19 Mbɨ́kɨ́ pɛrɛ kway mmu anɛ bábhɨŋɨ bɛ mɔ́ywɛ. Sɔt mɛ chí mbɔ nkʉbɛtɨk ywɛ̌ amɔt.”’
Chɔŋ mfá mpɛtnsɛm ntá Ɛtaya ngati yi bɛ, “Ɛta, nkʉ Mandɛm bɛbʉ́, nɛ nkʉ wɔ bɛbʉ́.
Afate abho bɛpɛtnsɛm ntá ɛtayi. Kɛ ɛnɛ́ yi abhʉɛt nɛkɔ nɛsiɛ, chi aghɔ́ yi ndu átwɔ̀. Ntínso nɛ́kɛ́m yi, afate, ajɛt arɔk akɛ́m yi abhɛnɛ.
Símun anɛ mpɨ́kɨ́rí nnyɛ́n ɛni nɛchi bɛ Píta, ághɔ́ nɔ́kɔ́ ɛnyɨŋɨ́ maknkay yɔ, arɔk atɛp mánɛ́n bɛsí Yesu, arɛm bɛ, “Acha, kɛ́twɔ kɛkwɔt nɛ mɛ, mbɔnyunɛ nchí mmǔ bɛbʉ́.”
Ndǔ nkwɔ́ bǒnto Yesu, mmɛ kɛ nchí ansɛm mankɛm, nkɛ kwáy mmu anɛ bo bábhɨ̀ŋɨ bɛ mǔnto mbɔnyunɛ mɛ̌chyɛ̀ nyaka bǒnkwɔ Mandɛm bɛyǎ ɛsɔŋɔri.
Sɛptí yɛ ka mmʉɛt ntá Mandɛm mmu ábhɔ́ŋɔ́ bɛtaŋ mɛnkɛm bɛ́ mpok yi ankway, yí ankosi bhe.