Malékuse 10 - Nouveau Testament en NgienboumYěsô ne ńzí’i pʉ̀a nò nà lɔ́ɔn ndá ( Matio 19.1-12 ) 1 Yěsô fó jʉ’ó, ńcʉ́me mánzsè, ńdɔg shÿó Jẅidea, ńgʉa nà yetsɔ̌ nzǐŋ ntse Jurdeŋ. Alá’ gíŋe ńcú’te lejʉ́ŋ yé tà ńgyɔ́ɔn, á leen ńzye lézí’i wɔ́b nò Ssé pá’ à laa mà mbwo yé. 2 Epʉ̀a nà nùɔ pà *farisay tó yɔ́b, ńgwɔ kwà’te yé, ńzɛ́te yé ngie: Tà áa pé’e *lepʉ̌ ségè zẅíŋ ngie nyìŋ jwoŋo nzwé we? 3 Yěsô zɛ́te wɔ́b ngie: Mǒsê la tsẅii tsɛ̀ɛ *lepʉ̌ ngie pi gÿo pɔ́ lêkɔ́? 4 Pɔ́ gɔɔn ngie Mǒsê la zẅíŋ ngie «mámbàŋa jwoŋo nzwě we, tá ńké ńgwɔ jwoŋo yé, ḿvɔg ńŋwe’e ŋwà’ne lélɔg ńjwoŋo yé». 5 Yěsô gɔɔn mbwo pɔ́b ngie: Mǒsê la ná sɛ̌ *lepʉ̌ mbwo pi, pɔ́ mélà’mie à gyǎ pi tʉʉ twó mbwo Ssé tà á cʉa. 6 Á la ké fó nùŋe ngwòŋ, á té pú’u, wɔ́. «E Ssé la pwóon mámbàŋa pɔ́ manzwě». 7 Áa mmó gie á gÿo, nyìŋ ńnéŋe tà fag nnɛ́ ná tá we pɔ́ má we, ńgʉa ńda nnɛ́ nà we manzwě. 8 Pɔ́ ye temte ńcʉ́’ʉ tà’ nyìŋ Á cʉa pú’u, pɔ́ le gíŋe ńgwɔ́ pʉ̀a mépʉ́a wɔ́, pɔ́ cʉ́’ʉ tà’ nyìŋ. 9 Pú’u la, nyìŋ mesoŋ pɔ́ɔn léfege mmó gie Ssé temté. 10 Pɔ́ gÿo ḿbiŋ tà ńgwɔ́ ndá, *ngàŋa kwò yé zɛ́te yé nò ńtí nò ya yɛ̌. 11 Á shwóŋó wɔ́b ngie: Nyìŋ jwoŋo nzwě we, ńzɔ́’ɔ we ndyɛ̀’ɛ, mbà á cʉ̌a nà *kʉ̀a yɔ́b gie á tagá, á gÿo pɔ́ gÿɛ́. 12 Manzwě piŋ ńkẅɛɛ nà ndǔm we, ńgʉa ńzɔ́’ɔ tsɔ̌ nyìŋ ndyɛ̀’ɛ, mbà á cʉ̌a nà *kʉ̀a yɔ́b ndǔm we, á gÿo pɔ́ gÿɛ́. Yěsô pâ gígyé pènkʉ́ ( Matio 19.13-15 ; Lukase 18.15-17 ) 13 Epʉ̀a ne ńdɔgɔ tsɔ́ gubé ńtóo légwɔ́ gie Yěsô ge záb mbwó twó pɔ́b, tá’ *ngàŋa kwò yé piŋ ńne ńtɔ’ɔ. 14 Yěsô gyá pú’u, á té yé poŋ, á gɔɔn né *ngàŋa kwò yé ngie: Pi nyé gubé pɔ́ tó ńkẅɛ́te wɔ̀ɔn, tà pi táte wɔ́b létó, epʉ̀a pie ée pá’ gubé zɔ̌ gẅiin nò ná *Lefùɔ Ssé. 15 Mèŋ shwóŋó gẅí, kwà’ nénʉ́, nyìŋ lɔɔn tè cʉ́’ pá’ mûɔ mémúɔ, ńzẅíŋ ngie Ssé zɔ cʉ’ʉ́ sá’a yé wɔ́, mbà pɔ́ Ssé té ńdá’a ńteme nò wɔ́. 16 Á gɔɔn pú’u, ńkẅé wɔ́b ńgẅiin, ńzáb mbwó ná pɔ́b, ńcʉ́me wɔ́b mbwo Ssé. Áa mbòŋ lényé shúm ntsèm, ńzse nzèm Yěsô ( Matio 19.16-30 ; Lukase 18.18-30 ) 17 Yěsô gÿo ńtyé mánzsè ńne ńgee, atsɔ̌ nyìŋ kÿote ńtó ńkẅí’te mvfò yé, ńzɛ́te yé ngie: Tsítsà, gù zɔɔ kwà’ nyìŋ mbòŋo. Mèŋ n ge gÿo yɔ́ɔn lêkɔ́ tá gẅiin le gwɔ́ tèmì? 18 Yěsô zɛ́te yé ngie: Ɔ̀ tóŋo wɔ̀ɔn le nyìŋ mbòŋo mélà’a kɔ́? É té ndà’ Ssé wɔ́, mbà nyìŋ mbòŋo tè wó wɔ́. 19 Ɔ̀ tè ne ḿmoŋe mbʉ̌ Ssé wɔ́. E Ssé la záb ngie: «Tè zẅé nyìŋ, ḿbɔ́ɔn légÿo gÿɛ́, tè jʉ, tè tÿɔ́g sóon twó nyìŋ, tè fʉte nyìŋ, ná mekù’ tá gù pɔ́ má gù» 20 Nyìŋ ŋwɛ́ tsɔ́’ɔ mbwo Yěsô ngie: Tsítsà, tà fó pá’ mèŋ n da nyé ńgwɔ́ pɔ́ mûɔ shùm, mèŋ n gee ńké ńtsẅé ńkú’te mbʉ̌ mɛ̂ ku’té ntsèm. 21 Yěsô gíŋe ńdíe yé, anò yé poŋo yé, á gɔɔn né yé ngie: Mémmó wémɔ’ɔ́ nyě ńzága gẅie ɔ̀ ge gÿo. Gʉa, ḿbú sẅiŋ shúm shú ntsèm, ńgab nkáb mbwo pàtèmmó, ńdeen ńké ńdá’ ńgẅiin shúm tʉ̀ nzẅìŋ tÿǒ lepwó. Gʉa ńgÿo pú’u, ḿbiŋ ńtó ńcʉ́me nzèm mèŋ. 22 Nyìŋ wá jú’u yɔɔn shwóŋè, eshÿó wé gwóon sẅɛ́’. Á tém nzèm, ńgwɔ́ gʉa, ńcʉ́ŋe twó yé cʉ́ŋe, mélà’mie à la gẅiin shúm tʉ̀ nzẅìŋ tɛ’. 23 Yěsô cʉ́’ nzèm sele nnɛ́ ńdíe pʉ̀a pie é la tÿɔ́’ɔ yé ńnéŋe soŋ, ńgɔɔn mbwo *ngàŋa kwò yé ngie: Á pú ńtʉ pá’ à lɔɔn ńgwɔ́ ngàŋa mmó zẅíŋ ngie Ssé zɔ cʉ́’ʉ sá’a yé. 24 *Ngàŋa kwò yé jú’u yɔɔn shwóŋè, á kʉ’ʉ wɔ́b tɛ’. Yěsô gíŋe ńgɔɔn né pɔ́b ngie: Pènkʉ́ pɔ́ɔn, nyìŋ lézẅíŋ tà Ssé zɔ cʉ́’ʉ sá’a yé pǔ ńtʉ tɛ’. 25 Á zeŋe mbwo shÿɔ́ɔ léshúu tsɛ̀ɛ njwòŋ lesyɛ’ɛ́, ńcʉa ngàŋa mmó lézẅíŋ ngie Ssé zɔ cʉ́’ʉ sá’a yé. 26 Yɔɔn nò fó ḿmege ńkʉ’ʉ *ngàŋa kwò yé. Pɔ́ gɔɔn ngie, tà á lɔɔn ńgwɔ́ pɔ́ pɛ́’ɛ̀, mbà wɔ̌ ge lá’ tsẅɛ́? 27 Yěsô líe wɔ́b tà ńgɔɔn ngie: Á cʉa pɔ́ pʉ̀a mesoŋ, à lɔɔn ńgwɔ́ á le Ssé cʉa, ńtí nue à ku’u légÿo kɔ̀ɔkɔ́ɔ. 28 Piɛ leen ńké ńgɔɔn né Yěsô ngie: Tà peg leen ńnyé shúm ntsèm, ńcʉ́me nzèm gù pá’ɔɔn la? 29 Yěsô tsɔ́’ ngie: Tà mèŋ shwóŋó gẅí, kwà’ nénʉ́, à lɔɔn ńgwɔ́ nyìŋ le nyé ndá ye, ńnyé mefɛ́ pé pe mbàŋa mbɔɔ pe pànzwě, ńnyé má we pɔ́ tá we, ńnyé pènkʉ́ pé pâ menká’ mé, mélà’ mɔ́ɔn mbɔɔ mélà’ nkʉ̀ mbòŋo gẅie à gee ntsẅǐ, 30 tà nyé té zye pɔ́ fʉ̀’ɔɔn légẅiin setsɔ́ ngʉ̀a nkÿo wɔ́, mé ge tsɛ kʉ́e yé, tá’, e Ssé ké ńgÿo à fó pɔ́ fʉ̀’ɔɔn ńgẅiin mendá, ńgẅiin mefɛ́, ńgẅiin memá pé, ńgẅiin gubé yé, ńgẅiin menká’ mé, à piŋ ńdá’ ńgwɔ́ tsɛ̀ɛ ngwòŋ sẅé, ńgẅiin le gwɔ́ tèmì. 31 Tá tsɔ̌ lelÿò pʉ̀a pie é tyé mvfò fʉ̀’ɔɔn ge lá’ cʉ́’ pà nzsò nzèm, pà gwɔ́ nzèm cʉ́’ pà gwɔ́ mvfò. Yěsô giŋé ńgɔɔn ntí legwé gẅie à ge kwé yɛ̌ ( Matio 20.17-19 ; Lukase 18.31-34 ) 32 Yěsô pâ *ngàŋa kwò yé gÿo ńgwɔ́ mánzsè ńne ḿbʉʉ né Yerósalem, á tÿɔ́gɔ twó yé, ńgwɔ́ mvfò pɔ́b ńne ńgee, tá’, awɔɔn légʉa Yerósalem ŋwɛ́ pú ńcu’u twó yɔ́b, ḿbiŋ ńgÿo pʉ̀a pie pâ pɔ̌ ée mánzsè cʉ́’ʉ ńcÿɔ’ɔ cÿɔ’. Yěsô fag *ngàŋa kwò yé ntsɔ̀b pʉ́a nê legém, pɔ́ tó nê lejʉ́ŋ ye. Á zye léshwóŋó wɔ́b mmó gie á ge gÿo yé, ńgie: 33 Pi cwoŋo ńjú’ mboŋó, pege ee mánzsè ńne ḿbʉʉ nê Yerósalem pá’ɔɔn, é kúu wó, mé sẅiŋe *Míŋ Nyìŋ mbwo *metándá pànùŋe pwɔ́’ pâ *pàkyàgte lepʉ̌ Mǒsê, pɔ́ ŋaga yé, ńzáb pá’ à ge kwé, é leen náa yé mbwo pʉ̀a túmo ndyɛ̀’ɛ. 34 Pɔ́ zoonte yé, ńtsɔg metyé ná ye, ńdɔg ngwɔ̀ɔn ńcúa yé, ńzẅé yé, à piŋ ńzíme nà legwé nà mbɔ́ɔntè lyɛ̌’ tá. Lefa’a légwɔ́ ndÿò ( Matio 20.20-28 ; Lukase 22.25-27 ) 35 Jâg pɔ́ Jâŋ, épúɔ Zebede sẅɛ’te nnɛ́ ńtó nê lejʉ́ŋ Yěsô, ńgɔɔn né yé ngie: Tá weg, tsétsɔ’, peg lɔɔn ńdúɔ mmó mbwo gù, ɔ̀ zẅíŋ ńnáa yɛ̌ mmó né peg. 36 Yěsô zɛ́te wɔ́b ngie: Pi kwoŋo ngie mèŋ n gÿo lêkɔ́ né pi? 37 Pɔ́ gɔɔn ngie: Tá weg, peg tsɔɔn ngie ɔ̀ lɔɔn ńgÿo ńgwɔ́ tsɛ̀ɛ legú’ gù, ɔ̀ ńnéŋe wég lejʉ́ŋ gù, tà’ nyìŋ gwɔ́ nà gwoŋó pwó jú ye tʉ̀, wetsɔ̌ nyìŋ gwɔ́ nà gwoŋó pwó jú ye kyɛ̀bɛ. 38 Yěsô tsɔ́’ɔ mbwo pɔ́b ngie: Pi kaa zsé mmó gie pi ee pɛ́’ɛ̀ ńdúɔ yɛ̌ wɔ́. Pi ku’u lénnú ntú’ ngɔ́’ gie mèŋ n gee lénǔ? Kà pi kǔ’ pɔ́ lézẅíŋ ngie mé nu’u gẅi tsɛ̀ɛ ngʉ̀ngʉ̀ gie mé gee tsɛ̀ɛ wó ńnǔ’ mèŋ? 39 Pɔ́ tsɔ́’ ngie: Peg ku’. Yěsô gɔɔn né pɔ́b ngie: Áa nénʉ́ ngie pi ge nú ntú’ gie mèŋ n ge ńnǔ, mé ge gíŋe nú’u gẅi gí tsɛ̀ɛ ngɔ́’ gie mèŋ n gee ńgyá. 40 Tá’, á gʉa nà leneŋé nyìŋ nà gwoŋó pwó yɔ́ɔn ye tʉ̀ kà pɔ́ ye kyɛ̀be wɔ́, mbà mèŋ n zɔ tè gẅiin lénná né nyìŋ wɔ́, esɛ̌ jʉ’ ée se pʉ̀a pie Ssé la nyɛte ńdɔgɔ ḿbyɛ́bɛ wɔ́b. 41 Yetsɔ́ *ngàŋa kwò Yěsô legém gwɔ́ tà ńjú’u nò gie Jâg pɔ́ Jâŋ gɔ̌ɔn, ńzye légyáŋa lóŋ ńtí wɔ́b. 42 Yěsô tóŋo wɔ́b métsèm, pɔ́ tó, á gɔɔn né pɔ́b ngie: Pi ne ńzsé ngie mefùɔ pàtè zsě Ssé gwɔ́ sá’a lá’, ńnɔ’ pʉ̀a nɔ’, memǎ pʉ̀a ne sẅɛ́ɛ lá’ sẅɛ́. 43 Tá’, á ké tè poŋ ngie à gwɔ́ tsetsɛ̀ɛ pi ńgwɔ́ pú’u wɔ́. Nyìŋ lɔɔn ńne ńkwoŋo légwɔ́ ndÿò tsetsɛ̀ɛ pi, mbà á poŋ ngie à sele ńcʉ́’ʉ ménkʉ́ gẅi. 44 Nyìŋ lɔɔn ńne fa’a légwɔ́ ndÿò tsetsɛ̀ɛ pi, mbà á poŋ ngie à zẅíŋ nkwɔ̀ɔn mânyìŋ ntsèm. 45 *Míŋ Nyìŋ la zɔɔn tè tóo ndùmo ssé tsetsá’ pɔ́ pá’ pʉ̀a mesoŋ ge fa’a mbwo yé wɔ́, à la tó pɔ́ léfa’a mbwo pʉ̀a mesoŋ, éfa’ fa’ tà gíŋe ńnáa twó yé lélɔg ńcu’ pʉ̀a tà ńgyɔ́ɔn. Anò fʉ̀ menÿɔ́g Mbàr-Tíme ( Matio 20.29-34 ; Lukase 18.35-43 ) 46 Yěsô pâ *ngàŋa kwò yé gʉa tà ńkúu Yériko, ńne ńcʉa, máamáa nùɔ lá’ kẅɛ, ńcʉ́me nzèm. Atsɔ̌ fʉ̀ menÿɔ́g ńnéŋe ngʉ̀ŋe mánzsè, ńne ńdúɔ ndúɔ, lezíŋ sé gwɔ́ le Mbàr-Tíme, á lɔgɔ ńgwɔ́ míŋ Tíme. 47 Á jú’ ngie Yěsô mûɔ Nǎzarɛd zɔ ne ńcʉa, ńkwé’e ngyè ye ńnáa tÿǒ, ńzye légɔɔn ngie: Yěsô gù gẅie ɔɔ na ngẅɛ̀ fùɔ Ndavíd, tsɔ́ɔn mezìŋe mɔ́ɔn. 48 Epʉ̀a tà ńgyɔ́ɔn kaga yé ngie à láŋte, tá á fó ḿmege ńgá’, ńná ngyè ye tÿǒ ngie: Nyìŋ ná ngẅɛ̀ fùɔ Ndavíd, tsɔ́ɔn mezìŋe mɔ́ɔn. 49 Yěsô tyé ńtsẅi ngie: Mé tóŋo yé, pɔ́ leen ńké ńgɔɔn né fʉ̀ menÿɔ́g ngie: Kag tʉ̀ ńdu ssé, à ne ńtóŋo gú. 50 Afʉ̀ menÿɔ́g gú’u ssé, ńzé’e nzsǒ fÿɔ́g ye ḿma’a nzèm, ńgʉa ńtsɛ́ɛ Yěsô. 51 Yěsô zɛ́te yé ngie: Ɔ̀ tsɔ́ɔn ngie mèŋ n gÿo lêkɔ́ né gù? Afʉ̀ menÿɔ́g gɔɔn ngie: Andè mèŋ n tsɔ́ɔn légíŋe ńgyá jʉ’. 52 Yěsô gɔɔn né yé ngie: Pá’ ɔ̀ zǎb ntʉ́m ná mèŋ la, ɔ̀ zeŋé, cʉ́’ ńgʉa jú gʉa. Afʉ̀ menÿɔ́g gwoon ńzye légíŋe ńgyá jʉ’, ńcʉ́me nzèm Yěsô pâ pɔ́ gʉa. |
Nouveau Testament en Ngienboum © Alliance Biblique du Cameroun, 2007.
Bible Society of Cameroon