Málkus 6 - Esaa-líat ɛ́ péná

Yésus ag kɛ á tísɔn yɛ́ɛ̄ nyí Názalɛt

¹ Yésus ɔ ɓógo váŋ á nyɔ́ŋ voóm ɔ sóo á tísɔn yɛ́ɛ̄ la ɓayége ɓɛ́ɛ́ bú kɛ elɔŋ la nyɛ.

² Á ɔlɔ́ ví évɛɛɓan ví Élōg-Yúda, Yésus a ɓɛ́ɛ́ a ŋgí yéglɛ á ndáá-miɓomán, ŋgandag ɓot ɛ́ ŋgí ámblé nyɛ́ yú nyág. Váŋ nɛ ɓá ɓatán nɛ: «Ɓaá véé náŋ a ŋga sɔ́léne nyɛ́ é? Yɔɔ́yɔ́ɔ nyíŋ peg a kūh ɛ́ ŋga yígle nyɛ́ li ɓɔŋ lí bínanaŋga bí mam la mɔ mɛ́ɛ́ é?

³ Ɓaá nyɛ́ ɓé nɛ a lɛ kápínda, mɔɔ́n Mālía, mɔɔ́nyāŋ a Yákop, Yósɛs, Yúde la Símɔn é? Ɓaá elōgnyāŋ ɛ́ ɓondígá ɛ́ sē ɓé la ɓɛ́hɛ vá é?» Náŋ ɔ ɓɔ̄ŋ nɛ́ ɓot bú ɓen li yéɓe la nyɛ́.

⁴ Váŋ nɛ Yésus a laga ɓɔ́ nɛ: «m̀pɔ́tle-a-Ɔlolómɛ̄ ah byɛ́ɛ́ ɓé ádit á ŋkɔŋ wɛ́ɛ́, á m̀biya wɛ́ɛ́ tɔ á ndáá yɛ́ɛ̄.»

⁵ Yésus ah láa ɓé li ɓɔŋ lí énanaŋga ɛ́ jam tɔ yá váŋ; amáh sig lí tɔɔyɛ lí ápuh á ɓákɔɔ́kɔn mbólí ɓá a kahyɛ́ɛ mɔ;

⁶ tɔ la náŋ ɔ nyág nɛ bíh byɛ́ɛ́ ɓé ŋyéɓé. Ámbúh váŋ, Yésus ɔ kɛ ag wɛɛ á míkɔŋ mí ɓɛ́ɛ́ á ŋgwáāg ag yéglɛ.

Yésus ag óm Jóom jɛ́ɛ́ lí Ɓáōmɓɛ la Bíɓáa

⁷ Ɔ yáŋá Jóom jɛ́ɛ́ lí Ɓáōmɓɛ la Bíɓáa, ɔ ɓōtlé ɓɔ́ li óm bíɓáa bíɓáa, ɔ tí ɓɔ́ ŋguu nyí li kanʼyɛ lí mímbūl míɓē.

⁸ Eceg bí ŋgí kɛ, ɔ yíhɛ́ ɓɔ́ nɛ́: «Amáh sig njéŋ, miníh nyɔŋɔ́g ɓé tɔ jam ányúū duwɛ, ɛ́ ɓɛ́ lidí, mpég, tɔ li vá lí ŋkuh á pɔ́sa.

⁹ Jálán bítāmbí bí míkɔɔ, ndí miníh nyɔŋɔ́g ɓé mbɔ́tí ɛ́ɓáa.»

¹⁰ Yésus ɔ laga sīg-pɛ ɓɔ́ nɛ́: «kíyáɓɛ́nɛ maná pám voóm ndí ɓá lɛ́glé ɓɛ́nɛ á ndáá, tɔɓán até nɛ́-tɛ́ɛ la á míɓógo máná.

¹¹ Kíyáɓɛ́nɛ ɓot ɓá ɓen ɓɛ́nɛ li lɛ́gle voóm tɔ li ámble, á míɓógo máná, kután líbūlú lí míkoo máná, náŋ ag kɛ ɓɔ́ li yégle ákaa ndembye eɓé.»

¹² La ɓaómɓɛ ɓɛ́ɛ́ bú kɛ li lɛgɛ lí pɔ́l nɛ ɓot bí vēŋé bílɛ̄m.

¹³ Bí ŋgí duhu ŋgandag mimbúl míɓē, bíg ɔ́gɛ ŋgandag ɓakɔɔ́kɔ̄n miúú á lí tɔɔyɛ lí ɓɔ́ mbólí.

Elóde la Yésus

¹⁴ Elóde a ámbléé ɓot bíg pɔ́t likɔlɓan la Yésus; kasig jóō jɛ́ɛ́ lí cāmáán pɛ́ɛ́ ɛsɛ̄, ányúū nɛ ɓot ɓá bí ŋgí laga nɛ́: «Yohánɛs Ǹtíi-nzoɓan nɛ́ a pāhye; ányúū náŋ nɛ́ a byɛ́ɛ̄ ŋguu li ɓɔŋ lí bínanaŋga bí mam.»

¹⁵ Ɓáŋá ɓɔ́ɔ́: «Elías nyɔ́ŋ.» Ɓatám sīg-pɛ ɓɔ́ɔ́: «m̀pɔ́tle-a-Ɔlolómɛ̄ wa nyɔ́ŋ a ŋga púnan la ɓapɔ́tle-bí-Ɔ́lolómɛ̄ ɓáhá bí kwaŋ.»

¹⁶ Ɛnɛ́ Élóde a ámblé nyíŋ pɔ́l ɔ ɓātɓán nɛ: «Nyɔ́ Yohánɛs ma sɛ́mhánɛ́ m̀mú nyɛ́ nɛ́ a pāhye é?»

Nyɛmb nyí Yohánɛs Ǹtíi-nzoɓan

^17-18 Ɛ́ lolóó nɛ́, Elóde a byelháánɛ Yohánɛs ɔ óm nyɛ á m̀ɓog, ɔ kág nyɛ la nsáŋ-á-bícɛɛ, ányúū nɛ Yohánɛs a lagléé nyɛ́ Élóde nɛ́: «Ɔh byɛ́ɛ́ ɓé kundɛ li tɔɔ la lí Elódiáda ŋ̀gáá mɔ́ɔ̄nyɔ̄ŋ Filípo.»

¹⁹ Ányúū náŋ, Elódiáda ɔ vínān la Yohánɛs, ɔ sómo nyɛ li ólhánɛ, ndí ah ɛ́nɛ́ɛ ɓé bu li ɓɔŋ náŋ.

²⁰ Átɔm nɛ́ Elóde a ŋgí kɔn Yohánɛs woŋ, ákaa a ŋgí yí nɛ́ nyɔ́ŋ a lɛ mut a tɛ́ɛ́ sim, nyɔ́-mpúán; a váá nyɛ́ á sí bitátlé byɛ́ɛ́. Elóde a ŋgí diŋ ag ámble Yohánɛs; ndí ɛnɛ́ a ámblé nyúŋ ŋkwɛl wɛ́ɛ́, a ŋgí yí ɓé pɛ yéé a nyɛ́ɛ li ɓɔŋ.

²¹ Ndí ɔlɔ́ ví m̀ɓɛɛŋ vá vú kɔlan, ápah Elódiáda a kuhúú póla nyí li ólhánɛ lí Yohánɛs. Náŋ a ɓɛ́ɛ́ ŋgand ɔlɔ́ ví líbyáa ví Élóde, eceg nyɛ́ Élóde a yáŋléé ɓot bí gɔ́mna, sónja ecɛ́ŋ, la ɓacɛ́ŋ bi Galiléa á líndēmá.

²² Ŋgɔn Elódiáda yu níŋgí á ndáá lindémá, yu yém, nyaa nyí ɛ lɛ nɛ́, yu nyɛ́ɛlé Élóde la ɓacɛn ɓɛ́ɛ́. Váŋ nɛ́ káísa Elóde a yáŋa yɔ, ɔ lága yɔ nɛ́: «Ɓāt ma tɔ yéé ɔ ŋgɔ somo, mag kɛ wa yɔ́ li tíi.»

²³ Ɔ kān-sɔŋ ɔsú ví ɓot nɛ́: «Tɔ yéé ɔ ŋgɔ kɛ́ ma li ɓat, mag kɛ wa yɔ́ li tíi, tɔ ɓɛ́ ja épah ewút yé ékombo yáma.»

²⁴ Váŋ nɛ ŋgɔn mindígá ya pám, yu kɛ li bíhī lí nyaŋɛ́ nɛ́: «Yéé mi ɓāt é?» Nyaŋɛ́ ɔ pélē nyɛ nɛ́: «M̀mú á Yohánɛs Ǹtíi-nzoɓan.»

²⁵ Ŋgɔn mindígá yu vóó lí timan á ŋgwáāg Káísa yu yó nyɛ nɛ́: «Mi byɛ́ɛ́ kóó nɛ́, ákaa mi tɛ́ɛ́ vá, ɔ tí ma m̀mú á Yohánɛs Ǹtíi-nzoɓan á nlɛ́há-á-páan.»

²⁶ Ɛnɛ́ káísa a ámblé náŋ, ɔ súnan. Ndí, kasig a kanáá-sɔŋ ɔ́sū ví ɓácɛn ɓɛ́ɛ́, a ŋgí lá ɓé pɛ li ɓen.

²⁷ Á ékūyá-kúyá ɔ óm sónja yɛ́ɛ̄ ya la ndag nɛ́ ɛ kɛ́, ɛ sɔ́la nyɛ́ m̀mú á Yohánɛs. Sónja yu kɛ́ á ndáá-m̀ɓog, yu sɛ́m Yohánɛs m̀mú.

²⁸ Yu sɔ́ ɛ ɓɛ́gɛ wɔ́ á nlɛ́há-á-páan, yu tí wɔ́ nyíŋ ŋgɔn mindígá, la yɔg yu lōɛ́ wɔ́ nyaŋɛ́.

²⁹ Ɛnɛ́ ɓáɓɔŋle bí Yohánɛs ɓá ámblé náŋ, bú kɛ bú nyɔ̄ŋ m̀bim wɛ́ɛ́ bú kɛ́, bú jē wɔ́ á sɔŋ.

Yésus ag díɛ́hɛ akóó á páam átáan

³⁰ Ɓaómɓɛ bú sɔ́ ɓɛ́ɓɛ la Yésus á lí laga lí nyɛ yé ɛ́sɛ ɓá ɓɔŋ la yéé ɛ́sɛ ɓá yéglɛ.

³¹ Kasig ɓot ŋgandag bí ŋgí sɔ́ bíg kɛ, ɓaómɓɛ bíh ɓɛ́ɛ́la ɓé eceg li dí. Váŋ nɛ́ Yésus a laga ɓɔ nɛ́: «Bi kɛ́nɛ́g á voóm á liɛ́g, miní vɛ́ɛɓán puh.»

³² La ɓɔ́ bú ɓét á m̀ɓoŋgó á lí kɛ á voóm á liɛ́g.

³³ Kasig ɓot bí ɛ́nɛ́ɛ́ ɓɔ́ bíg kɛ, ŋgandag yu lēm ɓɔ. Váŋ nɛ́ ɓot ɓá ɓógyé á tísɔn ɛ́sɛ, bú ɓól m̀bíí li kɛ wóŋ, bú pám á nyɔ́ŋ voóm sɔ́kágánɛ́ Yésus la ɓayége ɓɛ́ɛ́ bíg pám átē.

³⁴ Á mísuh mí Yésus á m̀ɓoŋgó, ɔ ɛ́n limut licɛ́ŋ, ɔ kɔ̄nlé jɔ ŋgɔ́ɔ́ ányúū nɛ́ li ɓɛ́ɛ́ ákaa mitómbɛ́ mí ŋgíla ǹtát. La nyɛ́ ɔ ɓōtlé li yéglɛ lí ɓot mam ŋgandag.

³⁵ Ákaa eceg ɛ́ ɓɛ́ɛ́ nlolóog, ɓayége bí Yésus bú sīŋglé nyɛ ɓɛɓɛ li laga lí nyɛ́ nɛ́: «Nyɔ́ voóm a lɛ ɔ́tīgá, eceg ki yá kɛ;

³⁶ soɛ́ ɓá ɓot: nɛ́ bí kɛ, bí sóm yoóm lí dí á mítān la á míkɔŋ mí lɛ́ ɓɛ́ɓɛ vá.»

³⁷ Ndí Yésus ɔ pélē ɓɔ nɛ́: «Ɓɛ́nɛ-mɛ̄n tíán ɓɔ́ lídī.» La ɓɔ́ bú lāgá nyɛ nɛ́: «Ɔg somo nɛ́ bi nyɔ́ŋlé bíɓógo bí kápa bíɓáa véé á lí sóm lí lídī bi ŋga káale ɓɔ́ é?»

³⁸ Aá la ɓɔ́ nɛ́: «Kɛnán miní légɓé! Bikɔgá byáŋvéé miní byɛ́ɛ̄ é?» Ɛnɛ́ ɓá légɓe, bú lāgá nyɛ nɛ́: «Bikɔgá bítáan la kɔh ɛ́ɓáa.»

³⁹ Váŋ nɛ́ Yésus a tí ɓɔ̄ kundɛ nɛ́ bí tɔ́ɔyɛ́ ɓáŋ ɓot biti biti á lóō lí péná bíkāā.

⁴⁰ Bú tɔ́ɔ̄ bíti bí éɓōgo ɓot la bí bí muúmítáan.

⁴¹ Yésus ɔ nyɔ̄ŋ bíŋ bikɔgá bítáan la yíŋ kɔh ɛ́ɓáa, ɔ ɓétɛ́ miíh á lóō, ɔ tí Ɔ́lolómɛ̄ mítamlan, ɔ búg byɔ, ɔ tí byɔ ɓayége ɓɛ́ɛ́ nɛ bí kaa byɔ́ la ɓot; ɔ nyɔ̄ŋ ki nyíŋ kɔh ɛ́ɓáa, ɔ káa yɔ la ɓot bísɛ.

⁴² Ɓot bísɛ bí díéé, bú yál.

⁴³ Bitun bí bíkɔgá la kɔh bí yégléé bí yáhɛ́ɛ jóom lí bísɛɛ la bíɓáa.

⁴⁴ Ɓá bí díéé bíkɔgá bí ɓɛ́ɛ́ ákōō á páam átáan.

Yésus ag wɛɛ á lóō lí míndīm

⁴⁵ Á ékūyá-kúyá, Yésus ɔ nyághánɛ́ ɓayége ɓɛ́ɛ́ li ɓét á m̀ɓoŋgó. Ɔ dúgɛ́ ɓɔ nɛ́ bí ɓēhé á nyúŋú mií á ebúle, jé lí tísɔn Betsaída. Nyɛ́ ɔ yéglé á li soɛ lí limut.

⁴⁶ Ɛnɛ́ a mánɛ jɔ́ li soɛ, ɔ ɓét á ɔ́kolá á míkánɛ.

⁴⁷ Ŋgōgó yu vín, Yésus ɔ yéglé a tɛ́ɛ á lóō li ŋkɔŋ nyɛ́-ntámɛ́, ɓáŋá ki á lóō lí m̀ɓoŋgó á m̀mím á ebúle.

⁴⁸ Ɔ ɛ́n ákaa ɓayége ɓɛ́ɛ́ bí ŋgí lɔ́gɓan la edúga ányúū nɛ ŋgɔá ɛ ŋgí teeŋgɛ ɓɔ́; la miyɛ́ mí kítí, ɔ sɔ́ ag wɛɛ á lóō lí míndīm, ɔ́ŋgɛn ag loo ɓɔ́,

⁴⁹ ɛnɛ́ ɓá ɛ́n nyɛ ag wɛɛ á lóō lí míndīm, bú ɔ́ŋɔ nɛ ŋkúgu nyúŋ la ɓɔ́ bú tɛ́ɛ́ mílōn.

⁵⁰ Ɛnɛ́ ɓɔ́ bísɛ ɓá ɛ́n nyɛ́, bú pámblan. Ndí á ékūyá-kúyá, a byɛ́la ɓɔ́ nɛ́: «Miníh kótóg ɓé, ma nyɔ́ŋ, miníh kɔnɔ́g ɓé woŋ!»

⁵¹ Váŋ nɛ́ a ɓét á m̀ɓoŋgó wáɓá, ŋgɔá ki yu vɔ́lɓe. Ɓayége ɓɛ́ɛ́ bú nyág nlohanɛ́.

⁵² La mbálɛ nɛ́ bíh sɔ́ŋtánɛɛ ɓé yé yá lóō la bikɔgá, ányúū nɛ bí ŋgí let mimú.

Yésus ag tɔɔyɛ ɓakɔɔ́kɔ̄n mbólí á Genesálɛt

⁵³ Ɛnɛ́ ɓá yaɓé ébúle, bú cág á ékombo yé Genesálɛt.

⁵⁴ Á mísuh máɓá mí m̀ɓoŋgó, ɓot bú lem Yésus.

⁵⁵ Váŋ nɛ́ ɓáŋ ɓot ɓá kɛ á míkɔŋ mísɛ, bú káhá nyɛ lí sɔ́la lí ɓakɔɔ́kɔ̄n á lóō lí bíbúŋga á voóm sig bí ŋgí ámble nɛ́ a lɛ.

⁵⁶ Á ɓávoóm bí líŋgīndá bísɛ Yésus a ŋgí níŋgi; ɛ́ ɓɛ́ á tísɔn, míkɔŋ tɔ á mítān, ɓot bí ŋgí sɔ́la nyɛ́ ɓakɔɔ́kɔ̄n wóŋ. Bíg sɔ́hye nyɛ́ nɛ́ a mwáhɛ́ ɓɔ́ bí síiɓán tɔ lisúg jɛ́ɛ́ lí mbɔ́tí. Ɓáŋ bísɛ bí síiɓán nyɛ́ bí tɔɓéé mbólí.