Lucas 13 - Mixteco del suroeste de Tlaxiaco Oaxaca

Nakani iniꞌ‑ó xinóo‑ó kua̱chi‑ó sáva ntu síkɨ́naanꞌ‑ó maáó nsáꞌ nanitáꞌvíꞌ‑ó nu̱u̱nꞌ Ndiosíꞌ

¹ Jee máá tiempúꞌ yukuán íñɨ́ sava rá te̱e ya̱ nna̱kani ráa nu̱u̱nꞌ Jesús jie̱ꞌe̱ꞌ na̱ja nnoꞌo sava rá te̱e ñuunꞌ Galilea. Chi sáá jiáꞌníꞌ ráa rá sa̱na̱ꞌ téñuꞌunꞌ ráa sókóꞌ ráa nu̱u̱nꞌ Ndiosíꞌ veñu̱ꞌun káꞌnú Jerusalén, jee nta̱jí Pilato rá soldado re̱ꞌ nkenta ráa ñaꞌniꞌ ráa rá te̱e Galilea vá, jee nkenta nsa̱ka̱nuun ni̱ñɨ̱ꞌ ráa jín rá ni̱ñɨ̱ꞌ rá sa̱na̱ꞌ vá.

² Jee nna̱xiníkó Jesús nu̱u̱nꞌ ráa: ―¿Á jiáni iniꞌ rán ya̱ rá te̱e Galilea vá íyó ka̱ꞌ kua̱chi ráa nsú káꞌ ntáká rá inka ka̱ꞌ rá ñɨvɨ ñuunꞌ Galilea vá jie̱ꞌe̱ꞌ ya̱ nnoꞌo ráa sukuán rúja?

³ Soo káchíꞌ ni̱ꞌ nu̱u̱nꞌ rán ya̱ ntu̱ví, chi retú ntu nákani iniꞌ rán xinóo rán kua̱chi rán, jee sunisaá kɨ̱naanꞌ ntáká rán.

⁴ Áxí rá ni xáꞌúnꞌ u̱ni̱ꞌ (18) rá te̱e ya̱ nna̱niso torre Siloé ya̱ta̱ꞌ ráa jee ñaꞌniꞌ‑i ráa, ¿á jiáni iniꞌ rán ya̱ kúvi ráa ñɨvɨ íyó ka̱ꞌ kua̱chi ráa, nsú káꞌ ntáká rá ñɨvɨ ñuunꞌ Jerusalén rúja?

⁵ Soo káchíꞌ ni̱ꞌ nu̱u̱nꞌ rán ya̱ ntu̱ví, chi retú ntu nákani iniꞌ rán xinóo rán kua̱chi rán, jee sunisaá kɨ̱naanꞌ ntáká rán ―nkachiꞌ Jesús.

Tu̱ꞌun kúnkunuún jie̱ꞌe̱ꞌ yutun higo nu̱ma̱ꞌ

⁶ Jee suni nkachiꞌ Jesús tu̱ꞌun kúnkunuún yaꞌá ya̱ káꞌánꞌ suꞌva [jie̱ꞌe̱ꞌ rá ñɨvɨ ya̱ ntu síkúnkuvi ráa tu̱ꞌun tátúníꞌ Ndiosíꞌ]: ―Kúmí ɨɨn te̱e ɨɨn yutun higo ya̱ ntee re̱ꞌ maa nu̱u̱nꞌ ñu̱ꞌún re̱ꞌ nu̱u̱nꞌ nééꞌ rá yutun vixíꞌ, jee kua̱nanukú re̱ꞌ ya̱ vixíꞌ nu̱u̱nꞌ‑u, jee ntu̱náꞌ nna̱niꞌinꞌ re̱ꞌ.

⁷ Jee nkachiꞌ re̱ꞌ nu̱u̱nꞌ te̱e kúmí ñuꞌun re̱ꞌ yukuán: “Kuniꞌ nú, ya̱ nkuvi u̱ni̱ꞌ kui̱ya̱ꞌ ya̱ kíji nánukú ni̱ꞌ ya̱ vixíꞌ jee ntu̱náꞌ nna̱niꞌinꞌ ni̱ꞌ. Saáva kuachi maa. ¿Na̱kui chi kua̱chi íñɨ́ téñú ka̱ꞌá‑a sátéñú‑u nu̱u̱nꞌ ñu̱ꞌún yaꞌá?”, nkachiꞌ te̱e xí ñuꞌun vá.

⁸ Saájee nna̱xiníkó te̱e kúmí ñuꞌun vá: “I̱toꞌoꞌ ni̱ꞌ, xinóo nú maa kuiñɨ‑ɨ ɨɨn kui̱ya̱ꞌ yaꞌá ka̱ꞌ, jee nastayá ni̱ꞌ ñuꞌun jie̱ꞌe̱ꞌ‑e, jee nataanꞌ ni̱ꞌ ñe̱ꞌen jie̱ꞌe̱ꞌ‑e.

⁹ Jee kuniꞌ‑ó retú ku̱ꞌva‑a ya̱ vixíꞌ, jee retú ntu̱ví, jee kuachi nú maa”, nkachiꞌ‑i ―nkachiꞌ Jesús.

Nxi̱núvi Jesús ɨɨn ñaꞌan ki̱vɨ̱ꞌ nájiáví

¹⁰ Ɨɨn sátuꞌ ya̱ kúvi ki̱vɨ̱ꞌ nájiáví, xínéꞌénꞌ Jesús Tu̱ꞌun Ndiosíꞌ iniꞌ ɨɨn veꞌi sinagoga nu̱u̱nꞌ súkuáꞌa rá ñɨvɨ Israel Tu̱ꞌun Ndiosíꞌ.

¹¹ Jee yukuán nééꞌ ɨɨn ñaꞌan ya̱ ya nkuvi xa̱ꞌu̱nꞌ u̱ni̱ꞌ (18) kui̱ya̱ꞌ ya̱ síkúꞌvíꞌ ɨɨn ta̱chi̱ꞌ kíni ña, ya̱ tíkóso ya̱ta̱ꞌ ña, jee ni ntu kúvi kuitɨꞌ kuiñɨ nichiꞌ na̱a̱ꞌ ña.

¹² Jee sáá niniꞌ Jesús ña, nkana re̱ꞌ ña, jee nkachiꞌ re̱ꞌ nu̱u̱nꞌ ña: ―Noꞌó ñaꞌan, nákuíñɨꞌ núne nú nu̱u̱nꞌ kue̱ꞌi̱ꞌ nú ―nkachiꞌ re̱ꞌ.

¹³ Jee nchi̱só re̱ꞌ rá naꞌá re̱ꞌ ña, jee kuíntañúꞌún kuitɨꞌ nnu̱na̱a̱ꞌ ya̱ta̱ꞌ ña, jee nákuetúꞌún víꞌí ña jie̱ꞌe̱ꞌ Ndiosíꞌ.

¹⁴ Soo te̱e kúñáꞌnú néen kuéntáꞌ veñu̱ꞌun vá, nki̱tɨ̱ꞌ iniꞌ‑i ya̱ nxi̱núvi Jesús ñaꞌan vá ki̱vɨ̱ꞌ nájiáví, jee nkachiꞌ‑i nu̱u̱nꞌ rá ñɨvɨ kue̱ꞌe̱ꞌ: ―Íyó i̱ñu̱ꞌ ki̱vɨ̱ꞌ ya̱ íyó satíñú‑ó, jee ɨɨn rá ki̱vɨ̱ꞌ yukuán íyó kiji rán jee nuvi rán, jee nsú ki̱vɨ̱ꞌ nájiáví kiji rán sáva nuvi rán ―nkachiꞌ te̱e kúñáꞌnú vá.

¹⁵ Saájee nna̱xiníkó I̱toꞌoꞌ‑ó Jesús nu̱u̱nꞌ te̱e vá jee nkachiꞌ re̱ꞌ: ―Te̱e sansuꞌva ni kúvi rán, chi ta ɨɨn rán, ¿á ntu nánají nú xi̱ni̱kɨ̱ꞌ nú áxí burrúꞌ nú rá ki̱vɨ̱ꞌ nájiáví jiásikóꞌo nú nute rátíꞌ rúja?

¹⁶ Soo ñaꞌan yaꞌá, ya̱ kúvi ña se̱ꞌya tataꞌ ichiyúkúnꞌ‑ó Abraham, ya̱ núꞌníꞌ ña nu̱u̱nꞌ kue̱ꞌi̱ꞌ xa̱ꞌu̱nꞌ u̱ni̱ꞌ (18) kui̱ya̱ꞌ nsa̱ꞌá Satanás, jee, ¿á ntu íyó nakui̱ñɨ̱ꞌ núne ña ki̱vɨ̱ꞌ nájiáví ya̱ núꞌníꞌ ña nu̱u̱nꞌ kue̱ꞌi̱ꞌ yaꞌá rúja? ―nkachiꞌ Jesús.

¹⁷ Jee sáá nkachiꞌ re̱ꞌ sukuán, jee nkukanuunꞌ ntáká rá te̱e ya̱ íñɨ́ ráa si̱kɨ̱ꞌ re̱ꞌ. Soo ntáká rá ñɨvɨ nku̱sɨ̱ɨ̱ꞌ iniꞌ ráa jie̱ꞌe̱ꞌ ntáká rá tiñu ñáꞌnú sáꞌá re̱ꞌ.

Tu̱ꞌun kúnkunuún káꞌánꞌ jie̱ꞌe̱ꞌ nikɨn lúlí naní kúlíꞌ

¹⁸ Saájee nkachiꞌ re̱ꞌ: ―¿Ná kúvi ya̱ kúnkunuún jín na̱ja sátíñú Ndiosíꞌ iniꞌ ñɨvɨ yɨ́ꞌɨ́ xi̱ntíín re̱ꞌ? Jee, ¿ná kúvi ya̱ saꞌá nuún ni̱ꞌ maa jín‑i?

¹⁹ Kúnkunuún kúvi‑i kuéntáꞌ ɨɨn nikɨn yutun kúlíꞌ ya̱ ntɨɨn ɨɨn te̱e maa jee xínáváꞌ re̱ꞌ maa nu̱u̱nꞌ tataꞌ sáꞌá re̱ꞌ, jee ñaꞌnu‑u, jee nkenta kuvi‑i ɨɨn yutun, jee rá saaꞌ jíkó súkún sáꞌá rátíꞌ takaꞌ rátíꞌ nteñu rá naꞌá yutun vá ―nkachiꞌ Jesús.

Tu̱ꞌun kúnkunuún káꞌánꞌ jie̱ꞌe̱ꞌ levadura

²⁰ Jee suni nkachiꞌ tuku Jesús: ―¿Ná kúvi ya̱ saꞌá nuún ni̱ꞌ jín na̱ja sátíñú Ndiosíꞌ iniꞌ rá ñɨvɨ yɨ́ꞌɨ́ xi̱ntíín re̱ꞌ?

²¹ Kúvi‑i kuéntáꞌ íyó levadura, ya̱ ntɨɨn ɨɨn ñaꞌan nsakaꞌ ña maa jín o̱ko̱ꞌ xa̱ꞌu̱nꞌ ku̱mi̱ꞌ (39) litro yuchi trigúꞌ, jee nxi̱náa‑a kua̱íyó chi̱ji ñujien vá ―nkachiꞌ Jesús.

Yuvéꞌí tíkuíñɨ́

²² Jee kua̱jia̱ꞌa Jesús nu̱u̱nꞌ rá ñuunꞌ jín kuaríáꞌ xínéꞌénꞌ re̱ꞌ Tu̱ꞌun Ndiosíꞌ nu̱u̱nꞌ rá ñɨvɨ yukuán jee kua̱ꞌa̱nꞌ re̱ꞌ ichi nu̱u̱nꞌ ñuunꞌ Jerusalén.

²³ Jee ɨɨn rá ñɨvɨ ni̱ka̱tu̱ꞌún‑u re̱ꞌ: ―I̱toꞌoꞌ, ¿á yakuꞌ ni ñɨvɨ xinánitáꞌvíꞌ Ndiosíꞌ ráa? ―nkachiꞌ‑i. Jee nkachiꞌ Jesús nu̱u̱nꞌ‑u:

²⁴ ―Nunasɨ́ ki̱vɨ yuvéꞌí tíkuíñɨ́ ya̱ ki̱vɨ rán xi̱ntíín Ndiosíꞌ nu̱u̱nꞌ tátúníꞌ re̱ꞌ. Chi káchíꞌ ni̱ꞌ nu̱u̱nꞌ rán ya̱ kue̱ꞌe̱ꞌ víꞌí rá ñɨvɨ nukú ráa ki̱vɨ ráa maa, soo ni nkúvi ki̱vɨ ráa.

²⁵ Chi kuéntáꞌ ɨɨn te̱e xí veꞌi nakuiñɨꞌ re̱ꞌ jee nakasɨꞌ re̱ꞌ yuvéꞌí, jee sáá nakasɨꞌ re̱ꞌ yuvéꞌí, jee kino̱o rán kuiñɨ rán ta̱ve̱ꞌí, jee sikájián rán yuvéꞌí, jee kachiꞌ rán: “I̱toꞌoꞌ, kune nú sáva ki̱vɨ ráníꞌ”, jee kachiꞌ re̱ꞌ nu̱u̱nꞌ ránú: “Ntu jíníꞌ ni̱ꞌ ránoꞌó ni né núꞌ va̱ji rán”, kachiꞌ re̱ꞌ.

²⁶ Saájee kajiéꞌé rán kachiꞌ rán: “Nyajiꞌ ránꞌ niꞌi rán jín nú, jee nxi̱néꞌénꞌ nú Tu̱ꞌun Ndiosíꞌ iniꞌ ichi yɨ́ꞌɨ́ nu̱u̱nꞌ ñuunꞌ ráníꞌ”, kachiꞌ ránú.

²⁷ Soo kachiꞌ re̱ꞌ nu̱u̱nꞌ rán: “Ntu̱ví jíníꞌ ni̱ꞌ ránoꞌó ni né núꞌ va̱ji rán. Kuiyo rán nu̱u̱nꞌ ni̱ꞌ kuáꞌán iyo ntáká rán ya̱ sáꞌá rán tiñu niva̱ꞌa.”

²⁸ Kunaꞌyuꞌ rán jee kaꞌñɨꞌ nu̱ꞌun rán ya̱ kunoꞌo víꞌí rán, sáá kuniꞌ rán rá jííꞌ‑ó yanaꞌán Abraham jín Isaac jín Jacobo jín ntáká rá te̱e ya̱ nna̱kani ráa rá tu̱ꞌun nkene yuꞌú Ndiosíꞌ yanaꞌán ya̱ ntáká ráa nééꞌ ráa ñuunꞌ nu̱u̱nꞌ tátúníꞌ Ndiosíꞌ, soo ránoꞌó sukuíkó Ndiosíꞌ ránoꞌó yuñúúnꞌ vá.

²⁹ Soo kene rá ñɨvɨ rá ñuunꞌ káá ichi nu̱u̱nꞌ kénta nka̱niiꞌ jín rá ñuunꞌ káá ichi nu̱u̱nꞌ táꞌánꞌ nka̱niiꞌ, jín ichi norte jín ichi sur, jee kiji ráa kuneeꞌ ráa kajiꞌ ráa yumesáꞌ sáá nachiꞌi Ndiosíꞌ nɨꞌɨ xi̱ntíín re̱ꞌ tatúníꞌ re̱ꞌ nu̱u̱nꞌ nɨꞌɨ.

³⁰ Jee rá ñɨvɨ ya̱ vitan kúvi ráa ne̱ nu̱u̱nꞌ nɨ́ꞌɨ ka̱ꞌ, jee suviráa vá xíꞌna ka̱ꞌ kuñáꞌnú ka̱ꞌ, jee rá ñɨvɨ ya̱ kúvi ráa ya̱ kúñáꞌnú ka̱ꞌ vitan, jee suviráa vá kuvi ne̱ nu̱u̱nꞌ nɨ́ꞌɨ ―nkachiꞌ Jesús.

Jiáku iniꞌ Jesús jie̱ꞌe̱ꞌ ñuunꞌ Jerusalén

³¹ Jee maá hora yukuán ntuꞌva sava rá te̱e yɨ́ꞌɨ́ ñujiínꞌ fariseo nu̱u̱nꞌ Jesús, jee nkachiꞌ ráa nu̱u̱nꞌ re̱ꞌ: ―Kene nú nu̱u̱nꞌ ñuunꞌ yaꞌá kuáꞌán chi kuíni Herodes kaꞌniꞌ re̱ꞌ noꞌó ―nkachiꞌ ráa.

³² Jee nkachiꞌ re̱ꞌ nu̱u̱nꞌ ráa: ―Kuáꞌán rán, jee kachiꞌ rán nu̱u̱nꞌ te̱e máñáꞌ vá kua̱ꞌ ñu̱nkuii maa ya̱: “Vitan jín teenꞌ tavaꞌ ni̱ꞌ rá kui̱ꞌna̱ꞌ yɨ́ꞌɨ́ rá ñɨvɨ jee xínúvi ni̱ꞌ ráa. Jee ki̱vɨ̱ꞌ uníꞌ jee sijínu ni̱ꞌ rá tiñu sáꞌá ni̱ꞌ.”

³³ Soo íyó kɨ̱ꞌɨ̱nꞌ ni̱ꞌ vitan jín teenꞌ jín isáꞌ sáva kenta ni̱ꞌ Jerusalén nu̱u̱nꞌ íyó kɨ̱ꞌɨ̱nꞌ ni̱ꞌ. Chi rá te̱e ya̱ nákani ráa tu̱ꞌun jiáꞌa Ndiosíꞌ nu̱u̱nꞌ ráa, jee ntu íyó kuviꞌ iyo ráa inka ñuunꞌ.

³⁴ ’¡Jerusalén! ¡Jerusalén! Ránoꞌó ñɨvɨ ñuunꞌ vá ya̱ jiáꞌníꞌ rán rá te̱e ya̱ nákani ráa rá tu̱ꞌun kéne yuꞌú máá maá Ndiosíꞌ, jee kúun rán yu̱u̱ꞌ rá te̱e ya̱ nchu̱ichí Ndiosíꞌ va̱ji nu̱u̱nꞌ nú. Jee kue̱ꞌe̱ꞌ íchí nkuini ni̱ꞌ nastútú ni̱ꞌ rá se̱ꞌya ñuunꞌ nú, kuéntáꞌ kua̱ꞌ nastútú ɨɨn che̱tán rá se̱ꞌya ti̱ꞌ chi̱ji rá chi̱yo̱ꞌ ti̱ꞌ, soo ntu nkuíni nú.

³⁵ Kuniꞌ rán, chi xinóo Ndiosíꞌ noꞌó jín rá se̱ꞌya ñuunꞌ nú. Chi káchíꞌ ni̱ꞌ nu̱u̱nꞌ rán ya̱ ni nsáꞌ kuniꞌ rán ka̱ꞌ nuꞌuꞌ nekuaꞌ kenta tiempúꞌ ya̱ kachiꞌ rán: “Na̱ ka̱ꞌ netuꞌ ka̱ꞌ kúvi maáréꞌ ya̱ va̱ji‑i jín tiñu ñáꞌnú nu̱u̱nꞌ súví I̱toꞌoꞌ‑ó Ndiosíꞌ”, kachiꞌ rán ―nkachiꞌ Jesús.