Juan 3 - Mixteco del suroeste de Tlaxiaco Oaxaca

Káꞌánꞌ Jesús jín Nicodemo

¹ Jee ni̱yo ɨɨn te̱e naní Nicodemo ya̱ yɨ́ꞌɨ́ re̱ꞌ ñujiínꞌ fariseo, jee suni kúvi re̱ꞌ ɨɨn te̱e kúñáꞌnú nu̱u̱nꞌ rá ñɨvɨ Israel.

² Jee ña̱ꞌa̱nꞌ te̱e yaꞌá yakuááꞌ nu̱u̱nꞌ nééꞌ Jesús, jee nkachiꞌ re̱ꞌ nu̱u̱nꞌ Jesús: ―Mestrúꞌ, jíníꞌ ránꞌ ya̱ máá Ndiosíꞌ nchu̱ichí noꞌó va̱ji nú sáva xínéꞌénꞌ nú rá tu̱ꞌun re̱ꞌ, kuéntáꞌ ɨɨn Mestrúꞌ nu̱u̱nꞌ ránꞌ. Chi ni̱ꞌ ɨɨn ñɨvɨ nsáꞌ kúvi saꞌá rá seña a̱nasɨ́ sáꞌá nú, retú ntu íyó Ndiosíꞌ jín‑i.

³ Saájee nna̱xiníkó Jesús jee nkachiꞌ‑i nu̱u̱nꞌ re̱ꞌ: ―Máá nááꞌ vá káchíꞌ ni̱ꞌ nu̱u̱nꞌ nú ya̱ retú ntu nákaku jiáá tuku ɨɨn ñɨvɨ nu̱u̱nꞌ Ndiosíꞌ, jee ni̱ꞌ nsáꞌ kúvi kuniꞌ‑i na̱ kúvi ya̱ kɨꞌɨ‑ɨ naꞌá Ndiosíꞌ ya̱ tátúníꞌ re̱ꞌ nu̱u̱nꞌ‑u ―nkachiꞌ Jesús.

⁴ Saájee nkachiꞌ Nicodemo nu̱u̱nꞌ Jesús: ―¿Na̱sa kúvi nakaku tuku ɨɨn te̱e retú ya̱ nyɨɨ re̱ꞌ résa? Áxí, ¿á kúvi nakuꞌun tuku re̱ꞌ ya̱ uvíꞌ íchí iniꞌ sókó nánáꞌ re̱ꞌ, jee nakaku tuku re̱ꞌ? ―nkachiꞌ Nicodemo.

⁵ Jee nna̱xiníkó Jesús, jee nkachiꞌ re̱ꞌ: ―Máá nááꞌ vá káchíꞌ ni̱ꞌ nu̱u̱nꞌ nú ya̱ retú ntu nákaku jiáá tuku ɨɨn ñɨvɨ jee ntu kuvi ki̱vɨ‑ɨ naꞌá Ndiosíꞌ. Íyó nonoo kua̱chi ñɨvɨ kuéntáꞌ sáꞌá noo nute jee nakaku‑u sáꞌá Ta̱chi̱ꞌ Ííꞌ Ndiosíꞌ.

⁶ Chi ñɨvɨ ya̱ káku‑u nu̱u̱nꞌ ñɨvɨ ñunéꞌyúꞌ, jee ñɨvɨ ñunéꞌyúꞌ ví‑i. Soo ñɨvɨ ya̱ káku‑u nu̱u̱nꞌ Ndiosíꞌ sáꞌá Ta̱chi̱ꞌ Ííꞌ re̱ꞌ, jee yɨ́ꞌɨ́ Ta̱chi̱ꞌ Ííꞌ re̱ꞌ vá iniꞌ‑i.

⁷ Koto tívɨ́ xíniꞌ nú jie̱ꞌe̱ꞌ rá tu̱ꞌun ya̱ nkachiꞌ ni̱ꞌ nu̱u̱nꞌ nú ya̱ sáá íyó nakaku jiáá tuku nú nu̱u̱nꞌ Ndiosíꞌ.

⁸ Chi yɨ́ꞌɨ́ ta̱chi̱ꞌ víjí né ni ví nkuvi, jee tésóꞌo‑ó káyu yɨ́ꞌɨ́‑ɨ, soo ni ntu jíníꞌ‑ó maa né núꞌ va̱ji, ni̱ꞌ né núꞌ kɨ̱ꞌɨ̱nꞌ‑ɨ. Jee sukuán kúvi tiñu sáꞌá Ta̱chi̱ꞌ Ííꞌ Ndiosíꞌ jín nta̱ká ñɨvɨ ya̱ sáꞌá re̱ꞌ nakaku jiáá tuku ráa ―nkachiꞌ Jesús.

⁹ Saájee nna̱xiníkó Nicodemo jee nkachiꞌ‑i nu̱u̱nꞌ re̱ꞌ: ―¿Na̱sa kúvi sáva kuvi sukuán résa? ―nkachiꞌ re̱ꞌ.

¹⁰ Saájee nna̱xiníkó Jesús jee nkachiꞌ‑i nu̱u̱nꞌ re̱ꞌ: ―Noꞌó kúvi ɨɨn mestrúꞌ nu̱u̱nꞌ rá ñɨvɨ Israel jee, ¿á ntu jíníꞌ nú jie̱ꞌe̱ꞌ vá rúja?

¹¹ Máá na̱a̱ꞌ vá káchíꞌ ni̱ꞌ nu̱u̱nꞌ nú ya̱ káꞌánꞌ ráníꞌ jie̱ꞌe̱ꞌ ya̱ jíníꞌ ránꞌ jee jiáꞌa ránꞌ ya̱ naáꞌ jie̱ꞌe̱ꞌ ya̱ niniꞌ ránꞌ jínúunꞌ ránꞌ. Soo ntu tɨ́ɨn rán rá tu̱ꞌun na̱a̱ꞌ káchíꞌ ránꞌ.

¹² Retú káꞌánꞌ ni̱ꞌ jie̱ꞌe̱ꞌ rá tiñu kúvi nu̱u̱nꞌ ñɨ̱vɨ́ yaꞌá, jee ntu̱ví ínúꞌ iniꞌ nú ya̱ káchíꞌ ni̱ꞌ jee, ¿na̱ja i̱nu̱ꞌ iniꞌ nú, retú kaꞌanꞌ ni̱ꞌ jie̱ꞌe̱ꞌ ya̱ sáꞌá Ndiosíꞌ antivɨ́ rúja?

¹³ ’Chi ni ɨɨn ntu̱náꞌ nkáa kɨ̱ꞌɨ̱nꞌ antivɨ́, chisaꞌ métúꞌún ni ya̱ nééꞌ antivɨ́ ya̱ nki̱nkuun ne̱ antivɨ́ ya̱ nta̱jí Ndiosíꞌ nu̱u̱nꞌ ñɨ̱vɨ́ sáva kuvi ni̱ꞌ Se̱ꞌya Ñɨvɨ.

¹⁴ Kuéntáꞌ nkuvi sáá nsi̱káa Moisés nte̱kaa re̱ꞌ ɨɨn ko̱o̱ꞌ ka̱a nu̱u̱nꞌ yutun nu̱u̱nꞌ ñu̱ꞌún saɨn, jee suni sukuán íyó sikáa ñɨvɨ tekaa ráa nuꞌuꞌ nu̱u̱nꞌ yutun, ya̱ nta̱jí Ndiosíꞌ nuꞌuꞌ nu̱u̱nꞌ ñɨ̱vɨ́ sáva kuvi ni̱ꞌ Se̱ꞌya Ñɨvɨ.

¹⁵ Jee sáva nta̱ká rá ñɨvɨ ya̱ kúneí iniꞌ ráa nuꞌuꞌ, jee ni̱ꞌi̱nꞌ ráa ya̱ kutekuꞌ ráa nɨ́ɨ́nkání jín Ndiosíꞌ.

Na̱ ka̱ꞌ vá ñúnúunꞌ Ndiosíꞌ ñɨvɨ

¹⁶ ’Chi na̱ ka̱ꞌ vá ñúnúunꞌ ka̱ꞌ Ndiosíꞌ ñɨvɨ ñɨ̱vɨ́, saáva njia̱ꞌa re̱ꞌ Se̱ꞌya métúꞌún re̱ꞌ nkiji‑i, sáva nta̱ká rá ñɨvɨ ya̱ kúneí iniꞌ ráa maa, jee nsáꞌ kɨ̱naanꞌ ráa, chisaꞌ kutekuꞌ ráa nɨ́ɨ́nkání jín re̱ꞌ.

¹⁷ Chi nsáꞌ nta̱jí Ndiosíꞌ Se̱ꞌya re̱ꞌ iniꞌ ñɨ̱vɨ́ yaꞌá sáva sijíta re̱ꞌ rá ñɨvɨ ñɨ̱vɨ́, chisaꞌ nta̱jí re̱ꞌ Se̱ꞌya re̱ꞌ sáva saꞌá re̱ꞌ ya̱ sikáku Se̱ꞌya re̱ꞌ ráa sáva ntu síjíta re̱ꞌ ráa jie̱ꞌe̱ꞌ kua̱chi ráa.

¹⁸ Jee ñɨvɨ ya̱ kúneí iniꞌ‑i Se̱ꞌya re̱ꞌ ntu níta‑a. Soo ñɨvɨ ya̱ ntu̱ví kúneí iniꞌ‑i Se̱ꞌya re̱ꞌ jee ya̱ ni̱ta‑a, chi ntu̱ví nkúneí iniꞌ ráa máá Se̱ꞌya métúꞌún Ndiosíꞌ.

¹⁹ Jee suꞌva jíta ñɨvɨ. Maáréꞌ ya̱ kúvi kuéntáꞌ ñuꞌunꞌ ya̱ nkiji‑i iniꞌ ñɨ̱vɨ́ yaꞌá. Soo nñunu̱u̱nꞌ rá ñɨvɨ ñuunꞌ neenꞌ ya̱ kúvi tiñu niváꞌa nsú káꞌ ya̱ kúvi ñuꞌunꞌ vá, chi tiñu sáꞌá ráa ví ya̱ niváꞌa.

²⁰ Chi nta̱ká rá ñɨvɨ ya̱ sáꞌá rá tiñu niváꞌa, jee táꞌvi iniꞌ ráa néꞌyá ráa ñuꞌunꞌ vá, jee ntu nátuꞌva ráa ñuꞌunꞌ vá, sáva ntu nátúvi nu̱nijínꞌ ya̱ niváꞌa ví tiñu sáꞌá ráa.

²¹ Soo ñɨvɨ ya̱ sáꞌá tiñu na̱a̱ꞌ jee nátuꞌva‑a ñuꞌunꞌ vá, sáva natu̱vi rá tiñu saꞌá‑a sáni kuíni Ndiosíꞌ ―nkachiꞌ Jesús.

Juan ya̱ síkuánuté káꞌánꞌ tuku re̱ꞌ jie̱ꞌe̱ꞌ Jesús

²² Sáá njia̱ꞌa rá tiñu yaꞌá, kua̱ꞌa̱nꞌ Jesús jín rá te̱e súkuáꞌa re̱ꞌ ráa nu̱u̱nꞌ ñuunꞌ Judea, jee nééꞌ re̱ꞌ jín ráa yukuán yakuꞌ tiempúꞌ jee síkuánuté ráa rá ñɨvɨ.

²³ Jee suni síkuánuté Juan rá ñɨvɨ nu̱u̱nꞌ ñuunꞌ Enón, ya̱ káá yatin ñuunꞌ Salim, chi íyó kue̱ꞌe̱ꞌ víꞌí nute yukuán, jee jiáꞌánꞌ rá ñɨvɨ yukuán jiánuté ráa.

²⁴ Chi ne̱ sáá ntiáꞌan ka̱ꞌ chiꞌi Herodes Juan iniꞌ veka̱a.

²⁵ Saájee sava rá te̱e ya̱ súkuáꞌa Juan ráa nka̱ntáꞌán túꞌun ráa jín inka te̱e Israel jie̱ꞌe̱ꞌ na̱sa sáꞌá ñɨvɨ ya̱ nuvi ninuꞌun ráa nu̱u̱nꞌ Ndiosíꞌ.

²⁶ Jee ña̱ꞌa̱nꞌ ráa nu̱u̱nꞌ Juan, jee nkachiꞌ ráa nu̱u̱nꞌ re̱ꞌ: ―Mestrúꞌ, kune̱ꞌyá, chi te̱e ya̱ nku̱táꞌán jín nú íyó ka̱ꞌ ichi ntekáꞌnú Jordán, jie̱ꞌe̱ꞌ re̱ꞌ ya̱ njia̱ꞌa nú ya̱ naáꞌ, jee te̱e vá síkuánuté re̱ꞌ jee nɨꞌɨ ñɨvɨ kua̱ꞌa̱nꞌ nu̱u̱nꞌ re̱ꞌ.

²⁷ Saájee nna̱xiníkó Juan jee nkachiꞌ re̱ꞌ nu̱u̱nꞌ ráa: ―Ni ntu kúvi ni̱ꞌi̱nꞌ ni ɨɨn ñɨvɨ tiñu Ndiosíꞌ saꞌá‑a, retú nsú máá Ndiosíꞌ jiáꞌa tiñu nu̱u̱nꞌ‑u saꞌá‑a.

²⁸ Jee ránoꞌó jee ya̱ jíníꞌ va̱ꞌa rán jee kuvi ku̱ꞌva rán ya̱ naáꞌ jie̱ꞌe̱ꞌ ya̱ sáá nkachiꞌ ni̱ꞌ, ya̱ nsú maáníꞌ kúvi Cristo, chi nuꞌuꞌ jee kúvi ni ɨɨn te̱e ya̱ nchu̱ichí Ndiosíꞌ nuꞌuꞌ va̱ji ni̱ꞌ xíꞌna ka̱ꞌ ichinúúnꞌ re̱ꞌ.

²⁹ Chi te̱e tánáꞌá ví ya̱ íyó re̱ꞌ jín ñaꞌan tánáꞌá jín re̱ꞌ. Soo te̱e ya̱ ma̱ni̱ꞌ jín te̱e tánáꞌá vá jee íñɨ́ re̱ꞌ jín te̱e tánáꞌá vá jee tésóꞌo re̱ꞌ rá tu̱ꞌun káꞌánꞌ‑a. Jee kúsɨ́ɨꞌ nasɨ́kuitɨꞌ iniꞌ re̱ꞌ tésóꞌo re̱ꞌ ya̱ káchíꞌ te̱e tánáꞌá vá. Saájee suni sukuán chítú ya̱ kúsɨ́ɨꞌ iniꞌ ni̱ꞌ.

³⁰ Chi saá íyó kukueꞌeꞌ ka̱ꞌ kúñáꞌnú Jesús, jee nuꞌuꞌ chi saá íyó nuyakuꞌ ka̱ꞌ tiñu níso nuꞌuꞌ.

Maáréꞌ ya̱ va̱ji ne̱ antivɨ́

³¹ ’Jee maáréꞌ ya̱ va̱ji ne̱ antivɨ́ jee maáa vá kúñáꞌnú nu̱u̱nꞌ nɨꞌɨ. Jee ɨɨn ya̱ va̱ji iniꞌ ñɨ̱vɨ́ yaꞌá kúvi ñɨvɨ ñɨ̱vɨ́ yaꞌá, jee káꞌánꞌ‑a jie̱ꞌe̱ꞌ rá máá tiñu íyó iniꞌ ñɨ̱vɨ́ yaꞌá. Soo maáréꞌ ya̱ va̱ji ne̱ si̱kɨ̱ꞌ, chi maáa ví ya̱ kúñáꞌnú nu̱u̱nꞌ nɨꞌɨ.

³² Jee jiáꞌa re̱ꞌ ya̱ naáꞌ jie̱ꞌe̱ꞌ ya̱ niniꞌ re̱ꞌ jín ya̱ nteso̱ꞌo re̱ꞌ, soo ni ɨɨn rá ñɨvɨ ntu ntɨ́ɨn ráa ya̱ naáꞌ jiáꞌa re̱ꞌ.

³³ Jee ɨɨn ñɨvɨ ya̱ tɨ́ɨn‑ɨ ya̱ naáꞌ jiáꞌa re̱ꞌ, jee kúnáaꞌ iniꞌ ñɨvɨ vá ya̱ na̱a̱ꞌ kúvi Ndiosíꞌ.

³⁴ Chi maáréꞌ ya̱ nchu̱ichí Ndiosíꞌ re̱ꞌ, jee káꞌánꞌ re̱ꞌ rá Tu̱ꞌun Ndiosíꞌ, jee ntu ñúkúꞌvá iniꞌ Ndiosíꞌ jiáꞌa‑a Ta̱chi̱ꞌ Ííꞌ‑i [íyó jín re̱ꞌ].

³⁵ Chi Ndiosíꞌ ya̱ kúvi Tátáꞌ jee ñúnúunꞌ re̱ꞌ Se̱ꞌya re̱ꞌ jee nɨꞌɨ nna̱chiꞌi re̱ꞌ naꞌá Se̱ꞌya re̱ꞌ.

³⁶ Jee ñɨvɨ ya̱ kúneí iniꞌ‑i Se̱ꞌya Ndiosíꞌ jee ni̱ꞌi̱nꞌ‑i ya̱ kutekuꞌ‑u nɨ́ɨ́nkání jín Ndiosíꞌ. Soo ñɨvɨ ya̱ ntu káníjiá kuneí iniꞌ‑i Se̱ꞌya Ndiosíꞌ, jee ni nsáꞌ kuniꞌ‑i na̱ kúvi ya̱ kutekuꞌ‑u nɨ́ɨ́nkání jín Ndiosíꞌ.