Mateo 12 - Mixteco del suroeste de Tlaxiaco Oaxaca

Rá te̱e kútáꞌán jín Jesús túꞌun ráa yoko trigúꞌ ki̱vɨ̱ꞌ nájiáví

¹ Jee tiempúꞌ yukuán kua̱jia̱ꞌa Jesús nteñu nu̱u̱nꞌ káá ituꞌ trigúꞌ ɨɨn ki̱vɨ̱ꞌ nájiáví, jee rá te̱e kútáꞌán jín re̱ꞌ rá súkuáꞌa re̱ꞌ ráa, jíso̱ko ráa, jee nki̱jiéꞌé ráa túꞌun ráa yoko trigúꞌ jee yájíꞌ ráa maa.

² Jee niniꞌ rá te̱e yɨ́ꞌɨ́ ñujiínꞌ fariseo ya̱ sáꞌá rává, jee nkachiꞌ ráa nu̱u̱nꞌ Jesús: ―¡Kune̱ꞌyá!, chi rá te̱e ya̱ súkuáꞌa nú, sáꞌá ráa tiñu ya̱ ntu yɨ́netuꞌ ya̱ satíñú ráa sukuán ki̱vɨ̱ꞌ nájiáví ―nkachiꞌ ráa.

³ Soo nkachiꞌ Jesús nu̱u̱nꞌ ráa: ―¿Á ntu nkáꞌvi rán nu̱u̱nꞌ Tutuꞌ níso Tu̱ꞌun Ndiosíꞌ ná nsa̱ꞌá maá David yanaꞌán víꞌí, sáá niso̱ko re̱ꞌ jín rá te̱e nku̱táꞌán jín re̱ꞌ rúja?

⁴ Jee nki̱vɨ re̱ꞌ iniꞌ veꞌi ííꞌ Ndiosíꞌ, jee nyajiꞌ ráa rá i̱xta̱tíláꞌ ííꞌ yósóꞌ nu̱u̱nꞌ íyó xika maá Ndiosíꞌ, soo ntu yɨ́netuꞌ kajiꞌ re̱ꞌ maa ni rá te̱e kútáꞌán jín re̱ꞌ, chisaꞌ kua̱chi rá su̱tu̱ꞌ vá íyó kuvi kajiꞌ maa.

⁵ Áxí, ¿á suni ni ntiáꞌan kaꞌvi rán tu̱ꞌun nta̱túníꞌ Ndiosíꞌ ya̱ nééꞌ nu̱u̱nꞌ Tutuꞌ níso Tu̱ꞌun re̱ꞌ ya̱ íyó sáꞌá rá su̱tu̱ꞌ tiñu ráa iniꞌ veñu̱ꞌun káꞌnú rá ki̱vɨ̱ꞌ nájiáví, jee suꞌva ntu̱ví yɨ́ñúꞌún ráa nu̱u̱nꞌ rá ki̱vɨ̱ꞌ nájiáví, jee ntu sáꞌá ráa kua̱chi rúsa?

⁶ Soo káchíꞌ ni̱ꞌ nu̱u̱nꞌ rán ya̱ ɨɨn máá kúñáꞌnú nasɨ́kuitɨꞌ ka̱ꞌ íyó‑o jín rán yaꞌá nsú káꞌ veñu̱ꞌun vá.

⁷ Soo ntu jiáku̱ꞌun iniꞌ rán ná kúníꞌ káchíꞌ tu̱ꞌun yaꞌá, ya̱ níso nu̱u̱nꞌ Tutuꞌ Ííꞌ, ya̱ nkachiꞌ Ndiosíꞌ: “Kuíni ni̱ꞌ ya̱ kunáꞌví iniꞌ rán ñanitáꞌán rán, jee nsú ya̱ so̱ko̱ꞌ rán rá sa̱na̱ꞌ nu̱u̱nꞌ ni̱ꞌ”, nkachiꞌ re̱ꞌ, jee saáva retánꞌ jiáku̱ꞌun iniꞌ rán tu̱ꞌun vá, jee ya̱ ntu̱ví ka̱ꞌ síjíta rán si̱kɨ̱ꞌ ñɨvɨ ya̱ ntu̱náꞌ kua̱chi‑i íyó.

⁸ Chi nuꞌuꞌ, ya̱ nta̱jí Ndiosíꞌ nu̱u̱nꞌ ñɨ̱vɨ́ sáva kuvi ni̱ꞌ Se̱ꞌya Ñɨvɨ, jee kúvi ni̱ꞌ I̱toꞌoꞌ rá ki̱vɨ̱ꞌ nájiáví, ya̱ kuvi tatúníꞌ ni̱ꞌ ná kúvi ya̱ saꞌá ñɨvɨ ki̱vɨ̱ꞌ vá ―nkachiꞌ Jesús.

Ki̱vɨ̱ꞌ nájiáví xínúvi Jesús ɨɨn te̱e níchiꞌ naꞌá‑a

⁹ Saájee nkene Jesús yukuán, jee nkenta re̱ꞌ nki̱vɨ re̱ꞌ iniꞌ veꞌi sinagoga nu̱u̱nꞌ kútútú rá ñɨvɨ Israel yukuán.

¹⁰ Jee yukuán yɨ́ꞌɨ́ ɨɨn te̱e ya̱ níchiꞌ ɨɨn naꞌá re̱ꞌ. Jee núkú sava rá ñɨvɨ na̱sa ni̱ꞌi̱nꞌ ráa na̱ jie̱ꞌe̱ꞌ xi̱kóñáꞌán ráa Jesús, jee saáva ni̱ka̱tu̱ꞌún ráa re̱ꞌ, jee nkachiꞌ ráa: ―¿Á jiáꞌa tu̱ꞌun tátúníꞌ Ndiosíꞌ retú á kuvi yɨ́netuꞌ xinúvi‑ó ɨɨn ñɨvɨ kúꞌvíꞌ ki̱vɨ̱ꞌ nájiáví rúja? ―nkachiꞌ ráa.

¹¹ Jee nkachiꞌ re̱ꞌ nu̱u̱nꞌ ráa: ―Néni ɨɨn ránoꞌó, retú íyó lanchi‑i, jee retú ku̱te̱ꞌ ti̱ꞌ iniꞌ ɨɨn yaviꞌ ɨɨn ki̱vɨ̱ꞌ nájiáví jee, ¿á ni nsáꞌ tɨɨn‑ɨ ti̱ꞌ kɨ̱natavaꞌ‑a ti̱ꞌ rúja?

¹² Soo ¿á ntu yɨ́yáꞌvi ka̱ꞌ ɨɨn ñɨvɨ nsú káꞌ ɨɨn lanchi rúja? Jee saáva, yɨ́netuꞌ ya̱ kuvi saꞌá‑ó tiñu váꞌa ki̱vɨ̱ꞌ nájiáví ―nkachiꞌ re̱ꞌ.

¹³ Saájee nkachiꞌ re̱ꞌ nu̱u̱nꞌ te̱e naꞌá nachi vá: ―Skaáꞌ naꞌá nú. Jee nsi̱kááꞌ‑a naꞌá‑a, jee nnuva̱ꞌa vá kuéntáꞌ íyó inka ka̱ꞌ naꞌá‑a.

¹⁴ Saájee nkene rá te̱e grupo fariseo vá kua̱ꞌa̱nꞌ ráa, jee nátúꞌún ráa na̱ja saꞌá ráa sáva kuvi kaꞌniꞌ ráa Jesús.

Nka̱ji Ndiosíꞌ Jesús kɨtíñú‑u nu̱u̱nꞌ re̱ꞌ

¹⁵ Jee ya jíníꞌ Jesús ya̱ sukuán jiáni iniꞌ rá fariseo, jee nkene re̱ꞌ yukuán kua̱ꞌa̱nꞌ re̱ꞌ. Jee kue̱ꞌe̱ꞌ nasɨ́kuitɨꞌ ñɨvɨ níkɨ́nꞌ ráa re̱ꞌ, jee nxi̱núvi re̱ꞌ ntáká rá ñɨvɨ kúꞌvíꞌ.

¹⁶ Jee nta̱túníꞌ ni̱ꞌin re̱ꞌ nu̱u̱nꞌ rá ñɨvɨ ya̱ ni koto nástúvi ráa né ɨɨn kúvi re̱ꞌ.

¹⁷ Nkuvi yaꞌá sukuán, sáva kuna̱a̱ꞌ nu̱u̱nꞌ Tu̱ꞌun Ndiosíꞌ njia̱ꞌa re̱ꞌ sákachiꞌ Isaías, te̱e nna̱kani tu̱ꞌun nkene yuꞌú máá maá Ndiosíꞌ, sáá nkachiꞌ re̱ꞌ:

¹⁸ ¡Kune̱ꞌyá! Yaꞌá íyó musúꞌ ni̱ꞌ ya̱ nka̱ji ni̱ꞌ, ya̱ ñúnúunꞌ ni̱ꞌ, jee kúváꞌa iniꞌ ni̱ꞌ ne̱ ánímaꞌ ni̱ꞌ néꞌyá ni̱ꞌ re̱ꞌ, jee ku̱ꞌva ni̱ꞌ Ta̱chi̱ꞌ Ííꞌ ni̱ꞌ nu̱u̱nꞌ re̱ꞌ, jee stekútu̱ꞌún re̱ꞌ nu̱u̱nꞌ rá ñɨvɨ nɨꞌɨ rá ñuunꞌ íyó ñɨ̱vɨ́ jie̱ꞌe̱ꞌ na̱ja saꞌá Ndiosíꞌ ya̱ kino̱o na̱a̱ꞌ ñɨvɨ nu̱u̱nꞌ‑u.

¹⁹ Ni nsáꞌ kantáꞌán túꞌun re̱ꞌ, jee ni nsáꞌ kanajíín re̱ꞌ, jee ni ɨɨn ñɨvɨ nsáꞌ teso̱ꞌo ráa ta̱chi̱yuꞌú re̱ꞌ iniꞌ rá ichi.

²⁰ Jee [koo másúꞌ iniꞌ re̱ꞌ jín rá ñɨvɨ táyáꞌ iniꞌ], kuéntáꞌ ntu jiáꞌnu re̱ꞌ iteꞌ tu̱yo̱ó nátaꞌnu, jee kuéntáꞌ ntu xínáꞌváꞌ re̱ꞌ yu̱ꞌve̱ꞌ ɨɨn itɨ vesíkɨ ka̱ꞌ tɨ́ɨn ñuꞌunꞌ, saꞌá re̱ꞌ suꞌva ne̱kua̱ꞌ kuneí kakɨnꞌ re̱ꞌ ya̱ saꞌá Ndiosíꞌ ya̱ kino̱o na̱a̱ꞌ rá ñɨvɨ re̱ꞌ nu̱u̱nꞌ‑u.

²¹ Jee rá ñɨvɨ ntáká nación koo tu̱neí iniꞌ ráa re̱ꞌ kunetu ráa ya̱ saꞌá re̱ꞌ ya̱ kutekuꞌ ráa jín Ndiosíꞌ, nkachiꞌ Ndiosíꞌ, sukuán ntee Isaías.

Káꞌánꞌ niva̱ꞌa rá fariseo si̱kɨ̱ꞌ Jesús

²² Saájee ña̱na̱ka rá ñɨvɨ nu̱u̱nꞌ Jesús ɨɨn te̱e kuáá jee ñɨ́ꞌɨ́nꞌ‑ɨ, chi yɨ́ꞌɨ́ kui̱ꞌna̱ꞌ maa. Jee nxi̱núvi Jesús maa, jee nkuvi nna̱kune̱ꞌyá‑a, jee nkuvi nna̱kaꞌanꞌ‑a.

²³ Jee ntáká rá ñɨvɨ kue̱ꞌe̱ꞌ ya̱ niniꞌ maa, jee nti̱vɨ́ xá xíniꞌ ráa, jee nkachiꞌ ráa: ―¿Á nsú te̱e yaꞌá kúvi Se̱ꞌya ichiyúkúnꞌ David, ya̱ íyó kiji? ―nkachiꞌ ráa.

²⁴ Soo sáá nteso̱ꞌo rá te̱e yɨ́ꞌɨ́ ñujiínꞌ fariseo tu̱ꞌun yaꞌá, jee nkachiꞌ ráa: ―Te̱e yaꞌá chi, nsú Ndiosíꞌ chíneí‑i maáréꞌ táváꞌ re̱ꞌ rá kui̱ꞌna̱ꞌ iniꞌ ñɨvɨ, chi kua̱chi táváꞌ re̱ꞌ rá kui̱ꞌna̱ꞌ jín fuersáꞌ njiáꞌa Beelzebú nu̱u̱nꞌ re̱ꞌ. Beelzebú, kúvi Satanás, i̱toꞌoꞌ rá kui̱ꞌna̱ꞌ ―nkachiꞌ ráa.

²⁵ Soo ya jíníꞌ Jesús ya̱ sukuán jiáni iniꞌ ráa, jee nkachiꞌ re̱ꞌ nu̱u̱nꞌ ráa: ―Ntáká nación ya̱ sáꞌá sɨ́ɨ́n rá ñɨvɨ maáráa jee kenta ráa si̱kɨ̱ꞌ táꞌán ráa, jee xínáánꞌ táꞌán ráa maáráa. Jee ntáká ñuunꞌ, áxí táꞌán veꞌi sáꞌá sɨ́ɨ́n ráa maáráa jee kénta ráa si̱kɨ̱ꞌ táꞌán ráa, jee nku̱níꞌin ráa.

²⁶ Jee suni sukuán retú táváꞌ kui̱ꞌna̱ꞌ kúñáꞌnú Satanás rá ta̱chi̱ꞌ kíni yɨ́ꞌɨ́ ráa xi̱ntíín re̱ꞌ, jee sáꞌá sɨ́ɨ́n ráa táꞌán ráa jee kénta re̱ꞌ si̱kɨ̱ꞌ maáráa, saájee, ¿na̱ja kuvi kuni̱ꞌin kuiñɨ‑ɨ tatúníꞌ‑i nu̱u̱nꞌ rá táꞌán kui̱ꞌna̱ꞌ‑a rúja?

²⁷ ’Soo retú táváꞌ ni̱ꞌ rá kui̱ꞌna̱ꞌ iniꞌ rá ñɨvɨ jín fuersáꞌ níso kui̱ꞌna̱ꞌ kúñáꞌnú Beelzebú, jee rá se̱ꞌya ñuunꞌ rán ya̱ súkuáꞌa jín ránoꞌó, ¿né ɨɨn fuersáꞌ jiátíñú ráa táváꞌ ráa rá kui̱ꞌna̱ꞌ rúja? Jee saáva ne̱ maáráa sijíta ráa ránoꞌó jie̱ꞌe̱ꞌ tu̱ꞌun niváꞌa káchíꞌ rán.

²⁸ Soo ya̱ nuꞌuꞌ táváꞌ ni̱ꞌ rá kui̱ꞌna̱ꞌ iniꞌ rá ñɨvɨ jín máá fuersáꞌ ííꞌ níꞌin Ta̱chi̱ꞌ Ííꞌ Ndiosíꞌ, jee saájee nkenta Ndiosíꞌ nu̱u̱nꞌ ránoꞌó sáva íyó ki̱vɨ rán xi̱ntíín re̱ꞌ tátúníꞌ re̱ꞌ nu̱u̱nꞌ rán.

²⁹ ’Áxí, ¿na̱ja kuvi ki̱vɨ ɨɨn ñɨvɨ iniꞌ veꞌi ɨɨn te̱e nakuiꞌ, sáva sakuíꞌná‑a nantíñú re̱ꞌ retú ntu xíꞌna ka̱ꞌ kuꞌniꞌ‑i re̱ꞌ rúja? Jee sukuán jee kuvi sakuíꞌná‑a nantíñú re̱ꞌ.

³⁰ ’Soo ñɨvɨ ya̱ ntu íñɨ́‑ɨ jín nuꞌuꞌ, kénta‑a si̱kɨ̱ꞌ ni̱ꞌ. Jee ñɨvɨ ya̱ ntu̱ví nákeꞌen tútú‑u jín nuꞌuꞌ rá ñɨvɨ sáva kuiñɨ ráa jín nuꞌuꞌ jee síkúténuun‑u rá ñɨvɨ sáva ntu nátuꞌva ráa nu̱u̱nꞌ nuꞌuꞌ.

³¹ ’Jee saáva káchíꞌ ni̱ꞌ nu̱u̱nꞌ rán ya̱ kúvi kunekáꞌnú iniꞌ Ndiosíꞌ jie̱ꞌe̱ꞌ ntáká nu̱u̱nꞌ kua̱chi sáꞌá rá ñɨvɨ, jín suni rá tu̱ꞌun níváꞌa káꞌánꞌ rá ñɨvɨ si̱kɨ̱ꞌ Ndiosíꞌ. Soo ni nsáꞌ kunekáꞌnú iniꞌ Ndiosíꞌ tu̱ꞌun káꞌánꞌ niva̱ꞌa rá ñɨvɨ si̱kɨ̱ꞌ Ta̱chi̱ꞌ Ííꞌ re̱ꞌ.

³² Jee néni ɨɨn káꞌánꞌ niva̱ꞌa‑a si̱kɨ̱ꞌ nuꞌuꞌ, ya̱ nta̱jí Ndiosíꞌ nu̱u̱nꞌ ñɨ̱vɨ́ sáva kuvi ni̱ꞌ Se̱ꞌya Ñɨvɨ, jee koo tu̱ꞌun nekáꞌnú iniꞌ Ndiosíꞌ kune̱ꞌyá re̱ꞌ ñɨvɨ vá. Soo néni ɨɨn ñɨvɨ káꞌánꞌ niva̱ꞌa si̱kɨ̱ꞌ Ta̱chi̱ꞌ Ííꞌ Ndiosíꞌ, jee ni nsáꞌ kunekáꞌnú iniꞌ re̱ꞌ kune̱ꞌyá re̱ꞌ ñɨvɨ vá, ni iniꞌ ñɨ̱vɨ́ tiempúꞌ yaꞌá, ni ñɨ̱vɨ́ kiji tiempúꞌ ichinúúnꞌ.

Jie̱ꞌe̱ꞌ ya̱ vixíꞌ jiáꞌa yutun jee jíníꞌ‑ó retú yutun váꞌa ví‑i áxí yutun ne̱ꞌén ví‑i

³³ ’Chi ɨɨn yutun váꞌa, jee jiáꞌa‑a ya̱ vixíꞌ váꞌa, áxí ɨɨn yutun ne̱ꞌén jee suni jiáꞌa‑a ya̱ vixíꞌ ne̱ꞌén. Jee yukuán jee jíníꞌ‑ó na̱ yutun kúvi‑i jie̱ꞌe̱ꞌ rá vixíꞌ jiáꞌa‑a.

³⁴ ¡Ránoꞌó ya̱ kúvi rán kuéntáꞌ tataꞌ ko̱o̱ꞌ xe̱e̱nꞌ! Jee, ¿na̱sa kúvi kachiꞌ rán tu̱ꞌun váꞌa rúja?, chi ñɨvɨ kánéꞌén ví maárán. Chi máá ya̱ ñúꞌún chitú ánímaꞌ ñɨvɨ ví ya̱ kéne yuꞌú‑u káchíꞌ‑i.

³⁵ Chi suni sukuán ɨɨn ñɨvɨ va̱ꞌa iniꞌ, jee ne̱ ya̱ váꞌa ñúꞌún iniꞌ ánímaꞌ‑a, jee yukuán kéne tiñu váꞌa sáꞌá‑a. Soo ñɨvɨ niváꞌa, jee ne̱ ya̱ níváꞌa ñúꞌún iniꞌ ánímaꞌ‑a, jee yukuán kéne tiñu niváꞌa sáꞌá‑a.

³⁶ Soo káchíꞌ ni̱ꞌ nu̱u̱nꞌ rán ki̱vɨ̱ꞌ koo juiciúꞌ jee naku̱ꞌva ñɨvɨ kuéntáꞌ jie̱ꞌe̱ꞌ ntáká tu̱ꞌun nékáíyó káꞌánꞌ‑a.

³⁷ Chi sánikua̱ꞌ jie̱ꞌe̱ꞌ rá tu̱ꞌun nkachiꞌ nú ví ya̱ saꞌá na̱a̱ꞌ Ndiosíꞌ jie̱ꞌe̱ꞌ nú, á sanáaꞌ re̱ꞌ ya̱ na̱a̱ꞌ kínóo nú, áxí sijíta re̱ꞌ nó.

Jíkánꞌ rá ñɨvɨ ya̱ saꞌá Jesús milagrúꞌ

³⁸ Saájee sava rá te̱e fariseo, jín rá te̱e xínéꞌénꞌ jie̱ꞌe̱ꞌ tu̱ꞌun nta̱túníꞌ Ndiosíꞌ yanaꞌán, nkachiꞌ ráa nu̱u̱nꞌ Jesús: ―Mestrúꞌ, kuíni ráníꞌ ya̱ saꞌá nú ɨɨn seña a̱nasɨ́ kune̱ꞌyá ránꞌ.

³⁹ Soo nna̱xiníkó Jesús jee nkachiꞌ re̱ꞌ nu̱u̱nꞌ ráa: ―Rá ñɨvɨ kánéꞌén íyó tiempúꞌ vitan, ya̱ ntu náaꞌ ráa nu̱u̱nꞌ Ndiosíꞌ, jíkánꞌ ráa ya̱ saꞌá ni̱ꞌ ɨɨn milagrúꞌ, ya̱ kúvi seña a̱nasɨ́, soo ni ɨɨn seña ntu̱náꞌ ku̱ꞌva ni̱ꞌ nu̱u̱nꞌ ráa, chisaꞌ kua̱chi ku̱ꞌva ni̱ꞌ nu̱u̱nꞌ ráa máá seña a̱nasɨ́ kuéntáꞌ kua̱ꞌ máá seña a̱nasɨ́ ya̱ nsa̱ꞌá Ndiosíꞌ jín Jonás, te̱e ya̱ nna̱kani tu̱ꞌun nkene yuꞌú máá maá Ndiosíꞌ ne̱ yanaꞌán víꞌí.

⁴⁰ Chi kuéntáꞌ kua̱ꞌ ñúꞌún Jonás u̱ni̱ꞌ ki̱vɨ̱ꞌ jín u̱ni̱ꞌ yakuááꞌ iniꞌ ɨɨn tia̱ká máá káꞌnú nasɨ́kuitɨꞌ, jee suni sukuán kuvi jín nuꞌuꞌ, ya̱ nta̱jí Ndiosíꞌ nu̱u̱nꞌ ñɨ̱vɨ́ sáva kuvi ni̱ꞌ Se̱ꞌya Ñɨvɨ, chi kɨse̱ꞌí ni̱ꞌ chi̱ji ñuꞌun u̱ni̱ꞌ ki̱vɨ̱ꞌ jín u̱ni̱ꞌ yakuááꞌ.

⁴¹ Jee rá ñɨvɨ ñuunꞌ Nínive kuiñɨ ráa jín rá ñɨvɨ íyó tiempúꞌ vitan ichinúúnꞌ Ndiosíꞌ ki̱vɨ̱ꞌ sanáaꞌ re̱ꞌ jie̱ꞌe̱ꞌ kua̱chi rá ñɨvɨ, jee sijíta ráa rá ñɨvɨ íyó tiempúꞌ vitan, chi ñɨvɨ ñuunꞌ Nínive vá nna̱kani iniꞌ ráa nxi̱nóo ráa kua̱chi ráa, sáá nteso̱ꞌo ráa Tu̱ꞌun Ndiosíꞌ nkachitu̱ꞌún Jonás nu̱u̱nꞌ ráa. Soo ¡kune̱ꞌyá rán!, íyó ni̱ꞌ jín rán yaꞌá jee máá kúñáꞌnú nasɨ́kuitɨꞌ ni̱ꞌ ka̱ꞌ nsú káꞌ Jonás.

⁴² Jee suni máá ñaꞌan ya̱ nta̱túníꞌ ña nu̱u̱nꞌ ɨɨn ñuunꞌ ichi sur, jee suni natekuꞌ ña jín rá ñɨvɨ íyó tiempúꞌ vitan ki̱vɨ̱ꞌ sanáaꞌ Ndiosíꞌ kua̱chi jie̱ꞌe̱ꞌ rá ñɨvɨ, jee sijíta ña rá ñɨvɨ íyó tiempúꞌ vitan, chi nkiji ña ne̱ íká nasɨ́kuitɨꞌ sáva teso̱ꞌo ña rá tu̱ꞌun níchí nkaꞌanꞌ Salomón ya̱ nta̱túníꞌ ñuunꞌ Israel yanaꞌán víꞌí. Soo ¡kune̱ꞌyá rán!, íyó ni̱ꞌ jín rán yaꞌá jee máá kúñáꞌnú nasɨ́kuitɨꞌ ni̱ꞌ ka̱ꞌ nsú káꞌ Salomón [jee ntu nákani iniꞌ rán].

Ta̱chi̱ꞌ kíni ya̱ níkó tuku‑u ya̱ uvíꞌ íchí nívɨ‑ɨ iniꞌ ɨɨn ñɨvɨ

⁴³ ’Saájee ɨɨn ta̱chi̱ꞌ kákini kánéꞌí sáá kéne‑e iniꞌ ɨɨn ñɨvɨ, jee kua̱ꞌa̱nꞌ‑a jíkónúun‑u rá nu̱u̱nꞌ ñu̱ꞌún saɨn íchí nu̱u̱nꞌ ntu̱náꞌ ñɨvɨ íyó núkú‑u nu̱u̱nꞌ najia̱ví‑i, jee ni ntu̱ví nániꞌinꞌ‑i vá,

⁴⁴ saáva nkachiꞌ‑i nu̱u̱nꞌ maáa: “Nikó tuku ni̱ꞌ veꞌi nu̱u̱nꞌ nkene ni̱ꞌ.” Jee sáá nnenta‑a, jee nna̱niꞌinꞌ‑i ñɨvɨ nu̱u̱nꞌ nyɨ́ꞌɨ‑ɨ vá, kuéntáꞌ ɨɨn veꞌi núne, ya̱ ya nna̱stá, ya̱ íyó ñunkúún.

⁴⁵ Saájee kɨ̱ꞌɨ̱nꞌ ta̱chi̱ꞌ kíni vá, kɨ̱nake̱ꞌen‑e u̱xa̱ꞌ ka̱ꞌ rá táꞌán ta̱chi̱ꞌ kíni ya̱ xe̱e̱nꞌ ka̱ꞌ nsú káꞌ maáa, jee ki̱vɨ ráa iniꞌ ñɨvɨ vá kuneeꞌ ráa yukuán. Saájee xe̱e̱nꞌ nasɨ́kuitɨꞌ ka̱ꞌ nakunoꞌo ñɨvɨ vá nsú káꞌ kua̱ꞌ nnoꞌo‑o ne̱ xíꞌna. Jee suni sukuán kunoꞌo rá ñɨvɨ níváꞌa íyó yaꞌá tiempúꞌ vitan ―nkachiꞌ Jesús.

Nánáꞌ Jesús jín rá ñaniꞌ re̱ꞌ

⁴⁶ Jee ni káꞌánꞌ ka̱ꞌ Jesús jín rá ñɨvɨ kue̱ꞌe̱ꞌ, saájee nkenta nánáꞌ re̱ꞌ jín rá ñaniꞌ re̱ꞌ íñɨ́ ráa ta̱ve̱ꞌí, jee kuíni ráa kaꞌanꞌ ráa jín re̱ꞌ.

⁴⁷ Jee ɨɨn te̱e ña̱kachiꞌ‑i nu̱u̱nꞌ Jesús: ―¡Teso̱ꞌo! Náánꞌ nú jín rá ñaniꞌ nú íñɨ́ ráa ta̱ve̱ꞌí, jee nánukú ráa kaꞌanꞌ ráa jín nú ―nkachiꞌ‑i.

⁴⁸ Soo nkachiꞌ re̱ꞌ nu̱u̱nꞌ te̱e káꞌánꞌ jín re̱ꞌ: ―¿Né ɨɨn kúvi náánꞌ ni̱ꞌ?, jee, ¿né ɨɨn kúvi rá ñaniꞌ ni̱ꞌ rúja? ―nkachiꞌ re̱ꞌ,

⁴⁹ jee nxi̱nénaꞌá re̱ꞌ rá te̱e súkuáꞌa re̱ꞌ ráa jee nkachiꞌ re̱ꞌ― kune̱ꞌyá, yaꞌá ví náánꞌ ni̱ꞌ jín rá ñaniꞌ ni̱ꞌ.

⁵⁰ Chi néni ɨɨn ñɨvɨ ya̱ sáꞌá‑a sáni kuíni Tátáꞌ ni̱ꞌ Ndiosíꞌ ya̱ nééꞌ antivɨ́ súkún, jee suvi‑i ví ñaniꞌ ni̱ꞌ jín ku̱ꞌva ni̱ꞌ jín náánꞌ ni̱ꞌ ―nkachiꞌ Jesús.