19 Jee rá musúꞌ ya̱ jiátíñú saɨn Isaac jee ñe̱te̱ꞌ ráa nu̱u̱nꞌ ñuꞌun káá nteñu jie̱ꞌe̱ꞌ rá yuku yukuán jee nna̱niꞌinꞌ ráa sókó nu̱u̱nꞌ kéne jínu nute.
Jee nta̱jí re̱ꞌ nna̱kete tuku ráa rá sókó nute ya̱ ñe̱te̱ꞌ tátáꞌ re̱ꞌ Abraham ne̱ sáá ntekuꞌ‑u, ya̱ ñasɨꞌ rá ñɨvɨ filisteo nchu̱chítú ráa maa sáá njia̱ꞌa tiempúꞌ ya̱ níꞌiꞌ Abraham, jee nna̱sikúnání i̱i̱ꞌ tuku Isaac súví rá sókó vá sánikua̱ꞌ nsi̱kúnání tááꞌ re̱ꞌ súví ráa.
Soo rá te̱e ñuunꞌ Gerar ya̱ náka rá sa̱na̱ꞌ nka̱ntátúꞌun ráa jín rá te̱e náka rá sa̱na̱ꞌ Isaac jee nkachiꞌ ráa: “Nute ráníꞌ ví‑i”. Saáva nsi̱kúnání Isaac súví sókó vá “Sókó Ti̱xi̱nꞌ” chi nka̱ntáꞌán túꞌun ráa jín re̱ꞌ.
Chi ñɨvɨ kúneí iniꞌ ráa nuꞌuꞌ jee kene iniꞌ ñɨvɨ vá kuéntáꞌ nute káꞌnú ya̱ sáꞌá‑a ya̱ kutekuꞌ ñɨvɨ vá nɨ́ɨ́nkání jín Ndiosíꞌ, sáni káchíꞌ nu̱u̱nꞌ Tutuꞌ Ííꞌ ―nkachiꞌ Jesús.