1 Janez 2 - Prekmurska NZ & Psalmi (1928)

II. TÁL Vráča I. od grêha 1–11. II. Od svêta lübéznosti 12–17. III. Od Antikristušov 18–29. I.

¹ Sinki moji! eto vám pišem: naj ne grešite. I či što vgreši: mámo zagovoritela pri Oči, Jezuš Kristuša pravičnoga.

² I on je ftíšanje za naše grêhe: nej pa za naše samo; nego i za cêloga svêta grêhe.

³ I po etom známo; kâ ga poznamo: či zapôvidi njegove zdržávamo.

⁴ Šteri právi: znám ga, i zapôvidi njegove ne zdržáva: lažec je, i pravice v njem nega.

⁵ Šteri pa zdržáva njegovo rêč: zaistino v tistom se je lübézen Boža spunila; po etom známo, kâ smo vu njem.

⁶ Šteri právi, kâ v njem ostáne: more, liki je on hodo, i sám tak hoditi.

⁷ Bratje, ne píšem vám nôvo zápôvid: nego stáro zapôvid; štero ste meli od začétka. Ta stára zapôvid je pa ta rêč: štero ste, čüli od začétka.

⁸ Pá vám nôvo zapôvid píšem; štera je istinska vu njem i vu vami. Ár kmica odhája, i svetlost pravična se že svêti.

⁹ Šteri právi; kâ je vu svetlosti, i brata svojga odürjáva: v kmici je do séga máo.

¹⁰ Šteri lübi brata svojega: vu svetlosti ostáne; i spáke vu njem nega.

¹¹ Šteri pa odürjáva brata svojega: vu kmici je, i vu kmici hodi, i nezna kama ide; ár je kmica oslêpila oči njegove.

II.

¹² Píšem vám, sinki; kâ se vám odpüščávajo grêhi, za njegovoga iména volo.

¹³ Píšem vám očeve: kâ ste poznali onoga; kí je od začétka. Píšem vám mladénci: kâ ste obládali toga hüdoga. Píšem vám deca: ár ste poznali Očo.

¹⁴ Písao sem vám očeve: kâ ste poznali onoga; ki je od začétka. Písao sem vám mladénci: kâ ste močni, i Boža rêč vu vami ostáne i obládali ste toga hüdoga.

¹⁵ Ne lübte svêt, ni ona, štera so na svêti. Či što lübi ete svêt: nej ga v njem lübéznosti Očé.

¹⁶ Ár vse ono, štero je na svêti, tô je têla poželênje, i ôči poželênje, ino žítka gizdost, nej je z Očé; nego je z svêta.

¹⁷ Ete svêt pa prêde, i poželênje njegovo. Ki pa Božo volo čini: ostáne na veke.

III.

¹⁸ Dečica! slêdnja vöra je: i, liki ste čüli, kâ Antikristuš príde, i zdaj je dosta Antikristušov postanolo: odkud známo, kâ je slêdnja vöra.

¹⁹ Znás so zíšli: ali nej so bilí znás. Ár, da bi znás bili, ostanoli bi znami; ali naj se skážejo, kâ so nej vsi znás.

²⁰ I ví mazalo máte od toga svétoga, i znáte vsa.

²¹ Nej sem vám písao; kâ bi nê znali istino: nego kâ jo znáte, i kâ je nikša láž nej z istine.

²² Što je lážec: nego, kí tají, kâ je Jezuš, nej Kristuš? Té je Antikristuš: kí tají Očo i Siná.

²³ Vsáki, šteri tají Siná, ni Očé nema.

²⁴ Ví záto, štero ste čüli od začétka, vu vami naj ostáne. Či vu vami ostáne; štero ste od začétka čüli: i ví vu Sini i vu Oči ostánete.

²⁵ I eto je tisto obečanje: štero je on nám obečao, žítek vekivečni.

²⁶ Eta sem vám písao od oni; kí vás zapelávajo.

²⁷ I ví, štero mazalo ste vzéli od njega, vu vami ostáne: i nej vám je potrêbno, naj vás što včí; nego liki samo mazalo vás od vsega včí, i istina je, i nej je láž; i, kak vás je včílo, ostante v njem.

²⁸ I zdaj, sinki, ostante v njem: naj, gda se skáže, vüpaznost mámo, i ne osramotímo se od njega v njegovom príšestji.

²⁹ Či znáte, kâ je pravičen: znájte, kâ vsáki kí istino činí, je ž njega porodjeni.