Matyôos 5 - Myēnj phōn mí Zɛɛ̄mbYésus tí ɛjüe ɓót sukúl ɛ́kɛ́l ɛ̄ Zɛ́mb kwóó ɛcôk 1 Ɗɛ Yésus ā ɓɛɛ mɛthum mɛ ɓót ékɛ́, ɛ ɓúzī jwoŋ kwóó ɛcôk, ɛ ɗí sī. Ophōn ɓɛ̄ ɓɛ̄ ɓúzī zyě ndumɛ nɛ nɛ̄. Tyaa mɛnwɔŋ ( Lók 6.20-23 ) 2 Yésus ɛ ɓúzī nyɛl ɛ́jüe ɓɛ́ sukûl: 3 «Lɛ̄m nɛ ɓɛ̄l ō ɗí mipwêepweē ɓɛ pák sisímb ɓâk, Nɛ dɔ nāá, kanda mí Zɛɛ̄mb ɛ tí ɛsú lɔ̄ɔ̄! 4 Lɛ̄m nɛ ɓɛ̄l ō ɗí tí ɛje ɓâk, Nɛ dɔ nāá, Zɛɛ̄mb á á phwámbɛl ɓɛ̂! 5 Lɛ̄m nɛ ɓot ɓɛ ɛ́pyaala, nɛ dɔ nāá, Iɓwaās ɓyɛ̂ɛs ɓyá á ɓɛ ɓyɔ̄ɔ̄! 6 Lɛ̄m nɛ ɓɛ̄l ō ɗí tí ɛgwók khós isá ī ɗí ɛ́dalá sɔ̂kphɔɔ̄mb mí Zɛɛ̄mb ɓâk. Nɛ dɔ nāá, ɓá á jîl! 7 Lɛ̄m nɛ ɓɛ̄l ō dōs ɓót ō ndɔŋ yɔ̄ɔ̄ khɔɔ̄ŋ ɓâk, Nɛ dɔ nāá, Zɛɛ̄mb á á dós ɓɛ́ khɔɔ̄ŋ! 8 Lɛ̄m nɛ ɓɛ̄l ō ɗí nɛ milyém ɛ́fūūfúp ɓâk, Nɛ dɔ nāá, ɓá á ɓɛɛ Zɛ́mb! 9 Lɛ̄m nɛ ɓɛ̄l ō ɗí tí ɛgbá ɛ́pyaala pāká ɓot ō ndɔŋ yɔ̄ɔ̄ ɓâk, Nɛ dɔ nāá, Zɛɛ̄mb á á jóó ɓɛ́ nāá, ɓwán ɓɛ̄! 10 Lɛ̄m nɛ ɓɛ̄l ō ɓɛ́ ɗí tí ɛpɔ́nɛs ɓɛ́ tɔɔ̄p nāá, ɓɛ́ tí ɛsá sá ɗí ɛ́dalá é ɓâk, Nɛ dɔ nāá, Kanda mí Zɛ̌mb ɛ tí ɛsú lɔ̄ɔ̄! 11 Ɓɛ́ wā lə́ə́ ɓén, ɓɛ̄ pɔ̄nɛ̄s ɓén, ɓɛ só ɓén iɓyǒla i mítɔ̌p mimbi mimbi tɔɔ̄p nāá, ɓi tí ɛɓûkla mɛ́ nâk, ɓí nɛ lɛ̄m. 12 Myaŋlakâ, ɓī cêl ɓī kpháka tɔɔ̄p nāá, í nɛ njés ɛ́kɔɔ ɛ ɗí tí ɛɓwónd ɓén twóó jwôo. Ɓyá a jesa nāá, í ɗyaāŋ ɓā ɓɛ ɓɛ́ ɛ́ pɔ́nɛs ógbɛ́sel ō mítɔɔ̄p ō mí Zɛɛ̄mb ɓā nyee ɓɛ ɛsɔ́k nɛ ɓyɔ̂ɔ ɓâk.» Mɛswan nɛ ɛɓyakɔɔ ( Mák 9.50 ; Lók 14.34-35 ) 13 «Í ɓyɔ̂ɔ ɗí mɛswan mɛ sī nyûk. Sá gwát mɛswan mɛték mɛ́ kā ɗímbɛl mɛ́jwóm mɛ̄ nâk, ɓá á kā sá nā tí ɛɓākā jwómɛl mɛ̂? Mɛswan mɛték má ǎ kā sála yīl sínɔŋ, yá á dā kā lís nāá, ɓɛ̄ myâs mɛ́ ɓɛ̌ koōl, ɓot ɓɛ tyūɛ̄l mɛ́ nɛ mɛɓɔ.» 14 «Í ɓyɔ̂ɔ ɗí ɛɓyakɔɔ ɛ sī. Khanda ɗí sumā kwóó ɛcók ékɛ́, yá ǎ ɓɛ̄ nɛ khul ɛ ɗǐ sɔlā. 15 Ɓā ā túmb lámba tí nāá, ɓá á gbá ɛ́ sī ɓwomb. Ɓɛ̄ dā cel ɛ́ tí ɛkond ɛ̄ kwōŋ, ɛɓyakɔɔ ɛ ték lī pɛ́n tí tɛ̄lā ɗí nāá, ɓot ō ɗí twóó njāā ɓák ɛ́, ɓɛ̄ ɓɛ́ɛ sɔ́k ê. 16 Í ɗyaāŋ ték ɛ́ɓyakɔɔ lēn dálā nɛ ɛnyén ɓót ɓyɛ̂ɛs tí nāá, ɓɛ̄ ɓɛ́ɛ ɛnwɔŋ ɛ ɓí ɗí tí ɛsá lík, ɓɛ̄ gūmɛ̄l Sāŋg wēn ɗí tí jwóó ɔ̂.» Sukúl zinjá lɔ́a 17 «Ɓyá a sîmsa nāá, mi zyē tí ɛzī ɗüis lɔ́a mí Moís, gú thɔ́k milyāklā mī ógbɛ́sel o mítɔɔ̄p mí Zɛɛ̄mb. Ma a zí ɗüǐs ɗüis ê. Sá gwát ɛ́, mi zyē tí ɛzī jüe ɛ́ɓyakɔɔ tí isá ī têk. 18 Ɓyētká nāá, mɛ lɛ́ɛ ɓeēn twóó oceece nāá, tɛ́m yɛ̂ɛs jwóó nɛ iɓwaās jína ékɛ́, yīl sínɔŋ, gú thɔ́k yīl sísā gwát nɛ gwát yá a ɓɛ̄ nɛ khul ɛɗüis tí ilɔ́a. Yā ā dálā nɛ ɛcénj ī kɛ́ kum tɛ́m wā ɓɛ nāá, sá yɛ̂ɛs lɔ́a yā lɛ́ɛ ékɛ́, ī sɛ́ɛ kê. 19 Í yɛ́ ɗí nāá, nɔ̄l wā gbanj mɛ́tyuūŋ ísu nāá, lí tí ɓū twɔ́kɔɔ, ɛ lyākɛ̄l ɓót nāá, ɓɛ̄ sâ jwok gwát nɛ gwát ɔ́kɛ́, á á jüeaá ɗǐ ɓɛ phūs ɓɛ̌ Də́ə́ mí Zɛɛ̄mb. Sá gwát ɛ́, nɔ̄l ɗūɛ̄l mɛ́tyuūŋ mɛtêk, ɛ lyākɛ̄l ɓɛ̄l ɓót ɛsá jwok gwát ɔ́kɛ́, á á jüeaá ɗǐ ɓɛ sɔ́k ɓɛ̌ Də́ə́ mí Zɛɛ̄mb. 20 Í ɗyaāŋ ték mí lɛ̄ɛ̄ ɓén nāá, ɓí wā ɓɛ̌ ta ɗi ɛ́dalá sɔ̂kphɔɔ̄mb mí Zɛɛ̄mb ī tháŋ íyêkle ɓɛ̄ ílɔ́a nɛ Ofatizyɛ́ŋ nâk, ɓyá a ɓɛ̄ nɛ khul ɛní tí Də́ə́ mí Zɛɛ̄mb.» Sukúl zinjá ɛɓūk ( Mák 11.25 ; Lók 12.57-59 ) 21 «Ɓyā ɓɛ ɓí í gwók nāá, ɓɛ́ ɛ lɛ́ɛ ɓot o myá nāá: “Wa a dó môt, mot wā dó mót ɔ́kɛ́, ɓɛ̄ tɔ̄ nɛ nɛ̄ ɓɛ phǎnj mitɔɔ̄p.” 22 Sá gwát, myam mi ɓú ɓākā lɛ́ɛ́ nɛ nēn nāá, mot ɓákɛ̄l môt ndɔŋ yɛ̄ ɛɓūk ɔ́kɛ́, í nɛ nāá, ɓɛ̄ tɔ̂ nɛ nɛ̄ ɓɛ phǎnj mitɔɔ̄p. Nɔ̄l lɛ̄ɛ̄ môt ndɔŋ yɛ̄ nāá: “U nɛ ogoō ɔ́kɛ́.” Ɛ́ dalǎ nɛ ɛkɛndaá ɓɛ phǎnj mitɔɔ̄p mi Óyúɗɛn. Nɔ̄l ká lə́ə́ môt ndɔŋ yɛ̄ “oŋgwoŋg” ɔ́kɛ́, ɛ tí ɛdala nāá, ɓɛ̄ myás ɛ́ tí ɗú ɛ̄ kɔ̌m tí nɛ kɔ̄m. 23 Ɗyaāŋ ték nák ɛ́, í ɓɛ̄ nāá, ú ú zye nɛ isá ī mɛ́tûnka mɔ́ ɓɛ̌ pyaāt mɛ́tûnka tí ɛzī jüe Zɛ́mb. Phúla ték ɛ́, wɔ thɔ́ kā zī sîmsa nāá, mot ndɔŋ yɔ́ ɛ nɛ okhwɔɔka tí lyém wɛ̄ tɔɔ̄p wɔ́ nâk, 24 ɓā lyúk isá ī ték náǎŋ tí pyaāt mɛ́tûnka, u ɓá nyēē kɛ̄ kwombɛl nɛ nɛ̄. Phúla ték ɛ́, u ɓúkā ɓúla, u zí jüe Zɛ́mb mɛphɔ̄k mɔ̂.» 25 «Í ɓɛ̄ nāá, mot ú ɗí nɛ mitɔ̌p nɛ nɛ̄ ɔ́, ɛ tí ɛtɔ́ nɛ nɔ̌ ɓɛ phǎnj mitɔɔ̄p nâk, kpās ɛ́sáŋ ɛ́kwombɛl nɛ nɛ̄ tí zyeē, kámb nāá, a a ɓwɔ̂ nɛ ɛtɔ́ nɛ nɔɔ̄ ɓɛ ɗáá mót dɔ̄s mítɔɔ̄p ɔ̂. Mot dɔ̄s mítɔɔ̄p ɔ́kɛ́, ɛ kɛ́nd ɔ́ ɓɛ ísóda. Isóda ɓɛ̄ nwɔ́ŋ ɔ̂, ɓɛ nwáp ɔ́ tí mbok. 26 Mí kū lɛ́ɛ́ ɔ́ twóó oceece nāá, wa a ɓɛ̄ nɛ khul ɛgbɔ́m náǎŋ tɛ́m ɗí nāá, wa a ɓá dánǎ tolós ték yɛ̂ɛs ê.» Sukúl zinjá ɛkɔnd ( Mat 18.8-9 ; Mák 9.43 , 47-48 ) 27 «Ɓí i gwôk nāá, í i lɛ́ɛ́aa nāá: “Wa a sá ɛ́kɔnd.” 28 Sá gwát, myam mí lɛ̄ɛ̄ nɛ nēn nāá, mot wā pak myá á mot ndɔŋ yɛ̄ ɔ́kɛ́, ɛ gû nāá, ɛ́ ɛ́ síl ɛ́sá ɛ́kɔnd nɛ nɛ̄ twóó lyém wɛ̄. 29 Í ɓɛ̄ nāá, ɗís lɛ ɛ́dóm lɔ́ ɗí tí ɛsá nāá, u ɗúma tí sɛ̄m nâk, pind lɛ̂, u myás lɛ́ ɛ́cetaceta nɛ nɔɔ̄. Í nɛ nɔm tí ɛsú lɔ́ nāá, u dôl yīl pɛ́s nól nyɔ̄ gwát, ī tháŋ nāá, u tɔ̂ nɛ nól nyɔ̄ nyɛ̂ɛsa twóó ɗú ɛ̄ ɗí ta ɗím lîk. 30 Í ɓɛ̄ nāá, í mbɔ́ ɛ́dóm wɔ́ ɗí tí ɛsá nāá, u ɗúma tí sɛ̄m nâk, cyūkɛ̄l wɛ̄, u myás wɛ́ ɛ́cetaceta nɛ nɔɔ̄. Í nɛ nɔm tí ɛsú lɔ́ nāá, u dôl yīl pɛ́s nôl nyɔɔ̄ gwát ī tháŋ nāá, u tɔ̂ nɛ nôl nyɔɔ̄ nyɛ̂ɛsa twóó ɗú ɛ̄ ɗí ta ɗím lîk.» Sukúl zinjá ɛsüee lɛ̄ ɛ́ɓâ ( Mat 19.9 ; Mák 10.11-12 ; Lók 16.18 ) 31 «Í i ɓaka lɛ́ɛ́aa nāá: “Mot kpɛ́l ɛ́dó ɛ́ɓá nɛ myɛɛ̄l ɔ́kɛ́, ɛ jüé ɛ mɛkanā mɛ̄ ɛ́süee lɛ̄ ɛ́ɓâ.” 32 Sá gwát, myam mí lɛ̄ɛ̄ nɛ nēn nāá, motóm dō ɛ́ɓá nɛ myɛ̌l ta ɓɛ nāá, ɛ́ ɛ́ sá ɛ́kɔnd nɛ motóm süís ɔ́kɛ́, ɛ́ lwōm múmá ték nāá, ɛ kɛ́ɛ sá ɛ́kɔnd. Thɔ́k ɛ́, motóm wā ɓá múmá ték ɔ́kɛ́, ɛ́ ɛ́ sá thɔ́k ɛkɔnd nɛ nɛ̄.» Sukúl zinjá ɛkana 33 «Ɓyā ɓɛ thɔ́k ɓí i gwók nāá, ɓɛ́ ɛ lɛ́ɛ nɛ ɓot o myá nāá: “Ú kana nāá, wá á sá sínɔŋ sɔ̂kphɔɔ̄mb mí Ɗá nâk, í nɛ nāá, u lwóndɛl sá têk.” 34 Sá gwát, myam mí lɛ̄ɛ̄ nɛ nēn nāá, ɓyá a kana. Ɓyá a kana tí ɗín ɛ̄ jwôo. Nɛ dɔ nāá, í sía Də́ə́ mí Zɛɛ̄mb. 35 Ɓyá a kana thɔ́k tí ɗín lɛ̄ íɓwaās, nɛ dɔ nāá, í pyaāt Zɛ́mb ká mɛ́koō mɛ̄ ê. Ɓyá a kana tí ɗín ɛ̄ Yotósalɛm. Nɛ dɔ nāá, í khanda ánénén Kūmāndē. 36 Ɓyá a kana thɔ́k tí miló myēn. Nɛ dɔ nāá, ɓyá a ɓɛ̄ nɛ khul ɛsá nāá, myɛ́s phwóŋ tí miló myēn mī zyeē ɛ́puupum gú thɔ́k ɛ́jüííjüînd. 37 Ɛ̂ɛŋ yēn, ī dâ ɗǐ “ɛ̂ɛŋ”. Yāā yēn, ī dâ ɗǐ “yāā”. Yīl ɓɛ́ ɓákā kɛl ékɛ́, í ɗüǐs ɓɛ ɗáá ɓyǒla Môt.» Sukúl zinjá phɔlā ( Lók 6.29-30 ) 38 «Ɓyā ɓɛ ɓí í gwók nāá, í i lɛ́ɛ́aa nāá: “Mot ɛ́ tūū ɔ́ ɗís nák ɛ́, u tūū thɔ́k lɛ̄. Mǒt ɓūk ɔ́ ɛje nâk, u ɓūk ɛ́ thɔ́k lɛ̄.” 39 Sá gwát, myam mí lɛ̄ɛ̄ nɛ nēn nāá, ɓyá a lûmla nɛ ɓot o sā ɓén ɛɓyóó ɓâk. Mǒt nīp ɔ́ ɓɛ́nj tí ɛphúk lɛ̄ ɛ́dóm nák ɛ́, u ɓákā jüe ɛ́ līl. 40 Mot ɛ́ wā sáŋ ɛ́put ɔ́ tí tɔ̌p laāmb yɔ́ nák ɛ́, u ɓákā jüe ɛ́ thɔ́k kót wɔ̂. 41 Mǒt māl ɔ́ nāá, u khɛ́ɛ́ ɛ mbepok wɛ̄, u sǎ tūnd mínɔŋ nɛ wɛ́ nâk, wɔ kā sá ɓīm mínɔŋ miték ikɛnd iɓá. 42 Jüē mót gwámb ɔ́kɛ́, sá ɛ́ kpɛ́l ê. Wa a ɓyen ɛ́jüe nɔ̄l kpɛ́l ɛjüíí sá yɔ́ ɔ̂.» Kpɛ̌l zinjá mizīzyūŋ ( Lók 6.29-30 ) 43 «Ɓyā ɓɛ ɓí í gwók nāá, í i lɛ́ɛ́aa nāá: “Ú dalǎ nɛ ɛkpɛl môt ndɔŋ yɔ̂, u nímb zīzyūŋ wɔ̂.” 44 Sá gwát myam mí lɛ̄ɛ̄ ɓén nāá, kpɛlká mizīzyūŋ myēn, ɓī dáklā tí mɛsú mɛ̄ ɓót ō ɗí tí ɛpɔ́nɛs ɓén ɓâk. 45 Í náǎŋ ɓí wā zye tyâa ɓwán ō Sāŋg wēn ɗí tí jwóó ɔ̂. Nɛ dɔ nāá, ɛ́ thěs jüēs yɛ̄ tí ɓaáɓyóóɓyóó nɛ ɓaánwɔɔnwɔ́ŋ ō ɓôt. Ɛ sā nāá, phī ɛ nɔ̂ tí ɓɛ̄l ō ɗí tí ɛsá kpɛlā wɛ̄, ndɔ nɛ ɓɛ̄l ō ɗí ta sá kpɛlā wɛ̄ ɓâk. 46 Ɓí wā dā kpɛ̌l nje ték ɓɛ̄l ō kpɛ́l ɓén ɓák nâk, á ɓí kā ɓākā ɓwónd myána mi Zɛ́mb tí mɛsɔ mɛ yɛ̄? Í su ɓot ɓɛ̄ ítɔ́ya, ɓá a ɓɛ̄ thɔ́k tí ɛsá jwok gwát ɛ? 47 Ɓí wā dā süěs nje ték ɓwán ɓɛ̄ ónaāŋg ɓeēn nâk, ɓí sā náǎŋ wɔ́ɔ́ mbi sá ɗí myēnj ê? Ɓot o ɗí ta gú Zɛ́mb ɓák, ɓá a ɓɛ̄ thɔ́k tí ɛsá jwok gwát ɛ? 48 Ɓyɔ̂ɔ nák ɛ́, ɗiká ta ɓɛ nɛ jüas ɗakɛ Sāŋg wēn ɗí ɓɛ jwóó ɔ́ ɗí ta ɓɛ nɛ jüas ê.» |
© 2023, CABTAL amp © 2023, COCELMPU