Genesis 24 - সান্তালী বাইবেলIsahakakʼ bapla 1 Abraham do unre ạḍiye haṛam akan tahẽkana ar umer hõ ạḍi ḍher hoyakantae tahẽkana. Probhu Isor do sanam secʼ khongeye bhoraekan tahẽkana. 2 Ar oṛakʼren sanam khon mare okoeṭakʼ guti cetanre uniyakʼ sanamakʼ bhar tahẽkan uni do mitʼ dine metadea, “Ińakʼ bulu latarre amakʼ ti dohoyme. 3 Serma ar otren Probhu Isor samaṅre iń do noań kiriạ ocoyetʼmea; okoe Kananrenko talareń tahenkan onko mod khon okoeṭakʼ kuṛi hõ ińren koṛa lạgitʼ bạhu mente do alom bachaokoa. 4 Ona bodolte am do ińakʼ disạmtem calakʼa ar iń bõsrenko mod khon jãhãeṭakʼ kuṛige ińren koṛa Isahak lạgitʼem bachaoea.” 5 Noa katha ańjomkate uni guti do Abrahame metadea, “Iń sãote uni kuṛi jodi hijukʼ bae reben, enḍekhan oka disạmem bạgi oṭoakatʼ ona disạmtege cetʼ arhõ amren hoponiń idiyea?” 6 Abrahame menkeda, “Men sontorokʼme, ińren hopon do tishõ onḍe alom idiyea. 7 Sermaren Probhu Isor do iń ar ińren babawakʼ oṛakʼ duạr ar ińakʼ janam ṭhạ̃i khone oḍok ạgu akadińạ. Uni do iń sãote kathae roṛakada are kiriạ akawạdińa, noa disạm do ińren bõskoe emakoa. Uni do am lahate acʼren goḍet onḍeye kolea jemon hoponińren bạhu hoyokʼ lạgitʼ onḍe khon mitʼṭen kuṛiyem ạguye. 8 Menkhan uni kuṛi am sãote hijukʼ bae reben, enḍekhan ińakʼ noa kiriạ khon am dom chaḍaogea. Menkhan ińren hopon do tishõ onḍe alom idiyea.” 9 Unre uni guti do acʼren kisạ̃ṛakʼ bulu latarre tiye dohoketʼte noa babotre uni ṭhene kiriạyena. 10 Niạ tayom uni guti do acʼren kisạ̃ṛren ũṭko khon gel goṭen ũṭe hataoketʼkoa. Ar kisạ̃ṛakʼ joto lekan jinis khon thoṛa thoṛa hataokate Aram-Naharaim disạmteye mohnḍayena. 11 Ona nagraha bahrere mitʼṭecʼ kuń tahẽkana. Uni guti do onḍe seṭerkate ũṭko ona kuń ṭhene ikhṛum ocoketʼkoa. Unre ạyupʼ hijukʼkan tahẽkana, ar kuṛikoakʼ dakʼ lo okte hõ hoyakan tahẽkana. 12 Unre uni guti do noa menkate koeyana, “E Probhu, ińren kisạ̃ṛ Abrahamren Isor, teheń noa reakʼ sanamakʼge amakʼ tireń dohokeda ar ińren kisạ̃ṛ Abrahamem emakade reakʼ amakʼ katha baṛe disạime. 13 Ńelme, noa nagraharen kuṛiko do dakʼ loko oḍokʼ hijukʼ kana, ar iń do noa kuń ṭhengeń teṅgo akana. 14 Onko modren mitʼṭen kuṛiń metaea, ‘amakʼ kanḍa khon dakʼ dulạńte ńũ ocoyińme.’ Ar uni kuṛiye mitạń, ‘ma dakʼ ńũiyme, ar amren ũṭ hõń ńũakoa,’ enḍekhan uni kuṛige jemon amren guti Isahak lạgitʼem bachao akade bạhu doe hoyokʼ. Ar onateń baḍae daṛeakʼa, ińren kisạ̃ṛ emakʼ katham dohoakada mente.” 15 Uniyakʼ katha ạuri mucạdokʼrege Rebeka do kanḍa hermetʼkate nagraha khone oḍokʼ hecʼena. Uni do Bethuelren hoponerae tahẽkana. Ar Bethuel do Abrahamren boeha Nahorren bạhu Milkạren hopon kanae. 16-17 Rebeka do ńelokʼte ạḍi cehrageye tahẽkana, ar bae bapla akan tahẽkana. Uni do kuń khon dakʼ tinreye rakapʼkeda unre Abrahamren guti do ńir senkate uni ṭhene menkeda, “Dayakate amakʼ kanḍa khon dakʼ ńũ ocoyińme.” 18 Rebekae menkeda, “Nõkʼõe, ma ńũiyme.” Noa katha menkate uni do usạra hermetʼ khon pheḍkate dakʼe dulketʼte uniye ńũ ocokedea. 19 Dakʼe ńũ ocokede tayom Rebeka do uniye metadea, “Amren ũṭko hõ dakʼ iń rakapʼakoa ariń ńu ocokoa.” 20 Noa menkate uni do usạrate ũṭkoakʼ dakʼ ńũńũakʼ gamlare kanḍa reakʼ dakʼe dulketʼte arhõ kuń ṭhene calaoena. Nonkate uni do joto ũṭko lạgitʼ dakʼe lokeda. 21 Ar Probhu Isor do niạ dãṛãnreye jo baha ocoyea se baṅ ona baḍae lạgitʼ uni guti do hape hapete Rebekae beṅgetʼadea. 22 Ũṭko dakʼe ńũ sạtatʼko khan uni guti do turui gram ojon sona reakʼ mitʼṭecʼ mạkṛi ar banar ti lạgitʼ barsae gram ojon sona reakʼ barea sakom oḍokkate Rebekae caladeteye kulikedea, 23 “Am dom okoeren hoponera kana? Ar lạiyạńme baṛe am babawakʼ oṛakʼre ińakʼ tahen lạgitʼ jaega hoedaṛekokʼa se baṅa?” 24 Rebekae menkeda, “Iń babawakʼ ńutum do Bethuel. Uni do Milkạ ar Nahorren hopon kanae.” 25 Uni do arhõe menkeda, “Aleakʼ oṛakʼre aema busupʼ ar jomakʼko menakʼa ar tahen lạgitʼ jaega hõ menakʼgea.” 26 Unre uni guti do ombakʼente Probhu Isore sewawadea are menkeda, 27 “Bhạgạngeae Probhu Isor do, one okoe doe ińren kisạ̃ṛ Abrahamren Isor kan! Uni do ińren kisạ̃ṛe emade tahẽkan katha ar pạtiạrtetʼ udug do bae hiṛiń akada. Unige horkoe udukʼ ạguạdińa ar iń kisạ̃ṛren boehawakʼ oṛakʼteń hecʼakana.” 28 Ar Rebeka do oṛakʼteye ńir senente oṛakʼren sanamko ar acʼren eṅgattetʼ hõ noa kathae lạiyadea. 29-30 Rebekaren boehawakʼ ńutum do Laban tahekana. Uni do miseratakʼ tire bala ar mũre mạkṛi ńelte ar uni hoṛakʼ katha acʼren miseratakʼ moca khon ańjomkate nagraha bahre kuń ṭhene ńir senena. Ar senkate uni hoṛ do kuń ṭhen ũṭko aṛere teṅgo akane ńelkedea. 31 Laban do uniye metadea, “E Probhu Isorren bhoranicʼ, dela hijukʼme. Bahrere do cedakʼem teṅgo akana? Iń do am lạgitʼ oṛakʼ ar ũṭko lạgitʼ jaegań ṭhik dohoakada.” 32 Noa katha ańjomkate guti do uniyakʼ oṛakʼteye calaoena. Laban do ũṭkoakʼ bojhako pheḍkate busupʼ ar bhusiye jom ocoketʼkoa. Ar ona tayom do guti ar sãoten hoṛkoakʼ jaṅgae ạbukketʼtakoa. 33 Menkhan tinre jomakʼe ạguadea unre uni gutiye menkeda, “Nonḍe cedakʼ iń hecʼakan ona ạuriń lại hạbicʼ cetʼge bạń jom ńũiya.” Labane menkeda, “Ma lạime.” 34 Unre uniye menkeda, “Iń do Abrahamren guti kạnạń. 35 Probhu Isor do ińren kisạ̃ṛ ạḍiye bhor akawadea; ar onate ạḍi kisạ̃ṛe hoyakana. Probhu Isor do ạḍi utạr ḍaṅgrako ar bheḍako, sona ar rupạko, guti-kạ̃ṛmĩko, ũṭ ar gadhakoe emakawadea. 36 Uniren bạhu Sara do ḍher umerre uniyakʼ kukhire iń kisạ̃ṛren mitʼṭen koṛa hopone janamkedea, ar uni koṛa hopon do acʼakʼ sanam sompottiye emakawadea. 37 Uni do noa menkateye kiriạ ocoakadińạ, acʼ oka disạmreye girobasokʼkan ona Kanan disạmren jãhãe kuṛige uniren hopon lạgitʼ bạbu mente jemon aloń bachaoko. 38 Ona bodolte uniyakʼ apatakʼ oṛakʼte senkate uni bõsren khonge jemon mitʼṭen kuṛi do uniren hopon lạgitʼ bạhu menteń bachaoe. 39 Unre ińren kisạ̃ṛ iń metadea, ‘uni kuṛi iń sãote hijukʼ bae reben khan?’ 40 “Uni doe metadińạ, ‘Probhu Isor, okoe doń botoraekan, unige acʼren goḍet am sãoteye kolea jemon amakʼ daṛanrem jo baha daṛeakʼ. Ar nonkate ińren babawakʼ oṛakʼte senkate ińren hoṛko modrenko khon mitʼṭen kuṛi do ińren hopon lạgitʼem bachaoea. 41 Ar onko ṭhen senkate jãhãe kuṛi bako emam enḍekhan ińakʼ noa kiriạ khon dom khalasgea.’ 42 “Ona iạte iń do teheń ona kuń ṭhen hecʼkate mone monte koekateń menkeda, ‘E Probhu, ińren kisạ̃ṛ Abrahamren Isor, dayakate ińakʼ noa daṛan baṛe jo baha ocoytińme. 43 Ńelme, iń do noa kuń ṭheniń teṅgo akana. Ar nagraha khon jãhãeṭakʼ kuṛige dakʼ lo lạgitʼe oḍok hijukʼ ar uniń metae amakʼ kanḍa khon dakʼ dulante ńũ ocoyińme. 44 Onate ińe mitạń, ne ńũiyme ar ińren ũṭko lạgitʼ dakʼe emokʼa, enḍekhan unige iń kisạ̃ṛren hopon lạgitʼ bachao akadeyicʼ bạhu doe hoyokʼma.’ 45 “Ińakʼ koejoṅ ạuri mucạdokʼrege Rebeka do kanḍa hermetʼkate kuń ṭhene hecʼena ar dakʼ loe ehopʼena. Iń do uniń metadea, ‘dayakate thoṛa dakʼ ńũ ocoyińme.’ 46 “Uni do usạrate hermetʼ khon kanḍa pheḍkate dakʼ dulạńteye metadińạ, ‘Nõkʼõe, ńũiyme. Ar amren ũṭko hoń ńũakoa.’ Unre iń do dakʼ iń ńũkeda ar ińren ũṭhõ dakʼkoe ńũwatʼkoa. 47 “Ona tayom uniń kulikedea, ‘Am do okoeren hoponera kanam?’ “Uni doe menkeda, ‘iń doń Nahor ar Milkạ hopon Bethuelren hoponera kạnạń.’ “Noa katha ańjomkate iń do mũ reakʼ mạkṛi ar banar tire sakomiń horokʼadea. 48 Ona tayom iń do ombakʼkate Probhu Isoriń sewawadea. Ar ińren kisạ̃ṛ Abrahamren Probhu Isoriń sarhaokedea, ente unige iń do ṭhik horteye ạgukedińa jemon iń kisạ̃ṛen boeharen hopontetʼren hoponera do acʼren hopon lạgitʼ iń idiye. 49 Ńitokʼ ape do ińren kisạ̃ṛ lạgitʼ pạtiạrpe kạmiya se baṅ ona baṛe lạiyạńpe. Ar bape onkae khan ona hõ lạiyạńpe jemon eṭakʼ jãhãteń sen daṛeakʼ.” 50 Unre Laban ar Bethuel tạkinkin menkeda, “Enḍekhan noa do Probhu Isor khonge hoyakana. Onate ale do hẽ se baṅ cetʼge memenakʼ do bạnukʼtaea. 51 Rebeka do nonḍege menaea; ma idiyem. Probhu Isorakʼ katha leka amren kisạ̃ṛren hopon tulucʼ uniyakʼ bapla hoyokʼma.” 52 Abrahamren guti do noa katha ańjomkate ombakʼkate Probhu Isore sewawadea. 53 Ona tayom uni do sona ar rupạ reakʼ gohona ar kicricʼko oḍokkate Rebekae emadea, ar Rebekaren boeha ar eṅgattetʼ hõ aema dam reakʼ jiniskoe ematʼkinạ. 54 Tayomte uni guti ar soṅgeten hoṛ do jom-ńũkate onḍegeko tahẽ aṅgayena. Dosar hilokʼ setakʼre jạpitʼ khon tinreko beretʼena unre uni gutiye menkeda, “Ńitokʼ do bidạkaleme jemon ińren kisạ̃ṛ ṭheniń ruạṛ calao daṛeakʼ.” 55 Menkhan Rebekaren eṅgattetʼ ar boeha kin menkeda, “Kuṛi do gel din gan ale ṭhene tahenma, ar ona tayom doe calakʼa.” 56 Uni guti doe menkeda, “Probhu Isor do ińakʼ noa dãṛãne jo baha ocoakatʼtińạ onate alope aṭkao dohokạńạ. Bidạkạńpe jemon ińren kisạ̃ṛ ṭheniń ruạṛ calao daṛeakʼ.” 57 Unkin kin menkeda, “Enḍekhan kuṛi hohokate ale do uniyakʼ moca khon acʼakʼ kathale ańjoma.” 58 Onko do Rebeka hohoadeteko kulikedea, “Am do cetʼ nui hoṛ sãotem calakʼa?” Rebekae menkeda, “Hẽ, calakʼạń.” 59 Unre acʼren boehako do Abrahamren guti ar uni sãoten hoṛko tulucʼ akoren misera ar uniren dhại buḍhiko kolkedea. 60 Onko do Rebeka bhoradeteko metadea, “E mạ̃i, am do ạḍi utạr gidrạkoren gogo baṛe hoyokʼme. Amren hoponko jemon bạirikoakʼ sanam nagrahako jitạu daṛeakʼ.” 61 Niạ tayom Rebeka ar uniren kạ̃ṛmĩko doko sapṛaoente ũṭre decʼkate Abrahamren guti tayom tayomteko calaoena. Ar nonkate uni guti do Rebeka soṅgekateye oḍokena. 62 Unre Isahak do Negebreye tahẽkana. Ar niạko dinre uni do Ber-Lahai-roi ńutuman jaega ṭhene senakan tahẽkana. 63 Onḍe khon ruạṛ hecʼkate enhilokʼge ạyupʼ jokhecʼ dheyan lạgitʼ uni do ṭạnḍireye oḍok calaoena. Are beṅgetʼ rakapʼketʼ khan ũṭko hijukʼkane ńelketʼkoa. 64 Ar Rebeka hõ sạṅgińre Isahake ńelkede khan ũṭ khone pheḍena. 65 Ona tayom uni do gutiye kulikedea, “Bilạn ṭạnḍi talateye hijukʼkan uni koṛa doe okoekana?” Uni guti doe roṛ ruạṛkeda, “Uni kangeae ińren kisạ̃ṛ do.” Noa katha ańjomkate Rebeka do oyonakʼteye poṭomena. 66 Unre uni guti do okakoe cekaletʼ sanamakʼ katha Isahake baḍae ocokedea. 67 Unre Isahak do acʼ gogowakʼ tạmbure Rebekae idikedea are baplakedea. Uni do Rebekae dulạṛkedea ar eṅgattetʼ ńutumte jiwi raṛecʼentaea. |
Santali Bible © Bangladesh Bible Society, 2021.
Bangladesh Bible Society