28 Ě mi u Nyuà u dɛɛ Kènta Jɔtnàe nyema ke.’ (Num 24.17)
Ä jěa noǎà kɔn tè Nyesoaa wnɔsàɔpo sàlaa wan ǐ kpala tùɔn. Ɛ miǎ tɛɛ numa bɛ̌ nu bǎ po imo noǎǒ nɔkǔ jebo wòje keà pepě fɛnʼɛ klě kwijlě slè ɛ̌ kpɛ lɛɛ kpɛ chnɛ̀ gbɛ̀ɛ ɛɛ kɛn le tà Tentǎn Jǔ miǎ lěe diba. Nɔ̀ miǎě pepě jaba ɛ̈ wǒo kènta jɔtnàee pepě ɛ̈ miǎa fɔnma keǒ a kɛn.
Ně mǒ noɛɛ nyopò ane, klě tǐà wlòmo ä moo Nyesoaa jlǔ plě Ɔ sěɛ ɛ pepě mǒ pe keǒ ä mɔ̀ ke tae ä miǎa nema, kɛɛ ä ji ɛle ɛ̈ moo bɛ̌ nu bo Tentǎn Jǔ Bɔ̌ tbaeǎ je, ä miǎ Ɔ jěba wòje tǔnʼǒ Ɔ neěe wlòmo, tèǒ nì kɔn tè ä miǎ Ɔ je wǒba.
Mǒ Jùsu Mǒà dbo Ně najiǒpòi bɔ tmɔɔ̌ amo noǎ wùɛà ii tè keǒ Tentǎn Jǔu wǎnʼa kàan dɛ mɔ̀. Mǒ moo Klɔ̀ba Dèběsee jlǔu Jǔ Ɔ̈ u dɛ lee Dɛɛ Mǎ klee Kènta Jɔtnàe Ɛ̈ fɛnʼɛ.”