7 Chora Jesús chabe uatsjéndayëngbioye tojanobeconá, tojánabojajo y tojanë́yana: “Matëtsbananga; ndoñe matauatjëngana ca.”
Pero chora Jesús tojanë́yana: —¡Añemo s̈mochtsebomna, ats̈e Jesús sëndmëna; ndoñe matauatjëngana ca!
Y chë uatsjéndayënga chca tmojanuena ora, tmojanoshaments̈é y jubiaca fshantsóntscoñe tmojanotsejbéna, puerte auatjanánënga.
Y tsbanánoye tmojanontjes̈é ora, Jesús nÿe canÿa tmojáninÿe, ndocná inÿa más.
Y chë shembásenga tmojanëuatjanama y fshantsoye imojtsatsejbénama, chata tbojanë́yana: “¿Ndáyeca obanë́ngbents̈e chë vida totsobomñá s̈mojtsenguá ca?
Pero matëtsbaná y Damascoye mamáshëngo; chents̈e canÿa cmochanjabuayená ndayá jamama cmojtsemnama ca.
Cha sënjáninÿe ora, chabe shecuats̈ents̈e mo obanacá sënjánshajaye. Pero cha, chabe cats̈bioica cucuats̈e áts̈beñe jajájuase, s̈onjaniyana: “Ndoñe matauatjana; ats̈e sëndmëna chë nÿetsca soyënga bojats̈ayá y pochocayá,