Bí vǐ̤ Epheso akǔ yěnuô, vǎ khyábè nyacò́ tè̤cyě̤tè̤cṳ̂ cò́, me̤těhérò kayǎ dố a thè́htethè́hǎ vǎ tahenuô a thè́zṳ̂́ e vǎzye nuôma a thyácò́ná tè̤mi̤tè̤myá̤ tahenuô cò́. Phúnuôrò, vǎ ki zṳ̂́e ná kayǎ thyěhtuô̌ tahe ki htwǒprè̤ ka̤khyě pǎto kihérò, vǎ cuố khyáthè́plòhtǔ, khyácyě̤khyácṳ̂ katè̤́꤮ yě me̤tě? Ki ǔ thyě ihtòka̤khyě pǎ to kihérò, aryálố ma pè̤ ki me̤mo̤me̤phwǐ pè̤né̤ rò pè̤ ki hé kuô̌ phú ǔ héo ngó̤ tômû̌, “Parǒpǎ ma pè̤ thyě hò́ pǎ è̌꤮, rò pè̤epè̤ǒ pó꤮, me̤mo̤me̤phwǐ ní̤dyé lahyǎ pè̤né̤ pó꤮.” Ngó̤ dônyǎ o phúnuô.