Mateo 22 - Mixteco del suroeste de Tlaxiaco Oaxaca

Tu̱ꞌun kúnkunuún káꞌánꞌ jie̱ꞌe̱ꞌ viko tána̱ꞌá

¹ Jee nkaꞌanꞌ tuku Jesús inka ka̱ꞌ tu̱ꞌun kúnkunuún, jee nkachiꞌ re̱ꞌ nu̱u̱nꞌ ráa:

² ―Suꞌva tátúníꞌ Ndiosíꞌ nééꞌ antivɨ́ súkún nu̱u̱nꞌ rá ñɨvɨ yɨ́ꞌɨ́ xi̱ntíín re̱ꞌ, kúnkunuún kúvi‑i kuéntáꞌ ɨɨn te̱e ya̱ tátúníꞌ ɨɨn ñuunꞌ, jee maáréꞌ nsa̱ꞌá re̱ꞌ ɨɨn viko tána̱ꞌá se̱ꞌya yɨ́ɨ́ re̱ꞌ.

³ Jee nchu̱ichí re̱ꞌ rá musúꞌ re̱ꞌ kua̱kana ráa rá ñɨvɨ ya̱ nkana re̱ꞌ viko tána̱ꞌá, jee ntu nkuíni rá ñɨvɨ vá kiji rává.

⁴ ’Jee tukuni nta̱jí re̱ꞌ inka ka̱ꞌ rá musúꞌ re̱ꞌ, jee nkachiꞌ re̱ꞌ nu̱u̱nꞌ ráa: “Kachiꞌ rán nu̱u̱nꞌ rá ñɨvɨ ya̱ nkana ni̱ꞌ kiji, ya̱: Ya nsa̱ꞌá stákoo ni̱ꞌ neyu, chi ya nta̱jí ni̱ꞌ ñaꞌniꞌ ráa rá toro ni̱ꞌ jín rá chelu ya̱ nxi̱náñu ni̱ꞌ, jee ya íyó tu̱ꞌva nɨꞌɨ, kiji rán viko tána̱ꞌá, kachiꞌ ránú nu̱u̱nꞌ ráa”, nkachiꞌ te̱e tátúníꞌ vá.

⁵ ’Jee sáá nkachiꞌ rá musúꞌ vá sukuán nu̱u̱nꞌ rá ñɨvɨ ya̱ nkana re̱ꞌ, soo ntu ntɨ́ɨn kuéntáꞌ ráa maa, jee kua̱ꞌa̱nꞌ ráa, ɨɨn ráa nkene‑e kua̱ꞌa̱nꞌ‑a nu̱u̱nꞌ káá tataꞌ sáꞌá‑a, jee inka ka̱ꞌ nkene‑e kua̱ꞌa̱nꞌ‑a nu̱u̱nꞌ xíkó‑o.

⁶ Jee rá inka ka̱ꞌ ntɨɨn ráa rá musúꞌ te̱e tátúníꞌ vá, jee nsa̱ꞌá kini ráa rává, jee ñaꞌniꞌ ráa rává.

⁷ Saájee nki̱ti̱ꞌ víꞌí iniꞌ te̱e tátúníꞌ vá, jee nta̱jí re̱ꞌ rá soldado re̱ꞌ jee nxi̱náánꞌ ráa rá ñɨvɨ nsa̱ꞌá ni̱yɨ, jee nte̱ñuꞌunꞌ ráa ñuunꞌ rá ñɨvɨ vá.

⁸ ’Saájee nkachiꞌ te̱e tátúníꞌ vá nu̱u̱nꞌ rá musúꞌ re̱ꞌ: “Máá nááꞌ nijia ya̱ nɨꞌɨ ya íyó stákoo viko tána̱ꞌá yaꞌá, soo rá ñɨvɨ ya̱ nkana ni̱ꞌ kiji viko yaꞌá, ntu íyó níꞌínꞌ ráa ya̱ kiji ráa nékúvi.

⁹ Kuáꞌán rán ntáká rá ichi káꞌnú, jee néni ɨɨn ñɨvɨ naniꞌinꞌ rán kana rán ráa kiji ráa viko tánáꞌá yaꞌá”, nkachiꞌ re̱ꞌ.

¹⁰ Jee sáá nkene rá musúꞌ vá kua̱ꞌa̱nꞌ ráa ntáká rá ichi káꞌnú, jee nstútú ráa ntáká ñɨvɨ ya̱ naniꞌinꞌ ráa, va̱ni ñɨvɨ kánéꞌén, va̱ni ñɨvɨ va̱ꞌa, jee suꞌva nchi̱tú ñɨvɨ nu̱u̱nꞌ íyó viko tána̱ꞌá vá.

¹¹ ’Jee sáá nki̱vɨ te̱e tátúníꞌ kune̱ꞌyá re̱ꞌ rá ñɨvɨ nkana re̱ꞌ, jee yukuán niniꞌ re̱ꞌ ɨɨn te̱e ya̱ ntu̱ví ñúꞌún‑u saꞌma ya̱ íyótúníꞌ sá ya̱ ñúꞌún rá ñɨvɨ ya̱ kuáꞌánꞌ viko tána̱ꞌá vá.

¹² Jee nkachiꞌ re̱ꞌ nu̱u̱nꞌ‑u: “Tenó, ¿na̱ja nki̱vɨ nú yaꞌá ya̱ ni ntu̱ví ñúꞌún nú saꞌma viko tána̱ꞌá?”, nkachiꞌ re̱ꞌ, soo ni ntu̱ví nkúvi kaꞌanꞌ kuitɨꞌ te̱e vá.

¹³ Saájee te̱e tátúníꞌ vá nkachiꞌ re̱ꞌ nu̱u̱nꞌ rá musúꞌ re̱ꞌ: “Kuꞌniꞌ rán jie̱ꞌe̱ꞌ jín naꞌá te̱e yaꞌá, jee tavaꞌ rán maa kɨ̱ꞌɨ̱nꞌ‑ɨ nu̱u̱nꞌ ñu̱neenꞌ ta̱ve̱ꞌí, jee yukuán ví nu̱u̱nꞌ kunoꞌo‑o, jee kunaꞌyuꞌ‑u ne̱ sikáꞌñɨ́ꞌ‑ɨ rá nu̱ꞌun‑u”, nkachiꞌ re̱ꞌ.

¹⁴ Chi kue̱ꞌe̱ꞌ rá ñɨvɨ kána Ndiosíꞌ ráa, soo yakuꞌ káji Ndiosíꞌ ki̱vɨ xi̱ntíín re̱ꞌ ―nkachiꞌ Jesús.

Tu̱ꞌun jie̱ꞌe̱ꞌ ya̱ chúnáán ñɨvɨ xu̱ꞌún náneꞌen rá te̱e tátúníꞌ Roma

¹⁵ Saájee kua̱ꞌa̱nꞌ rá te̱e kúvi fariseo, jee nna̱túꞌún ráa na̱ja vá natavaꞌ ráa yuꞌú re̱ꞌ ɨɨn tu̱ꞌun jie̱ꞌe̱ꞌ ya̱ kuvi chikua̱chi ráa re̱ꞌ.

¹⁶ Jee nchu̱ichí ráa sava rá te̱e súkuáꞌa ráa rává jín sava rá te̱e íñɨ́ jín Herodes kua̱ꞌa̱nꞌ rává nu̱u̱nꞌ Jesús, jee nkachiꞌ rává nu̱u̱nꞌ re̱ꞌ: ―Mestrúꞌ, jíníꞌ ráníꞌ ya̱ ɨɨn te̱e na̱a̱ꞌ kúvi nú, jee na̱a̱ꞌ xínéꞌénꞌ nú rá ñɨvɨ ichi Ndiosíꞌ, chi ntu nániꞌvɨꞌ iniꞌ nú na̱ja jiáni iniꞌ ñɨvɨ, chi ntu sáꞌá nú kuéntáꞌ na̱ja íyó rá ñɨvɨ.

¹⁷ Saáva kachiꞌ xá nu̱u̱nꞌ ráníꞌ na̱ja jiáni iniꞌ nú, ¿á yɨ́netuꞌ ya̱ chunáán‑ó xu̱ꞌún náneeꞌ te̱e ya̱ tátúníꞌ nación Roma, áxí ntu̱ví? ―nkachiꞌ rává nu̱u̱nꞌ Jesús.

¹⁸ Soo ya jíníꞌ Jesús ya̱ jiáni kánéꞌén iniꞌ rává, jee nkachiꞌ re̱ꞌ nu̱u̱nꞌ rává: ―¿Na̱kui chi jítotúníꞌ rán nuꞌuꞌ, te̱e sansuꞌva ránoꞌó?

¹⁹ Xinéꞌénꞌ rán ɨɨn xu̱ꞌún ka̱a ya̱ chúnáán rán xu̱ꞌún ya̱ náneeꞌ te̱e tátúníꞌ Roma, kune̱ꞌyá ni̱ꞌ maa ―nkachiꞌ Jesús. Jee njia̱ꞌa ráa ɨɨn xu̱ꞌún ka̱a nu̱u̱nꞌ re̱ꞌ.

²⁰ Jee nkachiꞌ re̱ꞌ nu̱u̱nꞌ rává: ―¿Né ɨɨn xín nu̱u̱nꞌ te̱e ví ya̱ nééꞌ nu̱u̱nꞌ xu̱ꞌún ka̱a yaꞌá rúja?, jín, ¿né ɨɨn súví níso nu̱u̱nꞌ‑u? ―nkachiꞌ re̱ꞌ.

²¹ Jee nkachiꞌ rává: ―Te̱e tátúníꞌ nación Roma ví‑i. Saájee nkachiꞌ Jesús nu̱u̱nꞌ rává: ―Rá kúvi nantíñú te̱e nísotíñú tátúníꞌ re̱ꞌ nu̱u̱nꞌ nación Roma naku̱ꞌva rán maa nu̱u̱nꞌ te̱e tátúníꞌ nación Roma. Jee rá kúvi nantíñú Ndiosíꞌ naku̱ꞌva rán maa nu̱u̱nꞌ Ndiosíꞌ ―nkachiꞌ Jesús nu̱u̱nꞌ rává.

²² Sáá nteso̱ꞌo rává ya̱ nkachiꞌ re̱ꞌ sukuán, jee nti̱vɨ́ víꞌí xíniꞌ rává, jee nxi̱nóo rává re̱ꞌ, jee kua̱ꞌa̱nꞌ rává.

Tu̱ꞌun jíkántu̱ꞌún jie̱ꞌe̱ꞌ ya̱ natekuꞌ i̱i̱ꞌ tuku rá níyɨ

²³ Jee ki̱vɨ yukuán suni ña̱kuyatin sava rá te̱e yɨ́ɨ́ ñujiínꞌ saduceo nu̱u̱nꞌ íñɨ́ Jesús, jee suviráa vá káchíꞌ ya̱ ni nsáꞌ natekuꞌ tuku rá ñɨvɨ níꞌiꞌ, jee saáva ni̱ka̱tu̱ꞌún ráa Jesús, jee nkachiꞌ ráa:

²⁴ ―Mestrúꞌ, nkachiꞌ Moisés yanaꞌán víꞌí ya̱ retú kuviꞌ ɨɨn te̱e, jee ntu níyo se̱ꞌya re̱ꞌ jín ñasɨ́ꞌɨ́ re̱ꞌ, jee íyó natana̱ꞌá ñaniꞌ re̱ꞌ jín ñasɨ́ꞌɨ́ re̱ꞌ, sáva koo se̱ꞌya ña jín ñaniꞌ re̱ꞌ, sáva kuvi kuéntáꞌ se̱ꞌya re̱ꞌ, nkachiꞌ Moisés.

²⁵ Jee nteñu nu̱u̱nꞌ nééꞌ ráníꞌ ni̱yo u̱xa̱ꞌ rá te̱e nkuvi ñaniꞌ nkaku jíꞌín ráa. Jee ñaniꞌ xíꞌnañúꞌún nta̱na̱ꞌá re̱ꞌ jín ɨɨn ñaꞌan, jee ni̱ꞌi̱ꞌ re̱ꞌ, jee ni ntu níyo se̱ꞌya re̱ꞌ. Saájee nxi̱nóo re̱ꞌ ñasɨ́ꞌɨ́ re̱ꞌ nu̱u̱nꞌ ñaniꞌ re̱ꞌ sáva nna̱tana̱ꞌá‑a jín ña.

²⁶ Jee suni sukuán nkuvi jín ñaniꞌ uvíꞌ vá jín ñaniꞌ uníꞌ ráa jín nɨꞌɨ ráa ne̱ ñaniꞌ uxáꞌ.

²⁷ Jee ne̱ nu̱u̱nꞌ nɨ́ꞌɨ suni ni̱ꞌi̱ꞌ ñaꞌan vá ranika̱ꞌ.

²⁸ Saájee ki̱vɨ̱ꞌ ya̱ natekuꞌ i̱i̱ꞌ tuku nɨꞌɨ rá ñɨvɨ níꞌiꞌ, sáá nako̱o tuku rá ni̱yɨ, jee, ¿né ɨɨn ni uxáꞌ rá te̱e vá nuvi xí ñasɨ́ꞌɨ́ ñaꞌan vá rúja?, chi ni uxáꞌ ráa nna̱tana̱ꞌá jín ña ―nkachiꞌ rá saduceo nu̱u̱nꞌ Jesús.

²⁹ Saájee nkachiꞌ Jesús nu̱u̱nꞌ ráa: ―Na̱ ka̱ꞌ naanꞌ ka̱ꞌ jiáni iniꞌ rán, chi ntu jiáku̱ꞌun iniꞌ rán ni Tu̱ꞌun Ndiosíꞌ ya̱ níso nu̱u̱nꞌ Tutuꞌ, ni jín jie̱ꞌe̱ꞌ fuersáꞌ ííꞌ níꞌin níso Ndiosíꞌ.

³⁰ Chi ki̱vɨ̱ꞌ natekuꞌ i̱i̱ꞌ tuku rá ñɨvɨ níꞌiꞌ kene ráa nteñu rá níyɨ, jee ni nsáꞌ tana̱ꞌá ráa ka̱ꞌ, jee ni nsáꞌ xitánáꞌá ráa rá se̱ꞌya sɨ́ꞌɨ́ ráa, chisaꞌ koo ráa kuéntáꞌ kua̱ꞌ rá najiáꞌáꞌ ííꞌ Ndiosíꞌ ya̱ íyó antivɨ́ súkún, ya̱ ni ntu tánáꞌá rává.

³¹ ’Soo jie̱ꞌe̱ꞌ ya̱ natekuꞌ i̱i̱ꞌ nijia tuku rá ñɨvɨ níꞌiꞌ, jee, ¿á ntiáꞌan kaꞌvi rán nu̱u̱nꞌ Tutuꞌ níso Tu̱ꞌun Ndiosíꞌ rúja?, ya̱ máá Ndiosíꞌ nkaꞌanꞌ, sáá nkachiꞌ re̱ꞌ:

³² “Nuꞌuꞌ ví Ndiosíꞌ ya̱ néñu̱ꞌun Abraham, jín Isaac, jín Jacobo nuꞌuꞌ”, nkachiꞌ Ndiosíꞌ. Jee ntu kúvi re̱ꞌ Ndiosíꞌ rá níyɨ, chisaꞌ kúvi re̱ꞌ Ndiosíꞌ rá ñɨvɨ tékúꞌ ya̱ néñu̱ꞌun ráa re̱ꞌ ―nkachiꞌ Jesús.

³³ Jee sáá nteso̱ꞌo rá ñɨvɨ kue̱ꞌe̱ꞌ rá tu̱ꞌun xínéꞌénꞌ Jesús, jee nti̱vɨ́ nasɨ́kuitɨꞌ xi̱ni̱ꞌ ráa.

Tu̱ꞌun máá ñáꞌnú víꞌí ka̱ꞌ nu̱u̱nꞌ nɨꞌɨ ya̱ tátúníꞌ Ndiosíꞌ

³⁴ Saájee rá te̱e yɨ́ꞌɨ́ ñujiínꞌ fariseo, sáá nteso̱ꞌo ráa ya̱ ntu nkutúníꞌ ná kachiꞌ ka̱ꞌ rá te̱e saduceo, chi ñasɨꞌ ráa yuꞌú ráa nsa̱ꞌá Jesús, jee nna̱sikétáꞌan rá te̱e fariseo vá maáráa.

³⁵ Jee ɨɨn ráa, ya̱ súkuáꞌa jie̱ꞌe̱ꞌ tu̱ꞌun nta̱túníꞌ Ndiosíꞌ ne̱ yanaꞌán, ni̱ka̱tu̱ꞌún‑u Jesús, chi nkuini‑i kototúníꞌ‑i re̱ꞌ, jee nkachiꞌ‑i:

³⁶ ―Mestrúꞌ, ¿né ɨɨn rá tu̱ꞌun ya̱ tátúníꞌ Ndiosíꞌ ví ya̱ máá ñáꞌnú ka̱ꞌ nu̱u̱nꞌ nɨꞌɨ ya̱ tátúníꞌ re̱ꞌ rúja? ―nkachiꞌ te̱e vá.

³⁷ Jee nkachiꞌ Jesús nu̱u̱nꞌ‑u: ―“Kunu̱u̱nꞌ I̱toꞌoꞌ nú ya̱ kúvi Ndiosíꞌ nú jín ne̱ nɨꞌɨ ánímaꞌ nú, jín ne̱ nɨꞌɨ iniꞌ nú, jín ne̱ nɨꞌɨ antúníꞌ nú.”

³⁸ Yaꞌá kúvi tu̱ꞌun máá ñáꞌnú ka̱ꞌ ya̱ tátúníꞌ Ndiosíꞌ, jee suvi vá xíꞌnañúꞌún ka̱ꞌ.

³⁹ Jee ya̱ uvíꞌ ya̱ tátúníꞌ Ndiosíꞌ kúnkunuún kúvi‑i suꞌva: “Íyó kunu̱u̱nꞌ nú ñanitáꞌán nú kuéntáꞌ kua̱ꞌ ñúnúunꞌ nú maánú.”

⁴⁰ Jee ne̱ nu̱u̱nꞌ ni núvíꞌ rá tu̱ꞌun yaꞌá ya̱ tátúníꞌ Ndiosíꞌ va̱ji nɨꞌɨ rá tu̱ꞌun ntee Moisés ya̱ nta̱túníꞌ Ndiosíꞌ, jín nɨꞌɨ tu̱ꞌun ntee rá te̱e ya̱ nna̱kani tu̱ꞌun nkene yuꞌú máá maá Ndiosíꞌ ne̱ yanaꞌán ―nkachiꞌ Jesús.

¿Né ɨɨn se̱ꞌya ichiyúkúnꞌ kúvi Cristo ya̱ ñani Ndiosíꞌ sáva tatúníꞌ nu̱u̱nꞌ nɨꞌɨ?

⁴¹ Jee ni íyó tútú rá te̱e kúvi fariseo vá, jee ni̱ka̱tu̱ꞌún Jesús ráa

⁴² jee nkachiꞌ re̱ꞌ: ―¿Ná jiáni iniꞌ rán jie̱ꞌe̱ꞌ Cristo? ¿Né ɨɨn se̱ꞌya ichiyúkúnꞌ kúvi re̱ꞌ? ―nkachiꞌ Jesús. Jee nkachiꞌ ráa: ―Se̱ꞌya tataꞌ veꞌi ichiyúkúnꞌ va̱ji nu̱u̱nꞌ David kúvi re̱ꞌ.

⁴³ Jee nkachiꞌ Jesús nu̱u̱nꞌ ráa: ―Ta̱chi̱ꞌ Ííꞌ Ndiosíꞌ njia̱ꞌa tu̱ꞌun sákachiꞌ maá David, jee, ¿na̱ja chi nkachiꞌ David ya̱ I̱toꞌoꞌ re̱ꞌ ví Cristo rúja?, sáá nkachiꞌ re̱ꞌ [tiempúꞌ chíji jie̱ꞌe̱ꞌ Cristo]:

⁴⁴ Nkachiꞌ maá I̱toꞌoꞌ‑ó Ndiosíꞌ nu̱u̱nꞌ I̱toꞌoꞌ ni̱ꞌ: “Kuneeꞌ xiín ichi kuáꞌá ni̱ꞌ nu̱u̱nꞌ tatúníꞌ nú jín ni̱ꞌ, jee kuneeꞌ nú yukuán ne̱kua̱ꞌ kuneí ni̱ꞌ jín rá ñɨvɨ jíníꞌ u̱ꞌvi̱ꞌ néꞌyá ráa noꞌó, kakɨnꞌ ni̱ꞌ ráa chi̱ji jie̱ꞌe̱ꞌ nú”, nkachiꞌ Ndiosíꞌ, nkachiꞌ David.

⁴⁵ ’Saájee ne̱ maá David nkachiꞌ‑i ya̱ “I̱toꞌoꞌ ni̱ꞌ” kúvi Cristo. Saáva, ¿na̱ja vá kúvi Cristo ɨɨn Se̱ꞌya ichiyúkúnꞌ nkene nu̱u̱nꞌ David rúja? ―nkachiꞌ Jesús nu̱u̱nꞌ ráa.

⁴⁶ Jee ni ɨɨn ráa ni ntu nkúvi naxiníkó nu̱u̱nꞌ tu̱ꞌun nkachiꞌ Jesús, jee ne̱ ki̱vɨ̱ꞌ yukuán, jee ni ɨɨn ráa ka̱ꞌ ntu nkiji ka̱ꞌ iniꞌ ráa katu̱ꞌún ráa re̱ꞌ.