Nyu wùɛ ɔ̈ monoo jǎgbàiple ɔ peě kbě ɔ̌ chěn gbàe wònwɔn ɛ̈ di ɛɛ numa ɔ mǐ duduɛ kɔn. Bɛ̌ nu bɔ̌ du u nye ɔ dudu flɛ̌ ɛ̈ see wlɛ̀ɛba mu, kɛɛ ämoà dɛ ä wɛ̀ɛn nee kɛn nɛ̀ moo duduɛ ɛ̈ see bo wèwɛ kɔn.
Bɛ̌ nu bo de sakǎ nyo bǔ ke blala mǒ mi, nyu wùɛ se ɔɔ bǐì duba mu, ɛ̀ sìnʼǒ bɔ̌ tùǒ ɛmo blalaǒ ɛɛ teteǎ wùɛ bo plě. Dɛɛ doǒ nɛ̀ ɛ mono, tùǒ Nyesoaa teteǎ bo ɛ̈ di ɛɛ numa mì duduɛ kɔn.
Nyuà mii Nyesoaa wnɔsà winʼà slèba ɔ kɔn ngmna, dɛɛ doǒ nɛ̀ ɛ mono keǒ nyopòà mi nii wɔ̌nma plě ü mi nii kàan tè poba mɔ̀ ï kɔn tè chleě lee kělɔ chněedɛ̌ɔ wlòmo. Mɛ̌oǒ joo nɛ̀ moo tǐ mǎ bo je keǒ noǎ wùɛà bi kpa tùɔn.
Bi beě a wlòmo kě Jùsu dǎla Ɔ je, “A tanà le, tǐà a se Mǒo snǔ mɔ̀le pɔ̀ɔnma mu nì Ě miě jaba wòje jliɔ̌. Ɛ moo ngmna keǒ nyopòà mɔ̀ ü neěe gbɛ̀ɛa wlòmo ü uu wlawlě miěe mǒ nema ü wɛ̀ɛ mɔ̀le ɛ̈ di ɛɛ numa uǔ dii gblàgblo le nae ne tònwe iǐ di uu nu.” (Mt 24.42-44, Lk 12.36-40)
Noǎǒ diěe ï kɔn sònwɛ a mii jěba, aǎ pe ii fano. A tanàle, kǔ wɛ̀ le mɔ̀ keǒ bɔ po aa tìe wùlo le ɛ̈ di ɛɛ numa u mǐ a měne tɛ̀n a mǐ sònwɛ jě klě chnɛ̀ jlǒ wěe pù wlòmo. Baǎje bǎ ke kǒba mii chɛ̀, a kɔn wlò kpaea klěě mǒ, è Mǒà Mǒ mi a kmɔ̌ sie fònfnoo snǒ sàba.’
Tèǒ nì kɔn tè bi beě a wlòmo, dɛà a wɔ̌nʼɔ plě a chěnʼe a tùǒ ɛ bo a mǐ aa wlè bo bitǐ. Kɛɛ bǎ se ɛ nu, keà jlǐ nyu diěe nyu ně ji ɔɔ tè, kě Ě miě didiɛ numa, a se tǐǒ Ě miě jaba jiba mu.
Klɔ̀ba gbèsɛii wlò tùo hɛ̀n tìi nì tbɛɛa Ɔɔ klɔ̀ba gbèsɛɛǒ dǐ. È kunkunyoo wlò tùo hɛ̀n nù nea i kɛn ble ü poaa wlawlě plǐ měne plě ü tùaa klò fleǎ dlǒ le.