Lúkas 12 - Esaa-líat ɛ́ péná

Yésus ag tíi ndag likɔlɓan la ɓot bí ɔ́taɓa

¹ Váŋ á yéŋ eceg, ɓot bí ɓɛ́ɛ́ bí kómānɛ akóó ndí ákōō, nyaa nyí lɛ nɛ́, ɓá bíg tɛ́lɓe ɓáŋá. La Yésus ɔ ɓōtlé li kwɛlɛ lí ɓayége ɓɛ́ɛ́, a byɛ́la ɓɔ́ nɛ́: «Jam lí ɔ́sū, nyɔŋán lítāt la esaŋɛ yé ɓot bí Élōg-Falísái náŋ a lɛ nɛ́ ɔtaɓa váɓá.

² Yé ɛ́sɛ ɛ́ sɔ́lɛ̄ ɛg kɛ li ɛ́ni, yé ɛ́ ɓɛ́ɛ́ á émɔga yɔ́ nɛ́ ɛ́ pámáá á ápūū.

³ Jɔ́ nɛ́ yé ɛ́sɛ maná pɔ́t á lívito ɛg kɛ li ámblɛ́ɛ á ŋkam á nzámuh; yé ɛ́sɛ ki miní ŋga sɔ̄glan á áɔ̄ɔ̄ átē a tuúm ɛg kɛ li lɛglɛ á lóō lí mínduu.

⁴ Mag laga ɓɛ́nɛ nɛ́, ɓɛ́nɛ miwándá máma; miníh kɔnɔ́g ɓé ɓot bí ŋga ól nyúū mut woŋ, ndí, ámbúh náŋ, ɓáh lá ɓé pɛ li ɓɔŋ lí tɔ jam.

⁵ Mag étɛ ɓɛ́nɛ nzáá maná nyɛ́ɛ li kɔn lí woŋ; nyɔ́ a lɛ nɛ́, ámbúh li ól, a byɛ́ɛ̄ ŋguu li lɛŋgɛ á éɓēl ɛ́ nzáan, nyɛ́ nɛ́ miní kɔn woŋ. Ɔɔ, mag laga ɓɛ́nɛ, kɔnán nyɛ́ woŋ.

⁶ Ɛ́ sē ɓé mbálɛ nɛ́ mut ag nuŋu anɔn átáan bí ŋga yáŋa nɛ́ anzáŋgá ɛ́h ɓɛ́ ɓé li kuh lí taŋ jam é? Ndí Ɔlolómɛ̄ a ŋgá vólanɛ ɓé ɔnɔn tɔ vá.

⁷ Li loo náŋ, la voŋ ví m̀mú váná vísɛ vá sɔ́ŋglɛ. Miníh kɔnɔ́g hɔ́ ɓé woŋ, miníg véé díyɛ li loo lí ánzāŋgá ásɛ.

⁸ Mag laga ɓɛ́nɛ nɛ́: tɔ nzáá a ŋga kɛ́ ma lí yéɓe ɔsú ví ɓot, Mɔɔ́n Mut ki ag kɛ nyɛ́ li yéɓe ɔsú ví áŋgɛl yí Ɔlolómɛ̄.

⁹ Ndí tɔ nzáá a ŋga kɛ́ ma li táŋɓan ɔsú ví ɓot, mág mag kɛ nyɛ́ li táŋɓan ɔ́sū ví áŋgɛl yí Ɔlolómɛ̄.

¹⁰ Tɔ nzáá a ŋga kɛ́ li pɔ́t á li tɛ́ŋgánɛ lí Mɔɔ́n Mut, bíg kɛ nyɛ́ li laakɛ; ndí tɔ nzáá a ŋga kɛ li óŋo lí M̀búl Mpúán, bí ŋgá kɛ ɓé nyɛ li laakɛ.

¹¹ Eceg bí ŋga kɛ́ ɓɛ́nɛ li kɛla á ndáá-míɓomán, ɔsú ví ɓákanʼyɛ la migɔ́mna, miníh kótóg ɓé á li yí láá miní ŋga kál, la li yí lí yéé miní ŋga kɛ́ li laga.

¹² Átɔm nɛ́, váŋ á nyíŋ ŋgɛ́ŋ yɔ-mɛ̄n, M̀búl Mpúán ag kɛ ɓɛ́nɛ li yéglɛ lí yé maná nyɛ́ɛ lí pɔ́t.»

Ɔŋgaáŋgan ví éjōŋ m̀byaŋ-á-mut

¹³ Múŋ átē á limut, mut wa ɔ lága Yésus nɛ́: «Á Ŋ̀yéglɛ, lagá mɔɔ́lyāŋ nɛ́ a káán la ma émbāmbá ɓá yíglé ɓɛ́hɛ.»

¹⁴ La Yésus ɔ bíhī nyɛ nɛ́: «Nzáá a tɛ́ɛ́yɛ́ ma li ɓɛ́ lí ŋ̀kááhɛ waná tɔ ŋ̀kaa-lisaŋgó jáná é?»

¹⁵ La nyɛ́ ɔ lága ɓot bísɛ nɛ́: «Nyɔŋán lítāt! Miníg nyɔŋ eceg la nlohanɛ́ a ediŋ ábyaŋ; ányúū nɛ ah abyaŋ ɓé nɛ a ɓɛ́gɛ̄ eniŋ ɛ́ mut, tɔ wa ɓɛ́ láá ŋgandag.»

¹⁶ Váŋ nɛ́ Yésus a kānɛ̄ ɓɔ ví ɔŋgaáŋgan nɛ́: «M̀byaŋ-á-mut wá nyúŋ lidí lí byeléé ŋgandag á míndīī mɛ́ɛ́.

¹⁷ La nyɛ́ ɔ ɓātɓán nɛ́: ‹Mag ɓɔŋ láá é? Ányúū nɛ mih byɛ́ɛ́ ɓé ma voóm mi ŋga nāŋʼyene mpumu wáma.›

¹⁸ La nyɛ́ ɔ lága la nyɛ́-mɛ̄n nɛ́: ‹Mag yí yé mi ŋga kɛ́ li ɓɔŋ: mag kɛ li búg lí akoa wáma, mi óŋ nyú a lɛ mítumb á lí naŋɛ lí mpumu wáma la míŋí miɓɛɛŋ máma mitám.›

¹⁹ Ndí mí lágá mā-mɛ̄n nɛ́: ‹Á mut, wa náŋɛ ábyaŋ ányúū mimbú ŋgandag, vɛɛɓán, dí, nyú, yɔgɔ́ɔ́.›

²⁰ Ndí Ɔlolómɛ̄ ɔ lága nyɛ nɛ́: Á éjōŋ-mut yé, jé díɓe jɔ́-mɛ̄n, ɔh ŋgɔ́ ɓɛ́ ɓé pɛ á éniŋ, yéé ɛ́sɛ hɔ́ wa náŋɛ ɛ́g ɓɛ́ ányúū nzáá é?

²¹ Náŋ nɛ́ ɛ́ ŋga kɛ́ li ɓɔŋɓɛ la tɔ nzáá a kómánɛ̄ ábyaŋ ányúū yɛ́ɛ̄ nyɛ́-mɛ̄n, ndí ah ɓɛ́ ɓé ábyaŋ á ŋgwáāg Ɔlolómɛ̄.»

Li tiŋɓe la Ɔlolómɛ̄

²² La Yésus ɔ lága ɓayége ɓɛ́ɛ́ nɛ: «Jɔ́ nɛ́ mag laga ɓɛ́nɛ: ányúū eniŋ yáná, miníh kótóg ɓé la yé miní ŋga kɛ́ li dí, tɔ ányúū nyuú yáná yé miní ŋga kɛ́ li jál.

²³ Átɔm nɛ́, eniŋ ɛg loo lidí, nyuú ki ɛg loo mbɔ́tí.

²⁴ Léɓyán bíɓɔɓɔŋ; bí ŋgá ɓɛl ɓé tɔ li pumu, bíh byɛ́ɛ́ ɓé lídī bí ŋga náŋɛ, tɔ akoa, ndí Ɔlolómɛ̄ ag díɛ́hɛ byɔ́. Yíán nɛ́ miní lɛ́ díyɛ li loo lí ánɔn!

²⁵ Nzáá á póla yaná, átē á mitaka mɛ́ɛ́ a lɛ́ nɛ a lááɓɛ́ éniŋ yɛ́ɛ́ tɔ pupúhú ná é?

²⁶ Kíyáɓɛ́nɛ puh jam ákaa jéŋ ɛg ɛgɛ ɓɛ́nɛ li ɓɔŋ, ányúū yéé li tɔghan ányúū míŋí mam mísɛ má yégle é?

²⁷ Léɓyán ákaa mbonji pɛ́ɛ́ ɛ́ ŋga náŋ: ɛ́ ŋga sál ɓé tɔ li lɔndɔ, ndí mag laga ɓɛ́nɛ mbálɛ nɛ́, tɔ káísa Salómo nyɛ́-mɛ̄n, átē á lipém jɛ́ɛ́ lísɛ, āh jál ɓé ɔlɔ́ tɔ vá ákaa mbonji ya.

²⁸ Kíyáɓɛ́nɛ Ɔlolómɛ̄ ag jáhɛ bikáá bí lɛ́ lɛn á míndīī ndí líkɛ̄ɛ̄ byá lééɓɛ́ á nzáan, ebuu-la-ŋgele yáŋvéé la ɓɛ́nɛ ɓot-bí-bínam, á ɓot bí ŋyéɓé ntɔ́ga ɓá!

²⁹ Ndí tɔ ɓɛ́nɛ, miníh somlág ɓé yé miní ŋga kɛ́ li dí tɔ yé miní ŋga kɛ́ li nyú; miníh teeŋgɛ́gɛ́ ɓé mínyuú.

³⁰ Bíŋ bísɛ, ɓot bí ŋgíla ŋyéɓé bí nyí sí nɛ bí ŋga sómo byɔ́ ɛ́h ɓɛ́ ɓé lí tɔmb. Ndí ɓɛ́nɛ, Ɛsɔ́ŋɛ́ wāná ag yí yé miní byɛ́ɛ́ kóó.

³¹ Somlán ja Ékombo-lóō, ndí míŋí mam mísɛ, bíg kɛ ɓɛ́nɛ mɔ́ li kondye.

³² Ɔh kɔnɔ́g ɓé woŋ, á líɓembá lítɔ̄ga, átɔm nɛ́ Ɛsɔ́ŋɛ́ wāná a ɛ́n m̀ɓɛɛŋ á li tíi lí ɓɛ́nɛ Ekombo yɛ́ɛ́.

³³ Jɔ́ hɔ́ nɛ: nuŋlán yé miní byɛ́ɛ́, miní tí nyúŋ ŋkuh ɓayɛ́ɛ́yɛ́ɛ ákaa likaale. Somlán étɔg-ɛ́-mɔní yé ɛ́ ŋgá lɔɓe ɓé, ŋgoa abyaŋ nyú á ŋgá man ɓé á lóō, ápah ɓot bí wíī bí ŋgá siŋgle ɓé, tɔ misɛ́g mí ŋgá dí ɓé.

³⁴ Átɔm nɛ́, ápah abyaŋ wáná á lɛ, váŋ ki nɛ́ m̀mím wáná a lɛ.»

Li tɔɔ lí pɛɛ

³⁵ «Tɔɓán la kulbá yáná, naŋʼyán ki etúlkáŋ yáná nlóŋog.

³⁶ Ɓɛ́án ákaa ɓot bí ŋga laaŋke mitiman mí ɛsáŋɛ́-a-mitán á ŋgand aúg, á li lege lí nyɛ likooká eceg a ŋga kɛ́ li sɔ́ ndí á kɔ̄tye.

³⁷ Misɔ́tá la ɓáŋ ɓaɓɔŋle ɛsáŋɛ́-a-mitán a ŋga kɛ́ li kɔ́p lí pɛɛ á mísɔ̄ mɛ́ɛ́. La mbálɛ mag laga ɓɛ́nɛ nɛ́, ag kɛ li jál lí mbɔ́tí nsɔ́n, a tɔ́ɔ́yɛ́ ɓɔ́ á téɓeli, a ɓōtlé ɓɔ́ lí ɛɛle.

³⁸ Tɔ yá ɓɛ́ nɛ ɔ́sū ví kɔsi díɓe tɔ ámbúh kɔsi díɓe nɛ́ a sɔ́ ndí a kɔ́p ɓɔ pɛɛ, mísɔ̄tá máɓá miŋ!

³⁹ Miníg yí m̀ɓɛɛŋ nɛ́, kí ɓɔŋ nɛ́ ɛsáŋɛ́ a atán ag yí ŋgɛ́ŋ mut a wií a ŋga kɛ́ li sɔ́, kí a ŋgá kɛ ɓé li mwahɛ nɛ́ nyɔ́ŋ a ɓól nyɛ́ nlɛ́ɛ́.

⁴⁰ Ɓɛ́nɛ ki, tɔɓán pɛɛ, átɔm nɛ́ miní ŋga yí ɓé ŋgɛ́ŋ Mɔɔ́n Mut a ŋga kɛ́ li sɔ́.»

⁴¹ La Pétlos ɔ bíhī nyɛ́ nɛ́: «Ɛtáŋɛ, ányúū yāhá nɛ ɔ ŋgɔ kánɛ ví ɔŋgaáŋgan tɔ nɛ́ ányúū ɓot bísɛ é?»

⁴² Nyɔ́ŋ-Ɛsáŋɛ́ ɔ pélē nyɛ nɛ́: «Yɔɔ́yɔ́ɔ taŋ ǹlégɓe-miɓɛɛŋ, nyɔ́ a byɛ́ɛ́ éyī ɛsáŋɛ́-a-mitán a ŋgá tíi ɓé likanʼyɛ lí ɓaɓɔŋle ɓɛ́ɛ́, nɛ́ a káahánɛ̄ ɓɔ́ lídī á eceg ɛ́ ŋga sōmlɛ é?

⁴³ Misɔ́tá la nyɔ́ŋ m̀ɓɔŋle, nyɔ́ ɛsáŋɛ́-a-mitán á mísɔ̄ mɛ́ɛ́ a ŋga kɔ́p ag ɓɔŋ nyúŋ nsɔ́n!

⁴⁴ La mbálɛ, mag laga ɓɛ́nɛ nɛ́, ag kɛ nyɛ́ li tɛ́ɛ́yɛ ákaa ŋ̀kanʼyɛ abyaŋ wɛ́ɛ́ ásɛ nɛ́ ɓam.

⁴⁵ Ndí kíyáɓɛ́nɛ nyɔ́ŋ m̀ɓɔŋle a pɔ́t la m̀mím wɛ́ɛ́ nɛ: Ɛsáŋɛ́-a-mitán ag bíŋhan li sɔ́ la nyɛ́ a ɓōtlé li ɓom lí ɓáŋá ɓaɓɔŋle bí páam la ɓá bí ɓondígá, á dí, á nyú, á péé,

⁴⁶ ɛsáŋɛ́-a-mitán a nyɔ́ŋ m̀ɓɔŋle ag kɛ li sɔ́ á m̀bya a ŋgá laaŋke ɓé nyɛ, la á ŋgɛ́ŋ a ŋgá yí ɓé; ag kɛ nyɛ́ lí duhu, la li vá lí nyɛ á ŋgaɓo nyí ɓot bí sē ɓé éwīyɛ́.

⁴⁷ Nyɔ́ŋ m̀ɓɔŋle nyɔ́ a ŋga yí nsom á ɛsáŋɛ́-a-mitán ndí āh ɓoŋhán ɓé tɔ jam tɔ li ɓɔŋle lí nsom wɛ́ɛ́, ag kɛ li ɓomɓɛ ŋgandag.

⁴⁸ Ndí nyɔ́ a ŋga yí ɓé nsom wɛ́ɛ́, ndí á ɓɔŋ mam mí ŋga ɓomhanɛ nyɛ́, ag kɛ li ɓomɓɛ lí puh. Tɔ nzáá ɓá tíi ŋgandag, bíg kɛ nyɛ́ li ɓat lí ŋgandag; tɔ nzáá ɓá byeeyɛ́ ŋgandag, bíg kɛ sīg-pɛ nyɛ́ li ɓat lí ŋgandag.»

Yésus ag sɔ́ ányúū yéé é?

⁴⁹ Yésus ɔ kondye nɛ: «Nzáan nɛ́ ma sɔ́ li koo á ŋkɔŋ-á-sí, kóó ɛ lɛ ma nɛ́ kí yu kóoɓɛ ki!

⁵⁰ Mi byɛ́ɛ́ nzoɓan etám ma nyɛ́ɛ li kuh, sē ésɔghe mi byɛ́ɛ́, kí ɛ lɛ ŋgí li ɓɔŋɓɛ é!»

⁵¹ «Ɓaá, miníg ɔ́ŋɔ́ɔ nɛ́ nsaŋ nɛ́ ma sɔ́ li kóm á ŋkɔŋ á sí é? Kɛ́m, mag laga ɓɛ́nɛ nɛ́, ma sɔ́ ja la mbáglán.

⁵² Ányúū nɛ, li ɓotle la vɔ́ŋɔ́ɔ, kíyáɓɛ́nɛ nlɛ́ɛ́ a byɛ́ɛ́ ɓot bítáan, bíg kɛ li ɓáglan; bíŋháa bíg tɛ́ŋgánɛ bíɓáa, tɔ nɛ́ bíɓáa li tɛ́ŋgánɛ lí bíŋháa.

⁵³ Misɔ́ŋtánɛ mí ŋgá ɓɛ́ ɓé pɛ á póla ɛsáŋɛ́ la mɔɔ́n tɔ mɔɔ́n la ɛsáŋɛ́; nyaŋɛ́ ag tɛ́ŋgánɛ ŋgɔn yɛ́ɛ̄, mɔɔ́n-á-ŋgɔn ki ag tɛ́ŋgánɛ nyaŋɛ́; nyaŋɛ́-a-ŋkomba ag tɛ́ŋgánɛ ŋkomba wɛ́ɛ́, ŋkomba ki á tɛ́ŋgánɛ nyaŋɛ́-a-ŋkomba.»

Li yí lí lí sɔ́ŋtánɛ lí mam

⁵⁴ Yésus ɔ lága sīg-pɛ limut nɛ́: «Kíyáɓɛ́nɛ maná ɛ́n lóō lá víndɛ̄ á nsoɛ, ékūyá-kúyá miní laga nɛ́: Mbeŋ ɛg nɔ́, náŋ ki nɛ́ ɛ́ ŋga ɓɔ̄ŋɓɛ.

⁵⁵ Eceg miní ŋga ógtan ŋgɔá ɛ ŋga sɔ́léne á éyāŋ, miní laga nɛ́: Adíg ag ɓɛ́ ŋgandag, náŋ ki nɛ́ ɛ́ ŋga ɓɔ̄ŋɓɛ.

⁵⁶ Á ɓot bí ɔ́taɓa ɓá, miníg yí li lembye lí mam mí ŋga ɓɔŋɓɛ á sí la á lóō, ndí láá miní ŋgá la ɓé lí lembye lí yé eceg bi byɛ́ɛ̄ vɔ́ŋɔ́ɔ é?

⁵⁷ Ányúū yéé miní ŋgá la ɓé li ɛ́n ɓɛ́nɛ-mɛ̄n nɛ́ jé jam lí tɛ́ɛ́ sim é?

⁵⁸ La náŋ, kíyáɓɛ́nɛ ɔg kɛ á míkāl elɔŋ la mut a sɔ́mánɛ́ wa, cegé la ŋguu nɛ́ ɔ ámblán la nyɛ́ á nzen, á li pún nɛ́ ah kɛnɛ́g ɓé la wa á ɔ́sū ví ŋ̀kááhɛ, ŋ̀kááhɛ ki a óm wa á yóg ǹtát ɓot-bí-míɓog, ndí ǹtát ɓot-bí-míɓog ki a lɛ́ŋgɛ́ wa á ndáá-m̀ɓog.

⁵⁹ Mag laga wa nɛ́, ɔ ŋgɔ́ kɛ ɓé li pám wa ŋgí li sála lí épīl ɛ́sɛ nɛ́ ɓam.»