Ịjị adarehi ọ̀ọ sị kwẹẹtẹ dị ọ sị oze gu nị, dị ẹwụ nịnị kụkụ jẹẹ ẹhẹ aa sị ụvọọ ká oze ka: ‘Ananyị yị! Ananyị yị! Na oze yị!’ Di o tụ́ ohi dị ọ ka: ‘Mẹ yị yẹ ịzị ụ hụrẹ vẹ nịnị. Hụrẹ mi eyi, ẹwụ nịnị enebira odivi ẹnẹnị!’
Ama ụ mẹ̀ va sị Ohomorihi yẹ nịnị aanị, à vị ka Ohomorihi mẹ̀ sị wụ nịnị yẹ aanị, sị ẹ vẹ dị ụ kụkụ varẹma nọ ịnị ọda ini oze ẹhẹ ọnọnị ẹnẹ ẹ̀ yị nyị ụkata, dị ẹ̀ yị nyị ịsa ẹ nyị? Di u ree sì ka wa vị ọrịhị ẹnịnị bẹẹ?
Ama yáa yẹ ka ịsị Ohomorihi reè si hi ẹtẹ ẹtẹẹtẹrẹ, ọza o yi kuku zụ zizi ọọ. Â maanị chẹrẹ ẹ tụ́ ọọ ka, “Ananyị yị ộ yẹ aza ana vị aza anị.” A rẹ chẹrẹ ẹ ka, “Ọza ana àa ka ọza Ananyị yị ọ́nị vị nị, ọ̀ sị ụvọ hụụnị ebira odivi.”