PILIPƏ 3 - Bibəl ta Sar̄Loo tél de kə́ nge rāā yá̰á̰ kə́ gōtə́ ta kum Nə́ɓā tə́ 1 Ba ngɔlaā ní ngákó̰ó̰ḿ gə̄, ī-rāāī rɔ̄nel̄ najə̄ ɓoo ń ī-ɓooī naā kə Kɔ́ɔ̄ɓēé ní tə́. M-ɔ́r loo ndang yá̰á̰ kə́ kógə̄ḿ beē tə́ yā kadə̄sí kə̄ nja naā tə́ alé. Tām̄ yāsí tə́ ɓáa i nge ń noō n kadə̄ ī-raī dɔ tə́ ngan̄g ní. 2 Ə̄ndāī kum kedə̄ dɔ rɔ̄sí tə́ najə̄ yā ngé rāā kəla kə́ majaĺ gə̄ tə́, bísə gə̄ ń noō ń nin̄ i ngé kəja mɔtə kə́ rɔ̄kum aĺ gə̄ ní! 3 I jḭḭ̄ n i ngé kəja mɔtə kə́ rɔ̄kum gə̄ ní ba i nin̄ alé, tām̄ jḭḭ̄ jə-rāāī kəla j-adī Nə́ɓā i kə Ndíĺ Nə́ɓāá ō, i Jeju Kərist n i kɔsə gɔn yājí ní ō, j-əndāī tɔ́gə́jí i dɔ rɔ̄jí jḭḭ̄ kɔ́ gə̄ tə́ aĺ ō. 4 Tá mā i kə yá̰a̰ gə̄ kə́ asə kadə̄ m-ə̄ndań tɔ́gə́ḿ dɔ rɔ̄ḿ mə̄kɔ́ tə́ ō. Ré de kə́rēý taā kem kadə̄ n-asə kəndā tɔ́gən dɔ rɔ̄n nəkɔ́ tə́ anī, mā m-ásə kəndā tɔ́gə́ḿ dɔ rɔ̄ḿ mə̄kɔ́ tə́ tɔȳ yā kɔ́ɔ̄. 5 Tɔdɔ̄ əjan̄ mɔtəḿ i gō ndɔ̄ kojəḿ kə́ nge ko̰ sɔ́sɔ́ tə́ ō, mā i Israel kə́ kojə ō, mā i de kə́ gír ɓē yā Benjamḛ tə́ ō, mā i Hebəro kə́ i Hebəro gə̄ n ojəmə̄n̄ ō. Kə́ ɔjə dɔ yá̰a̰ rāā kə́ kə gō ndū najə̄ yā Jipə gə̄ ɓáa, mā i de kə́ dan ɓūtə̄ yā Parijiyḛ gə̄ tə́. 6 Kə́ ɔjə dɔ ko̰o̰ kə́ o̰o̰ deē tɔdɔ̄ Nə́ɓā tə́ ɓáa, mā i de kə́ o̰o̰m̄ tɔdɔ̄ Nə́ɓā ngá̰ý, adə̄ m̄-rāā Egəlijə yā Jeju Kərist ndoō tə́. Kə́ ɔjə dɔ rāā yá̰á̰ kə́ ndū najə̄ əda tə́ yā kadə̄ deē téləń de kə́ nge rāā yá̰á̰ kə́ gōtə́ ɓáa, najə̄ kə́ yā kadə̄ deē əda dɔḿ tə́ loon tə́ gətóo. 7 Tá yá̰á̰ kə́ majə gə̄ ń noō ń m̄-rāādə́ kété ní, ngɔlaā m̄-rāādə́ i yá̰á̰ kə́ m̄-tḭ̄ḭ̄ ta kɔ̄ɔ́ tə́ najə̄ yā Jeju Kərist tə́. 8 Rɔ̄kum, m̄-rāā yá̰a̰ malang i yá̰á̰ kə́ m̄-tḭ̄ḭ̄ ta kɔ̄ɔ́ tə́ sɔɔ̄ń ger̄ kə́ m̄-ger̄ Jeju Kərist Kɔ́ɔ̄ɓē yāḿ tə́. Ger̄ Jeju Kərist i yá̰á̰ kə́ majə tɔȳ yá̰a̰ gə̄ malang. m̄-tḭ̄ḭ̄ ta yá̰a̰ malang najə̄ yān tə́ ō, yá̰a̰ gə̄ ń noō malang ní, m-á̰á̰də́ i tītə̄ yedə̄ beé ta kumḿ tə́ ō. I Kərist ngóy n i yá̰a̰ tām̄ yāḿ tə́ ní. 9 Ɓoo naā yājí seneé i ɓoo naā kə́ líbə́ri a mān̄ mbo̰ō̰ tə́ alé. Loo ń noō tə́ m̄-tél de kə́ nge rāā yá̰á̰ kə́ gō tə́ ta kum Nə́ɓā tə́, i kə ta kūl̄ rāā kə́ m̄-rāā yá̰a̰ gə̄ ń ndū najə̄ yā Nə́ɓā əda ní to̰ alé, ba i kə ta kūl̄ taā kə́ m̄-taā kem Kərist. Yá̰á̰ kə́ gōtə́ ń noō i yā Nə́ɓā. I deē ń taā kem ní n Nə́ɓā rāān de kə́ gōtə́ tə́ ní. 10 Yá̰á̰ ń m̄-sāā ní i kadə̄ m̄-ger̄ Kərist ō, tɔ́gə́ ń ni ndóləń bəlo yo tə́ ní ō. m̄-sāā i ka̰a̰ tápə̄ seneé ō, kadə̄ m̄-to tītə̄n dan ń ni-oyń tə́ ní ō, 11 yā kadə̄ ré i loon tə́ anī ndól̄mə̄n̄ dan ngé gə̄ ń oyn̄ tə́ ní ō. Ngɔ̄də̄ kə́ ka̰ȳ kum kə̄ rɔ̄ Kərist tə́ 12 Ba i kə́ yā kədań na mā na m-ūgə̄ loo kə́ yā dəba tū tə́ tə́ kɔ̄ɔ́ ɓá, aláa na mā na i de kə́ m̄-majə m-ɔ̄tə̄ kə taá kɔ̄ɔ́ ɓá alé. Banī m̄-na̰y kə̄ loo ka̰ȳ ngɔ̄də̄ tə́ laā ɓáý kum kə̄ kété. M-ə́hɔ rɔ̄ḿ tɔgə kadə̄ m̄-taā yá̰a̰ kəndā nja yā ngé nējə̄ naā ngɔ̄də̄ gə̄, tɔdɔ̄ Jeju Kərist əhɔm̄ mā kɔ̄ɔ́ ɓá. 13 Ngákó̰ó̰ḿ gə̄, m̄-gír̄ kadə̄ mā na m-ə́ngé yá̰a̰ kəndā nja ní kɔ̄ɔ́ ɓá alé. Yá̰á̰ ń m̄-rāā ní i kógə̄ḿ beē: Dɔḿ ndígə̄nal yá̰á̰ kə́ gōḿ tə́ kɔ̄ɔ́, ba m-ə́hɔ rɔ̄ḿ tɔgə kadə̄ m-ūgə̄ rɔ̄ yá̰á̰ kə́ kété noḿ tə́ tə́. 14 I beé n m-a̰yń ngɔ̄də̄ kum kə̄ loo kə́ yā dəba tū tə́ tə́, yā kadə̄ m-ə́ngeń yá̰a̰ kəndā nja ń Nə́ɓā ɓāŕjí kə ta kūl̄ Jeju Kərist, yā kadə̄ j-aw̄ j-əngeī dɔɔ́ nú ní. 15 Jḭḭ̄ malang ń i de kə́ majə ɔtə̄ kə taá gə̄ ní, ādī gír̄ yājí i tītə̄ ń noō. Ba ré gír̄ yāsí i tītə̄ ń noō aĺ anī, Nə́ɓā nəkɔ́ a teē kumsí dɔ tə́. 16 Ká i rí gə̄gē anī loo ń j-ugī tū tə́ toō ní, ādə̄ jə-njə̄rāī kumjí kə̄ loo kə́ kógə̄ḿ beē tə́. 17 Ngákó̰ó̰ḿ gə̄, sḭḭ̄ malang ī-ndájə̄mī. Yá̰á̰ kə́ yā kadə̄ de gə̄ ndájə̄n̄ ní, jḭḭ jə-rāā kɔ̄ɔ́ ɓá. I beé ní, ādī kumsí i dɔ ngé gə̄ ń nin̄ a rāān̄ háĺ ń jḭḭ j-ɔjə ní tə́. 18 Najə̄ ń toō m-ə́dásí kété kɔ̄ɔ́ kə̄ nja naā tə́, ba m̄-téĺ m-ə́dásí ngɔlaā ɓáý kə man̄ nōó kumḿ tə́: Ngá̰ý gə̄ ní, háĺdə́ i háĺ ngé mbātə́ kāgə̄ kə́ dēsə́ yā Kərist. 19 Ta tɔ̄l̄ tadə́ i kudə ń nin̄ a udən̄ kɔ̄ɔ́ ní. Nə́ɓā yādə́ i kemdə́. Yá̰á̰ ń majə kadə̄ adə̄də́ rɔ̄sɔl̄ ɓá anī nin̄ a ɔjənə̄ń i rɔ̄də́. Nin̄ a gírə̄n̄ i dɔ yá̰á̰ kə́ dɔ nang tə́ laā gə̄ tə́ ngóy ō. 20 Banī jḭḭ̄ ɓáa jḭḭ̄ i de gə̄ kə́ ɓē yājí i dɔ rā̰ tə́, tá jə-ndi j-a jə-ngóōī i mbée ɓee kadə̄ nge kajəjí ń i Kɔ́ɔ̄ɓē Jeju Kərist ní, ḭḭ dɔ rā̰ tə́ reē ō. 21 Ni a tūr̄ rɔ̄jí kə́ dɔ nang tə́ kə́ to rɔ̄ tō ndoō ń toō kɔ̄ɔ́, kadə̄ tél to tītə̄ rɔ̄n nəkɔ́ ń i rɔ̄ kə́ to kɔsə gɔn ní. Ni a rāā nge ń noō i kə tɔ́gə́ ń ni a əlań dɔ yá̰a̰ malang gíŕ tɔ́gə yān tə́ ní. |
Bibəl ta Sar̄ © L'Alliance Biblique du Tchad, 2006, 2010.
Bible Society of Chad