Yʉanes 1 - Kálar Nzyɛ̌m : Ejwán é SááLwǐb ó dí njʉl dí epǎn myɛ́n ɨ́ bʉr wɨ́ 1 Nzyɛ̌m dína apǎ kuho kʉ́ e sí, mʉr á be e díe ó, “Lwǐb” nyá, á boo be ó tɨ̂. Lwǐb, bé e Nzyɛ̌m ó b'á be. Lwǐb á be ó Nzyɛ̌m. 2 Nó ó Lwǐb, bé e Nzyɛ̌m, bé á boo duho ó, lɨ́ enyɛ̌l e kʉ́ e sí. 3 Nzyɛ̌m á sâ sá yɨ́yɛ̂h ó e Lwǐb. Abe e yʉ́ʉ́ sɔ̂ʼ yé á syɛ́ɛ, Lwǐb abe. 4 Twiʼ, yé á be ó ɨ́ Lwǐb. Twiʼ yaá, yé ó b'á be njʉl wé á pan myɛ́n ɨ́ bʉr wɨ́. 5 Njʉl waá, wé lɨ́ epǎn myɛ́n ɨ́ súm édúrʉ́ʉ́ á go yɨ́; edúrʉ́ʉ́ l'anʉa wê. 6 Nzyɛ̌m nzě ntɨh mʉ̂r, díé lé Yʉánɛs. 7 Nye á nze ó, lɨ́ enzě boʼlo ɨ́ lɔ̌b njʉl waá. Nye á nze ó, bʉr bɨ́bɛ̂h, bé dyɛ̂ʼwaa e Nzyɛ̌m ɨ́ lɔ̌b mboʼlá wé waá. 8 Ntʉ nyé mʉr tɨ̂ʼ á be njʉl. Nye á jaa nze ó, njɨ lɨ́ enzě boʼlo ɨ́ lɔ̌b njʉl waá. 9 Njʉl waá wé omér ó b'á pan mpǎŋ myɛ́n. Wé lɨ́ epǎn myɛ́n ɨ́ sí yɨ̂, lɨ́ ekʉn bʉ̂r bɨ́bɛ̂h nzɨ̌ twiʼ. 10 Lwǐb á be ó ɨ́ sí yɨ̂. Nye ó mʉ̌r Nzyɛ̌m á lómo lɨ́ ebono kʉ́ e sí nyá. Nó ó, bʉr ó sí yɨ̂ʼ bɨ́ɛ, bé á bé adweʼe nyê. 11 Nye á nze ó ɨ́ sí yé, ánta nye. Sâ gwár, bʉr bé, anʉa nyê. 12 Damá jóʼo nó, bím bʉ̂r o b'á nʉa nye, dyɛ̂ʼwɔɔ ntémé e né bá, bé ó nyé á dwe nkul etyélɔɔ bwán mé Nzyɛ̌m. 13 Bé á bé atyélɔɔ bwán mé Nzyɛ̌m ɨ́ nkǒ páʼ métié, nkʉ̂ ɨ́ lɔ̌b bígwɨ́má ményʉ́l mɔ́ɔ́, nkʉ̂ ɨ́ lɔ̌b gwɨ́má mʉ̂r. Bé á byɛ̂l ó byɛ́lɨ́ɨ nó, ɨ́ gwɨ́má mé Nzyɛ̌m. 14 Lwǐb á be ó sí byɛ̂l mʉ̂r. Nye á si tiʼe páʼ gá nyɨ́ná. Mɨná bé á be ó sí bee gá mentyɛnwa mé, mentyɛnwa mé étíʼé é Mwân mé Nzyɛ̌m. Nye á si duho kwá Sɔ́ŋ wé lwɨ́ŋlá e mpam mé Nzyɛ̌m, le otyeetye. 15 Yʉánɛs á si boʼlo dumo e né. Nye á túno ó: “Mʉr mé á lɨ̂lɛɛ bɨ̌n ó nyâ. Nye ó waá dí enze mé píhe nyá. Nye lɨ́ elaa mê, ebě, me dína apǎ byɛ̂l, nye á boo be ó tɨ̂.” 16 Mɨná gá óbɛ̂h, bé á be ó sí bi émbɨa lé ndu e mpam nyé ɨ́ buo buo. 17 Nzyɛ̌m á tyêl mɨná gá metié ndu e l'egbâ mémpéné ó, cɨɨ ɨ́ nzɨ̌ mé Moyɨ̂z. Nó ó, mpam nyé le otyeetye bíɛ, byé á nze ɨ́ mɨná gá ó, cɨɨ ɨ́ nzɨ̌ mé Yésʉs-Krîst. 18 Abe e mʉr ngwár dí sí pǎ beě Nzyɛ̌m Sɔ́ŋ. Etíʼé é Mwân é kpɛ̌l lé, lé omér, laá dí ntémé Nzyɛ̌m lɨ́ ó b'á lɛ̂ʼle mɨná gá Nzyɛ̌m. Mboʼlá mé Yʉánɛs Ndubʉr ( Matthieu 3.1-12 ; Marc 1.7-8 ; Luc 3.15-17 ) 19 Yʉánɛs á si yala le opara, le oLevît ɨ́ jɔʼ óYúden ó Yerʉ́zalɛm, bé á lómo bé kwá nyé ó, bé tô dî e né ó: «Gua, go nzé ɛ́?» 20 Yʉánɛs á si yala e bé ɨ́ sʉ́lʉ́lʉ́, asol. Nye ó: «Mé abe Mʉ̂r Nzyɛ̌m á lœm múló mé jwɨ́ɨ nyá.» 21 Nó ó bʉ̂r baá, bé á baʼa dî e né ó: «Á gua, go nzé ɛ́? Nzê go ó dí Elie ɛ̌?» Nye ó: «Heʼé, mé abě Elie.» Bé ntɔ̂ʼ dî ó: «Nzê go ó ngwíha milɔ̌b, waá Moyɨ̂z á cɛma ɨ́ lɔ̌b wé nyá ɛ́?» Nye ó: «Yaá! Mé abe nyê.» 22 Nó ó bé á ka dî e né ó: «Á gua, go nzé ɛ́? Bɨ̌h bé ótó lɛ́ɛ bʉ̂r o lómó bɨ́h bá ó, go nzé ɛ́?» 23 Nó ó Yʉánɛs á nze yala e bé ó: «Me ó “mʉr dí etúno ɨ́ lʉá, waá dí elɛ́ɛ ó: Tyélɨ́ɨ́ gá menzɨ̌ mé Dâ ɨ́ lîm nyá.”» (Yé ó mpʉ ngwíha milɔ̌b Ésayie á lɛ́ɛ yɨ́.) 24 Ɨ́ bʉr o mílʉ́mlʉ́ baá, yé á be ó, le oFarizyɛ̂n. 25 Nó ó bé á nze dî e né ó: «Yé bé gó abe Mʉ̂r Nzyɛ̌m á lœm múló mé jwɨ́ɨ nyá, abě Elie, abe ntémé ngwíha milɔ̌b waá nó, á gǒ dudǔ bʉ̂r ɨ́ yé ɛ́?» 26 Yʉánɛs, nye e bé ó: «Mě du bɨ́n ó e medíbé. Yé e nyʉ́ʉ́ mʉ̂r wâʼ páʼ nyɨ́n, bɨ́n dí agʉ́a nyá. 27 Nye ó waá dí enze mé píhe nyá. Mé abě tyé mʉ̂r dí ó, me tíyɨɨ mikǒl mí ósípah myé nyá.» 28 Sâ nɨ̌ yɨ́yɛ̂h, yé á syɛ́ɛ ó, Bétanî, ɨ́ gúú pɨ̌n díbé Yɔrdên kɔ́m nkɛ́ɛ́, gúmó Yʉánɛs á dudu bʉr yɨ́. Yésʉs, nye ó Mâ Nteme mé Nzyɛ̌m 29 Ɨ́ mɛ́n tɨ̂, Yʉánɛs kǎ bee ó, Yésʉs lɨ́ enze kwá nyé. Yʉánɛs nzě lɛ́ɛ ó: «Beyɨɨ gá Mâ Nteme mé Nzyɛ̌m dí edwih mísyóm mí sí mímyɛ̂h nyá! 30 Lɔ̌b wé ó mé á lɨlɛ́ɛ bɨ̌n, ó: “Mʉr, nye lɨ́ ebɔma mé píhe. Mʉr waá ó dí elaa mê, ebě, mɛm apǎ byɛ̂l, nyɨɛ á boo be ó tɨ̂.” 31 Mɛm mʉr tɨ̂ʼ á bé anyɛɛ́ gʉ́a nyê. Me á nze du bʉr e medíbé ó, ebě, me nkʉ̂ gʉ́a tɨ́ě kúl bʉ̂r o b'Ɨ́zraɛ̂l, ó bé gʉ́ŋaa nye.» 32 Yʉánɛs á boʼlo ntémé ó: «Me á si bee Sísǐm mé Nzyɛ̌m lɨ́ eduho ɨ́ jʉ́o kʉ́ mpʉ épɨbaa, nzě sulo ɨ́ báaa, nzě di nyé ɨ́ nyʉ̂l. 33 Me á be ntémé ó, apǎ nyɛɛ́ gʉ́a nyê. Nó ó, Nzyɛ̌m, mʉr á lómo me ó, me ntáa nzě du bʉ̂r e medíbé nyá, á tɨ́e me ó: “Mʉr gó óbeě Sísǐm wâm sulo, nzě berwo kʉ́ nye nyá, mʉr waá, nye ó ngá du bʉ̂r e Sísǐm mé Nzyɛ̌m.” 34 Me á si bana bee nó. Nó ó mé dí eboʼlo ó, mʉr nyâ, nye ó kwahaá Mwân mé Nzyɛ̌m yɨ́.» Ompʉ́n bé ésôʼ mé Yésʉs 35 Ɨ́ mɛ́n tɨ̂, Yʉánɛs á be ɨ́ báʼǎ nzě gúmo yaá, bé e bʉ́ʉ́ ómpʉ́n bé obá. 36 Jɔʼ nyé á bee Yésʉs lɨ́ elaa yɨ́, nye nzě báʼǎ lɛ́ɛ ó: «Paá bee gá Mâ Nteme mé Nzyɛ̌m ɛ̌!» 37 Mpʉ ómpʉ́n mé Yʉánɛs, bé á jóʼo sá nyé á lɛ́ɛ yɨ́, bé ntɔ̂ʼ dû Yésʉs. 38 Yésʉs nzě dwira. Nyé ká dwɛ̂ʼ nɛ́ɛ: bee bé lɨ́ edû nyê. Nye nzě dî e bé ó: «Bɨ̌n sáá yé ɛ́?» Bé e né ó: «Gúmó gó dí edi yɨ́, Rabbi!» (Díe laá, lé páʼlɔ́ɔ́ ó, “lɛ̂ʼla”.) 39 Yésʉs, nye e bé ó: «Ntáʼ gá bé kâ. Bɨ̌n a nzé bee.» Nó ó ómpʉ́n baá, bé á tô, nzě beě gúmó Yésʉs á didi yɨ́. Bé ntɔ̂ʼ lɛ̌ŋ móhó waá, bé le onɔ́ɔ́. (Yé á be ó, yé mû mewala menâ mé bíí kʉ̌ʼ.) 40 Nyʉ́ʉ́ mpʉ́n ɨ́ sɔ́má ómpʉ́n obá bé á jôʼlo lɔ́ɔ́ mé Yʉánɛs, le edû Yésʉs bá, á be ó mɨ́ɔɔ́ mé Simon Pétrus, díé lé André. 41 Nó ó, mʉr esôʼ André á nyɛɛ to kœb nyá, á be ó mɨ́ɔɔ́ wé, Simon. Nye e né ó: «Bɨ̌h bɨ́ kœ̌b Mesî!» (Njɨ́blɨ́ waá, wé páʼlɔ́ɔ́ ó: “Krîst: Mʉ̌r Nzyɛ̌m á lœm múló mé jwɨ́ɨ nyá.”) 42 Nó ó André á nze tô e Simon gúmó Yésʉs á be yɨ́. Yésʉs nzě dwɛ̂ʼ Simon ɨ́ bʉ́ʉ́ʉ́á. Nye e né ó: «Go ó Simon, mwân mé Yʉánɛs. Go ókǎ jɨjébɔɔ ó, “Kefâs”.» (Díe laá, lé páʼlɔ́ɔ́ ó, “ekóʼ”.) Yésʉs lɨ́ ejébě Philippe, bé e Natanaɛ̂l 43 Ɨ́ mɛ́n tɨ̂, Yésʉs nzě tíʼe ɨ́ lémé wé ó, nyě tó ó ɨ́ sí Galilê. Nye nzě beě Philippe. Nye e né ó: «Dúʼóó mê!» 44 (Philippe á be ó mʉr Bétsɛ́da, nkanǎ André bé e Pétrus, bé á didi yɨ́.) 45 Píe tɨ̂, Philippe nzě tó beě Natanaɛ̂l. Nye e né ó: «Bɨ̌h bɨ́ bee mʉ̂r, waá Moyɨ̂z á boo cɛma ɨ́ lɔ̌b wé ɨ́ mekaná métié, maá ógwíha o mílɔ̌b bé á cɛma ɨ́ lɔ̌b wé má. Mʉr waá, nye ó dí Yésʉs, mwân mé Yóseb, mʉr Nazarɛ̂t.» 46 Natanaɛ̂l, nye e Philippe ó: «Nzê mpǎŋ sá dí ɨ́ mbɨa yɨ́, yé e nkul eduhǒ Nazarɛ̂t ɛ̌?» Philippe, nye e né ó: «Ntaá nzě bee!» 47 Jɔ̌ʼ Yésʉs á bee Natanaɛ̂l lɨ́ enzě nko nyé á be yɨ́, nye ó: «Beyɨɨ gá nyɛ̂r Ɨ́zraɛ̂l ɨ́! Nyé abe e mikóo.» 48 Nó ó Natanaɛ̂l á nze dî e Yésʉs ó: «Gua, gǒ gʉ́á mé nó ɨ́ wáǎ pâʼ?» Yésʉs, nye e né ó: «Me bé ó sí boó bee gó ɨ́ jɔʼ gô bé lɨ́ enzuʼ é lɨ́ figyê yɨ́. Jɔʼ yaá, Philippe dína apǎ jébe gô.» 49 Natanaɛ̂l, nye e né ó: «Lɛ̂ʼla, gǒ tyeetye ó Mwân mé Nzyɛ̌m. Go ó dí Njwɨ́ɨ Ɨ́zraɛ̂l.» 50 Yésʉs, nye e né ó: «Nzê gǒ dyɛ́ʼwó e me ó, mpʉ mê lɛ́ɛ́ gó ó, me bé ó sí bee gó lɨ́ enzuʼ é lɨ́ figyê yɨ́ ɛ́? Bónáa. Go óbáʼǎ bee bísá bínɨ́nɨ́ɨ́, laa yɨ́nɨ̌.» 51 Yésʉs, nye e né ó: «Mě lɛ́ɛ́ bɨ́n lɨ́ otyeetye ó, bɨ̌n bé óbeě jʉ́o lɨ́ ebɔ́a siesíe ɨ́ lʉ̂ Mwân mé Mʉr, beéngeles mé Nzyɛ̌m lɨ́ ebére le esulo tɨ̂.» |