Biblia Todo Logo
Bìoball air-loidhne

- Sanasan -

Juan 1 - Mixteco del suroeste de Tlaxiaco Oaxaca


Ndiosíꞌ ya̱ kúvi re̱ꞌ Tu̱ꞌun nkenta re̱ꞌ ya̱ suni kúvi re̱ꞌ te̱e

1 Ne̱ xíꞌnañúꞌún ya̱ ne̱ ntiáꞌan kiko̱o ñɨ̱vɨ́, jee ya̱ íyó re̱ꞌ ya̱ kúvi re̱ꞌ Tu̱ꞌun. Jee maáréꞌ ya̱ kúvi re̱ꞌ Tu̱ꞌun ya̱ nééꞌ re̱ꞌ jín Ndiosíꞌ, jee maáréꞌ ya̱ kúvi Tu̱ꞌun vá kúvi re̱ꞌ Ndiosíꞌ.

2 Maáréꞌ ya nééꞌ re̱ꞌ jín Ndiosíꞌ ne̱ xíꞌnañúꞌún.

3 Jee nta̱ká ya̱ íyó, jee maáréꞌ nsa̱ꞌá ya̱ kiko̱o ráa nsa̱ꞌá Ndiosíꞌ. Jee ntu̱náꞌ íyó ni ɨɨn nantíñú ya̱ ña̱ko̱o retánꞌ ntu nsa̱ꞌá re̱ꞌ maa nsa̱ꞌá Ndiosíꞌ.

4 Jee maáréꞌ ví ya̱ sáꞌá ya̱ kutekuꞌ ñɨvɨ jín Ndiosíꞌ. Jee ya̱ tékúꞌ ñɨvɨ jín Ndiosíꞌ kúvi ñuꞌunꞌ ya̱ túúnꞌ iniꞌ ánímaꞌ rá ñɨvɨ vá.

5 Jee ñuꞌunꞌ vá túúnꞌ nu̱u̱nꞌ ñuunꞌ neenꞌ nu̱u̱nꞌ jiáꞌnu niva̱ꞌa rá ñɨvɨ. Jee ñuunꞌ neenꞌ ntu kúvi kuneí‑i nu̱u̱nꞌ ñuꞌunꞌ vá.

6 Jee ni̱yo ɨɨn te̱e ya̱ nchu̱ichí Ndiosíꞌ maa, jee naní‑i Juan.

7 Jee te̱e yaꞌá nkiji re̱ꞌ sáva kuvi re̱ꞌ te̱e ya̱ ku̱ꞌva re̱ꞌ ya̱ naáꞌ, sáva ku̱ꞌva re̱ꞌ ya̱ naáꞌ jie̱ꞌe̱ꞌ ɨɨn re̱ꞌ ya̱ kúvi ñuꞌunꞌ vá, jee sáva i̱nu̱ꞌ iniꞌ ntáká ñɨvɨ maáréꞌ ya̱ kúvi ñuꞌunꞌ vá jie̱ꞌe̱ꞌ tu̱ꞌun kachiꞌ Juan.

8 Jee nsú Juan ví ñuꞌunꞌ vá, chisaꞌ kúvi re̱ꞌ te̱e ya̱ jiáꞌa ya̱ naáꞌ jie̱ꞌe̱ꞌ ɨɨn re̱ꞌ ya̱ kúvi re̱ꞌ ñuꞌunꞌ vá.

9 Jee maáréꞌ ya̱ kúvi ñuꞌunꞌ nijia ya̱ túúnꞌ iniꞌ ánímaꞌ nta̱ká rá ñɨvɨ. Nkiji re̱ꞌ iniꞌ ñɨ̱vɨ́ yaꞌá.

10 Jee nneeꞌ re̱ꞌ iniꞌ ñɨ̱vɨ́ yaꞌá, jee maáréꞌ nsa̱ꞌá ya̱ kiko̱o ñɨ̱vɨ́ yaꞌá nsa̱ꞌá Ndiosíꞌ, soo rá ñɨvɨ ñɨ̱vɨ́ ntu nnákuniꞌ ráa re̱ꞌ.

11 Jee nkiji re̱ꞌ nu̱u̱nꞌ ñuunꞌ maáréꞌ Israel jee rá ñɨvɨ re̱ꞌ ntu nnákuatáꞌví ráa re̱ꞌ.

12 Soo nta̱ká rá ñɨvɨ ya̱ nákuatáꞌví ráa re̱ꞌ, ya̱ kúneí iniꞌ ráa re̱ꞌ, jee jiáꞌayuꞌú re̱ꞌ ni̱ꞌi̱nꞌ ráa kuvi ráa se̱ꞌya Ndiosíꞌ.

13 Jee rá se̱ꞌya Ndiosíꞌ vá nsú se̱ꞌya ni̱ñɨ̱ꞌ nna̱kaku nu̱u̱nꞌ ɨɨn sɨꞌɨ́ ví ráa, ni nsáꞌ nna̱kaku sáni kuíni ñɨvɨ, ni nsú sáni kuíni ɨɨn tátáꞌ ráa, chi máá Ndiosíꞌ ví ya̱ saꞌá ya̱ nuvi ráa se̱ꞌya re̱ꞌ.

14 Jee maáréꞌ ya̱ kúvi Tu̱ꞌun vá nkenta nkuvi re̱ꞌ ɨɨn te̱e ñunéꞌyúꞌ jee nneeꞌ re̱ꞌ nteñu‑ó. Jee niniꞌ ránꞌ ya̱ viiꞌ nasɨ́kuitɨꞌ kúñáꞌnú re̱ꞌ. Kúñáꞌnú re̱ꞌ chi Se̱ꞌya métúꞌún Ndiosíꞌ kúvi re̱ꞌ ya̱ váji ne̱ nu̱u̱nꞌ Tátáꞌ‑ó Ndiosíꞌ. Jee ntántúníꞌ íyó mániꞌ iniꞌ re̱ꞌ néꞌyá re̱ꞌ yó jee mani kúvi re̱ꞌ ya̱ nááꞌ ya̱ saꞌ víꞌí káꞌ stúvi ya̱ nááꞌ jie̱ꞌe̱ꞌ Ndiosíꞌ.

15 Jee Juan jiáꞌa ya̱ naáꞌ jie̱ꞌe̱ꞌ re̱ꞌ, jee nkachiꞌ‑i: ―Te̱e yaꞌá kúvi re̱ꞌ jie̱ꞌe̱ꞌ nkachiꞌ ni̱ꞌ: “Maáréꞌ ya̱ kiji ichinúúnꞌ ni̱ꞌ máá kúñáꞌnú ka̱ꞌ ví re̱ꞌ nsú káꞌ nuꞌuꞌ, chi íyó re̱ꞌ xíꞌnañúꞌún ka̱ꞌ nsú káꞌ nuꞌuꞌ.”

16 Chi ntántúníꞌ ya̱ váꞌa íyó nu̱u̱nꞌ re̱ꞌ, jee nu̱u̱nꞌ nɨꞌɨ vá níꞌínꞌ nta̱ká‑ó maa, jee sukuáni sukuáni kúváꞌa iniꞌ re̱ꞌ chíneí re̱ꞌ yó.

17 Chi njia̱ꞌa Ndiosíꞌ nu̱u̱nꞌ Moisés tu̱ꞌun ley re̱ꞌ sáva ku̱ꞌva‑a vá nu̱u̱nꞌ rá ñɨvɨ. Jee, Jesús ya̱ kúvi Cristo, nsa̱ꞌá Ndiosíꞌ ya̱ nsa̱ꞌá re̱ꞌ ya̱ nni̱ꞌi̱nꞌ‑ó ya̱ váꞌa ma̱ni̱ꞌ iniꞌ Ndiosíꞌ jín ya̱ naáꞌ.

18 Ndiosíꞌ chi ni ɨɨn ñɨvɨ ntu̱ví jíníꞌ nijinꞌ maa na̱sa íyó re̱ꞌ, chi métúꞌún ni Se̱ꞌya re̱ꞌ ya̱ kúvi Ndiosíꞌ ya̱ nééꞌ‑e jín re̱ꞌ jíníꞌ na̱sa íyó re̱ꞌ, jee suvi‑i vá nstúvi‑i na̱sa iniꞌ re̱ꞌ.


Juan te̱e nsi̱kuánuté njia̱ꞌa re̱ꞌ ya̱ naáꞌ jie̱ꞌe̱ꞌ Jesús ya̱ kúvi‑i Cristo
( Mateo 3:11-12 ; Marcos 1:7-8 ; Lucas 3:15-17 )

19 Jee rá tee nísotíñú nu̱u̱nꞌ rá ñɨvɨ Israel nchu̱ichí ráa sava rá su̱tu̱ꞌ jín sava rá te̱e tataꞌ Leví, ya̱ sátíñú nu̱u̱nꞌ veñu̱ꞌun káꞌnú, ne̱ nu̱u̱nꞌ ñuunꞌ Jerusalén kɨ̱ꞌɨ̱nꞌ ráa nu̱u̱nꞌ Juan sáva katu̱ꞌún ráa re̱ꞌ: ―¿Né ɨɨn kúvi nú? Jee yaꞌá ví ya̱ naáꞌ njia̱ꞌa Juan.

20 Jee nkachiꞌ re̱ꞌ ya̱ naáꞌ jee ntu̱ví ñásɨ́ꞌ yuꞌú re̱ꞌ maa, jee na̱a̱ꞌ nkachiꞌ re̱ꞌ: ―Nsú nuꞌuꞌ kúvi Cristo ―nkachiꞌ re̱ꞌ.

21 Jee ni̱ka̱tu̱ꞌún ráa re̱ꞌ: ―¿Ne̱ ɨɨn kúvi nú rúja? Áxí, ¿á kúvi nú Elías ya̱ nna̱kani tu̱ꞌun nkene yuꞌú Ndiosíꞌ ne̱ yanaꞌán résa? ―nkachiꞌ ráa. ―Nsu̱ví kúvi ni̱ꞌ ―nkachiꞌ Juan. Jee tukuni ni̱ka̱tu̱ꞌún ráa Juan: ―¿Á maánú kúvi maá te̱e ya̱ chuichí Ndiosíꞌ sáva nakani tu̱ꞌun kene yuꞌú re̱ꞌ rúja? ―nkachiꞌ ráa. Jee nna̱xiníkó Juan nu̱u̱nꞌ ráa: ―Ntu̱ví.

22 Saájee nkachiꞌ ráa nu̱u̱nꞌ Juan: ―¿Né ɨɨn kúvi nú rúsa? Kachiꞌ nú né ɨɨn kúvi nú nu̱u̱nꞌ ránꞌ. Chi jíniñúꞌún ránꞌ tu̱ꞌun kɨ̱ꞌɨ̱nꞌ noꞌonꞌ jín ránꞌ, sava nakani ránꞌ maá nu̱u̱nꞌ rá tee ya̱ nchu̱ichí ránuꞌuꞌ va̱ji ránꞌ. Jee kachiꞌ nú, ¿né ɨɨn kúvi maánú résa? ―nkachiꞌ ráa.

23 Jee nna̱xiníkó Juan nu̱u̱nꞌ ráa: ―Maáníꞌ kúvi nusuyuꞌú ya̱ kánajíín ne̱ nu̱u̱nꞌ ñu̱ꞌún sáɨn nu̱u̱nꞌ ntu̱ví ñɨvɨ jee káchíꞌ‑i: “[Satúꞌva rán ánímaꞌ rán sáva koo maniꞌ rán natuꞌva rán I̱toꞌoꞌ‑ó kuéntáꞌ] nasaꞌá na̱a̱ꞌ rán ichi kiaaꞌ re̱ꞌ”, sáni nkachiꞌ Isaías te̱e nna̱kani tu̱ꞌun nkene yuꞌú máá maá Ndiosíꞌ ne̱ yanaꞌán.

24 Jee nchu̱ichí rá te̱e nísotíñú rá te̱e ya̱ kúvi ráa te̱e yɨ́ꞌɨ́ ñujiínꞌ fariseo.

25 Jee ni̱ka̱tu̱ꞌún ráa Juan, jee nkachiꞌ ráa nu̱u̱nꞌ re̱ꞌ: ―¿Na̱kui chi síkuánuté nú retú nsú noꞌó kúvi Cristo, ni Elías, ni máá te̱e ya̱ íyó kiji nakani tu̱ꞌun kene yuꞌú Ndiosíꞌ rúja? ―nkachiꞌ ráa.

26 Jee nna̱xiníkó Juan nu̱u̱nꞌ ráa, jee nkachiꞌ re̱ꞌ: ―Nuꞌuꞌ chi síkuánuté ni̱ꞌ jín nute kuíí ni. Soo íyó inka ka̱ꞌ te̱e nteñu ránoꞌó ya̱ ntu̱ví jíníꞌ rán maa.

27 Jee ya̱ta̱ꞌ ni̱ꞌ kiji tee yaꞌá ya̱ kúñáꞌnú nasɨ́kuitɨꞌ re̱ꞌ ka̱ꞌ nsú káꞌ nuꞌuꞌ, ya̱ ni ntu̱né íyó níꞌin ni̱ꞌ ya̱ nanají ni̱ꞌ ñɨɨn yɨ́ꞌɨ́ ni̱jia̱nꞌ yɨ́ꞌɨ́ jie̱ꞌe̱ꞌ re̱ꞌ.

28 Jee nɨꞌɨ rá yukuán nkuvi nu̱u̱nꞌ ñuunꞌ Betania, ya̱ káá íyo ka̱ꞌ ichi yúntekáꞌnú Jordán, nu̱u̱nꞌ síkuánuté Juan rá ñɨvɨ.


Jesús kúvi kuéntáꞌ ɨɨn lanchi Ndiosíꞌ

29 Jee ki̱vɨ̱ꞌ steñu̱ꞌún jee niniꞌ Juan máá Jesús ya̱ váji‑i nu̱u̱nꞌ re̱ꞌ, jee nkachiꞌ re̱ꞌ nu̱u̱nꞌ rá ñɨvɨ: ―Kune̱ꞌyá rán chi te̱e yaꞌá kúvi kuéntáꞌ ɨɨn lanchi lúlí ya̱ nchu̱ichí Ndiosíꞌ maa, chi kuéntáꞌ jiáꞌníꞌ rá ñɨvɨ Israel lanchi lúlí sókóꞌ ráa maa nu̱u̱nꞌ Ndiosíꞌ jee sukuán sííyo te̱e yaꞌá kua̱chi si̱kɨ̱ꞌ rá ñɨvɨ.

30 Jee jie̱ꞌe̱ꞌ maáréꞌ ví ya̱ nkachiꞌ ni̱ꞌ ya̱ kiji re̱ꞌ, sáá nkachiꞌ ni: “Ichinúúnꞌ ni̱ꞌ kiji ɨɨn te̱e ya̱ máá kúñáꞌnú nasɨ́kuitɨꞌ ka̱ꞌ ví re̱ꞌ, chi xíꞌnañúꞌún víꞌí re̱ꞌ ka̱ꞌ ya̱ íyó nsú káꞌ nuꞌuꞌ.”

31 Jee suni ne̱ maáníꞌ ntiáꞌan kuniꞌ ni̱ꞌ né ɨɨn kúvi re̱ꞌ. Saáva va̱ji ni̱ꞌ sikuánuté ni̱ꞌ rá ñɨvɨ jín nute, sáva xinéꞌénꞌ ni̱ꞌ rá ñɨvɨ ñuunꞌ Israel né ɨɨn kúvi re̱ꞌ ―nkachiꞌ Juan.

32 Jee suni njia̱ꞌa tuku ka̱ꞌ Juan ya̱ naáꞌ jie̱ꞌe̱ꞌ Jesús, jee nkachiꞌ re̱ꞌ: ―Niniꞌ ni̱ꞌ Ta̱chi̱ꞌ Ííꞌ Ndiosíꞌ, ya̱ nkikuun ne̱ súkún kuéntáꞌ íyó ɨɨn paloma nkenta‑a nkino̱o‑o jín re̱ꞌ.

33 Jee ni ntu jíníꞌ ni̱ꞌ re̱ꞌ. Soo máá Ndiosíꞌ ya̱ nta̱jí re̱ꞌ nuꞌuꞌ, sáva sikuánuté ni̱ꞌ rá ñɨvɨ jín nute, jee nkachiꞌ re̱ꞌ nu̱u̱nꞌ ni̱ꞌ: “Te̱e ya̱ kuniꞌ nú ya̱ kikuun Ta̱chi̱ꞌ Ííꞌ ni̱ꞌ nu̱u̱nꞌ re̱ꞌ kino̱o‑o jín re̱ꞌ, suvire̱ꞌ vá sikuánuté re̱ꞌ jín Ta̱chi̱ꞌ Ííꞌ ni̱ꞌ kɨꞌɨ‑ɨ ánímaꞌ rán.”

34 Jee ya̱ niniꞌ ni̱ꞌ vá, jee jiáꞌa ni̱ꞌ ya̱ naáꞌ jie̱ꞌe̱ꞌ re̱ꞌ ya̱ maáréꞌ kúvi nijia Se̱ꞌya Ndiosíꞌ ―nkachiꞌ Juan.


Rá te̱e xíꞌnañúꞌún ya̱ nka̱ji Jesús sukuáꞌa re̱ꞌ ráa

35 Jee ki̱vɨ̱ꞌ steñu̱ꞌún, jee tukuni íñɨ́ Juan yukuán jín u̱vi̱ꞌ rá te̱e súkuáꞌa re̱ꞌ ráa.

36 Jee sáá niniꞌ Juan ya̱ kua̱jia̱ꞌa Jesús yukuán, jee nkachiꞌ re̱ꞌ: ―Kune̱ꞌyá rán, chi yukuán kua̱ꞌa̱nꞌ te̱e ya̱ kúvi kuéntáꞌ lanchi lúlí Ndiosíꞌ ―nkachiꞌ Juan.

37 Jee ni núvíꞌ rá te̱e súkuáꞌa Juan vá nteso̱ꞌo ráa ya̱ nkachiꞌ re̱ꞌ sukuán. Jee nchi̱nikɨnꞌ ráa Jesús.

38 Saájee nna̱koto yátá Jesús, jee niniꞌ re̱ꞌ ya̱ níkɨ́nꞌ ráa ya̱ta̱ꞌ re̱ꞌ, jee nkachiꞌ re̱ꞌ nu̱u̱nꞌ ráa: ―¿Ná kúvi ya̱ nánukú rán? ―nkachiꞌ re̱ꞌ nu̱u̱nꞌ ráa. Jee nna̱xiníkó ráa nu̱u̱nꞌ re̱ꞌ, jee nkachiꞌ ráa: ―Mestrúꞌ, ¿né núꞌ kúvi nu̱u̱nꞌ nééꞌ nú? ―nkachiꞌ ráa.

39 Jee nkachiꞌ re̱ꞌ nu̱u̱nꞌ ráa: ―Neꞌenꞌ rán jee kune̱ꞌyá rán ―nkachiꞌ re̱ꞌ. Jee ña̱ꞌa̱nꞌ ráa, jee niniꞌ ráa nu̱u̱nꞌ nééꞌ re̱ꞌ, jee nkino̱o ráa jín re̱ꞌ ki̱vɨ̱ꞌ yukuán, chi ya kúvi nɨ́ kaku̱mi̱ꞌ yánini.

40 Jee ɨɨn ni núvíꞌ rá te̱e vá ya̱ nteso̱ꞌo‑o ya̱ nkachiꞌ Juan jee kúvi‑i Andrés, ya̱ kúvi ñaniꞌ Simón Pedro, jee nchi̱nikɨnꞌ‑ɨ ya̱ta̱ꞌ Jesús.

41 Saájee ña̱nanukú‑u ñaniꞌ‑i Simón, jee nkachiꞌ‑i nu̱u̱nꞌ Simón: ―Nna̱ketáꞌán ránꞌ Mesías ―nkachiꞌ re̱ꞌ. Mesías kuíni kachiꞌ Cristo [ya̱ ñani Ndiosíꞌ sáva tatúníꞌ nu̱u̱nꞌ ñɨ̱vɨ́].

42 Saájee kua̱ꞌa̱nꞌ Andrés jín ñaniꞌ re̱ꞌ nu̱u̱nꞌ Jesús. Jee sáá niniꞌ Jesús Simón, jee nkachiꞌ re̱ꞌ: ―Noꞌó kúvi Simón, se̱ꞌya Jonás. Jee kuna̱ní nú Cefas ―nkachiꞌ Jesús. (Cefas kuíni káchíꞌ Pedro tu̱ꞌun griego.)


Nkana Jesús Felipe jín Natanael

43 Jee ki̱vɨ̱ꞌ steñu̱ꞌún nkuini Jesús kɨ̱ꞌɨ̱nꞌ re̱ꞌ nu̱u̱nꞌ ñuunꞌ Galilea. Jee nna̱ketáꞌán re̱ꞌ Felipe, jee nkachiꞌ re̱ꞌ nu̱u̱nꞌ‑u: ―Kunikɨnꞌ nuꞌuꞌ.

44 Jee Felipe chi kúvi re̱ꞌ tee ñuunꞌ Betsaida, ya̱ kúvi ñuunꞌ Andrés jín Pedro.

45 Saájee ña̱nanukú Felipe Natanael, jee nkachiꞌ re̱ꞌ nu̱u̱nꞌ‑u: ―Nna̱ketáꞌán ránꞌ maáréꞌ ya̱ kúvi te̱e jie̱ꞌe̱ꞌ ya̱ ntee Moisés nu̱u̱nꞌ Tutuꞌ Ííꞌ níso tu̱ꞌun ley Ndiosíꞌ, jín suni jie̱ꞌe̱ꞌ‑e ya̱ ntee rá te̱e ya̱ nna̱kani tu̱ꞌun nkene yuꞌú Ndiosíꞌ ne̱ yanaꞌán. Jee yaꞌá ví Jesús se̱ꞌya José ya̱ kúvi te̱e ñuunꞌ Nazaret ―nkachiꞌ Felipe.

46 Jee nkachiꞌ Natanael nu̱u̱nꞌ Felipe: ―¿Á kúvi kene ɨɨn ya̱ váꞌa ñuunꞌ Nazaret rúja? ―nkachiꞌ Natanael. Jee nkachiꞌ Felipe nu̱u̱nꞌ re̱ꞌ: ―Neꞌenꞌ jee kuniꞌ nú ―nkachiꞌ re̱ꞌ.

47 Jee sáá niniꞌ Jesús Natanael ya̱ váji kuyatin‑i, jee nkaꞌanꞌ re̱ꞌ jie̱ꞌe̱ꞌ‑e: ―Yaꞌá ví nijia ɨɨn se̱ꞌya tataꞌ ñuunꞌ Israel ya̱ kúvi te̱e na̱a̱ꞌ, ya̱ ntu ñúꞌún tu̱ntúꞌún tuꞌva yuꞌú re̱ꞌ ―nkachiꞌ Jesús.

48 Saájee nkachiꞌ Natanael nu̱u̱nꞌ Jesús: ―¿Na̱sa jíníꞌ nú nuꞌuꞌ? ―nkachiꞌ Natanael. Jee nkachiꞌ Jesús: ―Ne̱ sáá ntiáꞌan kana Felipe noꞌó, sáá íñɨ́ nú chi̱ji yutun higo, jee ya̱ niniꞌ ni̱ꞌ noꞌó ―nkachiꞌ Jesús.

49 Jee nna̱xiníkó Natanael: ―Mestrúꞌ, noꞌó kúvi nijia Se̱ꞌya Ndiosíꞌ, jee noꞌó kúvi te̱e nísotíñú ya̱ kiji tatúníꞌ nú nu̱u̱nꞌ rá ñɨvɨ ñuunꞌ maáó Israel ―nkachiꞌ re̱ꞌ.

50 Jee nna̱xiníkó Jesús jee nkachiꞌ re̱ꞌ: ―¿Á jínúꞌ iniꞌ nú nuꞌuꞌ chi nkachiꞌ ni̱ꞌ ya̱ niniꞌ ni̱ꞌ noꞌó íñɨ́ nú jie̱ꞌe̱ꞌ yutun higo? Saꞌ víꞌí káꞌ kuniꞌ nú rá tiñu kúñáꞌnú ka̱ꞌ nsú káꞌ yaꞌá ―nkachiꞌ Jesús.

51 Jee nkachiꞌ Jesús nu̱u̱nꞌ re̱ꞌ: ―Máá nááꞌ vá káchíꞌ ni̱ꞌ nu̱u̱nꞌ nú ya̱ kuniꞌ nú kunune antivɨ́ ne̱ nu̱u̱nꞌ nééꞌ Ndiosíꞌ, jee kuniꞌ rán rá najiáꞌáꞌ ííꞌ Ndiosíꞌ náa núun ráa kiji ráa nu̱u̱nꞌ nuꞌuꞌ, ya̱ nta̱jí Ndiosíꞌ nu̱u̱nꞌ ñɨ̱vɨ́ sáva kuvi ni̱ꞌ Se̱ꞌya Ñɨvɨ ―nkachiꞌ Jesús.

© 2022, Wycliffe Bible Translators, Inc. All rights reserved.

Wycliffe Bible Translators, Inc.
Lean sinn:



Sanasan