JA̰A̰ 8 - Bibəl ta Sar̄Dəyá̰ kə́ rāȳ 1 Jeju aw̄ dɔ mbal̄ kāgə̄ olibə gə̄ tə́. 2 Banī dəloí ɓatə anī, tél aw̄ kem kújə yā Kɔ́ɔ̄ɓē tə́. Kósə de gə̄ malang reēn̄ rɔ̄n tə́, anī ni-ndi nang tə́ ba a ndóōdə́ yá̰a̰. 3 Anī ngé ndóō de gə̄ ndū najə̄ gə̄ kə Parijiyḛ gə̄ reēn̄ kə dəyá̰ kógə̄ḿ kə́ əhɔnən̄ dɔ rāȳ tə́. Əndānən̄ dandə́ tə́, ba ədan̄ Jeju na: 4 Ngoljí, j-əhɔ dəyá̰ ń toō i dɔ rāȳ tə́. 5 Moijə ədají kem makətūbə̄ ndū najə̄ tə́ kadə̄ jə-tə́nā dəyá̰ kə́ beé gə̄ kə mbalá jə-tɔ̄l̄də́ kɔ̄ɔ́. Ba ḭ̄ ā ə́da yāí na i rí? 6 Nin̄-ədan̄ nge ń noō i yā nāānəń kadə̄ əngenə̄ń najə̄ kə́ yā sekə́nneé. Banī Jeju rugə nang tə́, ndang yá̰a̰ kə ta ngōn̄ jīneé dɔ nang tə́. 7 Nin̄-dəjenən̄ ɓáý to̰, anī ɔr̄ tan dɔɔ́, ba ədadə́ na: De kə́ dansí tə́ ń rāā yá̰á̰ kə́ majaĺ nja kógə̄ḿ aĺ ní, ādə̄ kɔ́ɔ̄ ənīn kə kūbə̄rū mbalá kété. 8 Tél rugə nang tə́ a ndang yá̰a̰ dɔ nang tə́ ɓáý to̰. 9 De gə̄ ń oōn̄ najə̄ ń noō ní ɔrə̄n̄ rɔ̄də́ kógə̄ḿ kógə̄ḿ kɔ̄ɔ́, nga tɔ́gə gə̄ aw̄n̄ kété, pá tá gotə gə̄ aw̄n̄ gōdə́ tə́, adə̄ na̰y i Jeju ngóy nin̄ kə dəyá̰ ń əndānən̄ dandə́ tə́ ní. 10 Jeju ɔr̄ tan dɔɔ́ ba ədan na: Dəyá̰, aw̄n̄ i rá? Deē kógə̄ḿ kə́ gān̄g sarya dɔí tə́ gətóo a? 11 Dəyá̰ ní tél ədan na: Kɔ́ɔ̄ɓē, deē gətóo. Anī Jeju ədan na: Mā m̄-gān̄g sarya dɔí tə́ aĺ ō, āw̄, ba ī-rāā yá̰á̰ kə́ majaĺ to̰ alé. Jeju i loo kə́ unjə̄ kow yā de kə́ dɔ nang tə́ gə̄ 12 Jeju ɔr̄ najə̄ kə kósə de gēé ɓáý to̰, ədadə́ na: Mā i loo kə́ unjə̄ kow yā de kə́ dɔ nang tə́ gə̄. Nge ń a un gōḿ anī, a njə̄rā kum til tə́ alé, ba a ənge loo kə́ unjə̄ kow kə́ rāā kadə̄ deē a ndi kə kumneé. 13 Anī Parijiyḛ gə̄ ədanən̄ na: Ḭ̄ ɔ̄r̄ i najə̄ kə́ kum tə́ kə́ dɔ rɔ̄í īkɔ́ tə́, adə̄ najə̄ kə́ kum tə́ yāí i rɔ̄kum alé. 14 Jeju tél ədadə́ na: Ré m-ɔ̄r̄ i najə̄ kə́ kum tə́ kə́ dɔ rɔ̄ḿ mə̄kɔ́ tə́ gə̄gē anī, najə̄ kə́ kum tə́ yāḿ i kə́ rɔ̄kum. Tɔdɔ̄ m̄-ger̄ loo ń m-ḭ́ḭ tū tə́ ní ō, loo ń m-ā m-āw̄ kə̄ tū tə́ ní ō. Banī sḭḭ̄ ī-gerī loo ń m-ḭ́ḭ tū tə́ ní aĺ ō, loo ń m-ā m-āw̄ kə̄ tū tə́ ní aĺ ō. 15 Sḭḭ̄ ī-gāngī sarya i kə gō gír̄ yā de gēé, ba mā m̄-gān̄g sarya dɔ deē kógə̄ḿ tə́ alé. 16 Ba ré mā m̄-gān̄g sarya anī, m̄-gān̄g i sarya kə́ rɔ̄kum. Tɔdɔ̄ mā i kə kérə́ḿ alé, banī Bɔbə́ḿ ń əlam̄ ní i seḿ. 17 Ndangən̄ kem makətūbə̄ ndū najə̄ yāsí tə́ na najə̄ kə́ kum tə́ yā de kə́ jōó gə̄ i kə́ rɔ̄kum. 18 Mā m-ɔ̄r̄ najə̄ kə́ kum tə́ dɔ rɔ̄ḿ mə̄kɔ́ tə́ ō, Bɔbə́ḿ ń əlam̄ ní ɔr̄ najə̄ kə́ kum tə́ dɔḿ tə́ ō. 19 Anī nin̄-ədanən̄ na: Bɔbí i rá? Anī Jeju tél ədadə́ na: Ī-ger̄mī aĺ ō, ī-gerī Bɔbə́ḿ aĺ ō. Ré ī-ger̄mī anī, ā ī-gerī Bɔbə́ḿ ō. 20 Jeju ɔr̄ najə̄ ń toō i dan ń ni a ndóōń de gə̄ yá̰a̰ kem kújə yā Kɔ́ɔ̄ɓē tə́, loo ń a ɓōkə́n̄ nar kə́ ndējə̄ Nə́ɓā tū tə́ ní. Ba deē kógə̄ḿ kə́ əhɔn gətóo, tām̄ kum mbang yān asə aĺ ɓáý. Loo ń m-ā m-āw̄ kə̄ tū tə́ ní sḭḭ̄ ásiī kaw̄ alé 21 Jeju ɔr̄ najə̄ sedə́ ɓáý to̰, ədadə́ na: M-ā m-āw̄, ba ā ī-sāāmī, banī ā óyiī kum majaĺ yāsí tə́. Loo ń m-ā m-āw̄ kə̄ tū tə́ ní, sḭḭ̄ ásiī kugə̄ tū tə́ alé. 22 Loo ń noō tə́ Jipə gə̄ ədan̄ naā dɔ dáńdə́ tə́ na: Gír̄ i tɔ̄l̄ rɔ̄n a, tām̄ əda na loo ń m-ā m-aw̄ kə̄ tū tə́ ní, sḭḭ̄ ásiī kugə̄ tū tə́ alé. 23 Jeju tūr̄ ədadə́ na: Sḭḭ̄ ī-teēī i nang tə́ laā, ba mā m-ḭ́ḭ i dɔɔ́. Sḭḭ̄ i de kə́ dɔ nang tə́ gə̄, ba mā i de kə́ dɔ nang tə́ alé. 24 I tām̄ najə̄ ń noō tə́ n m-ə́dásí na ā óyiī kum majaĺ yāsí gə̄ tə́ ní. Ré ī-taāī kem kadə̄ Mā i Mā ń m̄-ndi noó ní aĺ anī, ā óyiī kum majaĺ yāsí gə̄ tə́. 25 Anī nin̄-dəjenən̄ na ké ni i náā wa. Jeju tél ədadə́ na: Mā i nge ń m-ə́dásí najə̄ yān ta kəla gíŕ tə́ ní. 26 Mā i kə yá̰á̰ ngá̰ý yā kəda dɔsí tə́ ō, yā gāngəń sarya dɔsí tə́ ō. Banī nge ń əlam̄ ní, najə̄ yān i najə̄ kə́ rɔ̄kum. Adə̄ yá̰á̰ ń m-ōō tan tə́ ní, m-ā m-ə́da de kə́ dɔ nang tə́ gə̄. 27 Ni-ɔr̄ i najə̄ yā Bɔbə̄ Ngōn̄ sedə́, banī nin̄-gerə̄n̄ kum alé. 28 Anī Jeju ədadə́ na: Loo ń ā ə́laī Ngōn̄ Deē dɔɔ́ anī, ā ī-gerī kadə̄ Mā i Mā ń m̄-ndi noó ní ō, kadə̄ m̄-rāā yá̰á̰ kógə̄ḿ kə deē dɔḿ alé, banī m-ɔ̄r̄ najə̄ i kə gō nəkɔ́ ń Bɔbə́ḿ ndóōm̄neé ní ō. 29 Nge ń əlam̄ ní i seḿ, ni-əya̰m̄ kə kerə́ḿ alé. Tɔdɔ̄ m̄-rāā yá̰á̰ kə́ nelə̄n kə ndɔ̄ gə̄. 30 Dan ń Jeju ɔr̄ najə̄ beé anī, de gə̄ ngá̰ý taān̄ kemən. De kə́ kɔ́ɔ̄ rɔ̄də́ gə̄ ō, ɓəlo gə̄ ō 31 Jeju ɔr̄ najə̄ kə Jipə gə̄ ń taān̄ kemən ní, ədadə́ na: Ré ī-ngɔ̄mī najə̄ yāḿ anī, sḭḭ̄ i ngé ndóō yá̰a̰ yāḿ kə́ rɔ̄kum gə̄. 32 Ā ī-gerī najə̄ kə́ rɔ̄kum ō, najə̄ kə́ rɔ̄kum a rāāsí kadə̄ sḭḭ̄ i de kə́ kɔ́ɔ̄ rɔ̄də́ gə̄ ō. 33 Nin̄-tél ədanən̄ na: Jḭḭ i ngán kaa Abəraham gə̄, jə-rāā ɓəlo yā deē nja kógə̄ḿ alé. Ba i ba̰ý á ə́da na j-a jə-tél kɔ́ɔ̄ rɔ̄jí gə̄ ní? 34 Jeju tél ədadə́ na: Ādə̄ m-ə́dásí najə̄ kə́ bo ngá̰ý, deē ń rāā majaĺ ní i ɓəlo yā majaĺ. 35 Ɓəlo a ndi ɓē deé ngándáńg alé. I ngōn̄ deē n a ndi ɓē deé ngándáńg ní. 36 Ré Ngōn̄ Nə́ɓā ɔr̄sí ɓəloó anī, sḭḭ̄ i kɔ́ɔ̄ rɔ̄sí gə̄ rɔ̄kum. 37 m̄-ger̄ kadə̄ sḭḭ̄ i ngán kaa Abəraham gə̄, banī ī-sāāī tɔ̄lə̄m̄. Tɔdɔ̄ najə̄ yāḿ ənge loo kemsí tə́ alé. 38 M-ə́dásí i yá̰á̰ ń m-á̰a̰ rɔ̄ Bɔbə́ḿ tə́ ní, ba sḭḭ̄ ī-rāāī i yá̰á̰ ń ōōī ta bɔbə̄sí tə́ ní. 39 Nin̄-tél ədanən̄ na: Bɔbə̄jí i Abəraham. Jeju ədadə́ na: Ré sḭḭ̄ i ngán Abəraham gə̄ anī, ā ī-rāāī kəla gə̄ ń Abəraham rāā ní. 40 Ba ń toō ɓáa, dan ń m-ə́dásí najə̄ kə́ rɔ̄kum ń m-ōō ta Nə́ɓā tə́ ní, anī sḭḭ̄ ī-sāāī tɔ̄lə̄m̄. Banī yá̰á̰ ń noō Abəraham rāā alé. 41 Sḭḭ̄ ī-rāāī i kəla ń bɔbə̄sí rāā ní. Nin̄-ədan̄ na: Jḭ̄ i ngáń kə́ ojən̄jí loo kaya tə́ alé, bɔbə̄jí i kógə̄ḿ beē, i Nə́ɓā. 42 Jeju tél ədadə́ na: Ré bɔbə̄sí i Nə́ɓā anī, ā ī-tármī, tām̄ m̄-teē i rɔ̄ Nə́ɓā tə́ n m̄-reē toó. m̄-reē i kə dɔḿ alé, banī i ni n əlam̄ ní. 43 I tām̄ rí tə́ á sḭḭ̄ ī-gerī kum najə̄ yāḿ aĺ ní? I tɔdɔ̄ sḭḭ̄ ásiī koō najə̄ yāḿ alé. 44 Bɔbə̄sí i diabəl, ba ī-ndigiī i rāā yá̰á̰ ń kem bɔbə̄sí gḛy ní. Ni i nge tɔ̄l̄ de gə̄ i ta kəla gíŕ tə́ nú bátə́ ngɔlaā. Usən dɔ najə̄ kə́ rɔ̄kum tə́ alé, tɔdɔ̄ najə̄ kə́ rɔ̄kum gətóo kemən tə́. Loo ń a tə́da najə̄ kə́ sor̄ gə̄ anī, ɔr̄ i najə̄ yān nəkɔ́. Tɔdɔ̄ ni i nge sor̄ ō, ni i bɔbə̄ sor̄ ō. 45 Banī i tām̄ kəda ń m-ə́da najə̄ kə́ rɔ̄kum ní n sḭḭ̄ ī-taāiń kemḿ aĺ ní. 46 I náā kə́ dansí tə́ n asə kɔjəm̄ dɔ majaĺ kə́ m̄-rāā ní? Ré m-ə́dásí najə̄ kə́ rɔ̄kum anī, i tām̄ rí tə́ á ī-taāī kemḿ aĺ ní? 47 Nge ń i deē yā Nə́ɓā ní, a oō najə̄ yā Nə́ɓā. Banī sḭḭ̄ ōōī alé, i tɔdɔ̄ sḭḭ̄ i yā Nə́ɓā alé. Jeju ō, Abəraham ō 48 Jipə gə̄ tél ədanən̄ na: Dan ń j-əda na ḭ̄ i de kə́ Samari ō, ndíĺ kə́ majaĺ i kemií tə́ ō ní, i gōtə́ aĺ a? 49 Jeju tél ədadə́ na: Ndíĺ kə́ majaĺ i kemḿ tə́ alé, banī m̄-rɔȳ i Bɔbə́ḿ, ba sḭḭ̄ ī-rɔyīmī alé. 50 Mā m̄-sāā kɔsə gɔn yāḿ alé. I deē kógə̄ḿ n a sāā tām̄ yāḿ tə́ ō, a gān̄g sarya ō ní. 51 Ādə̄ m-ə́dásí najə̄ kə́ bo ngá̰ý, deē ń rāā yá̰a̰ gə̄ ń m-ə́dá ní anī, a oy aĺ bátə́. 52 Jipə gə̄ ədanən̄ na: Ngɔlaā jə-ger̄ kadə̄ ndíĺ kə́ majaĺ i kemií tə́. Abəraham oy ō, ngé koō ta gə̄ oyn̄ ō, ba ḭ̄ ə́da na deē ń rāā yá̰a̰ gə̄ ń ə́dá ní anī, a oy aĺ bátə́. 53 Ḭ̄ i kə́ bo tɔȳ kaají Abəraham ń oy ní a? Ngé koō ta gə̄ oyn̄ ō, ba ḭ̄ ī-rāā rɔ̄í i rí tə́? 54 Jeju tél ədadə́ na: Ré i mə̄kɔ́ n m-ɔ́sə gɔn rɔ̄ḿ anī, kɔsə gɔn yāḿ i yá̰á̰ kə́ karī. Deē ń ɔsə gɔnəḿ ní i Bɔbə́ḿ ń sḭḭ̄ ə́daī na i Nə́ɓā yāsí 55 kanjə̄ gerə̄n, ba mā m̄-gerə̄n ní. Ré m-ə́da na m̄-gerə̄n aĺ anī, mā i nge sor̄ tītə̄sí. Banī m̄-gerə̄n ō, m̄-rāā yá̰a̰ gə̄ ń ni-əda ní ō. 56 Kaasí Abəraham rāā walya loo ń ni gír̄ ka̰a̰ ndɔ̄ yāḿ ní. Ni-a̰a̰ ndɔ̄ ní, ba rāā rɔ̄nel̄. 57 Anī Jipə gə̄ ədanən̄ na: Ɓālīí i kutə mí aĺ ɓáý anī, á̰a̰ Abəraham a? 58 Jeju tél ədadə́ na: Ādə̄ m-ə́dásí najə̄ kə́ bo ngá̰ý, kété tá kadə̄ ojən̄ Abəraham ní, Mā i Mā ń m̄-ndi noó ní kɔ̄ɔ́. 59 Loo ń noō tə́ nin̄-ɔyn̄ kūbə̄rū mbal̄ gə̄ yā tə́nīnneé. Banī Jeju ɓɔ̄ɔ̄ rɔ̄n ba teē kɔ̄ɔ́ kem kújə yā Kɔ́ɔ̄ɓē tə́. |
Bibəl ta Sar̄ © L'Alliance Biblique du Tchad, 2006, 2010.
Bible Society of Chad