Psalmi 91 - Prekmurska NZ & Psalmi (1928)

XCI. ŽOLTÁR. Trôšt vu smrtnoj pogübeli.

¹ Kí vu obrambi Víšešnjega sedí, i vu sénci toga Vsamogôčega ostáne,

² Erčé k Gospodni: vüpazen moja, i moj grád, Bôg moj, vu kom se vüpam.

³ Ár te on oslobodí od mreže lovca; od pogübelnoga peštiša.

⁴ Z perotami svojími te bode zakrívao, i pod perotami njegovimi se bodeš vüpao: zásloba i obramba ti je istina njegova.

⁵ Neboš se bojao pred nočnim strašilom, i strêlami vu dne letéčimi.

⁶ Pred peštišom, šteri v kmici lazí: pred kügov, štera pôldné vdérja.

⁷ I či ji spádne jezero kre tébe, i desét jezér kre dêsne tvoje; k tebi se nepriblíža.

⁸ Nego z tvojima očama bedoš glédao, ino vido, kak se tomi hüdomi zadomesčáva.

⁹ Ár si tí, Gospodne, obramba moja: te Víšešnji je obramba tvoja.

¹⁰ Nepripeti se ti nika hüdoga: i žlak se nepriblíža k stanki tvojemi.

¹¹ Ár je zapovedao Angelom svojim od tébe, da te varjejo na vsê potáj tvoji.

¹² Na rokáj te nosijo; da nevdáriš v kamen nogé tvoje.

¹³ Po orosláni ino kačaj bodeš hodo; klačo boš mládoga oroslána i káča.

¹⁴ Da mené želej, – vöga oslobodim, i zvísim ga, da pozna imé moje.

¹⁵ Da mené zezáva, poslühnem ga, ž njim bodem vu stiskávanji: ščém ga vöftrgnoti i poštenjé njemi dati.

¹⁶ Nasitim ga z dúgim žítkom, i pokážem njemi zveličnje moje.