Marcos 9 - Mixteco del suroeste de Tlaxiaco Oaxaca1 Jee nkachiꞌ Jesús nu̱u̱nꞌ ráa: ―Máá nááꞌ vá káchíꞌ ni̱ꞌ nu̱u̱nꞌ rán, ya̱ sava rá ñɨvɨ íñɨ́ yaꞌá, ni nsáꞌ kuviꞌ ráa, ne̱ kuniꞌ ráa kiji tiñu ñáꞌnú níso Ndiosíꞌ ya̱ tatúníꞌ re̱ꞌ jín fuersáꞌ ííꞌ níso re̱ꞌ. Nsama Jesús na̱sa ntu̱vi‑i nu̱u̱nꞌ rá ñɨvɨ ( Mateo 17:1-13 ; Lucas 9:28-36 ; 2 Pedro 1:16-17 ) 2 Jee ki̱vɨ̱ꞌ íñúꞌ, nnaka Jesús kua̱chi Pedro, Jacobo, jín Juan, jee kua̱ꞌa̱nꞌ maáréꞌ jín ráa nu̱u̱nꞌ ɨɨn yuku súkún. Jee yukuán nsama re̱ꞌ sáá ntu̱vi re̱ꞌ nu̱u̱nꞌ ráa. 3 Jee rá saꞌma re̱ꞌ ñanu̱te̱ꞌ, jee máá yaa nasɨ́kuitɨꞌ nnuvi ráa. Jee ni ɨɨn ñɨvɨ ñɨ̱vɨ́, ya̱ nákete saꞌma, ni nkénta saꞌá‑a yaa saꞌma sukuán. 4 Jee niniꞌ rá te̱e vá Elías jín Moisés, ya̱ njiáꞌa Ndiosíꞌ tu̱ꞌun re̱ꞌ nu̱u̱nꞌ ráa tióꞌ chíji, nátúꞌún ráa jín Jesús. 5 Jee nkachiꞌ Pedro nu̱u̱nꞌ Jesús: ―¡Mestrúꞌ! ¡Na̱ ka̱ꞌ va̱ꞌa ka̱ꞌ ya̱ íyó‑ó yaꞌá! Saꞌá ráníꞌ u̱ni̱ꞌ veꞌi sayo, ɨɨn kuvi nú, jee ɨɨn kuvi Moisés, jee ɨɨn kuvi Elías. 6 Nkachiꞌ Pedro sukuán chi ntu nkutúníꞌ ná kachiꞌ re̱ꞌ, chi nyu̱ꞌví nasɨ́kuitɨꞌ re̱ꞌ jín Jacobo jín Juan. 7 Jee nkenta ɨɨn vi̱ko̱ꞌ jee nna̱kasɨꞌ‑ɨ nu̱u̱nꞌ íñɨ́ ntáká ráa. Jee nkene ɨɨn nusuyuꞌú ma̱ꞌñú vi̱ko̱ꞌ vá, jee nkachiꞌ‑i: ―Yaꞌá ví Se̱ꞌya yɨ́ɨ́ ni̱ꞌ jee ñúnúunꞌ ni̱ꞌ re̱ꞌ. Tɨɨn kuéntáꞌ ñáꞌnú rá tu̱ꞌun káchíꞌ re̱ꞌ. 8 Sa̱naanꞌ ni sáá nna̱kune̱ꞌyá rá ni núníꞌ te̱e súkuáꞌa jín Jesús iyo iyo ichi, ni ɨɨn ntu̱náꞌ niniꞌ ráa, kua̱chi métúꞌún Jesús nkino̱o íñɨ́ jín ráa. 9 Jee ni kua̱núún ráa xi̱ni̱ꞌ yuku vá, jee nta̱túníꞌ Jesús nu̱u̱nꞌ ráa, ya̱ ni ɨɨn nu̱u̱nꞌ koto nákani ráa ya̱ niniꞌ ráa. Nta̱túníꞌ re̱ꞌ ya̱ nnákani ráa maa ne̱ ki̱vɨ̱ꞌ natekuꞌ i̱i̱ꞌ re̱ꞌ nteñu rá níꞌiꞌ, jee nako̱o yɨkɨkúñu re̱ꞌ, ya̱ nta̱jí Ndiosíꞌ nu̱u̱nꞌ ñɨ̱vɨ́ sáva kuvi re̱ꞌ Se̱ꞌya Ñɨvɨ. 10 Saájee nñu̱ꞌun yuꞌuꞌ iniꞌ ráa maa. Jee nkaꞌanꞌ maáráa ya̱ ná kúníꞌ kachiꞌ ya̱: “Natekuꞌ i̱i̱ꞌ re̱ꞌ nteñu rá níꞌiꞌ.” 11 Jee ni̱ka̱tu̱ꞌún ráa Jesús: ―¿Na̱chi káchíꞌ rá te̱e xínéꞌénꞌ jie̱ꞌe̱ꞌ tu̱ꞌun ley Ndiosíꞌ, ya̱ xíꞌna ka̱ꞌ íyó kiji Elías, jee kuíre kiji maáréꞌ ya̱ kúvi Cristo rúja? 12 Suvire̱ꞌ nna̱xiníkó nu̱u̱nꞌ ráa: ―Máá nááꞌ nijia ya̱ kiji Elías xíꞌnañúꞌún, sáva nasástákoo jiáá re̱ꞌ nɨꞌɨ sáva nakuneenu̱u̱nꞌ rá ñɨvɨ Ndiosíꞌ. ¿Ná káchíꞌ Tu̱ꞌun Ndiosíꞌ nu̱u̱nꞌ Tutuꞌ Ííꞌ jie̱ꞌe̱ꞌ maáníꞌ?, ya̱ nta̱jí Ndiosíꞌ nuꞌuꞌ nu̱u̱nꞌ ñɨ̱vɨ́ sáva kuvi ni̱ꞌ Se̱ꞌya Ñɨvɨ. Ntee ráa ya̱ kunoꞌo víꞌí ni̱ꞌ jee kuichi iniꞌ rá ñɨvɨ nuꞌuꞌ. 13 Soo nuꞌuꞌ káchíꞌ nu̱u̱nꞌ rán, ya̱ Elías ya nkiji re̱ꞌ. Jee nsa̱ꞌá kini rá ñɨvɨ na̱kua̱ꞌ nkuini ráa nu̱u̱nꞌ re̱ꞌ, sáni ya̱ káchíꞌ nu̱u̱nꞌ Tutuꞌ níso Tu̱ꞌun Ndiosíꞌ ―nkachiꞌ Jesús. Jesús xínúvi ɨɨn te̱e súchí ya̱ yɨ́ꞌɨ́ ta̱chi̱ꞌ néꞌí ( Mateo 17:14-21 ; Lucas 9:37-43 ) 14 Sáá nkenta ráa nu̱u̱nꞌ íñɨ́ rá inka ka̱ꞌ rá te̱e súkuáꞌa re̱ꞌ ráa, jee niniꞌ ráa kue̱ꞌe̱ꞌ víꞌí ñɨvɨ nkuti̱yu̱ꞌ nu̱u̱nꞌ rá te̱e súkuáꞌa re̱ꞌ ráa. Jee íñɨ́ rá te̱e xínéꞌénꞌ jie̱ꞌe̱ꞌ tu̱ꞌun nta̱túníꞌ Ndiosíꞌ, jee ya̱ kántáꞌán túꞌun ráa jín rá te̱e súkuáꞌa re̱ꞌ ráa. 15 Sáá niniꞌ nɨꞌɨ rá ñɨvɨ re̱ꞌ, jee kuíntañúꞌún nti̱vɨ́ xá xi̱ni̱ꞌ ráa. Jee ninu ráa jee nkenta ráa nu̱u̱nꞌ re̱ꞌ, jee ntɨɨn ráa naꞌá re̱ꞌ. 16 Jee ni̱ka̱tu̱ꞌún re̱ꞌ rá te̱e súkuáꞌa re̱ꞌ ráa: ―¿Ná jie̱ꞌe̱ꞌ kántáꞌán túꞌun rán jín ráa? 17 Jee ɨɨn rá íñɨ́ nteñu ñɨvɨ kue̱ꞌe̱ꞌ vá nna̱xiníkó‑o nu̱u̱nꞌ re̱ꞌ: ―¡Mestrúꞌ! Va̱naka ni̱ꞌ se̱ꞌya ni̱ꞌ nu̱u̱nꞌ nú, ya̱ yɨ́ꞌɨ́ ta̱chi̱ꞌ néꞌí iniꞌ re̱ꞌ ya̱ sáꞌá ñɨ́ꞌɨ́nꞌ‑ɨ re̱ꞌ. 18 Sáá tɨ́ɨn ta̱chi̱ꞌ néꞌí re̱ꞌ, jee kúyutún ta̱chi̱ꞌ néꞌí vá re̱ꞌ nu̱u̱nꞌ ñu̱ꞌún, jee kéne tiu̱u̱nꞌ iniꞌ yuꞌú re̱ꞌ, jee síkáꞌñɨ́ꞌ‑ɨ nu̱ꞌun re̱ꞌ, jee kútínákuíꞌ re̱ꞌ. Jee nkachiꞌ ni̱ꞌ nu̱u̱nꞌ rá te̱e súkuáꞌa jín nú ya̱ tavaꞌ ráa maa, soo ntu nkúneí ráa ―nkachiꞌ re̱ꞌ. 19 Jee nna̱xiníkó Jesús nu̱u̱nꞌ ráa: ―¡Na̱ ka̱ꞌ rá ñɨvɨ yaꞌá ya̱ ntu ínúꞌ iniꞌ ráa Ndiosíꞌ! ¿Na̱ja ka̱ꞌ tiempúꞌ vá íyó kuneeꞌ ni̱ꞌ jín ránoꞌó? ¿Na̱ja ka̱ꞌ tiempúꞌ vá íyó keꞌneꞌ iniꞌ ni̱ꞌ nu̱u̱nꞌ ránoꞌó ya̱ ntu ínúꞌ iniꞌ rán Ndiosíꞌ? Kínaka rán se̱ꞌya yɨ́ɨ́ nú nu̱u̱nꞌ ni̱ꞌ ―nkachiꞌ re̱ꞌ. 20 Jee nki̱naka ráa re̱ꞌ nu̱u̱nꞌ Jesús. Jee sáá niniꞌ ta̱chi̱ꞌ néꞌí vá Jesús, jee ntañúꞌún kuitɨꞌ ñaꞌniyɨ̱ꞌɨ́ ta̱chi̱ꞌ néꞌí te̱e súchí vá. Jee nna̱niso re̱ꞌ nu̱u̱nꞌ ñu̱ꞌún, jee nni̱kókáni re̱ꞌ, jee nkene tiu̱u̱nꞌ yuꞌú re̱ꞌ. 21 Jee ni̱ka̱tu̱ꞌún Jesús tátáꞌ te̱e súchí vá: ―¿Na̱ja tiempúꞌ ya̱ va̱ji nóꞌo re̱ꞌ suꞌva? Jee nkachiꞌ tátáꞌ re̱ꞌ: ―Ne̱ lúlí re̱ꞌ. 22 Jee kue̱ꞌe̱ꞌ íchí ya̱ nchuꞌun ta̱chi̱ꞌ néꞌí re̱ꞌ nu̱u̱nꞌ ñuꞌúnꞌ jín nu̱u̱nꞌ nute sáva kaꞌniꞌ‑i re̱ꞌ. Soo ré íyó ná kúvi ya̱ saꞌá nú, jee kunáꞌví iniꞌ nú kune̱ꞌyá nú ránuꞌuꞌ, jee chineí ránuꞌuꞌ ―nkachiꞌ tátáꞌ te̱e súchí vá. 23 Jee Jesús nkachiꞌ nu̱u̱nꞌ re̱ꞌ: ―¡Né núꞌ vá nkúvi ví! Nɨꞌɨ ni nu̱u̱nꞌ vá kuvi saꞌá ni̱ꞌ ya̱ kuvi nu̱u̱nꞌ ɨɨn ñɨvɨ ya̱ kúneí iniꞌ ñɨvɨ vá nuꞌuꞌ. 24 Kuíntañúꞌún nka̱najíín tátáꞌ te̱e súchí vá, jee nkachiꞌ re̱ꞌ: ―¡Kúneí iniꞌ ni̱ꞌ noꞌó! Chineí nú nuꞌuꞌ, sáva nakuneí ka̱ꞌ iniꞌ ni̱ꞌ noꞌó. 25 Sáá nne̱ꞌyá Jesús ya̱ nku̱tútú ya̱chi̱ꞌ víꞌí ñɨvɨ, jee nku̱xeenꞌ re̱ꞌ nu̱u̱nꞌ ta̱chi̱ꞌ néꞌí vá, jee nkachiꞌ re̱ꞌ nu̱u̱nꞌ‑u: ―¡Ta̱chi̱ꞌ kíni ya̱ sáꞌá ñɨ́ꞌɨ́nꞌ nú jee sáꞌá sóꞌó nú! ¡Nuꞌuꞌ tátúníꞌ ni̱ꞌ nu̱u̱nꞌ nú, ya̱ kene nú iniꞌ re̱ꞌ, jee koto kívɨ nú ka̱ꞌ iniꞌ re̱ꞌ! 26 Jee nka̱najíín ta̱chi̱ꞌ néꞌí vá, jee iyo víꞌí ñaꞌniyɨ̱ꞌɨ́ ta̱chi̱ꞌ néꞌí vá re̱ꞌ, jee nkene‑e. Jee te̱e súchí vá nkino̱o kuéntáꞌ ɨɨn ya̱ níꞌiꞌ. Saájee kue̱ꞌe̱ꞌ ráa nkachiꞌ ya̱ níꞌiꞌ re̱ꞌ. 27 Soo nna̱tɨɨn Jesús naꞌá re̱ꞌ, jee nxi̱nákóo Jesús re̱ꞌ jee nnakui̱ñɨ̱ꞌ nichiꞌ re̱ꞌ. 28 Sáá nki̱vɨ Jesús ɨɨn iniꞌ veꞌi, jee rá te̱e súkuáꞌa re̱ꞌ ráa ni̱ka̱tu̱ꞌún sɨ́ɨ́n ráa re̱ꞌ: ―¿Na̱kui chi ntu̱ví nkúneí ráníꞌ tavaꞌ ránꞌ ta̱chi̱ꞌ néꞌí vá? 29 Jee nkachiꞌ re̱ꞌ nu̱u̱nꞌ ráa: ―Ɨɨn ta̱chi̱ꞌ néꞌí ya̱ íyó suꞌva, ntu kúvi tavaꞌ rán maa, retú ntu̱ví jíkánꞌ táꞌvíꞌ rán nu̱u̱nꞌ Ndiosíꞌ [jín retú ntu íyó niteꞌ iniꞌ rán]. Stékútu̱ꞌún tuku Jesús ya̱ kuviꞌ‑i ( Mateo 17:22-23 ; Lucas 9:43-45 ) 30 Jee nkene ráa yukuán, jee njia̱ꞌa ráa rá ñuunꞌ tɨ́ɨn Galilea. Jee ntu kuíni re̱ꞌ ya̱ ni ɨɨn ñɨvɨ nku̱káꞌnú iniꞌ ráa ya̱ jiáꞌa re̱ꞌ yukuán, 31 chi xínéꞌénꞌ re̱ꞌ nu̱u̱nꞌ rá te̱e súkuáꞌa re̱ꞌ ráa, jee nkachiꞌ re̱ꞌ nu̱u̱nꞌ ráa: ―Nuꞌuꞌ, ya̱ nta̱jí Ndiosíꞌ nu̱u̱nꞌ ñɨ̱vɨ́ sáva kuvi ni̱ꞌ Se̱ꞌya Ñɨvɨ ñɨ̱vɨ́, naku̱ꞌva ɨɨn ñɨvɨ nuꞌuꞌ xi̱ntíín rá te̱e ya̱ jíníꞌ u̱ꞌvi̱ꞌ ráa nuꞌuꞌ. Jee kaꞌniꞌ ráa nuꞌuꞌ. Jee ré ñaꞌniꞌ ráa nuꞌuꞌ, jee ki̱vɨ̱ꞌ uníꞌ natekuꞌ i̱i̱ꞌ ni̱ꞌ jee nako̱o yɨkɨkúñu ni̱ꞌ ―nkachiꞌ re̱ꞌ. 32 Soo suviráa ntu ñáku̱ꞌun iniꞌ ráa ya̱ káchíꞌ re̱ꞌ. Jee yúꞌví ráa katu̱ꞌún ráa re̱ꞌ. ¿Né ɨɨn ví máá kúñáꞌnú ka̱ꞌ? ( Mateo 18:1-5 ; Lucas 9:46-48 ) 33 I̱ña̱jée nkenta ráa ñuunꞌ Capernaum. Sáá nééꞌ re̱ꞌ jín ráa ɨɨn iniꞌ veꞌi, jee ni̱ka̱tu̱ꞌún re̱ꞌ ráa: ―¿Ná jie̱ꞌe̱ꞌ nna̱túꞌún rán ichi sáá va̱ji‑ó? 34 Soo níín nkuvi ráa, chi nátúꞌún ɨɨn inka ráa ichi va̱ji ráa, ya̱ né ɨɨn ráa ví ya̱ kúñáꞌnú ka̱ꞌ. 35 Jee ña̱kuneeꞌ re̱ꞌ jee nkana re̱ꞌ rá ni uxúꞌ u̱vi̱ꞌ (12) ráa jee nkachiꞌ re̱ꞌ nu̱u̱nꞌ ráa: ―Ré néni ɨɨn kuíni kuvi ñɨvɨ kúñáꞌnú ka̱ꞌ nu̱u̱nꞌ nɨꞌɨ, íyó kuvi‑i ne̱ nu̱u̱nꞌ nɨ́ꞌɨ ka̱ꞌ jee íyó chineí‑i inka ñɨvɨ kuéntáꞌ kuvi‑i ɨɨn musúꞌ nu̱u̱nꞌ nɨꞌɨ. 36 I̱ña̱jée ntɨɨn re̱ꞌ ɨɨn su̱chí lúlí, jee ñani re̱ꞌ maa ma̱ꞌñú ráa. Jee ña̱kinumi re̱ꞌ maa, jee nkachiꞌ re̱ꞌ nu̱u̱nꞌ ráa: 37 ―Néni ɨɨn ñɨvɨ ya̱ nu̱u̱nꞌ súví nuꞌuꞌ íyó maniꞌ iniꞌ‑i nakuatáꞌví‑i ɨɨn su̱chí lúlí kuéntáꞌ su̱chí lúlí yaꞌá, jee suni íyó maniꞌ iniꞌ‑i nakuatáꞌví ñɨvɨ vá nuꞌuꞌ ranika̱ꞌ. Jee ñɨvɨ vá ya̱ íyó maniꞌ iniꞌ‑i nákuatáꞌví ráa nuꞌuꞌ nsú kua̱chi kuitɨꞌ nuꞌuꞌ íyó maniꞌ iniꞌ‑i nakuatáꞌví ñɨvɨ vá, chi suni íyó maniꞌ iniꞌ‑i nakuatáꞌví ñɨvɨ vá Ndiosíꞌ ranika̱ꞌ, ya̱ nchu̱ichí nuꞌuꞌ va̱ji ni̱ꞌ ―nkachiꞌ re̱ꞌ. Ñɨvɨ ya̱ ntu íñɨ́ si̱kɨ̱ꞌ‑ó, íñɨ́‑ɨ jín‑ó ( Mateo 10:42 ; Lucas 9:49-50 ) 38 Jee nkachiꞌ Juan: ―Mestrúꞌ, niniꞌ ránꞌ ɨɨn te̱e ya̱ nu̱u̱nꞌ súví nú táníkɨ́nꞌ re̱ꞌ rá ta̱chi̱ꞌ néꞌí ya̱ yɨ́ꞌɨ́ iniꞌ rá ñɨvɨ. Jee jíníi̱yo ránꞌ saꞌá re̱ꞌ ka̱ꞌ suꞌva, chi ntu kútáꞌán re̱ꞌ jín‑ó ―nkachiꞌ Juan. 39 Soo Jesús nkachiꞌ: ―Koto jíníi̱yo rán maa nu̱u̱nꞌ re̱ꞌ. Chi néni ɨɨn ya̱ sáꞌá a̱nasɨ́ va̱ꞌa nu̱u̱nꞌ súví nuꞌuꞌ, jee nkúvi kuíntañúꞌún kaꞌanꞌ niva̱ꞌa ñɨvɨ vá si̱kɨ̱ꞌ ni̱ꞌ. 40 Chi ɨɨn ñɨvɨ ya̱ ntu kénta si̱kɨ̱ꞌ‑ó, íñɨ́‑ɨ jín‑ó. 41 Chi néni ɨɨn ñɨvɨ ya̱ taji vasúꞌ nute koꞌo rán nu̱u̱nꞌ súví nuꞌuꞌ, chi yɨ́ꞌɨ́ rán nu̱u̱nꞌ ni̱ꞌ, ya̱ kúvi ni̱ꞌ Cristo, máá na̱a̱ꞌ vá káchíꞌ ni̱ꞌ, ya̱ ni nsáꞌ súkuíta ñɨvɨ vá ta̱ꞌvi̱ꞌ ku̱ꞌva Ndiosíꞌ nu̱u̱nꞌ‑u. Na̱ náꞌví ka̱ꞌ rá ñɨvɨ ya̱ kininkava ráa nu̱u̱nꞌ kua̱chi ( Mateo 18:6-9 ; Lucas 17:1-2 ) 42 ’Ré íyó ɨɨn su̱chí lúlí suꞌva ya̱ kúneí iniꞌ‑i nuꞌuꞌ, jee néni ɨɨn ñɨvɨ xinínkava ɨɨn rá su̱chí lúlí yaꞌá xinóo‑o ichi nuꞌuꞌ, jee íyó va̱ꞌa ka̱ꞌ ré kuꞌniꞌ su̱ku̱nꞌ ñɨvɨ vá nu̱u̱nꞌ ɨɨn yu̱u̱ꞌ molínúꞌ máá káꞌnú ya̱ síkótíyu burrúꞌ maa, jee sikéne ráa ñɨvɨ vá nu̱u̱nꞌ nteñúꞌún. 43 ’Jee retú sóꞌó naꞌá nú kininkava nú nu̱u̱nꞌ kua̱chi, va̱ꞌa ka̱ꞌ keꞌneꞌ nú maa. Chi va̱ꞌa ka̱ꞌ ví nú ya̱ koo kúꞌlúꞌ nú, jee ki̱vɨ nú nu̱u̱nꞌ kutekuꞌ nú nɨ́ɨ́nkání jín Ndiosíꞌ. Chi va̱ꞌa ka̱ꞌ sukuán nsú káꞌ ya̱ koo ni núvíꞌ naꞌá nú jee kɨ̱ꞌɨ̱nꞌ nú nu̱u̱nꞌ ñuꞌúnꞌ xéénꞌ ya̱ ntu náꞌváꞌ ñuꞌunꞌ maa. 44 [Yukuán ví nu̱u̱nꞌ ntu jíꞌíꞌ rá ti̱na̱kú ya̱ yájíꞌ rátíꞌ ñunéꞌyúꞌ, jee ni ntu náꞌváꞌ ñuꞌunꞌ maa.] 45 ’Jee retú sóꞌó jie̱ꞌe̱ꞌ nú kininkava nú nu̱u̱nꞌ kua̱chi, va̱ꞌa ka̱ꞌ keꞌneꞌ nú maa. Chi va̱ꞌa ka̱ꞌ ví nú ya̱ kúꞌlúꞌ nú jee ki̱vɨ nú nu̱u̱nꞌ kutekuꞌ nú nɨ́ɨ́nkání jín Ndiosíꞌ. Chi va̱ꞌa ka̱ꞌ sukuán nsú káꞌ ya̱ koo ni núvíꞌ jie̱ꞌe̱ꞌ nú, jee sukuíkó noꞌó nu̱u̱nꞌ ñuꞌúnꞌ xéénꞌ. 46 [Jee yukuán ví nu̱u̱nꞌ ntu jíꞌíꞌ rá ti̱na̱kú, jee ni ntu náꞌváꞌ ñuꞌunꞌ maa.] 47 ’Jee retú nchinúún nú sáꞌá‑a ya̱ kininkava nú nu̱u̱nꞌ kua̱chi, va̱ꞌa ka̱ꞌ tavaꞌ nú maa. Chi va̱ꞌa ka̱ꞌ ví nú ya̱ koo ɨɨn ni nchinúún nú, jee ki̱vɨ nú naꞌá Ndiosíꞌ. Chi va̱ꞌa ka̱ꞌ sukuán nsú káꞌ koo ni núvíꞌ nchinúún nú jee sukuíkó noꞌó nu̱u̱nꞌ ñuꞌúnꞌ xéénꞌ. 48 Yukuán ví nu̱u̱nꞌ ntu jíꞌíꞌ rá ti̱na̱kú jee ni ntu náꞌváꞌ ñuꞌunꞌ maa. 49 ’Chi taꞌanꞌ tu̱nóꞌó nɨꞌɨ‑ó kuéntáꞌ kasɨꞌ ñuꞌunꞌ yó kuéntáꞌ chiꞌi‑ó ñɨ̱ɨ̱nꞌ nu̱u̱nꞌ ku̱ñu. [Jee chíꞌi ñɨvɨ ñɨ̱ɨ̱nꞌ nu̱u̱nꞌ nta̱ká ku̱ñu sókóꞌ ñɨvɨ nu̱u̱nꞌ Ndiosíꞌ sáva sánoo ráa maa nu̱u̱nꞌ re̱ꞌ.] 50 Ya̱ váꞌa kúvi ñɨ̱ɨ̱nꞌ, soo retú nukatɨ́ ya̱ uꞌváꞌ ñɨ̱ɨ̱nꞌ, ¿ná kúvi ya̱ saꞌá‑ó sáva kuꞌu̱ꞌva̱ꞌ tuku‑u rúja? [Ntu̱náꞌ íyó kuvi sáꞌá‑ó ka̱ꞌ]. Kuvi ránú ñɨvɨ va̱ꞌa kuéntáꞌ íyó ñɨ̱ɨ̱nꞌ va̱ꞌa. Jee kuneeꞌ ñunkúún rán jín ɨɨn inka táꞌán rán ―nkachiꞌ Jesús. |
© 2022, Wycliffe Bible Translators, Inc. All rights reserved.
Wycliffe Bible Translators, Inc.