Mataos 5 - Kálar Nzyɛ̌m : Ejwán é SááSulá lɨ́ ecwɨ̂ʼ kʉ́ ( Matthieu 5-7 ) 1 Mbeá Yésʉs á bee entumo e bʉ̂r yɨ́, nye ntɔ̂ʼ bére lɨ́ ecwɨ̂ʼ kʉ́, di sí. Ompʉ́n bé, bê nzě sîhlě gúmó nyé á be yɨ́. 2 Nye nzě táare édwe bé milɛ́ʼlá mbi wɨ̂. Metyɛʼ me mpóm mémpâ ( Luc 6.20-23 ) 3 Yésʉs nzě lɛ́ɛ ó: «Metyɛʼ me mpóm, mé díʼee e bʉr o dí egʉ́a ó, misísǐm myɔ́ɔ́, myé dína ó le edyêb ɨ́ páʼ mé Nzyɛ̌m bá, ebě, Mpóʼo mé Dâ Nzyɛ̌m, nye tyélá ó, lɨ́ esú é bʉ̂r o dí mpʉ bé bá. 4 Metyɛʼ me mpóm, mé díʼee e bʉr o dí ejɨ médwê bá, ebě, Nzyɛ̌m ódila médwé mɔ́ɔ́ ó e bisʉhʉʉ. 5 Metyɛʼ me mpóm, mé díʼee e bʉr o mû sí tyɛʼ mínjwɨr bá, ebě, bé ó ngá lîʼ e sí yɨ̂. 6 Metyɛʼ me mpóm, mé díʼee e bʉr o dí ejóʼǒ dwéh le ebuú gwɨ̂m ésâ bísyɛ́ɛla bi dí tîtyěl bí bá, ebě, Nzyɛ̌m ólóŋlo bé yǎ. 7 Metyɛʼ me mpóm, mé díʼee e bʉr o dí ejɨ̂ʼ bʉ́ʉ́ bʉ̂r nkoó bá, ebě, Nzyɛ̌m ójɨ̂ʼ bé ntémé nkoó. 8 Metyɛʼ me mpóm, mé díʼee e bʉr o dí e miléme ɨ́ sɔ́ɔ́ɔ́ bá, ebě, bé ó ngá beě Nzyɛ̌m. 9 Metyɛʼ me mpóm, mé díʼee e bʉr o dí egbâ mépyɛbla páʼ bʉ̂r e bʉr bá, ebě, bé ójwɨr bé ó “bwán mé Nzyɛ̌m”. 10 Metyɛʼ me mpóm, mé díʼee e bʉr o dí etíblɔɔ ebe bé dí etiʼe lɨ́ otîtyěl mé Nzyɛ̌m bá, ebě, Mpóʼo mé Dâ Nzyɛ̌m, nye tyélá ó, lɨ́ esú é bʉ̂r o dí mpʉ bé bá. 11 Metyɛʼ me mpóm, mé díʼee e bɨ̌n ɨ́ jɔʼ bé ópya bɨ́n, le etíble bɨ́n, le elaʼ bɨ́n milɔ̌b mí ébébe mimbi mimbi ɨ́ lɔ̌b wâm yɨ́. 12 Sohaa gâ, mɛɛlaa gâ, ebě, myɛ́na ménɨ́nɨ́ɨ́ le embɨa, mé lɨ́ ebóno bɨ́n ɨ́ jʉ́o kʉ́, ebě, bé á tîtible ogwíha o mílɔ̌b bé á nyɛɛ pyâl e bɨ̌n bá ó mpʉ́nʉ̌.» Kɨkɛna ékpa ( Marc 9.49-50 ; Luc 14.34-35 ) 13 «Bɨ̌n ó dí ekpa é sí yɨ̂. Sâ gwár, ékpa, lé óbe, akǎ jómo nó, bé óbáʼǎ sâ ó, lé jwɨ́ʼwɨɨ ejómo e yé? Lé ójaá kǎ jala ó, njɨ esʉ́ŋɔɔ̌ kʉ̌l, bʉr tyéele lé e mekʉ̌.» Kɨkɛna éláma ( Marc 4.21-22 ; Luc 8.16 ; 11.33 ) 14 «Bɨ̌n ó dí njʉl sí yɨ̂. Nkana dí sumá ɨ́ nkɛ̌l ecwɨ̂ʼ yɨ́, yé abe lɨ́ eswab. 15 Bé abe lɨ́ etumo éláma ó, bé óbûr lé ɨ́ mpɨ̌. Yé jala ó, bé tyélɨɨ lé ɨ́ tyélátyéla éláma kʉ́, gúmó lé ókʉn bʉ̂r bɨ́bɛ̂h o dí ɨ́ mbɛ̌r bá yɨ́. 16 Nó njʉl wɨ́n, wé ɨ́ jala le epǎn myɛ́n ɨ́ bʉr, ó bé nkʉ̂ gwa bee bísyɛ́ɛla bimpâ bín, le edwe Sɔ́ŋ wɨ́n dí ɨ́ jʉ́o kʉ́ nyá kûm tɨ̂.» Metié mé Nzyɛ̌m 17 «Abûʼla gá ó, me á nze ó, nzě gbɛ́ɛ métié, nkʉ̂ gbɛ́ɛ mílɛ́ʼlá ógwíha o mílɔ̌b á dwe mí. Me á bé anzě gbɛ́ɛ. Me á nze ó, nzě lóŋlo. 18 Mě lɛ́ɛ́ bɨ́n lɨ́ otyeetye ó, tó pyâl ɨ́ jɔʼ kʉ́ e sí ngá síe yɨ́, kaŋá gwár tɨ̂, nkʉ̂ mâ etɔ́n égwár e tɨ̂, byé ákóʼó pʉʼa, tó pyâl ɨ́ jɔ̌ʼ sá yɨ́yɛ̂h ngá syɛ́ɛ yɨ́. 19 Mʉ̂r ógbah étié, le elɛ̂ʼle bʉ̂r ó, bé sâʼ nó wá, nye óbe ó mpʉ mʉ̂r dí aláŋɔɔ ɨ́ nkɔb sɔ́má bʉ̂r o Mpóʼo mé Dâ Nzyɛ̌m, damá jóʼo ó, etié laá, lé á be ɨ́ buú twâʼwo. Tó kœb ó, mʉr nyɨnyɛ̂h óbaʼle métié maá, le elɛ̂ʼle bʉ́ʉ́ bʉ̂r esâ nó nyá, ódi mʉ̂r nɨ́nɨ́ɨ́ ɨ́ Mpóʼo mé Dâ. 20 Nó mě lɛ́ɛ́ bɨ́n ó: ótîtyěl wɨ́n, wé óbe, alaa waá óFarizyɛ̂n le olɛ̂ʼla o métié nó, bɨ̌n bé ákóʼó nî ɨ́ Mpóʼo mé Dâ.» Lɛ́ʼlá ɨ́ lɔ̌b ébúʼ 21 «Bɨ̌n bé á be ó sí jóʼǒ mpʉ bé á boo lɛ́ɛ bimpám gá bíná ó: “Ajʉ̂ mʉ̂r; mʉ̂r jʉ̂ mɨ́ɔɔ́ wé mʉr nó, nye ótóŋɔɔ e yé ɨ́ mpáh milɔ̌b.” 22 Nó mɛ̌m lɛ́ɛ́ bɨ́n ó: mʉr nyɨnyɛ̂h dí elɛ̂ʼle mɨ́ɔɔ́ wé nkpaa nyé nyá, ótóŋɔɔ e yé ɨ́ mpáh milɔ̌b. Mʉ̂r lwɨ́ɨ́ mɨ́ɔɔ́ nó, nye ótóŋɔɔ e yé ɨ́ bʉ̌m nɨ́nɨ́ɨ́. Mʉ̂r lɛ́ɛ́ e mɨ́ɔɔ́ ó, nye ó gʉ̌ nó, nye ótóŋɔɔ e yé Gehên, bɨ́ siʼe dí adímedime yɨ́. 23 Yé sí kǎ pyâl ó, go mû lɨ́ etô alatâr lɨ́ etó lɛ̂ʼlě Nzyɛ̌m bisá gô nze dwé nyé bí, go kǎ símsa mɨ́ʉ̌ dí etɛ́ɛ gó nó, 24 líʼáá bísâ byaá náǎ bǎʼ le alatâr. Tááráá étó komlǒ lɔ̌b dí páʼ nyɨ́n wɨ́. Píe tɨ̂, gó obáʼǎ nzě dwě Nzyɛ̌m bisá gô pa nzé e byé bí. 25 «Gó óbe, go mû sí byǎʼ lɔ̌b e nyʉ́ʉ́ mʉ̂r, bɨ̌n e mʉr waá mû lɨ́ etô ɨ́ mpáh mílɔ̌b nó, kpáhwá sâ ó, bɨ̌n kómlaa, bɨ̌n dína nzɨ́ e nzɨ̌. Nye ámû jaá tô e go kwá tîʼ milɔ̌b, tîʼ milɔ̌b tyen gó kwá bisója, ó bé gbâʼ go ɨ́ mbʉʼ. 26 Me lɨ́ elɛ́ɛ gó lɨ́ otyeetye ó, go ákóʼó pɔʼǎ sûm yaá, tyé yɨ́yɛ̂h gó dína apǎ jána mpʉ́lá nyǒ nyɨnyɛ̂h, pára gwár alîʼ yɨ́.» Medyɛ̂n 27 «Bɨ̌n bé á be ó sí jóʼǒ mpʉ bé á boo lɛ́ɛ ó: “Asâ médyɛ̂n” yɨ́. 28 Nó mɛ̌m lɛ́ɛ́ bɨ́n ó: mʉrʉ̂m nyɨnyɛ̂h dwɛ́ʼ mʉ́má nye onkán le egwɨ̂m nyé ɨ́ léme tʉ́ŋlʉ̌ nyá, nye mû náǎ ó, sí sâ médyɛ̂n e né ɨ́ lémé wé ó nɨ̌. 29 Nó yé bé ó, díh lé éjʉ́m lô, lé ó dí esâ ó, go sâʼ syóm nó, pɛʼɛɛ lê; go e myáh lé ká ká lɨ́ ejaa, ebě, yé mbɨa ɨ́ páʼ gô ó, go dímlaa yʉ́ʉ́ tíl nyʉ̂l yô gwár, laa ó, nyʉ̂l nyǒ nyɨnyɛ̂h, nye gúhɔɔ lɨ́ Gehên, bɨ́ siʼe dí adímedime yɨ́. 30 Yé bé mbó éjʉ́m gô, wé ó dí esâ ó, go sâʼ syóm nó, tíʼáá wê, go e myáh wé ká ká lɨ́ ejaa, ebě, yé mbɨa ɨ́ páʼ gô ó, go dímlaa yʉ́ʉ́ tíl nyʉ̂l yô gwár, laa ó, nyʉ̂l nyǒ nyɨnyɛ̂h, nye tôʼ ɨ́ bɨ́ siʼe dí adímedime yɨ́.» Ejwɨ́ɨ́ lé ébâ ( Matthieu 19.9 ; Marc 10.11-12 ; Luc 16.18 ) 31 «Yé á si lɛ́ɔɔ ntémé ó: “Mʉ̂r gwɨ́m ó, nye bwóolaa mʉmá wé nó, nye e cɛ́má mékaná mé éjwɨ́ɨ́ lé ébâ, dwe nyé mǎ.” 32 Nó mɛm, mě lɛ́ɛ́ bɨ́n ó: mʉ̂r óbwóolo mʉ́má wé ɨ́ lɔ̌b swîh, abe ɨ́ lɔ̌b médyɛ̂n nó, myɛ́l ótó bâ mʉ̂r swîh nó, nyɨ́ lómo nyé ó, nye sâʼ medyɛ̂n e mʉr waá. Mʉr bá mʉ́mâ bé sí bwóolɔɔ nyá nyɨɛ, nye ntémé, nyɨ́ sâ médyɛ̂n.» Lɛ́ʼlá ɨ́ lɔ̌b mínkâl 33 «Bɨ̌n bé á si jóʼo ntémé mpʉ bé á boo lɛ́ɛ e bimpám gá bíná ó: “Alêh ɨ́ minkâl gó á ntaa mí. Go ɨ́ jala le elóŋlo nkɛ́ʼ gó á pa kɛʼ Dâ Nzyɛ̌m ɨ́ jɔʼ gó á ntaa myé yɨ́.” 34 Nó mɛ̌m lɛ́ɛ́ bɨ́n ó: mʉr antaa gá minkâl. Agbâ gá díé é jʉ́o ɨ́ minkâl, ebě, yé ó mecwɨ́ɨ́ mé jwɨ́ɨ́ mé Nzyɛ̌m. 35 Agbâ gá díé é sí ɨ́ minkâl, ebě, yé ó tyélátyéla mékʉ̌ mé Nzyɛ̌m. Agbâ gá díé é Yerʉ́zalɛm ɨ́ minkâl, ebě, yé ó nkana mé Njwɨ́ɨ̌ nɨ́nɨ́ɨ́. 36 Akáale ntémé, gbâ díé é lʉ́ gô ɨ́ minkâl, ebě, gó abe e nkul líŋ mpuo gwár yô ó, yé sâʼ mpî, nkʉ̂ ó, yé díʼee dwîdwîn. 37 Yalá yô sí bě “eee” nó, yé díʼee sɔ̂ʼ njɨ “eee”. Yé bé yé ó “heʼé” nó, yé díʼee sɔ̂ʼ njɨ “heʼé”, ebě, ekǎn e dí ekǎ kɛlɔɔ tɨ̂ʼ kʉ́ lɨ́, lé duho ó kwá mé Sátan.» Mpɔlá 38 «Bɨ̌n bé á si jóʼo mpʉ bé á boo lɛ́ɛ ó: “Dîh táa dîh; edye táa édye” yɨ́. 39 Nó mɛ̌m lɛ́ɛ́ bɨ́n ó: alwímla gá e mʉr dí esâ bɨ́n ebébe nyá. Mʉ̂r ŋmɛ́h gó bɛ̂h lɨ́ emúʼ lé éjʉ̂m nó, bírɨ́ɨ́ ntémé ó, nye ŋmɛ́hɛɛ ɨ́ laá lé émyɛ̌l. 40 Mʉ̂r sí kpɛl étô e go mpáh milɔ̌b, le esáa édɛn gó dur nó, bírɨ́ɨ́ ntémé ó, nye tôʼ ti e kʉ̂r. 41 Mʉ̂r sá gó mpêl, sâ ó, go nkɛ́yɨɨ nye mimbeʼ tâŋ kíloméra ngwár nó, gua, go e sá óbá. 42 Mʉ̂r sí gwâm gó sɔ̂ʼ nó, go e dwé nyé yǎ. Waá dí gó kʉlá nyá, go e kʉ́l nyê.» Kpɛlɨɨ óntɨ̂m le obɨn bô ( Luc 6.27-28 , 32-36 ) 43 «Bɨ̌n bé á si jóʼo mpʉ bé á boo lɛ́ɛ ó: “Kpɛlɨɨ mɨ́ɔɔ́ gǒ mʉr. Go e nwím óntɨ̂m le obɨn bô” yɨ́. 44 Nó mɛ̌m lɛ́ɛ́ bɨ́n ó: kpɛlɨɨ gá ontɨ̂m le obɨn bɨ́n. Bɨ̌n a jɨ́ʼlá e Nzyɛ̌m lɨ́ esú é bʉ̂r o dí ebene bɨ́n bá. 45 Jɔʼ yaá ó bɨ́n ódi bwán mé Sɔ́ŋ wɨ́n dí ɨ́ jʉ́o kʉ́ nyá yɨ́. Nye lɨ́ esâ ó, dʉ́o lé, lé káhaa lɨ́ esú é bʉ̂r o dí ɨ́ bébe, le baá o dí ɨ́ mbɨa bá. Nzyɛ̌m, nye lɨ́ esâ ntémé ó, mpíé nwɨ́yɨɨ lɨ́ esú lé ótîtyěl le onzyɛ́h ó bʉ̂r. 46 Bɨ́n ójaá kpɛ̌l njɨ bʉr o kpɛ́l bɨ́n bá nó, á bɨ̌n bé óbóno myɛ́na mé Nzyɛ̌m náǎ yáǎ sûm ɛ̌? Bʉr o dí enʉǎ mɔnɨ́ tœ́a bá, bé sá ntémé ó, jwɨʼ gwár mpʉ bɨ́n dí esâ nɨ̌! 47 Bɨ́n ójaá sohǒ njɨ bɨ́ɔɔ́ bɨ́n nó, yé dí sá édwán tɨ̂? Bʉr o dí agʉ́ǎ Nzyɛ̌m bá, bé sá ntémé ó, jwɨʼ gwár yaá! 48 Diʼee gá bʉr o dí mbɨ̂mbɨá ɨ́ mipáʼ mímyɛ̂h bá, mpʉ Sɔ́ŋ wɨ́n dí ɨ́ jʉ́o kʉ́ nyá dí yɨ́.» |