Am aṛeteko parom calakʼ hoṛ do am ńelteko thayoya; onko do Jerusalem hoponera ńelteko landa dhudhutʼa ar bohokʼ ruku rukuteko mena, “Noa do cetʼ ona mońj utạrakʼ nagraha do baṅkana, one uni iạte goṭa dhạrtirenko rạskạkʼkan tahẽkan?”
Ona iạte onkoakʼ disạm do potit jumi ar mitʼṭecʼ hirkhạwanakʼ jinis lekage hoyokʼtakoa; ar jãhãege ona aṛeteko parom senokʼ onko do hahaṛa tulucʼ bohokʼko rukuiytakoa.
Noage hulạsokʼkan nagraha do one okare nirại menakʼ. Uni do mone moneteye mena, “Ińge minạńa, iń chaḍa ar celege bạnukʼkoa.” Uni do okalekae maraoena, ar bir janwarkoakʼ asray ṭhạ̃ige hoyena! Ar okoe ona aṛeteko parom calakʼ onko doko landa dhudhutʼa ar buḍhạ kạṭupʼko uduga.
E Moab, Israel do cetʼ amren landa-dhutʼicʼ bae tahẽkana? Uni do cetʼ kombṛoko talareye ńamlena, onate uni reaṅem roṛ pichạ hirkhạte bohokʼem rukuyetʼtama?