Jakob 4 - Prekmurska NZ & Psalmi (1928)

IV. TÁL I. Kára náslobost, poželênje i lagajo prošnjo 1–3, práznost, svêta priátelstvo, návidnost, gizdost 4–6. II. Vči na oponášanje k Bôgi, vrági, sebi i bližnjemi 7–13, gučanje od prišestnoga 13–17. I.

¹ Odkud je vojsküvanje i boj med vami? Nêli od etec, tô je, z vaši náslobost; štere vojsküjejo vu kotrigaj vaši.

² Želête i nemate: kolete se i zdihávate i nemorete dobiti: borite se ino se vosküjete, i dönok nemate za toga volo; ka ne prosite.

³ Prosite, i ne vzemete záto; kâ hüdô prosite: naj vu vaši náslobostáj potrošite.

⁴ Práznicke i práznice, neznate: kâ je priátelstvo etoga svêta protivinstvo Bôgi? Záto, kíkoli ščé priátel bidti svêta, protivnik Boži postáne.

⁵ Jeli štímate, kâ zamán písmo právi: k nevoščenôsti želê düh; kí vu nami prebiva.

⁶ Vékšo miloščo pa dáva. Záto právi: Bôg gizdavim prôti stoji; poniznim pa dá miloščo.

II.

⁷ Podájte se záto Bôgi: prôti stante pa vrági, i odbiži od vás.

⁸ Približávajte se k Bôgi, i približávao se bode k vám. Snájžte roké grêšnicke, i očiščávajte srcá vaša dvôje pámeti.

⁹ Dresélte se i plačte se i jôčte se: smêh vaš se naj na plač obrné, i radost na žalost.

¹⁰ Ponizte se pred Gospodnom, i zvísi vás.

¹¹ Ne gúčte eden prôti drügomi, bratje. Kí prôti brati gučí i sôdi brata svojega: prôti gučí právdi sôdi právdo. Či pa právdo sôdiš: nej si delavec právde; nego sodec.

¹² Eden je právdedávec; kí je zmožen zdržati i pogübiti. Tí što si: kí drügoga sôdiš?

¹³ No zdaj, kí právite: dnes ali vütro bomo šli vu ovo mesto, i bodemo tam edno leto, i tržili bomo, i dobimo.

¹⁴ Kí ne vête: ka bode vütro. Ár kákši je vaš žítek? Li spár je: kí se edno malo skažüje; potom toga pa prêde.

¹⁵ Mesto koga bi mogli praviti: či bode Gospôd šteo, i živeli bomo; tak včinímo tô, ali ovo.

¹⁶ Zdaj se pa hválite vu gízdostaj vaši. Vsáka tákša hvála je hüda.

¹⁷ Záto, kí zná dobro činiti, i ne činí, grêh njemi je.