Dutɛrɔnome 9 - Bible

Eezuɛ-ŋai díwoo pîlii

¹ “Óo Eezuɛ-ƃelai, ka káwoli tɔ́ɔ. Kaâ pá Zɔdiŋ Ya-leei tiyenîi ká núu kpaya-kpaya wála-wala-ŋa dílɔii ŋuŋ-ŋai síɣe. Ǹûai ŋí wála-wâlaai é tɛ́ɛ kâa. Ǹɔii ŋuŋ-ŋai ŋí su taa-lee-ŋai maa tínaŋɔɔ̂i a siɣãŋ-ŋa zeriɛɛ ŋ̀ele-kɔ̂lɔŋ su.

² Ǹûai ŋí yée-la mu-siɣɛɛi díwala-wala. Ka wɔ́lɔ dímaa mɛ̂ni mɛni. Da díyɛɛi, ‘Gbɛ̂ɛ ƃé ǹíi kpeleɛɛi é kɔ́ dípɔi?’

³ Kɛ́lɛ ka láa la a gɛɛ Káɣâlai ƃé pâi tɔɔ̂i kátuɛ. Gáa yɛ̂ɛ kwaa ma kara ŋɔŋ. A pâi gɛ̂i ká dísoŋ ká dísu kara yɛ̂ɛ berei è góno tèe lai.

⁴ “Káɣâlai Yâwɛɛ a ǹûai ŋí kpɛ̀ káperei, káfe mò kâai è pà a kûa é, ǹɔii ŋí tɛ́ɛ kúpɔ kpɛ́ni fêi gáa a sɛŋ kú zɔlɔ ƃô. Kpao, ǹûai ŋí dísɔnyɔ̂ŋ mɛni ƃé gɛ̀ Yâwɛɛ kɛ́ díkpɛ̀.

⁵ Kátenîŋ-ƃô laai da kátûa sɔŋ-lɛ́lɛɛi mɛni fé Yâwɛɛ a ǹɔii ŋí tɛ̂ɛi la kápɔ. A díkpɛ̂i káŋɛi-tuɛ dítûa-pere yɔŋ mɛ́ni ma. A tela gɛ̂i tí a gɛɛ é ŋɔkono-teei ŋaa-see kɛ́ nyii è gɛ̀ kánâŋ-ni, Eberaɣɛ̃ɛ, Aise da Zeeka díyêei.

⁶ Yâwɛɛ fé ǹɔii lɛ́lɛɛi ŋí tɛɛ̂i kápɔ kásɔŋ lɛ́lɛ mɛni ma. Kákaa a ǹûai nyii dílii su kpanaŋɔɔ̂i.

⁷ “Ka gɔ́lɔŋ berei ka Káɣâlai Yâwɛɛ líi ŋwàna la vɛ̃ɛ-kpâlaŋ sui. É síɣe tãi ma ká kùla la Ize é lɛ́ɛ la zu ká seri ƃɛ́i ka tɔɔ̂i naai.

⁸ Ka ǹíi ŋ̀wana Olɛ yeei ma. Mɛnii ŋí è gɛ̀, gɛ̀ pâi kásu karâi.

⁹ Tãi ŋá tɛ̀ la ǹyéei su a gɛɛ ŋá dɔ̂ŋ-ŋai sɔlɔ ƃó nyii kɛ̀ a bɔ̃yɛɛ gɔni-ƃela-ŋai diai, ŋá gɛ̀ naa a kpíni kûu buu lɔ́ɔlu da fólo kûu buu lɔ́ɔlu. Fé mii-sɛŋ da mìi ní, fé tela ŋ́gele ní.

¹⁰ Yâwɛɛ è kɔni-ƃela feerɛ tɛ̀ɛ ḿbɔ nyii ǹyaa kpîŋ ǹyee pɔɔ è kɛ̀ mai. Dɔ̂ŋ-ŋai kélee è kɛ̀ a bɔ̃yɛɛ ma nyii-ŋai è kɛ̀ môi kâa ŋ̀óo kɛ́ tɛ̀ɛ ŋ̀ɔŋ su tãi ká kɛ̀ la a káŋa tɛ́ɛ kákîe mai.

¹¹ Vólo kûu buu náaŋ da gbíni kûu buu náaŋ kpɛɛ-ŋa ƃé Yâwɛɛ è gɔni-ƃela-ŋai tɛ̀ɛ la ḿbɔ nyii-ŋai dɔ̂ŋ-ŋai dí kɛ̀ a dípɔ̃yɛɛ diai.

¹² “È mò ḿâ ǹyɛɛi, ‘Ye lí pôlu ǹyeei kwára, kpɛ́ni fêi, ínûai í díkùla Ize lɔii sui daâ kɛ́ fili támaa kɛ̂i. Mɛni-ŋai ŋá mò diai daâ gula díwôlii dí kɛ́ ɣâla da kpɛ́ni-ŋa kpɛtɛ díkpîŋ mɛni ma.’

¹³ “È mò ḿâ ŋɔ́nɔ ǹyɛɛi, ‘Ŋaâ ǹûai ŋí maa kpɛ́ɛ a ǹɛ́lɛɛ. Díkaa a wolii kpɔ̂lɔ-ƃela!

¹⁴ Ǹɛɛ naa ŋá dísu-kara dílaa é síɣe ǹɔii ma. Ŋa pâi íkɛ̂i a lɔii-ŋuŋ wála-wâla nyii zu-ƃela tâmai.’

¹⁵ “Nya ƃe ŋá tìnaŋ ŋá yéŋ ǹyéei kwára nyii ŋ̀ɔŋ lêŋ è kɛ̀ zui, gɔni-ƃela-ŋai dí kɛ́ ƃò ǹyêei.

¹⁶ Tãi ŋá pà lai ŋá gáa ka tɔɔ Yâwɛɛ ma ka kɛ̀ kákpîŋ ɣala-ŋa kpɛtɛ̂i a ƃara-ŋa. Ŋ̀óo-ŋai kélee è mò kâai, ká gùla káwôlii.

¹⁷ Nya ƃe ŋá gɔni-ƃela-ŋai pìli dí tóo dísu é ɣále-ɣale káŋɛi-tuɛ.

¹⁸ Ŋá tòo ǹɔii ma Yâwɛɛ ŋɛ́i-tuɛ ŋá gɛ́ naa a fólo kûu buu náaŋ da kpíni kûu buu náaŋ. Fé Ńaa mii ní, fé tela yá kpele ní. Ŋá gɛ̀ tí zɔnyɔ̂ŋ-ŋai ká gɛ̀ lai gélee mɛni ma.

¹⁹ Ŋá yào Yâwɛɛ ŋɔlii-ŋwanai ma. È kɛ̀ a ǹíi ŋwánaa a ŋánaa. È kpîŋ kɛ̀ ŋ̀wɛlii é kásu-kara. Kɛ́lɛ è ŋ̀óli tɔ̀ɔ ḿâ.

²⁰ È ǹíi ŋwàna kpîŋ Eelɔŋ ma. È kɛ̀ ŋ̀wɛ̂li é zu-kara. Kɛ́lɛ ŋá Ɣâla fɛ̀li m̀ɛni ma máŋ.

²¹ Ŋá káɣâla-pɔkɔɔŋ tí kùla káyêei ŋá géreŋ. Ŋá gélee kìɣiŋ dí kɛ́ ƃò yɛ̂ɛ muluŋ ŋá dípili ǹyá-ɣɛli su nyii a yèŋ a ǹyéei.

²² “Ká gɛ̀ Yâwɛɛ é ǹíi ŋwána máŋ Tabɛra, Masa da Kibiro ǹyéei ma.

²³ Ǹyaŋ tãi Yâwɛɛ è kákùla la Kedɛ Baniai, è mò ǹyɛɛi, ‘Ka lí ká ǹɔii síɣe ŋá dɛ̀ɛ kápɔi.’ Kɛ́lɛ ká tɔ̀ɔ ŋ̀óo-ŋai dîa è mò kâai. Káfe láa ní la, káfe tela ŋ̀óo siɣe ní.

²⁴ É síɣe tãi mâ ŋá kákɔlɔŋ lai, ká tɔɔi nɔ́ wɔ́lɔ Yâwɛɛ mà.

²⁵ “Ŋa tòo Yâwɛɛ kɔ́ɔ mu a tãi su kóyaai tí, kpɛ́ni fêi, è kɛ̀ a ǹíi ŋwánaa kâa gɛ́ ŋ̀wɛlii é kásu kara.

²⁶ Ŋá vɛ̀li Ńyɛɛ mai, ‘Óo Gɛ-ɣele-ma Ɣalai, ífe ínûai su-kara. Yá ƃé díŋuŋ ma ƃò í díkula ǹuɛ-laai su Ize.

²⁷ Íkili ŋá sía í bîlaŋ ítii-kɛ-ƃelai Eberaɣɛ̃ɛ, Aise da Zeeka-ni dîa, í ǹûai ŋí su mɛni lɛ̀ɛ díwolii kpɔ̂lɔi da dítûa-pere nyɔ̂ŋ-ŋai mɛni ma.

²⁸ À wàla kɛ́ tí ǹɔii-ŋuŋ í díkùla zui, naa-ƃela da pâi m̀ôi dîyɛɛi, “Vé pɔ̂ri ní liî a dia ǹɔii ma è góno tèe la díyêei, mɛni ƃé è díkpɔ̀ara la gɛ́ dísu-kara.”

²⁹ Nyiŋi pôlu mà, díkaa a ínûai, nyii-ŋai dí siɣe zu dí ƃò tela a ípɔ̀ɔ-sɛŋ namela. Í díkula Ize í pà a dia a íwala-wala laai.’