Mateo 15 - Mixteco del suroeste de Tlaxiaco Oaxaca

Rá tiñu ya̱ sáꞌá‑a ya̱ ntu̱ví íyó ninuꞌun iniꞌ ñɨvɨ sáni káchíꞌ Ndiosíꞌ

¹ Saájee sava rá te̱e yɨ́ꞌɨ́ ñujiínꞌ fariseo jín rá te̱e kúvi mestrúꞌ xínéꞌénꞌ ráa tu̱ꞌun nta̱túníꞌ Ndiosíꞌ, nkene ráa ñuunꞌ Jerusalén, ña̱kuyatin ráa nu̱u̱nꞌ Jesús, jee ni̱ka̱tu̱ꞌún ráa re̱ꞌ:

² ―¿Na̱ kuvi chi rá te̱e súkuáꞌa nú ntu káníjiá ráa rá ñujiínꞌ rá jííꞌ yanaꞌán? Chi ni ntu̱ví nánaꞌá ráa sáá yájíꞌ ráa ―nkachiꞌ rá te̱e vá.

³ Saájee nna̱xiníkó Jesús nu̱u̱nꞌ ráa, jee nkachiꞌ re̱ꞌ: ―Jee, ¿na̱ kuvi chi suni ránoꞌó, jee suni ntu káníjiá rán rá tu̱ꞌun ya̱ nta̱túníꞌ Ndiosíꞌ rúja? Chisaꞌ rá costumbre maárán níkɨ́nꞌ rán káníjiá rán.

⁴ Chi nkachiꞌ Ndiosíꞌ: “Sáñáꞌnú nú nu̱u̱nꞌ tátáꞌ nú jín nu̱u̱nꞌ nánáꞌ nú.” Jee, “Ɨɨn ñɨvɨ ya̱ chísónínu‑u tátáꞌ‑a áxí nánáꞌ‑a, jee íyó kuviꞌ‑i.”

⁵ Soo ránoꞌó káchíꞌ rán ya̱ néni ɨɨn ñɨvɨ ya̱ kachiꞌ‑i nu̱u̱nꞌ tátáꞌ‑a áxí nánáꞌ‑a: “Ya̱ kúmí ni̱ꞌ ya̱ íyó chineí ni̱ꞌ noꞌó nékúvi, jee ta̱ꞌvi̱ꞌ nasokoꞌ ni̱ꞌ nu̱u̱nꞌ Ndiosíꞌ ví‑i”,

⁶ jee ñɨvɨ ya̱ kachiꞌ sukuán ntu̱ví íyó chineí ñɨvɨ vá ka̱ꞌ tátáꞌ‑a áxí nánáꞌ‑a. Jee sukuán síjíta rán Tu̱ꞌun Ndiosíꞌ, jie̱ꞌe̱ꞌ ya̱ níkɨ́nꞌ rán síkúnkuvi rán sáni costumbre maárán.

⁷ ¡Te̱e sansuꞌva ni kuvi rán! Máá nááꞌ vá nkachiꞌ Isaías sáá nna̱kani re̱ꞌ tu̱ꞌun nkene yuꞌú Ndiosíꞌ yanaꞌán, jie̱ꞌe̱ꞌ ránoꞌó suꞌva:

⁸ Rá ñɨvɨ yaꞌá jín kua̱chi tu̱ꞌun káꞌánꞌ ráa jín yuꞌú ráa yɨ́ñúꞌún ráa nuꞌuꞌ, soo íyó íká ánímaꞌ ráa nu̱u̱nꞌ ni̱ꞌ.

⁹ Chi néñu̱ꞌun ka̱ꞌá ráa nuꞌuꞌ, chi rá tu̱ꞌun xínéꞌénꞌ ráa jee kua̱chi rá tu̱ꞌun tátúníꞌ rá ñɨvɨ ví‑i. Sukuán ntee Isaías ya̱ nkachiꞌ Ndiosíꞌ ―nkachiꞌ Jesús.

¹⁰ Saájee nkana Jesús rá ñɨvɨ, jee nkachiꞌ re̱ꞌ nu̱u̱nꞌ ráa: ―Teso̱ꞌo rán jee ki̱ku̱ꞌun iniꞌ rán maa:

¹¹ Nsú ya̱ kívɨ yuꞌú ñɨvɨ ví ya̱ sáꞌá ya̱ ntu íyó ninuꞌun ñɨvɨ vá. Chisaꞌ tu̱ꞌun ya̱ kéne yuꞌú ñɨvɨ vá ví ya̱ sáꞌá ya̱ ntu íyó ninuꞌun ñɨvɨ vá ―nkachiꞌ Jesús.

¹² Saájee rá te̱e súkuáꞌa Jesús ráa ña̱kuyatin ráa nu̱u̱nꞌ re̱ꞌ jee nkachiꞌ ráa nu̱u̱nꞌ re̱ꞌ: ―¿Á jíníꞌ nú ya̱ rá te̱e fariseo nku̱níní iniꞌ ráa ya̱ nteso̱ꞌo ráa tu̱ꞌun yaꞌá ya̱ nkachiꞌ nú?

¹³ Soo nna̱xiníkó re̱ꞌ jee nkachiꞌ re̱ꞌ: ―[Kúvi ráa kuéntáꞌ ku̱ꞌu̱ꞌ] jee ntáká ku̱ꞌu̱ꞌ ya̱ ntu̱ví ntée Tátáꞌ ni̱ꞌ Ndiosíꞌ ya̱ nééꞌ antivɨ́ súkún, jee tuꞌun re̱ꞌ maa ne̱ jín yoꞌo‑o.

¹⁴ Nkɨ́kuee ráa, chi kúvi ráa kuéntáꞌ kúvi te̱e kuáá ya̱ chúꞌun ráa ichi nu̱u̱nꞌ inka ka̱ꞌ ñɨvɨ kuáá. Chi retú ɨɨn ñɨvɨ kuáá chúꞌun‑u ichi inka ka̱ꞌ ñɨvɨ kuáá, jee ni núvíꞌ ráa kininkava iniꞌ ɨɨn yaviꞌ ―nkachiꞌ Jesús.

¹⁵ Saájee nna̱xiníkó Pedro jee nkachiꞌ‑i nu̱u̱nꞌ Jesús: ―Nakachiꞌ va̱ꞌa xá nu̱u̱nꞌ ráníꞌ ná kúníꞌ kachiꞌ tu̱ꞌun kúnkunuún nkachiꞌ nú [jie̱ꞌe̱ꞌ ná kúvi ya̱ sáꞌá‑a ya̱ ntu íyó ninuꞌun ñɨvɨ].

¹⁶ Jee nkachiꞌ Jesús: ―Ránoꞌó, ¿á suni neen i̱i̱ꞌ iniꞌ rán ranika̱ꞌ?

¹⁷ ¿Á ntu jiáku̱ꞌun iniꞌ rán ya̱ nɨꞌɨ rá kívɨ yuꞌú kénta‑a chi̱ji jee kéne‑e yɨkɨkúñu?

¹⁸ Soo tu̱ꞌun ya̱ kéne yuꞌú ñɨvɨ káꞌánꞌ ñɨvɨ, jee ne̱ ánímaꞌ ráa va̱ji‑i. Jee yukuán ví ya̱ sáꞌá‑a ya̱ ntu̱ví íyó ninuꞌun ñɨvɨ.

¹⁹ Chi ne̱ ánímaꞌ ñɨvɨ va̱ji ntáká ya̱ níváꞌa ñúꞌún iniꞌ antúníꞌ ñɨvɨ, ya̱ sáꞌá ñɨvɨ ni̱yɨ, jín ñɨvɨ ya̱ ya nta̱na̱ꞌá soo núnéꞌén ráa jín inka ñɨvɨ ya̱ ntu ntánáꞌá jín ráa, jín ya̱ sáꞌá téní ráa, jín ya̱ sáꞌá kuíꞌná ráa, jín ya̱ kátúꞌún ráa, jín ya̱ kákuíyuꞌú ráa si̱kɨ̱ꞌ táꞌán ráa.

²⁰ Jee rá tiñu yukuán ví ya̱ sáꞌá ya̱ ntu íyó ninuꞌun ñɨvɨ. Soo ya̱ ntu nánaꞌá‑ó jee kajiꞌ‑ó xi̱ta̱ꞌ, jee nsú yaꞌá sáꞌá ya̱ ntu íyó ninuꞌun ñɨvɨ ―nkachiꞌ Jesús.

Ɨɨn ñaꞌan to̱ꞌo̱ꞌ inka ñuunꞌ kúneí iniꞌ ña Jesús

²¹ Jee nkene Jesús yukuán jee kua̱ꞌa̱nꞌ re̱ꞌ nu̱u̱nꞌ ñuꞌun tɨ́ɨn rá ñuunꞌ Tiro jín Sidón.

²² Jee yukuán nééꞌ ɨɨn ñaꞌan ñuunꞌ Canaán, jee nkenta ña nu̱u̱nꞌ Jesús, jee ne̱ kánajíín ña, jee nkachiꞌ ña: ―I̱toꞌoꞌ, noꞌó ya̱ kúvi nú Se̱ꞌya tataꞌ ichiyúkúnꞌ veꞌi David, kunáꞌví iniꞌ nú nuꞌuꞌ. Chi se̱ꞌya sɨ́ꞌɨ́ ni̱ꞌ yɨ́ꞌɨ́ ta̱chi̱ꞌ kíni ña, jee nóꞌo víꞌí ña ―nkachiꞌ‑i.

²³ Soo ni ɨɨn tu̱ꞌun ntu̱náꞌ nna̱xiníkó kuitɨꞌ Jesús nu̱u̱nꞌ ña. Saájee ña̱kuyatin rá te̱e súkuáꞌa re̱ꞌ vá nu̱u̱nꞌ re̱ꞌ, jee ni̱ka̱nꞌ táꞌvíꞌ ráa nu̱u̱nꞌ re̱ꞌ, jee nkachiꞌ ráa: ―Nachuichí ñaꞌan vá kɨ̱ꞌɨ̱nꞌ iyo ña, chi va̱ji ña kánajíín ña ya̱ta̱ꞌ‑ó ―nkachiꞌ ráa.

²⁴ Saájee nna̱xiníkó Jesús jee nkachiꞌ re̱ꞌ: ―Ntu nchúichí Ndiosíꞌ nuꞌuꞌ nu̱u̱nꞌ inka ñɨvɨ, chisaꞌ nchu̱ichí re̱ꞌ nuꞌuꞌ va̱ji ni̱ꞌ kua̱chi sáni nu̱u̱nꞌ rá ñɨvɨ ñuunꞌ Israel rá kúvi kuéntáꞌ rá lanchi ya̱ nsu̱kuíta ráa maáráa nu̱u̱nꞌ I̱toꞌoꞌ ráa ―nkachiꞌ Jesús.

²⁵ Soo ña̱kuyatin ña nu̱u̱nꞌ Jesús, jee ña̱kui̱ñi̱ꞌ ítɨ́ ña nu̱u̱nꞌ re̱ꞌ, jee nkachiꞌ ña: ―I̱toꞌoꞌ, chineí xá nuꞌuꞌ.

²⁶ Jee nkachiꞌ Jesús nu̱u̱nꞌ ña: ―Ntu váꞌa ixtá ya̱ yájíꞌ rá súchí lúlí, jee sikéne maa nu̱u̱nꞌ rá tinaꞌ lúlí ―nkachiꞌ re̱ꞌ.

²⁷ Jee nkachiꞌ ña: ―Va̱tu̱ꞌ nijia, I̱toꞌoꞌ. Soo suni ne̱ rá úsú lúlí, jee yájíꞌ rátíꞌ rá yuchi yuꞌú ya̱ jiétéꞌ yuꞌú mesa rá i̱toꞌoꞌ rátíꞌ ―nkachiꞌ ña.

²⁸ Saájee nna̱xiníkó Jesús jee nkachiꞌ‑i nu̱u̱nꞌ ña: ―Noꞌó ñaꞌan, na̱ ka̱ꞌ kúneí víꞌí ka̱ꞌ iniꞌ nú nuꞌuꞌ. ¡Kuvi sáni kuíni nú ya̱ saꞌá ni̱ꞌ! ―nkachiꞌ re̱ꞌ. Jee ne̱ máá hora yukuán, jee nnuvi se̱ꞌya sɨ́ꞌɨ́ ña.

Xínúvi Jesús kue̱ꞌe̱ꞌ víꞌí rá ñɨvɨ kúꞌvíꞌ

²⁹ Jee nkene Jesús yukuán, jee kua̱ꞌa̱nꞌ re̱ꞌ yúnteñúꞌún Galilea, jee nkaa re̱ꞌ xi̱ni̱ꞌ ɨɨn itunꞌ, jee ña̱kuneeꞌ re̱ꞌ yukuán.

³⁰ Jee nkenta kue̱ꞌe̱ꞌ víꞌí rá ñɨvɨ nu̱u̱nꞌ re̱ꞌ, jee náka ráa rá ñɨvɨ lénkó, ñɨvɨ kuáá, ñɨvɨ kúꞌlúꞌ, ñɨvɨ ñɨ́ꞌɨ́nꞌ, jín kue̱ꞌe̱ꞌ víꞌí ka̱ꞌ rá ñɨvɨ kúꞌvíꞌ. Jee ñakɨnꞌ ráa rá ñɨvɨ kúꞌvíꞌ vá nu̱u̱nꞌ íñɨ́ Jesús. Jee nxi̱núvi re̱ꞌ rá ñɨvɨ kúꞌvíꞌ vá.

³¹ Jee nti̱vɨ́ víꞌí xíniꞌ rá ñɨvɨ kue̱ꞌe̱ꞌ íñɨ́ yukuán, ya̱ niniꞌ ráa ya̱ nna̱kaꞌanꞌ rá ñɨvɨ ñɨ́ꞌɨ́nꞌ, jín ya̱ nnuva̱ꞌa rá ñɨvɨ kúꞌlúꞌ, jín ya̱ nna̱kaka rá ñɨvɨ lénkó, jín ya̱ nkuvi nna̱kune̱ꞌyá rá ñɨvɨ kuáá. Jee nna̱kuetúꞌún rá ñɨvɨ kue̱ꞌe̱ꞌ vá Ndiosíꞌ, ya̱ kúvi Ndiosíꞌ rá ñɨvɨ Israel.

Síkájíꞌ Jesús ku̱mi̱ꞌ mil (4000) rá te̱e

³² Saájee nkana Jesús rá te̱e súkuáꞌa re̱ꞌ vá, jee nkachiꞌ re̱ꞌ nu̱u̱nꞌ ráa: ―Kúnáꞌví iniꞌ ni̱ꞌ néꞌyá ni̱ꞌ rá ñɨvɨ kue̱ꞌe̱ꞌ yaꞌá, chi ya̱ nkuvi u̱ni̱ꞌ ki̱vɨ̱ꞌ nééꞌ ráa jín nuꞌuꞌ, jee ntu̱náꞌ íyó ya̱ kajiꞌ ráa. Jee ntu kuíni ni̱ꞌ nachuichí niteꞌ ni̱ꞌ ráa noꞌonꞌ ráa, nsuñájee kuneenꞌ nu̱u̱nꞌ ráa so̱ko ―nkachiꞌ re̱ꞌ.

³³ Saájee nkachiꞌ rá te̱e súkuáꞌa re̱ꞌ vá: ―¿Né núꞌ ni̱ꞌi̱nꞌ‑ó neyu nu̱u̱nꞌ ñu̱ꞌún saɨn yaꞌá, sáva ku̱ꞌva‑ó kajiꞌ rá ñɨvɨ kue̱ꞌe̱ꞌ yaꞌá rúja? ―nkachiꞌ ráa.

³⁴ Jee nkachiꞌ Jesús nu̱u̱nꞌ ráa: ―¿Na̱ja i̱xta̱tíláꞌ níso rán? ―U̱xa̱ꞌ jín yakuꞌ tia̱ká lúlí ―nkachiꞌ ráa.

³⁵ Saájee nta̱túníꞌ Jesús ya̱ kikuneeꞌ rá ñɨvɨ kue̱ꞌe̱ꞌ vá nu̱u̱nꞌ ñu̱ꞌún.

³⁶ Jee ntɨɨn Jesús ni uxáꞌ rá i̱xta̱tíláꞌ vá, jín rá tia̱ká vá, jee njia̱ꞌa re̱ꞌ ya̱ kútaꞌviꞌ re̱ꞌ nu̱u̱nꞌ Ndiosíꞌ. Jee ña̱ꞌnu̱ꞌ re̱ꞌ maa njia̱ꞌa re̱ꞌ maa nu̱u̱nꞌ rá te̱e súkuáꞌa re̱ꞌ vá, jee rá te̱e súkuáꞌa re̱ꞌ vá njia̱ꞌa maa nu̱u̱nꞌ rá ñɨvɨ kue̱ꞌe̱ꞌ vá.

³⁷ Jee ntáká kuitɨꞌ rá ñɨvɨ nyajiꞌ ráa ne̱ nkuvi iniꞌ ráa. Jee sáá nkuvi, jee nna̱stútú rá te̱e súkuáꞌa re̱ꞌ vá rá léfé nkino̱o nu̱u̱nꞌ ya̱ nyajiꞌ ráa, jee ne̱ u̱xa̱ꞌ chikívɨ́ꞌ nkuvi‑i.

³⁸ Jee rá ñɨvɨ ya̱ nyajiꞌ nkuvi ku̱mi̱ꞌ mil (4000) te̱e, jee sɨ́ɨ́n ka̱ꞌ ví rá ñaꞌan jín rá súchí lúlí.

³⁹ Saájee nna̱chuichí Jesús rá ñɨvɨ kua̱noꞌonꞌ ráa, jee nki̱vɨ re̱ꞌ iniꞌ barkúꞌ, jee kua̱ꞌa̱nꞌ re̱ꞌ rá ñuunꞌ sánitɨ́ɨn ñuunꞌ Magdala.