Máfìù 25 - Wè-dɔ-wè DɛɛPĩ̀ã̀ lɛ́ à gbɛ̃̀ɛ̃̀ lɛ loà nɛ̀ĩ́ vũ̀ doó mɔ̀ɔ 1 “Lúó e kília káa, Wálà lɛ́ e lɛ̀ía zì tò‐mia‐là lɛ́ɛ̀ lo kɛɛ̀ lɛ̀ loà nɛ̀ĩ́ vũ̀ doó, lɛ́ o wà nábò sí, wáà lò dɔɔ̀á lee‐sí‐gɔ̃̀ gɛ̀nɛ̀ɛ lɛ́ ɓe. 2 O sɔ́ɔ́li o kɛ bè zɛ̀. O sɔ́ɔ́li‐mìàa bɛ̃̀ɛ̃ o kɛ gíkã́ã̀a zɛ̀. 3 O bè zɛ̀ɛ o ló wà nábò ká. Kɛɛ òó gbaa ló nyɔ́nɔ́ lɛ́ ò gbɛ̃̀ à yía lé gbú gbɛɛ ká. 4 Kɛɛ mia sɔ́ɔ́li‐mìà lɛ́ o gíkã́ã̀ e kɛáa, o nyɔ́nɔ́ kpòò dò kpɔ́ píé wà nábòa mɔ̀, o ló à ká. 5 Lee‐sí‐gɔ̃̀ɔ lɛ̀ɛ́ gbaa nu pɛ́lɛ̀. Loà nɛ̀ĩ́a o gbɛ̃̀ gbaa, wáà yi zɛ̀ o wũ ká, ɛ̃́ɛ̃́ yi e die gbaa o ká. 6 “Kɛɛ lɛ̀ bĩ́míà zèí e kɛɛ, mia gbɛ́ɛ́‐wè e dɔ weeá kélɛ̀, ‘Lee‐sí‐gɔ̃̀ɔ gɛ̃̀ è nu ɓe. Kà nu dɔ à gɛ̀nɛ̀.’ 7 Loà nɛ̀ĩ́ vũ̀ doóa, o vùò. O wà nábòa pɛ̀ kɛ. 8 Lɛ̀ e kɛ kília, o bè zɛ̀ɛ o à gèe mia gíkã́ã̀a zɛ̀ɛ lɛ̀ɛ, ‘Kà kà nyɔ́nɔ́ɔ dò nɔ ko lɛ̀ɛ. Kò nábòa lɛ númípìà.’ 9 Loà nɛ̀ĩ́ gíkã́ã̀a zɛ̀ɛ wa gèe, ‘Gbàaò. Ye wá kpã́‐kpã̀ kɔ̀à ɓi nì kɔa wɛ̃́ĩ̀. Kà lo nyɔ́nɔ́ lɔ̀ɔ̀‐dɔ‐mìà píé, ká ka zì lɔ́.’ 10 Lɛ̀ e kɛ kília, loà nɛ̀ĩ́ o kília o ló nyɔ́nɔ́ lɔ́ɔ̀ gbaa. Lɛ̀ o lóò e kɛá gbaa, lee‐sí‐gɔ̃̀ɔ e ɓɔ gbaa. Loà nɛ̀ĩ́ sɔ́ɔ́li lɛ́ o pɛ̀ kɛɛ̀ e kɛáa, wà ye nì o ló gbaa kɛ́ì lee‐sí‐kpìlìa là. Káa lé taà e kɛá gbaa. 11 “Yé e kɛ kília, loà nɛ̀ĩ́ yé o gó lóòa, o nu gbaa. O gbɛ́ɛ́ weeá kélɛ̀, ‘Ko dàa‐mì, ko dàa‐mì, ì ká lé ɓo ko lɛ̀ɛ.’ 12 Kɛɛ a gèe o lɛ̀ɛ kélɛ̀, ‘Wánà‐wɔ̃̀ lɛ́ m̀ gèe ka lɛ̀ɛ ɓɛ. M̀ḿ ka dɔ.’ 13 “À mɔ́ɔ̀ wɔ̃̀ mɔ̀ɔ, kà ka yɛ́lɛ́ kɛ ka dìè píé, ɓii kàá lúó wà lɛ̀‐kpɛ̀iì ɓɛ dɔ. Pĩ̀ã̀ lɛ́ à gbɛ̃̀ɛ̃̀ lɛ yɛɓo‐kɛ‐mìà yààka mɔ̀ɔ ( Lúù 19.11-27 ) 14 “Lɛ́ɛ̀ lo zeĩ́ kɛɛ̀ lɛ̀ gɔ̃ lɛ́ a naa é ló táá mɔ̀ɔ lɛ́ ɓe. E là yɛɓo‐kɛ‐mìà súo kɛ. E là pɔɔ̀ séĩ́ kpɔ́ o kɔ̀ là. 15 E pɛ lɛ́ è bɛ̀i o mɔ̀ɔ nɔ o lɛ̀ɛ doó doó. E dálà wáá sɔ́ɔ́li nɔ mi doó lɛ̀ɛ. E à wáá pèèlɛ nɔ mi doó‐mì bɛ̃̀ɛ̃ lɛ̀ɛ. Zéniía, e à wáá doó nɔ mi yéa bɛ̃̀ɛ̃ lɛ̀ɛ. Lɛ̀ e kɛ kília, e là ló ɓo táá e kília mɔ̀. 16 Yɛɓo‐kɛ‐mì yé e dálà wáá sɔ́ɔ́li sɔ̀lɔ̀ ɓoa, e ló e yɛɓo kɛá, à là e kpɔ́ dálà wáá sɔ́ɔ́li ká zeĩ́. 17 Zi nɔ́ doóa káa, yɛɓo‐kɛ‐mì yé e dálà wáá pèèlɛ nɔ à lɛ̀ɛ, e dálà wáá pèèlɛ sɔ̀lɔ̀ ɓoá zeĩ́. 18 Kɛɛ yɛɓo‐kɛ‐mì yé o dálà wáá doó nɔ à lɛ̀ɛ, e ló, e gùlù fòo, e e dàa‐mì là pɛlèea bĩ̀ĩ̀ yi. 19 “Yé lúó búnùzɛ̀ e diea, yɛɓo‐kɛ‐mìàa o dàa‐mì e nu zeĩ́, e gbɛ̃̀ áà wɔ̃́ yí nàà là yɛɓo‐kɛ‐mìàa gbĩ mɔ̀. 20 Yɛɓo‐kɛ‐mì yé o dálà wáá sɔ́ɔ́li nɔ à lɛ̀ɛ, e wàà kɛ́ì, e dálà wáá sɔ́ɔ́li gbɛɛ lɛ́ a sɔ̀lɔ̀ ɓoa nɔ. A gèe, ‘M dàa‐mì, i dálà wáá sɔ́ɔ́li nɔ m lɛ̀ɛ. Lɛ̀ gɛ̃̀, dálà wáá sɔ́ɔ́li yé maà gɛ̃̀ à mɔ̀ɔ, gɛ̃̀ e ké.’ 21 À dàa‐mì a gèe à lɛ̀ɛ, ‘Ƃa kɛ sɛ̀, i yɛɓo‐kɛ‐mì yiè zò‐dɔ̀à‐mɔ̀ zɛ̀ ká. Ƃaà kɛ zò‐dɔ̀à‐mɔ̀ zɛ̀ wɔ̃́ nyɔ̀nɔ́ yí. À mɔ́ɔ̀ wɔ̃̀ mɔ̀ɔ, ḿm̀ lo wɔ̃́ gbùò kpɔ́ɔ̀ i kɔ̀ là. Ì bà nu ɓo, kó géli kɛ.’ 22 Lɛ̀ e kɛ kília, yɛɓo‐kɛ‐mì yé o dálà wáá pèèlɛ nɔ à lɛ̀ɛ, e wàà kɛ́ì, áà gèè, ‘M dàa‐mì, i dálà wáá pèèlɛ nɔ m lɛ̀ɛ. Lɛ̀ gɛ̃̀, dálà wáá pèèlɛ yé maà gɛ̃̀ à mɔ̀ɔ, gɛ̃̀ e ké.’ 23 À dàa‐mì a gèe à lɛ̀ɛ, ‘Ƃa kɛ sɛ̀, i yɛɓo‐kɛ‐mì yiè zò‐dɔ̀à‐mɔ̀ zɛ̀ ká. Ƃaà kɛ zò‐dɔ̀à‐mɔ̀ zɛ̀ wɔ̃́ nyɔ̀nɔ́ yí. À mɔ́ɔ̀ wɔ̃̀ mɔ̀ɔ, ḿm̀ lo wɔ̃́ gbùò kpɔ́ɔ̀ i kɔ̀ là. Ì ɓà nu ɓo kó géli kɛ.’ 24 Lɛ̀ e kɛ kília, yɛɓo‐kɛ‐mì yé o dálà wáá doó nɔ à lɛ̀ɛ, e wàà kɛ́ì, áà gèè, ‘M dàa‐mì, ḿm̀ i kɛ̀ gɔ̃ gágà ká wɔ̃̀ yí dɔ. Íì pɛ ɓɛɛ ɓo lɛ̀ lɛ́ ìí gbaa pɛ taa yía mɔ̀. Ɛ́ɛ̃́ lɛ̀ lɛ́ ìí gbaa pɛ pɛ̃̀ɛ̃̀ yia, íì pɛ ɓo e yìlì wĩĩ́ yi. 25 Túó e kɛ m kɛpìà. À mɔ́ɔ̀ wɔ̃̀ mɔ̀ɔ, ma mɔ́ɔ̀ ló ɓo, m ɓà pɛlèea bĩ̀ĩ̀ gìè. Pɛ lɛ́ e ɓà pɛ káa, gɛ̃̀ e ké.’ 26 À dàa‐mì a gèe à lɛ̀ɛ kélɛ̀, ‘I yɛɓo‐kɛ‐mì yɔɔ ɛ̃́ɛ̃́ fíàa ká. Íì à yí dɔ kélɛ̀ ḿm̀ pɛ ɓo lɛ̀ lɛ́ m̀ḿ gbaa pɛ taa yía mɔ̀, tó máà pɛ ɓò e yìlì wĩĩ́ lɛ̀ lɛ́ m̀ḿ gbaa pɛ pɛ̃̀ɛ̃̀ yia mɔ̀ kàáà? 27 Yé mɔṹ lɛ kília, ɓáá lóò m̀ pɛlèea ká, tó ɓa nɔ pɛlèe kpɔ̀‐tã́ã̀‐mìà lɛ̀ɛ ó kpɔ́lɔ̀ bɛ̀i, kɛɛ yé maà nua, kɛ ḿ m̀ pɛlèea wà e kpɔ̀‐à‐mɔ̀ gɛ̃̀. 28 Kà pɛlèea kṹ à kɛ̀lɛ̀, ká nɔ mi lɛ́ dálà wáá vũ̀ doó lɛ à kɛ̀lɛ̀ɛ lɛ̀ɛ. 29 Ƃii mi séĩ́ lɛ́ pɛ laa kɛ̀lɛ̀ɛ, óò lo nɔ́ à dò nɔɔ̀ à lɛ̀ɛ tĩã́, ɛ̃́ɛ̃́ lɛ́ɛ̀ lo kɛɛ̀ à kɛ̀lɛ̀ gbùò. Kɛɛ mi lɛ́ pɛ gbɛɛ wá à kɛ̀lɛ̀ɛ, é kɛ bɛ̃̀ɛ̃ à nyɔ̀nɔ́ lɛ́ e à kɛ̀lɛ̀ɛ káa, óò lo à kṹũ̀ à kɛ̀lɛ̀. 30 Kɛɛ kà yɛɓo‐kɛ‐mì yé pɛ‐kṹ wá à yí e kéa kṹ, ká dùò pɛ́lɛ̀ zèí bĩ́ tii bà. Lɛ́ɛ̀ lo gbóó ɓoò, tó áà e sɔ̃́ɔ̃́ là ɓèlè yi.’ Mɛ̀ĩ́‐sà dɔ̀‐mia‐mɔ̀ líé‐nyɛ‐mɔ̀ 31 “Yé Mi Gbe aà nu e zì lɛ̀‐fɔ̀nɔɔ̀ɔ yí, wà Wálà là vɔ‐mìà séĩ́ nì káa, lɛ́ɛ̀ lo yàà là dɔ‐táŋáná kpànazɛ̀ ɓɛ là. 32 Yé aà kɛ kília, sɛ́lɛ́ séĩ́ yí‐mìà páà lɛ́ɛ̀ lo kɛɛ̀á à wɛlɛ mɔ̀. Ɛ́ɛ̃́ lɛ́ɛ̀ lo o yí gìnì, tó o kù e kɛ pèèlɛ, lɛ̀ zí nyìɛ‐kɛ̀‐ɓáá‐mɔ̀‐mì è ɓáá ɓoá ɓò vɔ̀ bàa lɛ́ ɓe. 33 Lɛ́ɛ̀ lo ɓáá vɔ̀ kɛɛ̀ o ló à kɔ̀ yiè là, tó ɓò vɔ̀ bɛ̃̀ɛ̃ e o kɛ o ló à kɔ̀ gbiè là. 34 Tó mia Líé‐sí‐mìa a gèe o yé o à kɔ̀ yiè yía lɛ̀ɛ kélɛ̀, ‘Míá ka ké, lɛ́ m Dàa aà lúà kpɔ́ ka mɔ̀ɔ, kà nu. Kà nu kɛɛ lɛ̀ lɛ́ Wálà tóò lɛ mia là yia é kɛ kà pɛ ká. À pɛ̀ kɛɛ̀ aà kɛá ka lɛ̀ɛ mɔ́ pɛ́lɛ̀ kpóṹ là gã̀ gbɛ̃̀pìà. 35 Lɔ̀ɔ e kɛ m kɛpìà, kɛɛ ka m gba léɓèlè ká. Yíí‐mi‐lɔ̀ e kɛ m kɛpìà, kɛɛ ka yíí nɔ m lɛ̀ɛ ma mi. M kɛ lɔ̀ɔ̀‐mi ká. Kɛɛ ka m wɔ̀lɔ̀ kpɔ́. 36 Sɔ lɛ̀ɛ́ gbaa kɛ m mɔ̀. Kɛɛ ka sɔ dà m mɔ̀. M kɛ kɔ̃́ṹ‐kɔ̃̀ũ̀, kɛɛ ka ka yɛ́lɛ́ kɛ m píé. M kɛ bĩ́‐kɛ̀ì, tó káà ɓɔ̀ m píé.’ 37 Yé aà kɛ kília, mia lɛ́ o kpeĩa, óò lo à là nìɛ̀ weeá kélɛ̀, ‘Ko Dàa‐mì, mɛ́ɛ pɛ̃́ lɛ́ ko i gɛ̃̀ lɔ̀ɔ zɛ̀, lɛ́ ko léɓèlè nɔ i lɛ̀ɛ? Ɛ́ɛ̃́ mɛ́ɛ pɛ̃́ lɛ́ ko i gɛ̃̀, yíí‐mi‐lɔ̀ áà i kɛ̀, lɛ́ ko yíí nɔ i lɛ̀ɛ? 38 E bɛ̀i, mɛ́ɛ pɛ̃́ lɛ́ ko i gɛ̃̀ lɔ̀ɔ̀‐mi ká, lɛ́ ko wɔ̀lɔ̀ nɔ i lɛ̀ɛ ɓɛ? Ɛ́ɛ̃́ zeĩ́ lɛ́ ko i gɛ̃̀ sɔ wá i mɔ̀, lɛ́ ko sɔ dà i mɔ̀? 39 Mɛ́ɛ pɛ̃́ lɛ́ ko i gɛ̃̀ kɔ̃́ṹ‐kɔ̃̀ũ̀, ɛ̃́ɛ̃́ bĩ́‐kɛ̀ì, lɛ́ ko ɓɔ i píé?’ 40 Yé aà kɛ kília, mia Líé‐sí‐mìa lɛ́ɛ̀ lo à gèeè o lɛ̀ɛ, ‘Wánà‐wɔ̃̀ lɛ́ m̀ gèe ka lɛ̀ɛ ɓɛ. Yé bɛ̃̀ɛ̃ kaà wɔ̃́ nì e kéa dò kɛ do mi lɛ́ lɛ fĩ́ĩ́‐nyɛ zɛ̀ m lèe‐gé vɔ̀ o kéa bàa lɛ̀ɛ, kɛɛ ɓaà kɛ m lɛ̀ɛ.’ 41 “Yé aà kɛ kília, lɛ́ɛ̀ lo à gèeè mia lɛ́ o à kɔ̀ gbiè yía lɛ̀ɛ, ‘Mia lɛ́ Wálà là náá lɛ ka mɔ̀ɔ, kà gó dɔ̀á m là. Kà lo tíé lɛ́ e ɓe tòá kíli ká, lɛ́ waà à pɛ̀ kɛ Dɛ́ɓò wà là vɔ‐mìà lɛ̀ɛ yí. 42 Lɔ̀ɔ e kɛ m kɛpìà, kɛɛ kàá gbaa léɓèlè nɔ m lɛ̀ɛ, tó yíí‐mi‐lɔ̀ áà m kɛ̀, kɛɛ kàá gbaa yíí nɔ m lɛ̀ɛ. 43 M kɛ lɔ̀ɔ̀‐mi ká, kɛɛ kàá gbaa wɔ̀lɔ̀ nɔ m lɛ̀ɛ. Sɔ lɛ̀ɛ́ gbaa kɛ m mɔ̀, kɛɛ kàá gbaa sɔ dà m mɔ̀, tó yáá áà m kɛ̀, ɛ̃́ɛ̃́ m kɛ bĩ́‐kɛ̀ì, kɛɛ kàá gbaa ka yɛ́lɛ́ kɛ m píé.’ 44 Yé aà kɛ kília, óò lo à wéè yí zṹũ̀ weeá kélɛ̀, ‘Ko Dàa‐mì, mɛ́ɛ pɛ̃́ lɛ́ ko i gɛ̃̀ lɔ̀ɔ zɛ̀, tó yíí‐mi‐lɔ̀ áà i kɛ̀, ɛ̃́ɛ̃́ lɛ́ ko i gɛ̃̀ lɔ̀ɔ̀‐mi ká, e bɛ̀i, lɛ́ ko i gɛ̃̀ sɔ wá i mɔ̀, ɛ̃́ɛ̃́ yáá zɛ̀, e bɛ̀i, ko i gɛ̃̀ bĩ́‐kɛ̀ì, lɛ́ kòó gbaa gbũ i mɔ̀?’ 45 Yé aà kɛ kília, mia Líé‐sí‐mìa lɛ́ɛ̀ lo à gèeè o lɛ̀ɛ kélɛ̀, ‘Wánà‐wɔ̃̀ lɛ́ m̀ gèe ka lɛ̀ɛ ɓɛ. Lɛ̀ lɛ́ kàá gbaa gbũ mia fĩ́ĩ́‐nyɛ zɛ̀ o kéa dò mɔ̀ɔ, kɛɛ kàá gbaa gbũ m mɔ̀.’ 46 Mia sùu o kéa, óò lo o vɔɔ̀ tòá kíli wɔ̃́ nyɔ́ɔ̀ɔ gɛ̃̀pìà, tó mia kpeĩa bɛ̃̀ɛ̃, wáà lò lɛ̀ lɛ́ kɛ̀ɓe wɔ́lɔ́‐wɔ́lɔ́ lɛ yía mɔ̀.” |
Mann New Testament © Bible Society in Liberia, 1978.
Bible Society in Liberia