ̂i wulu-wulu kɛ nuu ma, kpɛ́ni fei káfa ká wɔi kɛ́ sɛŋ-kao mɛni ma. Nyiŋi ƃe kákɛ a wulu-wulu kɛ ƃela nyɔmɔɔ é tɛ́ɛ diai dîa da wulu-wulu kɛ sɛŋ-kaoi mɛni mai.

³² Kákaa nɔ yɛ̂ɛ wulu-wulu kɛ nuu nyii a wulu-wulu kɛ a ŋɔyâ é tée ŋɔsurɔ̂ŋ pôlu.

³³ Sinaa ƃe da sama-sɛŋ tɛ̀ɛ nɛyãa pɔ, kɛ́lɛ yâ ƃe ya sama-sɛŋ tɛɛ ísinaai pɔ a gɛɛ díkula ƃela kélee ma díkɛ pa ípɔ.

³⁴ M̀ɛni ma ya tua a da kpɛ́ni í ƃaraaŋ wulu-wulu kɛ nɛyãai sama. Nuu da fé ísiɣe ni a gɛɛ íkɛ a wulu-wulu kɛ nuu gɛ̀ í fela-fe. Yâ ƃé ya dísiɣe íkɛ sɛŋ tɛ̂ɛ dípɔ. M̀ɛni ma, í kaa a núu da kpɛ́ni dísama.”

Ɣâla ŋɔtɔŋ kpɛ́i maai gáa Zerusâlɛŋ mɛni mai

³⁵ Óo Zerusâlɛŋ, yái a wulu-wulu kɛ́-nuui, m̀ɛnii mɛ̂ni nyii Ŋ̀wála-wâla kélee Yâwɛɛi a môi.

³⁶ Ŋ̀wála-wâla kélee Yâwɛɛi ǹyɛɛ, “Kpɛ́ni fêi ka ká maa kpôloŋ banaŋ-ma, ka kákpîŋ tɛɛ ká sinaai pɔ ka ká nîa-pɛlɛɛ-ŋai kula a sala ká ɣâla-pɔkɔɔŋ nyɔmɔɔ-ŋai dîa.

³⁷ M̀ɛni ma, ŋa pâi ká wɛ̂li-ŋai kélee ŋá-tɛi gîe ma, é máŋ kɛ́ a ǹyii ká ŋwɛli nii da nyii káfe ŋwɛli nii. Ŋa pâi dítinaŋ ni yâ ŋá ímaa kpôloŋ díŋɛi a gɛɛ dí íkaŋ káa.

³⁸ Ŋa pâi ǹíi ŋwanai ŋa kákula maa kɛ yɛ̂ɛ nɛnî ƃe a ǹyée kula sirɛ-kaa mɛ̂ni su, kpaa máŋ yɛ̂ɛ núu-paa ǹûui. Ŋa pâi í kula maa kɛ̂i a ípâa.

³⁹ Ŋa pâi ká tɛɛ̂i ká wɛ̂li-ŋai pɔ́ díka wulu-wulu kɛ kwaa ŋai m̀â da káɣâla-pɔɔkɔŋ fɛli kwaa-ŋai m̀â wólo. Da pâi ká maa ɣiri sãa-sɔ̃ɔ kpanaŋɔɔi kulâi kâa. Díka maa-ɣiri-kɔyɛŋ-ŋai siɣe díka lɛɛ a kákaŋ.

⁴⁰ “Da pâi ǹûai líi mu-siɣei dítɔɔ kâa, díka sɔ́ɔ a kɔni, díka tée-tèe a gbùa-kpûa a díƃoa-sɔkpɔ-ŋai.

⁴¹ Da pâi kápɛrɛ-ŋai kereni. Da pâi kákula maa kɛi nɛnî kpɔŋ ŋ̀ɛ́i. Ŋa pâi gɛi ká kpera wulu-wulu kɛ̂i, káfa ŋɔ́nɔ sama-sɛŋ tɛɛ wulu-wulu kɛ mɛni m̀a.

⁴² À kɛ̀ tí, ŋá lii-ŋwanai a pâi kperai, ḿva tolo kula kâa. Ŋa pâi m̀ɛi-saai. Ḿva ŋɔ́nɔ ǹíi ŋwana kâa.

⁴³ Kpɛ́ni fêi ka nîa m̀ɛnii m̀â ŋá gɛ a kâa a tãi kakɛ la a nîa-pɛlɛɛi. Kɛ́lɛ ka ǹíi ŋwana mɛ̂ni kɛ́ a kátua-pere. M̀ɛni ƃé ŋá gɛ la ká kásɔnyɔ̂ŋ mãa fela-fêi kɛ. Lé mɛni ƃé ka wulu-wulu kɛ́ mɛni tòo la ká mɛni nyɔmɔ-ŋai diai?” Ŋ̀wála-wâla kélee Yâwɛɛi ƃé mò tí.

Ǹóŋ-nɛnî a tûa yɛ̂ɛ ǹee

⁴⁴ Yâwɛɛ è mò ǹyɛɛi, “Núui nyii kélee a sáŋ sɔɔi, a pâi zaŋ ŋí sɔɔ̂i, ‘Ǹóŋ-nɛnî a tûa yɛ̂ɛ ǹeeî.’

⁴⁵ Íkaa a ílee ǹóŋ nɛnî, nyii a ŋɔsurɔ̂ŋ da ǹônii kpɔarâi. Íkaa yɛ̂ɛ ílîa nɛyãai dílîa-nɛnî, nyii ŋai da dísinaai da dínîa-pɛlɛɛi kpɔarâi. Kálee ƃe kɛ a Ita, kánâŋ kɛ ƃo a Amɔŋ.

⁴⁶ “Kálîa-nɛnî kɛ́tɛi ƃa Sameria, nyii gáa ǹóŋ nɛnii pɔ́naa ká mɛi yá-ŋûa perei. Kálêɣe-nɛnii ƃa Sodɔŋ nyii gáa ǹóŋ-nɛnii pɔ́naa yákwára perei.

⁴⁷ Kɛ́lɛ, vé kɛ́ ní a sɛŋ a gɛɛ ká dí pɔɔkɔŋ a dísɔnyɔ̂ŋ ŋai da kɛ́ɛ, kpaa máŋ ká mɛni nyɔ́mɔɔ kɛ. Ká tãi kpûa lòŋ siɣe nɔ a gɛɛ kásɔnyɔ̂ŋ ŋanaa kɛ é tɛɛ díkelee dîa.

⁴⁸ “Ŋwála-kélee Yâwɛɛi ǹyɛɛi, Tãi ŋ́gaa ǹîi la ɣele mai, kásaaƃɔlɔ Sodɔŋ da ǹóŋ nɛnîi dífe niî m̀ɛnii kɛ ni nyii ka ílôŋ ka gɛi.

⁴⁹ Tɔ̃yâ m̀a, m̀ɛni-ŋai ŋí ƃé ka leɣe-ǹɛnîi Sodɔŋ è gɛ. Da ǹeɣe díkɛ a díyôŋkàa, kpɛ́ni fêi mii-sãa támaa è kɛ díyeêi, kɛ́lɛ dífe da tɛɛ ní golo-ƃelai da diai sɛŋ da fé kɛ ní díyeêi pɔ.

⁵⁰ Díkɛ a díyòŋ-kaa dímɛni nyɔ́mɔɔ támaa kɛ́ ŋ́ɛi-tuɛ. M̀ɛni ma, ŋa díkula ŋ́ɛi a tãi ŋá díkàa lai.

⁵¹ “Sameria fé niî sɔnyɔ̂ŋ kɛ ní é seri ká pɔ. Ka mɛni nyɔmɔ ŋanaa kɛ́ a tɛ́ɛ dîa. Ka káleɣe nɛyãai kɛ́ dí ƃoloŋɔɔ tenîŋ ƃô nùu ma, a ká mɛni nyɔmɔɔ ŋai ka gɛi.

⁵² Ǹyaŋ fɛ̂ɛ nɔ ka káyee see ká ƃaa-kulai maai mu, kpɛ́ni fêi ka mɛni-ŋa tée kásaaƃɔlɔ-nɛyãai m̀i a kásɔnyɔ̂ŋ kɛɛi nyii dɛɛi díwɔi mai. Dí mɛnii lɛ́lɛɛi é tɛɛ káwɔi mâ. M̀ɛni ma ŋumɛ é kɛ́ kâa ka káyee see ká ƃaa kula maai mu. Ka gɛ kásaaƃɔlɔ nɛyãai da kɛ́ yɛ sɛŋ ƃe dí maa waai.”

Da pâi Sodɔŋ da Sameria tɔɔ̂i pôlu

⁵³ “Ŋa pâi ŋɔ́nɔ lûwa lâai Sodɔŋ da ǹônii dîa é pɛ́lɛ Sameria ma da ǹônii. Ŋa pâi máŋ Zerusâlɛŋ tɔ̂ɔi pôlu dísama.

⁵⁴ Í kpîŋ ƃaa kula maai a pâi kɛ̂i yâ kpîŋ yâ. Ǹyaŋ ŋumɛ a pâi í kɛ̂i í kpîŋ tua perei mɛni ma í leɣe-nɛyãai sama. Yâ pâi gaai ƃɛɛi dítɔɔi naai.

⁵⁵ Sodɔŋ da gɔlɛ mâ kpanaŋ-ŋai da pâi ŋɔ́nɔ ƃûu ƃoi. Sameria da gɔlɛ mâ kpanaŋ-ŋai da pâi ƃûu ƃoi. Yâi a Zerusâlɛŋ, yâ máŋ ka í kɔlɛ mâ kpanaŋ-ŋai ka pâi ƃûu ƃoi ka kɛ yɛ̂ɛ berei ká kɛ̀ la a bɔlɔɔi.

⁵⁶ Tãi í wɔ́lɔ kɛ̀ yoŋka têei lai, Sodɔŋ è wɔ́lɔ kɛ̀ a í ɣɛ́lɛ maa sɛ̂ŋ,

⁵⁷ tãi í mɛni nyɔmɔi fé nîi kɛ tôo ni la banaŋ mai. Kɛ́lɛ, íkaa nɔ nâa yɛ̂ɛ ńyãa. Íkaa nâa a Idɔŋ da Felesia-ŋai é pɛlɛ diai íkɔlɛ mai díɣɛlɛ-maa sɛŋ.

⁵⁸ Ŋa pâi í kula maa kɛ̂i m̀ɛni nyɔ́mɔi mɛni ma nyii í gɛi.” Ŋ̀wála-wâla kélee Yâwɛɛ ƃe mò tí.

Gbanaŋ-wooi nyii pâi kɛ̂i nâa wɔ́lɔ-wɔlɔi

⁵⁹ Ŋ̀wála-wâla kélee Yâwɛɛi è mò ǹyɛɛi, “Ŋa pâi í kula-maa kɛ̂i yɛ̂ɛ berei ítua pere káa lai. Kpɛ́ni fêi yâ í pôlu tɔɔ ŋá kono-teei mâ, ya ŋátɔ̂ŋ kara.

⁶⁰ Kɛ́lɛ ŋa pâi gbanaŋ-wooi ŋa wɔ́lɔ gɛ̀ íyêei a íloloŋ tãi mɛi kaai. Ǹyaŋ ŋa pâi kpanaŋ-woo kɛ̂i íyêei wɔlɔ-wɔlɔ.

⁶¹ À kɛ̀ tí, ítua sɔŋ kili a pâi toôi í ŋa ŋumɛ é ísoŋ tãi ŋa pâi ílîa-nɛnî da íleɣe-nɛnî tɛɛ̂i la ípɔi a ílonii nɛyãai. Kɛ́lɛ ḿve pâi gɛi tí kpɛ́ni fêi ŋá kpanaŋ-woo kɛ̀ íyêei.

⁶² Ŋa pâi kpanaŋ-woo kɛ̂i íyêei a nina a gɛɛ í gɔ́lɔŋ a gɛɛ ńyãa ƃa Yâwɛɛ.

⁶³ Ŋa pâi ká ŋɛ́i maloŋ kâai m̀ɛni nyɔ́mɔɔi ka gɛi m̀ɛni ma. Kɛ́lɛ, m̀ɛni nyɔ́mɔɔi kpîŋ kíli a pâi lɛɛ̂i ká ŋá a gɛɛ kà lòno é pîlaŋ m̀a, ŋumɛ é kásoŋ.” Ŋ̀wála-wâla kélee Yâwɛɛi ƃé mò tí.