E Probhu Isor, am upạrteń mamblakʼ kanre hõ am do jao oktem dhoromgea. Enhõ iń do amakʼ bicạr reaṅ am sãote thoṛaganiń galmaraoa. Bedhoromkoakʼ hor do cedakʼ jo bahakʼkantakoa? Bepạtiạr hoṛ do cedakʼ khạtirjomako girobaso daṛeakʼ kana?
Ar ona tayom do Dạudakʼ jaṅgare giḍiyenteye menkeda, “E ińren mạlik, joto dos do ińakʼ kangea. Dayakate amren kạ̃ṛmĩ roṛ ocoạńme ar ińakʼ katha ańjomtińme.
Unre Abrahame menkeda, “Ińren Probhu Isor do alo baṛeye ạṛisokʼma, iń do ar mitʼ dhaoiń meneda, onḍe eken gel hoṛko ńamokʼ?” Uniye menkeda, “Onko gel hoṛko iạte iń do ona nagraha bạń maraoa.”
Ar Joab do uni secʼe laha idiyen khane uni do Joabe kulikedea, “Am do cetʼ Joab kanam?” Uni doe menkeda, “Hẽ, iń doń Joab kangea.” Maejiue menkeda, “Amren kạ̃ṛmĩyakʼ katha baṛe ańjomme.” Uni doe menkeda, “Ańjometʼgeạń.”