12 Ve tətə̂ ə piə sê vəyn nə, ‘chyàte fɨae zôyn ə Pɛ̂pɛ ə fo vɨm.’ Pɨ̀a vəyn ə chyàtə̀ fo və ànyìə vəynve, ə fo kəpî və vəyn.
Ghɨə mkɛ ghɨnə fo mkɛ mê tsɛ̂ fɨ̂əm̀ ə ghənə mkɛ, pîza zhwîə kwu àfɨf vɨ̀yn ə fo mɨ̂sè pî fèkɛtə̀ fɛ ə è kyi sə̂ zhiə.”
Njisə̀s ə fɨnə tsà kepî nə, “Wùə viu tè kyi əghɔ vəynghe əpɛ̀,
Tuʼlə̂m pâʼà nyìəm tsɛ m̀shyàʼ, vê tətə̂ nə vɛ ə pəʼle efɨa ə vəyn nâʼà èkɨ̂m ə səʼə èkwî endaʼ zhize, ghaf ətəynke e tyàfə̀ kə nyi ə ndùə tânə̀ fumə sè tsɨ̂nə̀ ndamə kə ndò, tsɨ̂nə̀ zhiə ke ndò kɛə vəynve.
Pîza vayn vɛ vɨ̀nə vɛ è ndù kɛse pə̀yn, mə è və tə njiə kɛ vɛve ə ndùə pofsə̂ yî kwàlàe, ò sè nyi mə ò kàytè zaʼ echitə kɛ sê vəyn!’