Psalmi 50 - Prekmurska NZ & Psalmi (1928)

L. ŽOLTÁR. Od práve Bože čésti.

1 Ašafa Žoltár.

¹ Ašafa Žoltár. Bôg Bogôv, Gospôd je gúčao i zvao svêt od zhoda sunca, do záhoda.

² Z Šiona se je ta lêpa svetlošča, Bôg obleščíla.

³ Bôg naš príde i nebode múčao; ogen požgéči bode pred njim, i okôli njega vihér nesmerni.

⁴ Zvao de nébo odzgora, i zemlo, naj sôdi národ svoj.

⁵ Vküp mi správte svéte moje, preštímajôče závezek moj više áldova.

⁶ I glásila bodo nebésa pravičnost njegovo, ár je Bôg sam sodec. Šelah.

⁷ Poslühšaj lüdstvo moje! nâ gučim: Izrael, naj svêdočim med tebom: Jas Bôg, sem tvoj Bôg.

⁸ Neščem te kárati za tvoji áldovov volo; goréči áldovi tvoji so vsigdár pred menom.

⁹ Nevzemem z tvoje hiže telčíča, ni kozlov z tvoji štal.

¹⁰ Ár je moja vsa živína logôv, i zvirina na jezero jezér goráj.

¹¹ Znam vse ftíce gôr, i mlajina polska je pred menom.

¹² Či bi lačen bio, nebi ti pravo; ár, moj je ves svêt, i punost njega.

¹³ Jeli jêm mesô jüncov, ali pijém krv kozlôv?

¹⁴ Aldüj Bôgi zahválnost, spuni Víšnjemi oblübo tvojo.

¹⁵ I zazovi me vu dnévi stiskávanja: oslobodím te, i tí me bodeš díčo.

¹⁶ Ali tomi nepobožnomi velí Bôg: zaka oznanüješ mojo právdo, i jemléš vu vüsta tvoja závezek moj?

¹⁷ Geto odürjávaš káranja i za hrbet mečeš rečí moje!

¹⁸ Či vídiš tatá, ž njim bežíš, i z práznikmi máš občinstvo.

¹⁹ Vüsta tvoja püščaš na hüdo, i jezik tvoj zbéra jálnost.

²⁰ Sédeš si i gučíš prôti brati tvojemi, i siní materé tvoje ogrizávaš.

²¹ Tô si činío, i jas sem mučao; i tí štímaš, kâ bom jas tákši, kak tí? – Ali jas te pokáram, i na ôči ti vržem.

²² Kebzüjte dönok na tô, kí se spozábite z Bôga, naj vas tá nevnesém, i nede vam osloboditela.

²³ Kí zahválnost áldüje, on mené čestí; i tô je pôt, da njemi pokážem zveličanje Bože.