Lʉkas 7 - Kálar Nzyɛ̌m : Ejwán é SááYésʉs lɨ́ etiʼ syɛ̂l mesâ mé njwɨ́ɨ bisója mʉr Rôm ( Matthieu 8.5-13 ) 1 Jɔ̌ʼ Yésʉs á sil elɛ́ɛ bʉr mekǎn maá mɨ́mɛ̂h yɨ́, nye nzě mɔa, ntɔ̂ʼ tô Kapernáʉm. 2 Ɨ́ gúmo yaá, yé á be ó e nyʉ́ʉ́ kapitɛ̂n bisója bí Rôm. Nye á be ó e nyʉ́ʉ́ syɛ̂l mesâ nyé á be ɨ́ buú kpɛl nyá. Syɛ̂l mesâ wé waá á be ó mbêl. Wé á be ó, wé mû kúno edwe. 3 Jɔʼ njwɨ́ɨ bisója waá á jóʼo bʉr lɨ́ elwilwib dumo e Yésʉs yɨ́, nye nzě lómo bʉ́ʉ́ ótɔ́má bʉ̂r óYúden ó, bé tôʼ dî e Yésʉs nkʉ̂ nye óbɛ̌m nzě tiʼ syɛ̂l mesâ wé waá. 4 Bê nzě tô, tó jɨʼla e Yésʉs. Miléme, myé á be bé ɨ́ báná báná ó, nye tíʼɨɨ nye mwân bisyɛ́ɛ́. Bé e Yésʉs ó: «Mʉr bisójǎ nɨ̌ kʉ́ jala ó, go mvólɨɨ nye. 5 Nye ɨ́ kpɛl bʉ̂r ó kûl gá yɨ́ná. Nye ntémé ó b'á sumo mpáh minjɨʼla gá nyɨ́ná.» 6 Yésʉs, bé e boo nɔ́ɔ́, ntɔ̂ʼ tô mbɛ̌r mʉ̂r waá. Bé mû bǎʼ e mbɛ̌r waá nɛ́ɛ: kapitɛ̂n waá ntɔ̂ʼ lómo ósó bé ó, bé tôʼ lɛ́ɛ e Yésʉs ó: «Dâ ɛ̌, ayɨ́ ntɨ̂ʼ nyʉ̂l nyǒ dwêh. Mbi bɨ́bla mʉ̂r mé dí wɨ́, yé ajala ó, go níʼee ɨ́ mbɛ̌r wâm. 7 Nó ntémé ó mê bee ó, yé ajala ó, mɛm mʉr tɨ̂ʼ sóhaa go yɨ́. Damá jóʼo ó, gó anze kwá nyám, cɨʼeě njɨ ekǎn egwár, syɛ̂l mesâ wǎm tíʼaa! 8 Me lɨ́ egʉ́a ó, go e nkul esâ nó, ebě, me ó e bʉr o dí ejwɨ́ɨ mé bá. Mɛm ntémé, mé e bisója ɨ́ jwɨ́ɨ́ yâm. Mě jaá lɛ́ɛ e yɨ̂ʼ ó: “Tóʼ”, yê ntɔ̂ʼ tô. Me e yʉ́ʉ́ ó: “Ntáʼ”, yɨ́haá nze. Me kǎ lɛ́ɛ e syɛ̂l mesâ wǎm ó: “Sáʼ sɨ̂ʼ yɨ̂”, nye sâ.» 9 Ejóʼǒ Yésʉs á jóʼo mekǎn maá yɨ́, nye á be ɨ́ kâm njwɨ́ɨ bisója waá, nzě dwira, dwɛ̂ʼ sɔ́má bʉ̂r yé á dû nye yɨ́. Nye ó: «Me lɨ́ elɛ́ɛ bɨ́n ó, mé apǎ kœ̌b mbǐ búʼó wɨ̂, damá jóʼo ó ɨ́ kúl bʉ̂r o b'Ɨ́zraɛ̂l tʉ́ŋlʉ̌.» 10 Bʉ̂r o mílʉ́mlʉ́ baá ká swîʼ, tó kumǒ mbɛ̌r njwɨ́ɨ bisója nɛ́ɛ: bé kǎ kœb ó, syɛ̂l mesâ nɨ̌ mû sí tiʼe. Yésʉs lɨ́ epɛh mwân mé kúhó mʉ́má ( Matthieu 5.21-24 , 35-43 ; Yʉánɛs 11.1-44 ) 11 Yésʉs nzě tô ɨ́ nyʉ́ʉ́ kwar, díé lé, Nayɨ̂n, bé e sɔ́má bʉ̂r le ompʉ́n bé. 12 Jɔʼ nyé á be, nye mû kúno enî nkana yaá yɨ́, nye ntɔ̂ʼ bee bʉ̂r lɨ́ enkɛ́ɛ̌ múu, lɨ́ etóŋɔɔ e wé ɨ́ dɨlá. Yé á be ó múú étíʼé é mwân mé kúhó mʉ́má. Bʉr ó nkana yaá ɨ́ buo buo, bé á be ó lɨ́ etô e wé pemé mésoo. 13 Mbeá Yésʉs á bee kúho yɨ́, nye kʉ́ nzě jɨ̂ʼ wé nkoó, ntɔ̂ʼ lɛ́ɛ e wé ó: «Sá akǎ jɨ.» 14 Nye ntɔ̂ʼ sîhle, mɛ̂r mpɔra múu, yé dína apǎ diblɔɔ. Onkɛ́a ntɔ̂ʼ tyɛ̂b. Nye e múu ó: «Mâ sohó, mě lɛ́ɛ́ gó ó: gbɔlwáa.» 15 Ndwe ntɔ̂ʼ gbɔlwa sí, dǐ ndîndǐl, nzě táare élwib. Yésʉs nzě tímle nyé nyɔ̌ŋ. 16 Ekɛ̂n kʉ́ nzě swɨɨ bʉ̂r bɨ́bɛ̂h ɨ́ menyʉ̂l, bé ntɔ̂ʼ dwě Nzyɛ̌m kûm. Bé ó: «Ánɨ̂nɨ̂n ngwíha milɔ̌b, nyɨ́ pyâl ɨ́ mɨná gâ.» Le elɛ́ɔɔ ntémé ó: «Nzyɛ̌m, nyɨ́ nze bʉ̂r bé ɨ́ menɔɔlʉ.» 17 Lɔ́ɔ́ syɛ́ɛla mé Yésʉs yaá, wê nzě myaŋla ɨ́ sí Yʉ́da yɨ́yɛ̂h, le ɨ́ mesí mé á bɔma Yʉ́da má. Tíá mé Yʉánɛs Ndubʉr ( Matthieu 11.2-19 ) 18 Ompʉ́n mé Yʉánɛs Ndubʉr, bê nzě lɛ́ɛ nyé milɔ̌b myaá mímyɛ̂h. Yʉánɛs nzě jébe bʉ́ʉ́ ómpʉ́n bé obá, 19 lómo bé, bé díʼee Tî Yésʉs ó: “Nzê go ó mʉr bɨ́h dí ebóno ó, nye ónze nyá ɛ́? Nzê bɨ̌h bónaa mʉr swîh ɛ̌?” 20 Bê nzě tô, tó pyâl gúmó Yésʉs á be yɨ́. Bé e né ó: «Yʉánɛs Ndubʉr lómó bɨ́h ó, bɨ̌h díʼee go ó: “Nzê go ó mʉr bɨ́h dí ebóno ó, nye ónze nyá ɛ́? Nzê bɨ̌h bónaa mʉr swîh ɛ̌?”» 21 Lɨ́ ewala egwár le egwár laá, bé á kœb ó, Yésʉs lɨ́ etiʼ mímbêl ɨ́ buo buo, baá bé á be e mekpaa, le baá bé á be e bidyɛ̂m, le baá mímbɨ́a mísísǐm, byé á nzɨnzamra bá. Nye á si tiʼ ntémé baántím ɨ́ buo buo, le esâ ó, bé báʼa bee. 22 Nye nzě yala e bé ó: «Tó lɛ́ɛ gá Yʉánɛs sá bɨ̂n beě le ejóʼo yɨ̂: ó baántím, bé mû ó lɨ́ ebáʼǎ bee. Bʉr o b'á nyɛɛ tɨ́a bá, bé lɨ́ etye mbɨ̂mbɨá. Minzɨ̂nzǎm, sí tiʼe. Mingʉʼ, myé mû ó lɨ́ ejóʼo. Odwe, bé lɨ́ epah ɨ́ mesoo. Mbɨambɨa Lɔ́ɔ mû ó lɨ́ elɛ́ɔɔ míndyêbndyéb, bé e bʉr o dí ɨ́ kpaa nkóó bá. 23 Metyɛʼ me mpóm, mé díʼee e mʉr bísyɛ́ɛla byâm ngá be, abe ébɔ̌ʼ lé óbɨma nyé ɨ́ léme lɨ́ nyá.» 24 Jɔʼ bʉ̂r o mílʉ́mlʉ́ mé Yʉánɛs, bé á búla yɨ́, Yésʉs nzě táare épâʼla éntumo e bʉ̂r laá mbi mʉ̂r Yʉánɛs á be wɨ́: «Yé bɨ́n á to bee ɨ́ lʉá yɨ́? Nzê ká dí epɨ̂ʼla ɨ́ pubó yɨ́ ɛ́? 25 Á nó? Bɨ̌n bé á to bee yé? Nzê mʉr mbɔ́rá e bidimé míkán mí ójɔɔ́ ɛ̌? Bʉr o dí ɨ́ nkɛ́lɛm, lɨ́ ebwâr bídimé míkán le etiʼe ɨ́ mepwaʼ bá, bé ó dí edi ɨ́ mimbɛ̌r mí ójwɨ́ɨ. 26 Á nó? Bɨ̌n bé á to bee yé ɛ́? Nzê ngwíha milɔ̌b mé Nzyɛ̌m ɛ̌? Yé ó nó. Mě lɛ́ɛ́ bɨ́n ó, laa ngwíha milɔ̌b mé Nzyɛ̌m! 27 Ebě, yé ó waá bé á cɛma ɨ́ lɔ̌b wé nyá. Yê cɛmá ɨ́ Mekaná mé Nzyɛ̌m ó: “Bɛɛngɛ́ɛ! Me múo nzě lómo mʉ̂r milʉ́mlʉ́ wǎm nzɨ́ nyǒ dóló ó, nye tôʼ le edyɛŋle gó nzɨ̌ lɨ́ esôʼ lô.”» 28 Yésʉs, nye e bé ó: «Me lɨ́ elɛ́ɛ bɨ́n ó, ɨ́ páʼ bʉ̂r bɨ́bɛ̂h o mû sí byɛ̂l ɨ́ sí yɨ̂ʼ bá, yé abe e mʉr dí entaǎ Yʉánɛs. Damá jóʼo nó, mʉr dí agbáŋɔɔ ɨ́ nkɔb ɨ́ Mpóʼo mé Nzyɛ̌m nyá, nyě e kûm, laa nyê.» 29 «Minzɨnzɨ mi bʉ̂r mímyɛ̂h, damá jóʼo ónwɨa ó mɔnɨ́ tœ́a, myé á be lɨ́ egwá kʉ́ jôʼlǒ sá Yʉánɛs á lɨlɛ́ɛ yɨ́. Bé á be ɨ́ gʉ́a ó, Nzyɛ̌m ó dí e nkam. Nó ó bé á nze sâ ó, Yʉánɛs dúʼoo bê. 30 Sâ gwár, oFarizyɛ̂n, le olɛ̂ʼla o métié, bé á si bene gwɨ́má mé Nzyɛ̌m yaá. Sá tɨ̂ʼ ó bé á be akam ó, Yʉánɛs dúʼoo bé yɨ́. 31 Me ójwɨʼ bʉ̂r ó myǎ wɨ̂ʼ e wáa? Bé ntémé, bé lɨ́ enwɨɨla e wáǎ mbi bʉ̂r? 32 Bé kʉ́ nwɨɨla ó e bwá ó ntwǒm dí lɨ́ ebɨ̌m é pátele mindîndǐl, dí ejébla páʼ nyɔ́ɔ́ bá. Bé ó: “Bɨ̌h bɨ́ dyɛɛ méjémé mé éswie, bɨ̌n l'ajɨ médwê. Bɨ̌h bɨ́ lʉ́o bɨ́n mindie, bɨ̌n l'abwal.” 33 Ebě, Yʉánɛs, nyɨ́ nze: ade bíblêr, nkʉ̂ menyoʼ. Bɨ̌n ntɔ̂ʼ swêʼ nyé ó: “Nyě le eleme.” 34 Jɔʼ yɨ̂, Mwân mé Mʉr, nyɨ́ kǎ pyâl: nye lɨ́ ede méde, de ményoʼ. Bɨ̌n bé ó: “Paá bee gá sâ ángʉ̂ngʉ̌l nɨ̌, ndɨ̂l menyoʼ, só bʉr o dí enʉǎ mɔnɨ́ tœ́a bá, só osyɛ̂l o mísyóm.” 35 Sâ gwár, ocwóó mé Nzyɛ̌m, wɨ́ɛ, wɨ́ bi mékebe kwá bʉr bɨ́bɛ̂h o dí edû wé bá.» Yésʉs ɨ́ mbɛ̌r mé Simon, mʉr Farizyɛ̂n 36 Nyʉ́ʉ́ Farizyɛ̂n nzě jébě Yésʉs ó, bé tôʼ de. Yésʉs ntɔ̂ʼ tô mbɛ̌r wé, nzě nyɛl éde. 37 Ɨ́ nkana yaá, yé á be ó e nyʉ́ʉ́ mʉ́má á be lɨ́ esâ syóm nyá. Jɔʼ nyé á jóʼo ó, Yésʉs mû lɨ́ ede ɨ́ mbɛ̌r Farizyɛ̂n waá yɨ́, nye ntɔ̂ʼ nze le ntǎʼ albâr lwɨ́ŋlá le lɔbína, 38 ntɔ̂ʼ tyɛ̂b píe koo mé Yésʉs, píe mekʉ̌ mé, ntɔ̂ʼ jɨ ɨ́ buo buo, myɛ́ɛlé mé ntɔ̂ʼ bor mékʉ̌ mé Yésʉs. Nye ntɔ̂ʼ dû mékʉ̌ mé Yésʉs ɨ́ swííá, pîm mé le mpuo nyé, nzě lœm nyé lɔbína ɨ́ mekʉ̌. 39 Nó ɨ́ jɔ̌ʼ Farizyɛ̂n á báŋle Yésʉs nyá, á bee syɛ́ɛla yaá yɨ́, nye ntɔ̂ʼ táare élwib ɨ́ lémé wé ó: “Yé bé mʉr nyâ, nyě tyeetye ó ngwíha milɔ̌b mé Nzyɛ̌m nó, lɛ́ɛ́, nyɨ́ gʉ́a ó, mʉmá dí ekúna e né nyâ, nye lɨ́ esâ syóm ɨ́ nwérédé.” 40 Yésʉs nzě nʉǎ lwǐb. Nye e mʉr waá ó: «Simon, mě e sá élɛ́ɛ gô.» Simon, nye e né ó: «Lɛ̂ʼla, lɛ́yɨ́ɨ́ mé yǎ bé.» 41 Yésʉs ntɔ̂ʼ lɛ́ɛ ó: «Bʉr obá, bé á be ó e mpʉ́lá mɔnɨ́ kwá nyʉ́ʉ́ mʉ̂r á kʉkʉl bʉr mɔnɨ́ nyá. Nyâʼ, minzaŋ mí mɔnɨ́ minter mitɛ̂n; nyʉ́ʉ́, minzaŋ mekám métɛ̂n. 42 Mpʉ bɨ́bɛ̂h obá, bé á be abe e nkul ebwóolo mémpʉ́lá maá yɨ́, mʉr waá ntɔ̂ʼ bîr bé e mǎ. Ɨ́ bʉr obá baá, waá wáa ngá buú kpɛl mʉ̂r waá nyá?» 43 Simon ntɔ̂ʼ yala e né ó: «Mě jwɨʼ ó, yé ó waá á bírɔɔ e mpʉ́lá ɨ́ buo buo nyá.» Yésʉs, nye e né ó: «Gǒ e nkam.» 44 Nye ntɔ̂ʼ dwirǎ nko mʉ́má waá á be yɨ́. Nye e Simon ó: «Gʉ́ bee mʉ́má nyâʼ á? Me nzé ó, go, ɨ́ mbɛ̌r gô, gua l'adwe mé medíbé mé éjwɨɨ mékʉ̌. Mʉmá nyâʼ nyɨɛ, nyɨ́ jwɨɨ mé mekʉ̌ e myɛ́ɛlé mé, pîm ntémé mé e mpuo nyé. 45 Gua, go bé adû mé koo ékœ̂h. Nyɨɛ, gbaa mê pyál, nyé agwâʼ édû mé mekʉ̌. 46 Go bé alœm mé múlo ɨ́ lʉ̂. Nyɨɛ, nyɨ́ lœm mékʉ̌ mâm lɔbína. 47 Sá tɨ̂ʼ ó mé dí elɛ́ɛ gó ó: mpʉ nyé mû sí lɛ̂ʼle mpwâʼ kpɛ̌l yé nó yɨ́, yé lɛ́ʼlé ó, Nzyɛ̌m, nyɨ́ pɛʼ nyé bibaa bí ébébe bíbyɛ̂h nyé á niʼe lɨ́ lɔ̌b mísyóm myé bí. Myé ntémé, myé á be ó, ɨ buú buo! Nó ó, ɨ́ jɔ̌ʼ Nzyɛ̌m ópɛʼ bíbaa bí ébébe bá bím yɨ́, mʉr á pɛʼɔɔ bibaa byaá nyá, ókpɛ̌l Nzyɛ̌m ó bá bím.» 48 Nye ntɔ̂ʼ lɛ́ɛ e mʉmá ó: «Bibaa bí ébébe byô, bí pɛʼɔɔ!» 49 Bʉr o bé le onɔ́ɔ́ bé á de bá, bé ntɔ̂ʼ lɛ́ɛ ɨ́ milémé myɔ́ɔ́ ó: «Nyâʼ mʉ̂r, nye nzé, dí ejwɨʼ ó, nyě e nkul epɛʼ bíbaa bí ébébě Nzyɛ̌m á niʼe bʉr ɨ́ lɔ̌b mísyóm myɔ́ɔ́ bí?» 50 Yésʉs ntɔ̂ʼ lɛ́ɛ e mʉmá ó: «Búʼó yô, yɨ́ tiʼ gô! Tóʼ mbɨ̂mbɨá!» |