Juan 21:17 - Dios ã jáap naáwát tólih17 Páant niijnít, nin pah ã jwʉ́ʉb niíj ʉʉ́bh joyóp jĩ: —Simón, Jonás wʉ̃ʉ́h, ¿weemdíh oyat yoobát niít ma oyop? ã niijíp jĩ. Biíc peihcanni láa “¿Weemdíh ma oi niít?” ã niíj ʉʉ́bh joyóchah joinít, Pedro bʉ́dí jĩ́gahnit, nin pah ã niíj jepahap jĩ: —Maá, nihatdih jéihni jʉmna, meemdíh wã oyatdih ma jéihna caá, ã niíj jepahap jĩ. —Pánih oina, wĩ́ih ovejawã panihnit ĩ jeémát pínahdih ma tʉ́i wʉ̃hʉʉ́. Faic an caibideil |
Queétdih ñíonit, Diosdih nin pah ĩt niíj ʉʉ́bʉ́p wʉt jĩ: “Maá, nihat cã́acwã ĩ jenah joyátdih ma tʉ́i jéihna caá. Judasjidih tʉ́ʉt nʉʉmní pínah, nit chénewã jwĩ ñíonitdih, ded meém ma náahnidih jwiítdih ma jʉ́ʉtʉ́. Jesúsdih cádahni Judasji iiguípna ãt bejep taga. Caandíh tʉ́ʉt nʉʉmní, jwiít Jesús ã naáwát tʉ́ʉtnit biícdih jʉmni pínahdih ma jʉ́ʉtʉ́”, Diosdih ĩt niijíp wʉt jĩ.
Biquína ñijeéh jʉmnit weemdíh yeena caá ĩt chãjap. Obohjeéhtih, tíiccanjeh, wẽinit, “Dios ã teo wáacatjĩh ã náahat pahjeh queétdih, bitadihbʉt tʉ́inijeh wã pej jʉm bohénap jĩ”, wã niíj jéihna caá. Weém yeecanjeh, yeebdíh yoobópdih wã naáwáp jĩ. Wã jenah joyátjĩh nihcan, Dios weemdíh oinit, ã teo wáacatjĩh, ñijeéh wã tʉ́i jʉmʉp jĩ.
Mi naáwátdih ĩ jepahat peéh, mi weh panihnitdih wã mao yohbipna caá. Páant wã peéh chãjatdih ennit, jéih beedáni wã jʉmatdih nihat wĩ́ihwã ĩ jéihbipna caá. Ded pah ĩ jenah joyátdihbʉt wã tʉ́i jéihna caá. Pánihna, det yéej chãjnitdih ĩ yéej chãjat jíib wã peéh chãjbipna caá. Det tʉ́i chãjnitboodíh ĩ tʉ́i chãjat jíibbʉt wã tʉ́i chãjbipna caá.