Misɔ́n mí Ɓáōmɓɛ 17 - Esaa-líat ɛ́ péná

Póol la Sílas bíg kɛ á Tesaloníka

¹ Póol la Sílas bú loolé á tísɔn yí Amfipólis la Apolónia, bú pám á tísɔn Tesaloníka ápah ɓɔɔ́n bí Élōg-Yúda bí ɓɛ́ɛ́la ndáá-miɓomán.

² Póol ɔ kɛ̄ li ɓoman la ɓɔɔ́n bí Élōg-Yúda wóŋ ákaa elɛ́m. Ɔ kwɛ́lɛ̄ ɓɔ́ likɔlɓan la Licii-Lipúán, náŋ alɔ́ áŋháa á évɛɛɓan á Élōg-Yúda ŋgí lí lɛ́l lí ɔ́lɔ̄ tɔ vá.

³ A ŋgí nándlene ɓɔ́ la li étɛ lí ɓɔ nɛ́, Nyɔ́-a-Pɔ́hlɛ a ŋgí nyɛɛ li taka, a páhyé á póla ɓá ɓā wú, la ki nɛ́: «Nyɔ́-a-Pɔ́hlɛ a lɛ nyɔ́ Yésus mi ŋga lɛ́gɛ ɓɛ́nɛ.»

⁴ Bíŋ biɓaŋgá bú síiɓán jogo lí ɓɔ́ɔ̄n bí Élōg-Yúda, ŋgandag ɓɔ́ɔ̄n bí Gelékia ɓá bí ŋgí ɓégɛ Ɔlolómɛ̄, la ŋgandag tāŋ ɓóndīgá bí yéŋ ékombo yí ŋgí ámblé ɓɔ́, bú ōŋ Póol la Sílas.

⁵ Ndí ɓɔɔ́n bí Élōg-Yúda, ŋyálāg la ɔún, bú nyɔ̄ŋ bíjōŋ-bí-ɓot bí ŋgí yeeyee á mílɔ̄ŋ, la ɓɔ́ bú kómánɛ̄ sīg-pɛ limut á li ɓɔŋ nɛ́ mpuŋgú á níŋgí á tísɔn. Bú kɛ́ á ndáá Yásɔn á nsom á Póol la Sílas nɛ́ bíg kɛla ɓɔ́ ɔ́sū ví líŋgīndá.

⁶ Kasig ɓáh kɔ́p ɓé ɓɔ́, bú byēé Yásɔn la apuh á ɓáyēɓe á ɓɛ́ɛ́ váŋ, bú kɛ́la ɓɔ́ ɔ́sū ví ɓakanʼyɛ tísɔn, bú lāgá nɛ́: «Ɓot ɓá ɓɔŋ mpuŋgú á ŋkɔŋ-á-sí ásɛ ɓɔ́ ɓá nyí vɔ́ŋɔ́ɔ.

⁷ Yásɔn a kālé ɓɔ́ á yóg yɛ́ɛ̄. Ɓáŋ ɓot bísɛ bíg tɛ́ŋgánɛ mbéndá káísa ecɛ́ŋ. Ɓɔ́ nɛ́ bí ŋga laga nɛ́ káísa etám ɛ lɛ, nyí bí ŋga yáŋa nɛ́ Yésus.»

⁸ Bíŋ biɓaŋgá bú ɛ́lɛ́ límut la ɓakanʼyɛ tísɔn.

⁹ Váŋ nɛ̄ ɓakanʼyɛ tísɔn ɓá lāgá nɛ bí kwágɛ̄ Yásɔn la ɓáŋá ɓot sɔ́kágánɛ́ bíg mwahɛ ɓɔ́.

Bíg lɛ́gle Póol la Sílas m̀ɓɛɛŋ á tísɔn Belé

¹⁰ Díɓe la li ku, ndog ɓayéɓe yu túúhánɛ́ Póol la Sílas pɛ́ɛ́ á tísɔn Belé. Ɛnɛ́ ɓá pám wóŋ, bú níŋgí á ndáá-miɓomán nyí Elōg-Yúda.

¹¹ Kasig ɓɔɔ́n bí Élōg-Yúda bí Belé bí ɓɛ́ɛ́ míyaó li loo lí ɓá bí Tesaloníka, bú lɛ́glé éɓaŋgá Ɔ́lolómɛ̄ la miɔ́ŋɔ mí m̀ɓɛɛŋ. Ɔlɔ́ sig, bí ŋgí nyɔŋ eceg li sííyɛ lí Lícii-Lipúán, á lí sɔ́ŋtánɛ kíyáɓɛ́nɛ yé Póol aá ŋga yéglɛ ɓɔ́ ɛ lɛ́ kɔɔ mbálɛ.

¹² Ŋgandag á póla yaɓá yu yáan ɓáyēɓe, nlemlem la taŋ ɓondígá la ŋgandag páam yí Gelékia.

¹³ Ndí, ɛnɛ́ Élōg-Yúda yé Tesaloníka yá yí nɛ́ Póol a lɛ lí lɛgɛ lí éɓaŋgá Ɔ́lolómɛ̄ á Belé, bú kɛ̄ wóŋ á lí ɓɔŋhanɛ lí límut mpuŋgú.

¹⁴ Ɛh ɓɛ́ ɓé lí laaŋke, ndog ɓayéɓe bú kɛ̄hɛ́ Póol jé lí túwɛ, Sílas la Timotéo ɓɔ́ bú yéglé váŋ.

¹⁵ Ɓaétɛ Póol nzen bú kɛ́la nyɛ́ tɛɛla á tísɔn Átɛn. Ámbúh náŋ, bú vóó lí timan la ndag nyí Póol nɛ́, bí lagá Sílas la Timotéo nɛ́ bí vóó nyɛ́ lí oŋ.

Póol ág pám á tísɔn Átɛn

¹⁶ Kasig Póol a ŋgí laaŋke ɓɔ́ á tísɔn Átɛn, náŋ ɔ téeŋgɛ́ nyɛ́ ŋgandag li ɛ́n lí nyíŋ tísɔn ŋyálāg la miloó mí bísāt.

¹⁷ Á ŋgí kwɛlɛ ɓɔɔ́n bí Élōg-Yúda la ɓaɓégɛ Ɔlolómɛ̄ á ndáá-miɓomán. Ɔlɔ́ sig ki, ag kwɛlɛ ɓaloo-nzen á ɓávoóm bí líŋgīndá.

¹⁸ Ɓayéglɛ-peg ɓá ɓá pámlé á ésukúlu yé Epikúlɛ la yé Zénɔn ɓɔ́g bú kwɛ̄l elɔŋ la nyɛ́. Jogo lí ŋgí laga nɛ́: «Yéé nyɔ́ mut-a-ɔpɔ́pɔt a ŋga sómo li laga é?» Ɓáŋá ɓɔ́ɔ́: «Ag nyɛɛ li ɓɛ́ lí ǹlɛgɛ-pɔ́l nyɔ́ a ɓacɛn bí míloó.» Ákaa ɛ́sɛ, Póol a ŋgí pɔ́t likɔlɓan la Yésus la lipahye.

¹⁹ Bú nyɔ̄ŋ Póol á élɔŋ yáɓá, lí kɛ́la lí nyɛ́ ɔ́sū ví ɔku ví ɓáyī-jam bí tísɔn, la ɓɔ́ bú ɓāt nyɛ nɛ́: «Ɓaá, ɔ lɛ́ nɛ ɔ lágá ɓɛ́hɛ mɔɔ́mɔ́ɔ miéélé mí péná mí ɔ ŋgɔ yéglɛ ɓot é?

²⁰ Ɔg yáhɛ ɓɛ́hɛ miɔ́ɔ́ la ɓacɛn bí mam. Bi byɛ́ɛ́ kóó li yí lí yé náŋ a ŋga mínɛ.»

²¹ Ákaa ɛ́sɛ, ɓɔɔ́n bí tísɔn Átɛn la ɓatɔɓene ɓɛ́ɛ́ bísɛ, bí ŋgí loɛ taŋ yaɓá eceg ɛsɛ̄ á lí máŋa la li ámble lí pɔ́l yá tiile.

²² Kasig Póol a ɓɛ́ɛ́ a tɛ́ɛ́ á ɔ́sū ví ɔku ví ɓáyī-jam ví tísɔn, ɔ nyɔ̄ŋ mpɔ́t a byɛ́ nɛ́: «A ɓɔ́ɔ̄n bí Átɛn, la ŋgandag adit nɛ́ ma sɔ̄m nɛ́ miní byɛ́ɛ ŋyéɓé ǹcɛ́ŋ la miloó.

²³ Ndí, eceg mi ŋga wɛɛ á mílɔ̄ŋ máná, miíh máma míg ɛ́n já njimbilí yáná yí lípēm. Ma ɛ́n ki etága-nsúlé yá ɛ́ byɛ́ɛ̄ jé licila nɛ́: ‹Ányúū loó li ŋgá yílɛ ɓé›. Jéŋ loó miní ŋga ɓégɛ ɛ́h ɓɛ́ ɓé li yí, jɔ́ nɛ́ ma sɔ́ ɓɛ́nɛ li lɛgɛ.

²⁴ Ɔlolómɛ̄ nyɔ́ a vēg ŋkɔŋ-á-sí la yé ɛ́sɛ ɛ́ lɛ́ átē, nyɛ́ nɛ́ a lɛ Nyɔ́ŋ-Ɛsáŋɛ́ a sí la lóō. A ŋgá tɔɔ ɓé á ndáá-loó nyí ɓá óŋ la mɔ mí ɓot-bí-bínam.

²⁵ Āh byɛ́ɛ́ ɓé kóó nɛ mut-a-binam a ɓɔ́ŋlé nyɛ́, ɔ́ŋgɛn a byɛ́ɛ́ kóó la jam, átɔm nɛ́ nyɛ́ nɛ́ a ŋga tíi ɓot bísɛ eniŋ, mvɛɛɓan la bíŋí byoóm bísɛ.

²⁶ Li kele la mut wa nɛ́ a veg milóm mísɛ, ɔ tɔ́ɔyɛ́ mɔ̄ á ŋkɔŋ-á-sí, ɔ tɛ́ɛ́yɛ́ biceg bí éniŋ ányúū lilóm sig, la milee mí bikombo ápah bí ŋga tɔ́ɔ̄.

²⁷ A ɓɔ̄ŋ náŋ á li ɓɔŋ nɛ́ ɓot bí somó nyɛ́. Láɓéé, eceg bí ɓɛ́ bíg somo nyɛ́ yé epah la yéŋé, bíg kɛ nyɛ lí kɔ́p, ndí á mbálɛ, āh nɛŋɛ ɓé la mut tɔ wa á póla yahá.

²⁸ Átɔm nɛ́ la nyɛ́ nɛ́ bi byɛ́ɛ̄ éniŋ, bi ŋga póghan la li ɓɛ́ li yéé bi lɛ, kaa jogo jáná lí ɓácii-byaá ɓá cií nɛ: ‹Ɓɛ́hɛ ki bi lɛ mbóta yɛ́ɛ̄.›

²⁹ Jɔ́ nɛ́, kaa bi lɛ mbóta nyí Ɔlolómɛ̄, bi ŋgá nyɛɛ ɓé ɓɛ́hɛ li ɔ́ŋɔ nɛ́ Ɔlolómɛ̄ ag punan la góol, sílba, ŋgɔg ɓá sál, tɔ nɛ́ jam jé mut-a-binam a ɔ́ŋɔ ndí ɔ ɓāŋ la mɔ mɛ́ɛ́.

³⁰ Ɛ́nán sig nɛ́, Ɔlolómɛ̄ ah nyɔŋ ɓé eceg la nyíŋ ŋgilí-sɔ́ŋtānɛ, nyí vɔ́ŋɔ́ɔ, ag lɛgɛ ɓot voóm ásɛ nɛ́ bí vēŋé bílɛ̄m.

³¹ Ákaa ɛ́sɛ, a tɛ́ɛ́yɛ́ ɔlɔ́ ví a ŋga kɛ́ li kááhɛ li ŋkɔŋ-á-sí á mbálɛ nyí tɛ́ɛ́ sim, li kele la mut a pɔ́hɔ, ákaa a tíéé ɓɛ́hɛ bísɛ ndembye, eceg a pahyɛ́ɛ́ nyɛ́ á póla ɓá ɓā wú.»

³² Ɛnɛ́ ɓá ámblé Póol ɔ pɔ́t jam lí lípahye á póla ɓá ɓā wú, jogo lí ɓot lú ɓōtlé nyɛ́ li ɔl, ɓáŋá ki bú lagá nyɛ nɛ́: «Biíg ámble nyúŋ ŋkwɛl eceg etám.»

³³ Váŋ nɛ́ Póol a yíg ɓɔ, ɔ kɛ̄.

³⁴ Á mveŋghanɛ́, jogo lí ɓot kaa Dénis, mut a ɔku ví ɓáyī-jam ví tísɔn, mindígá wa bí ŋga yáŋa nɛ Damális la ɓáŋá ɓátām bú ōŋ nyɛ́, bú yaán ɓáyēɓe.