Oznanost 2 - Prekmurska NZ & Psalmi (1928)

II. TÁL. List pisani I. v Efezuš 1–7. II. Šmirno 8–11. III. V Pergamon 12–17. IV. V Tiatiro 18–29. I.

¹ Angeli Efezánske cérkvi píši: tô veli, kí ti sedem zvêzd drží vu dêsnoj svojoj i hodi na srêdi ti sedem zláti posvečnjekov.

² Znám dela tvoja i činênja tvoja i znášenje tvoje, i ka nemreš nositi te hüde: i sküso si one, ki právijo, ka so Apoštolje, i nej so; i najšao si je lážce.

³ I neso si i znášanje máš i za iména mojega volo si se trüdijo i nej si obtrüdo.

⁴ Ali mám níkaj prôti tebi eto: ka sí tvojo prvo lübézen nihao.

⁵ Spômeni se záto odkud si vö spadno i povrni se i ta prva dela čini. Či pa nej: prídem ti hitro i kraj sünem tvoj posvečnjek z svojega mesta; či se ne povrnéš.

⁶ Ali tô máš; ka odürjávaš dela Miklošáncov: štera i jas odürjávam.

⁷ Kí má vühá: naj poslüša, ka Düh právi cérkvám. Tomi, ki obláda, dám jesti z toga žítka drêva; štero je na srêdi paradižoma Božega.

II.

⁸ I angeli Šmirnánske cérkvi píši: eta právi te prvi i te slêdnji, ki je bio mrtev i ožívo se je.

⁹ Znám tvoja dela i nevôle i siromaštvo (ali bogat si) i preklinjávanje oni, kí se za Židove zovéjo i nej so; nego správišče Šatanovo.

¹⁰ Nikaj se ne boj toga, štera boš trpo. Ovo vrže níke z vás vrág vu temnico; naj se sküsite; i bodte meli nevolo desét dni. Bojdi veren notri do smrti; i dám ti žítka korôno.

¹¹ Kí má vühá: naj poslüša, ka Düh veli cérkvám. Ki obláda; ne vrazí se od te drüge smrti.

III.

¹² I angeli vu Pergami bodôče cérkvi píši: eta velí, ki má meč na obá kraja ostri.

¹³ Znám tvoja dela i gde prebívaš; tam gde je Šatanov stolec: i držíš imé moje i nej si zatájo vero mojo i vu dnévi, v šteri je Antipaš, ov moj veren svedok, kí je vmorjeni pri vás, gde šatan prebiva, smrt pretrpo.

¹⁴ Ali mám prôti tebi edno malo tožbe: ka máš tam tákše, kí návuk Bálaámov držijo; kí je včio Baláka spáko metati pred sini Izraelske, ka bi jeli bolvanom djána i praznüvali.

¹⁵ Tak tüdi máš i tí, ki návuk Miklošáncov držíjo: šteroga odürjávam.

¹⁶ Povrni se. Či pa nej: prídem ti hitro; i bojüvao bom se ž njimi z mečom vüst moji.

¹⁷ Ki má vüha: naj poslüša, ka pravi Düh cérkvám. Tomi, ki obláda, dám jesti z te skrite manne: i dám njemi kámčec bêli i na kámčec imé nôvo napísano; štero nišče nezna; nego té, ki je vzeme.

IV.

¹⁸ I angeli, kí je vu Tiatirišáncov cérkvi, píši. Eta veli Sin Boži, kí má oči svoje, liki plamén ognja, i nogê njegove so prispodobne kleščéčemi medi.

¹⁹ Znám tvoja dela i lübézen i slüžbo i vero i znášanje tvoje i ta prva dela tvoja, i ta slêdnja šteri je več od ti prvi.

²⁰ Ali mám prôti tebi edno malo tožbe; ka niháš ženi Jezabel, štera se za prorokico právi, včiti i zapelávati moje sluge, kurváriti i bolvanom djána jesti.

²¹ I dáo sem ji vrêmen; naj se povrné svojega kurvêštva: i nej se je povrnôla.

²² Ovo jas jo vu postelo vržem; i, kí ž njôv praznüjejo, vu veliko nevolo; či se ne povrnéjo z dêl svoji.

²³ I njé sini z smrtjov vmorim: i spoznajo vse cérkvi; ka sem jas, ki zgrüntávam obisti i srcá, i dám vám vsákšemi pôleg dêl vaši.

²⁴ Vám pa velim i tim drügim vu Tiatiri; kíkoli nemajo té návuk i ki so nej spoznali šatanove globočíne, liki velíjo: ne vržem na vás drügo bremen.

²⁵ Dönok, ka máte, držte: dokeč prídem.

²⁶ I, kí obláda i kí zdrži do konca dela moja, dám njemi oblást nad poganmi.

²⁷ I pásao je bode z železnov šíbov, i liki ilojčna posôda se vküp sterejo; liki sem i jas vzéo od Očé mojega.

²⁸ I dám njemi zorjánsko zvêzdo.

²⁹ Kí má vüha: naj poslüša, ka Düh veli cérkvám.