Tɔɔɓɛlaa dɔlɔɔ 20 - Bible

Bɛŋ-Ada è kɔ́ pɛ̀lɛ Sɛmeria ma

¹ Siria kaloŋ Bɛŋ-Ada è ŋɔkɔ-kuluƃa-ŋai kɛ̀ dí díkpîŋ kpɛ̀tɛ kɔ́ kɔ́ mɛni ma. Kâloŋ buu saaƃa káo feerɛ dí kpɔŋ mâaa tɛ̀ɛ bɔ́ a dísoo-ŋai da díkɔ kɔ́-keleŋ-ŋai. È lì é kɔ́ pɛ́lɛ Sameria ma é naa maa tínaŋ.

² È worɛ̂-woo ƃó-ƃela tɛ̀ɛ daa-lêei su Eezuɛ kaloŋ Eɣa pɔ́-naa ǹyɛɛ m̀ai, “M̀ɛnii ká ŋí Bɛŋ-Ada è mòi,

³ ‘Íkanei da ígôoi díkaa a ḿbɔɔ. Ínɛyâai ǹɛ́lɛɛ-lɛlɛɛ-ŋai da ílônii ǹɛ́lɛ-lɛlɛɛ-ŋai kélee díkaa máŋ a ḿbɔɔ.’ ”

⁴ Eezuɛ kaloŋ è zu tòo, ǹyɛɛ m̀ai, “Tɔ̃yâ ká tí, ŋánuu-namui gâloŋ. Ńyãa da zãai kélee gáa ńyêei, kúkaa a ípɔɔ.”

⁵ Ŋ̀orɛ̂-woo ƃó-ƃelai dí ŋɔ́nɔ pà pôlu dîyɛɛ m̀ai, “M̀ɛnii ká ŋí Bɛŋ-Ada a m̀ôi, ‘Ŋá worɛ̂ tɛ̀ɛ ípɔ naa a gɛ́ɛ í íkanei, í gôoi, ínɛyâai da ínîa-pɛlɛɛi tɛ́ɛ ḿbɔ.

⁶ Kɛ́lɛ tínaa ƃa ŋ̀elei ŋí. Ŋa pâi ŋátii kɛ́-ƃela kpaya-kpayai tɛɛ̂i ípɔ-naa a gɛ́ɛ dí íkâloŋ-pɛrɛ kɛ́tɛi mu kɔ́ri da ítii kɛ́-ƃela kpaya-kpayai díwɔ̂-ŋai mu. Da pâi káyee ŋá sãa mɛni kpanaŋɔɔ-ŋai kélee siɣêi dí lí la.’ ”

⁷ Eezuɛ kaloŋ è ǹúu-pɔlɔ-ŋai kélee tòli díkîe ma é mò dîa ǹyɛɛi, “Ká berei káa ǹalôŋ ŋí a mɛni kpɔ̂lu kɔ̂rii lai. È ŋánɛyâai, ŋánîa-pɛlɛɛi, ŋákanei da ŋágoôi worɛ̂ tɛ̀ɛ. Ḿve zîa tòo ní.”

⁸ Ǹúu pɔlɔ-ŋai da ǹûai kélee dí zu tòo dîɛ m̀ai, “Ífe íwoli tɔ̀ɔ ŋ̀óo ma kpaa máŋ í mɛni-ŋai kɛ́ è m̀ôi.”

⁹ Bɛŋ-Ada ŋɔworɛ̂-woo ƃó-ƃelai wóo su tòo, “Ka m̀ó ŋánuu-namui gâloŋ ma kâai, ‘Ŋa pâi ŋákanei, ŋágôoi, ŋánɛyâai da ŋánîa-pɛlɛɛi tɛɛ̂i ípɔ, kɛ́lɛ fa pɔ̂ri m̀ɛnii nyíŋi kɛ̂i.’ ” Dí lène pôlu Bɛŋ-Ada pɔ́-naa a ŋ̀orɛ̂-wooi su toôi.

¹⁰ Bɛŋ-Ada è worɛ̂-woo da kpɛ́ni tɛ̀ɛ Eɣa pɔ́-naa ǹyɛɛ m̀ai, “Muluŋ támaa fé pâi pɔrîi lɛɛ̂i Sameria é kɛ́ yɛ̂ yee-fɛɛ tɛi-tɛi ŋákpakolo-ŋai mɛni ma. Ŋà wàla gɛ́ tí, ŋ̀âla-ŋai dí ŋ́gula maa kɛ́ a nyɔ́mɔɔ a nɛ̃ɛ ma dí gɛ́ a ŋ̀ánaa.”

¹¹ Eezuɛ kaloŋ è zu tòo ǹyɛɛi, “M̀ó m̀a, ǹúui a kɔ́-kɔ seɣe tòo mai vé yoŋka tèe yɛ̂ɛ ǹúui a gula mai.”

¹² Bɛŋ-Ada è ŋ̀orɛ̂-wooi ŋí mɛ̀ni a tãi da m̀arâa kaloŋ-ŋai dí kɛ̀ lɔɔ kpelêi la dísua-kɔlɔ pɛrɛ-ŋai mui. È mò ŋɔkɔ́-kuluƃa-ŋai dîa ǹyɛɛi, “Ka kákpîŋ kpɛtɛ a gɛ́ɛ ká kɔ́ kɔ́.” Nya ƃe dí díkpîŋ kpɛ̀tɛ a gɛ́ɛ dí kɔ́ pɛ́lɛ daa-lêei ma.

¹³ Ǹaa kɛ́ɛ tí, Ɣâla ŋɔlóno kɛ́-nuui è pà Eezuɛ kaloŋ Eɣa pɔ́-naa ǹyɛɛ m̀ai, “M̀ɛnii ká ŋí Yâwɛɛ a m̀ôi ǹyɛɛi, ‘Ƃa Bɛŋ-Ada ŋɔkɔ-kûluƃa kpulu kɛ́tɛi ŋí kâai? Ŋa pâi dítɛɛ̂i ípɔ í díyee mɛi ɣále sâa. À kɛ̀ tí, gɛ̀ ní ƃa pâi gɔ̂lɔnîi a gɛ́ɛ ńyãa ƃa Yâwɛɛ.’ ”

¹⁴ Eɣa ǹyɛɛ m̀ai, “Kɛ́lɛ gbɛ̂ɛ ƃé pâi nyíŋi kɛ̂i?” Ɣâla ŋɔlóno kɛ́-nuui è zu tòo ǹyɛɛ m̀ai, “M̀ɛnii ká ŋí Yâwɛɛ a mòi, ‘Gɔ-kuluƃa-ŋai láa túɛ-ƃelai ǹɔii kpîniŋ-ŋai láa túɛi ƃé pâi gɛ̂i.’ È m̀arê kɛ̀ ǹyɛɛ m̀ai, “Gbɛ̂ɛ ƃé pâi gɔ́i kɔ́ɔ pîlanii?” Ɣâla ŋɔlóno kɛ́-nuui ǹyɛɛ m̀ai, “Ƃía ƃe.”

¹⁵ Nya ƃe Eɣa è ǹɔii-kpîniŋ-ŋai su kɔ-kuluƃa-ŋai láa túɛ-ƃelai ŋáa kpɔ̀ŋ díkîe ma. Dí kɛ̀ a kpakolo ŋuŋ feerɛ pôlu buu saaƃa káo feerɛ. È Eezuɛ-ƃelai kpéli-ŋai kélee tòli kwaa tɔnɔ ma. Dí kɛ̀ a núu wála lɔ́ɔlu mɛi feerɛ.

¹⁶ Eezuɛ kɔ kɔ́-ƃelai dí pɛ̀lɛ díkɔ kɔ́ siai ma a fólo maa-laa. Bɛŋ-Ada da ŋɔkpɔŋ mâaa kaloŋ buu saaƃa káo feerɛi dí kɛ̀ lɔɔ-kpele kûu kɛ́tɛ kɛ̂i dísua-kɔlɔ pɛrɛ-ŋai mu.

¹⁷ Eezuɛ lɔii kpiniŋ-ŋai díkɔ-kuluƃa-ŋai láa túɛ-ƃelai ƃé tɔ̀ɔ tuɛ. Bere mɛi-kaa-ƃelai Bɛŋ-Ada è dítɛ̀ɛi, dí díkoraŋ ƃò mì dîyɛɛ m̀ai, “Kpakolo-ŋa da kulâi Sameria pere díkɛ pà.”

¹⁸ Bɛŋ-Ada ǹyɛɛ m̀ai, “À kɛ̀ dí pà lii-see mɛni ma, ka dísiɣe a dífulu. À kɛ̀ dí pà kɔ́-kɔ mɛni ma, ka dísiɣe a dífulu.”

¹⁹ Eezuɛ lɔii kpiniŋ-ŋai díkɔ-kuluƃa-ŋai láa túɛ-ƃelai dí kùla daa-lêei su díkɛ lì gɔ́-kuluƃa kpéli-ŋai kélee dí kɛ̀ ƃò dípôlu.

²⁰ Díkpɔara-ƃelai pɛ̀lɛ dîai dí dípaa a tɛɛ-ŋa. Nyíti kɛ́ɛ kɛ̂i, Siria-ƃelai dí pù, Eezuɛ-ŋai dí kɛ́ dí kpɛ̀ a kîrɛ. Kɛ́lɛ Siria kaloŋ Bɛŋ-Ada è pìli ŋɔsooi mɛi é pú da ŋɔsoo sia-ƃelai da-ŋa.

²¹ Eezuɛ kaloŋ da ŋɔnûai dí Siria kɔ kɔ́-ƃelai kpɛ̀ a kîrɛ é lɛ́ɛ la zu dí dísoŋ dí tɛ́ɛ zoo-ŋai dîa da gɔ́ kɔ́-keleŋ-ŋai. Dí Siria-ƃelai dámaa pàa kpɔ́ a zu kɛ́tɛ.

²² Nyíti pôlu ma, Ɣâla ŋɔlóno kɛ́-nuui è pà Eezuɛ kaloŋ pɔ́-naa ǹyɛɛ m̀ai, “Ítɔɔ̂i kpanaŋ í íkpîŋ kpɛtɛ í m̀ɛ̀nii káa ƃa pâi gɛ̂i, kpɛ́ni fêi, góraŋ tí ŋɔƃɛ́ tãi ŋí Siria Kaloŋ a pâi ŋɔ́nɔ kɔ́ pɛlɛ̂i yâ.”

Bɛŋ-Ada è kɔ́ pɛ̀lɛ ŋɔ́nɔ Sameria ma

²³ M̀ɛnii ŋí kɛ́ɛ kɛ̂i, Siria kaloŋ ŋɔnûa láa túɛ-ƃela kpaya-kpayai dí ǹia-woo ƃò dîyɛɛi, “Díɣâla-ŋai díkaa a ǹyée-ŋai su Ɣala-ŋa. M̀ɛnii tí ƃé gɛ̀ díkɛ ƃò a díwála-walaa kúmɛi. Kɛ́lɛ kwa dîa-ni kwa kɔ̀ diŋ-tiŋ ŋá pere, kúlâai la kwa pâi kɛ̂i a kúyee a pâi tɛɛ̂i dîa.

²⁴ M̀ɛnii ŋí kɛ́. Gâloŋ-ŋai kélee kúla dítɔɔ̂i í dípɔ́ɔ-ŋa sée a gɔ-kuluƃa-ŋai láa túɛ-ƃelai.

²⁵ Fɛ̂ɛ nɔ́ í kɔ-kuluƃa-ŋa kɔ́ri máŋ íkpîŋ mɛni ma yɛ̂ɛ nyíi kɛ̀ íyêei a bɔlɔi, Soo-ŋa da kɔ́ kɔ́-keleŋ-ŋa a gɛ́ɛ kú kɔ́ Eezuɛ-ŋai pɔ́ diŋ-tiŋ ŋá. Tɔ̃yâ ma kwa pâi díyee mɛi ɣâlei.” È fàa díwoo ma é gɛ́ yɛ̂ɛ berei dí mò la m̀ai.

²⁶ Kóraŋ tɔnɔ tɛɛ pôlu ma, Bɛŋ-Ada è Siria kɔ-kuluƃa-ŋai kɛ̀ dí díkpîŋ kpɛ̀tɛ kɔ́ kɔ́ mɛni ma. È lì Afɛ a gɛ́ɛ é kɔ́ Eezuɛ pɔ́.

²⁷ Eezuɛ kɔ-kuluƃa-ŋai kɛ́ɛ da díkpîŋ kpɛ̀tɛ kɔ́ kɔ́ mɛni ma díkɔ kɔ́-sãai kélee kɛ́ ƃò díyêei, dí lì a gɛ́ɛ da dîa-ni dí koyâŋ. Eezuɛ-ƃelai dí díƃûui pù Siria-ƃelai díwɔ̂i kɔlɛ ma yɛ̂ɛ ƃoli kpûlu pɛlɛɛ feerɛ. Kɛ́lɛ Siria-ƃelai dí ǹɔii lá fɛ́ɛ a ŋ̀ánaa.

²⁸ Ŋ̀âla naloŋ è pà é m̀ó Eezuɛ kaloŋ ma ǹyɛɛi, “M̀ɛnii ká ŋí Yâwɛɛ a m̀ôi ǹyɛɛi, ‘Gáa Siria-ƃelai kíli ŋá a gɛ́ɛ Yâwɛɛ káa a ǹyée-ŋai Díɣâla kɛ́lɛ diŋ-tiŋ-ŋai díɣâla fêi, ŋa pâi káai a gɔ-kuluƃa kpulu támaai ŋí su-ƃelai kɛ̂i ká díyee mɛi ɣále. À kɛ̀ tí, gɛ̀ ní ka pâi gɔlɔnîi a gɛ́ɛ ńyãa ƃa Yâwɛɛ.’ ”

²⁹ Eezuɛ-ƃelai da Siria-ƃelai dí kɛ̀ díkîe kɔlɛ díƃûu-ŋai su a fólo lɔ́ɔlu mɛi feerɛ. Vóloi ǹɔ́ɔlu mɛi feerɛ ɣelei dí pɛ̀lɛ kɔ́ kɔ̂i. Eezuɛ-ƃelai dí Siria kɔkuluƃa-ŋai wála ŋuŋ tɔnɔ pàa a fólo tɔnɔ.

³⁰ Diai dífe dípàa níi, dí pù dí lí Afɛ taa-lêei su. Daa-lêei ŋɔgalai è wòlo é pú dímɛi é núu wála buu feerɛ káo lɔ́ɔlu mɛi feerɛ páa. Bɛŋ-Ada è pù é lí daa-lêei su é nòo pɛ́rɛ da ŋɔloŋpo su daa-lêei sâmai.

³¹ Nya ƃe ŋɔnûa láa túɛ-ƃelai kpaya-kpayai dí mò ma dîyɛɛi, “Gáa, kwa mɛ̀ni a gɛ́ɛ Eezuɛ ŋɔpɛ́rɛi mu kaloŋ-ŋai maloŋ kâa káa díyêei. Kwa maloŋ too-maa seɣe too kûa kú ɣɛli-ŋa kpulɔ̂ŋ kúŋuŋ ma kwáa lí Eezuɛ kaloŋ pɔ́-naa. Ɣele da a pâi ífúlu-laai lɛɛ̂i íyêei.”

³² M̀aloŋ too-maa seɣei toɔ́ɔ dîa dí ŋ̀ɛli-ŋai kpulɔ̂ŋ díŋuŋ mai, dí lì Eezuɛ kaloŋ pɔ́-naa dîyɛɛ mai, “Íyee mu-nuui Bɛŋ-Ada ǹyɛɛi, ‘Kpera yɛ̂, ǹɛɛ naa ŋáfulu-laai é lɛ́ɛ ńyêei.’ ” Gâloŋ Eɣa ǹyɛɛ dîai, “Gáa a vúlu? Gáa a ńeɣe.”

³³ Nyíŋi mɛníɛɛ gbakolo-ŋai dîyɛɛi, dí zìɣe yɛ̂ɛ mɛni lɛ́lɛɛ à kɛ̀ pâi kɛ̂i. Dí ŋ̀óo sìɣe a maa félaa dîɛ m̀ai, “Óowei, ílêɣe Bɛŋ-Ada.” Gâloŋ ǹyɛɛ dîai, “Ka lí ká pá la.” Bɛŋ-Ada è kùla ǹoôi, Eɣa é gɛ́ é tɛ́ naa ŋɔkɔ́ kɔ́-keleŋ su.

³⁴ Bɛŋ-Ada è mò ma ǹyɛɛi, “Ŋa pâi daa-lêe-ŋai tɛɛ̂i pôlu ípɔ nyíi ńâŋ è wɔ́lɔ gùla ínâŋ yêei. Ƃa pɔri íkpɔɔi lɔɔ-kpalaŋ láa ƃôi Dɛmɛika kpiniŋ su yɛ̂ɛ berei ńâŋ è wɔ́lɔ gɛ̀ la Sameriai.” Eɣa è mò ma ǹyɛɛ, “À kɛ̀ kwa yá kwa mɛni kpɛtɛɛ kɛ̀ kúloai, ŋa pâi íŋuŋ ma ƃôi ŋá ílɛɛ naa í lí.” Nya ƃe da ǹyaa dí mɛni kpɛtɛ díkîe-ni loai é nɛ̀ɛ naa é lí.

Ɣâla ŋɔlóno kɛ́-nuui è Eɣa ŋɔsɔnyɔ̂ŋ lɛ̀ ma

³⁵ Yâwɛɛ wóo ma, Ɣâla ŋɔlóno kɛ́-ƃelai dílônii dɔnɔ è mò m̀arâŋ-nuui ma ǹyɛɛi, “Ŋ́wana a íƃoa-sɔkpɔi.” Kɛ́lɛ ǹyaŋ m̀arâŋ-nuui fé fáa ní ma.

³⁶ Ɣâla ŋɔlóno kɛ́-nuui è mò ǹyɛɛi, “Ífe Yâwɛɛ wóo mɛni ní, ƃa kùla ŋ́gɔ̀lɛ í kɛ́ lìi. Yala-sulu tɔnɔ a pâi íkâai berei su é ípaa.” Ǹalôŋ kuláa naa gɛ́ lìi, yala-sulu tɔnɔ è gàa é baa.

³⁷ Ɣâla ŋɔlóno kɛ́-nuui è ŋɔ́nɔ nalôŋ da kpɛ́ni kàa ǹyɛɛ mai, “Ŋ́wana a ƃóa-sɔ̂kpɔ, kpera yɛ̂.” Nya ƃe nalôŋ è ŋ̀wana m̀óa-sɔkpɔi.

³⁸ Ɣâla ŋɔlóno kɛ́-nuui è lì é tɔ́ɔ berei kɔlɛ gɛ́ gâloŋ maa kpɛ̂ŋ. È maa ɣîri a zîi da kpɛ́ni é seɣe ƃela ɣiri ŋ̀ɛ́i mɛi.

³⁹ Gâloŋ kɛ́ɛ tɛɛ̂i, Ɣâla ŋɔlóno kɛ́-nuui è dòli ǹyɛɛ m̀ai, “Íyee mu-nuui è lì ƃɛ́i gɔ́i è kɛ̀ a fãa naai. Gɔ́-kuluƃai dɔnɔ è pà ḿbɔ́ a kɔ-soŋ tɔnɔ ǹyɛɛ ḿâi, ‘Ǹalôŋ ŋí mɛi káa. À kɛ̀ a pù, í lɛ̂wo a pâi ŋ̀ɔi pɔ́ɔ ŋá siɣêi, a wàla kɛ́ tí, ƃa pâi sɛŋ kâo kole kpua-kpua buu lɔ́ɔlu mɛi feerɛ káo lɔ́ɔlu kɔlɛ̂i.’

⁴⁰ Íyee mu-nuui kɛ́ɛ kɛ̀ mɛni da kpɛ́ni kɛ̂i, ǹalôŋ è pù.” Eezuɛ kaloŋ ǹyɛɛ m̀ai, “Yaâ mò yá kpîŋ. Bere ƃé a pâi kɛ̂i la.”

⁴¹ Ɣâla ŋɔlóno kɛ́-nuui è ŋ̀ɛi mɛi ɣiri seɣei kùla ŋ̀ɛ́i mɛi a maa félaa. Eezuɛ kaloŋ è gàa é gɔ́lɔŋ a gɛ́ɛ gáa a Ɣâla ŋɔlóno kɛ́-ƃelai dɔnɔ.

⁴² È mò gâloŋ ma ǹyɛɛi, “M̀ɛnii ká ŋí Yâwɛɛ a m̀ôi, ‘Ƃà ǹalôŋ ŋuŋ ma ƃó nyíi ŋá gbɛ̀tɛ a gɛ́ɛ é sáai. M̀aa mɛni ma ífulu-laai a pâi lɛɛ̂i ŋ̀ɔi pɔ́ɔ ŋá, ínûai dífulu-laaai é lɛ́ɛ íwɔ̂i pɔ́ɔ ŋá.’ ”

⁴³ Eezuɛ kaloŋ è lì pôlu ŋɔkâloŋ pɛrɛ kɛ́tɛi lá Sameria lii-sɛ̂lɛŋ da lii-ŋwâna su.