Hechos 4 - Mixteco del suroeste de Tlaxiaco Oaxaca

Pedro jín Juan íñɨ́ ráa ichinúúnꞌ rá te̱e néetiñu

¹ Ni káꞌánꞌ Pedro jín Juan jín rá ñɨvɨ, jee nkenta rá su̱tu̱ꞌ, jín capitán yósóꞌ nu̱u̱nꞌ rá mayóríꞌ kúmí veñu̱ꞌun káꞌnú, jín rá te̱e yɨ́ꞌɨ́ ñujiínꞌ saduceo.

² Ñúníní nasɨ́kuitɨꞌ iniꞌ ráa, chi xínéꞌénꞌ Pedro jín Juan nu̱u̱nꞌ rá ñɨvɨ, jee stékútu̱ꞌún ráa ya̱ nako̱o rá níꞌiꞌ jee natekuꞌ i̱i̱ꞌ ráa, chi sukuán nna̱tekuꞌ Jesús.

³ Jee ntɨɨn ráa rává, jee ña̱na̱ka ráa rává iniꞌ veka̱a, jee nxi̱nóo ráa rává yukuán ne̱ inka ki̱vɨ̱ꞌ, chi yánini ví‑i.

⁴ Soo kue̱ꞌe̱ꞌ víꞌí rá ñɨvɨ ya̱ nteso̱ꞌo ráa tu̱ꞌun vá, ni̱nu̱ꞌ iniꞌ ráa. Jee nkenta yatin u̱ꞌu̱nꞌ mil (5000) rá te̱e kúneí iniꞌ ráa Jesús.

⁵ Sáá nkuvi inka ki̱vɨ̱ꞌ, nku̱tútú rá te̱e nísotíñú nu̱u̱nꞌ rá ñɨvɨ ñuunꞌ Israel, jín rá te̱e kúñáꞌnú, jín rá te̱e xínéꞌénꞌ jie̱ꞌe̱ꞌ tu̱ꞌun ley nta̱túníꞌ Ndiosíꞌ, nku̱tútú ráa ñuunꞌ káꞌnú Jerusalén.

⁶ Yukuán nku̱tútú Anás, ya̱ kúvi su̱tu̱ꞌ kúñáꞌnú ka̱ꞌ nu̱u̱nꞌ nɨꞌɨ su̱tu̱ꞌ, jín Caifás, jín Juan, jín Alejandro, jín ntáká rá inka te̱e, ya̱ kúvi táꞌán su̱tu̱ꞌ kúñáꞌnú ka̱ꞌ.

⁷ Jee ñani ráa Pedro jín Juan ma̱ꞌñú ráa, jee nxi̱náꞌmáꞌ ráa rává: ―¿Na̱ fesáꞌ ííꞌ níso rán?, áxí, ¿nu̱u̱nꞌ né ɨɨn súví nsa̱ꞌá rán tiñu yaꞌá?

⁸ Jee kuíre nchi̱tú Ta̱chi̱ꞌ Ííꞌ Ndiosíꞌ Pedro sáva kaꞌanꞌ re̱ꞌ, jee nkachiꞌ re̱ꞌ nu̱u̱nꞌ ráa: ―Ránoꞌó ya̱ nísotíñú nu̱u̱nꞌ rá ñɨvɨ jín ránoꞌó te̱e kúñáꞌnú.

⁹ Retú xínáꞌmáꞌ ránú ránuꞌuꞌ vitan, jie̱ꞌe̱ꞌ ya̱ váꞌa nsa̱ꞌá ráníꞌ nu̱u̱nꞌ ɨɨn te̱e kúꞌvíꞌ jín na̱sa nnuvi te̱e yaꞌá,

¹⁰ íyó kuniꞌ ntáká rán jín ntáká ñɨvɨ Israel ya̱ nu̱u̱nꞌ súví Jesús ya̱ kúvi Cristo, te̱e ñuunꞌ Nazaret, maáréꞌ ya̱ ñaꞌniꞌ rán nu̱u̱nꞌ kurúsiꞌ, soo nxi̱nákóo Ndiosíꞌ re̱ꞌ nteñu rá níꞌiꞌ, jee nxi̱nátekuꞌ i̱i̱ꞌ Ndiosíꞌ re̱ꞌ, jee íyó kuniꞌ rán ya̱ nu̱u̱nꞌ tiñu níso re̱ꞌ nnuva̱ꞌa te̱e yaꞌá, ya̱ íñɨ́‑ɨ nu̱u̱nꞌ rán.

¹¹ Jesús yaꞌá nku̱ichi iniꞌ rán maa sú kúñáꞌnú re̱ꞌ ka̱ꞌ nu̱u̱nꞌ nɨꞌɨ, kuéntáꞌ nku̱ichi iniꞌ rá te̱e jiáni veꞌi yu̱u̱ꞌ ya̱ nkenta kúvi yu̱u̱ꞌ yɨ́tuvi‑i veꞌi kuéntáꞌ sɨꞌɨnꞌ nka̱ꞌnú.

¹² Soo kua̱chi Jesús kúvi natavaꞌ re̱ꞌ yó nu̱u̱nꞌ kua̱chi‑ó xinánitáꞌvíꞌ re̱ꞌ yó, chi ntu̱né íyó inka ka̱ꞌ nu̱u̱nꞌ kɨꞌɨ‑ó sáva nanitáꞌvíꞌ‑ó. Chi ntu̱né íyó inka ka̱ꞌ súví ni ɨɨn ñɨvɨ nu̱u̱nꞌ ñɨ̱vɨ́ yaꞌá ya̱ njia̱ꞌa Ndiosíꞌ nu̱u̱nꞌ ñɨvɨ sáva natavaꞌ re̱ꞌ yó nu̱u̱nꞌ kua̱chi‑ó sikáku re̱ꞌ yó ―nkachiꞌ Pedro.

¹³ Jee sáá niniꞌ ráa ya̱ chúneí iniꞌ Pedro jín Juan, jee sáá nku̱káꞌnú iniꞌ ráa ya̱ nsú te̱e nsu̱kuáꞌa víꞌí ví rává jee kúvi rává te̱e saɨn, jee nti̱vɨ́ xi̱ni̱ꞌ ráa. Jee nna̱kuniꞌ ráa ya̱ kúvi rává rá te̱e nku̱táꞌán rává jín Jesús.

¹⁴ Jee niniꞌ ráa ya̱ te̱e nnuvi íñɨ́ re̱ꞌ jín rává, jee ntu nkúvi ná kachiꞌ ráa si̱kɨ̱ꞌ Pedro jín Juan.

¹⁵ I̱ña̱jée nta̱túníꞌ ráa ya̱ kene rá te̱e vá nu̱u̱nꞌ kútútú ráa. Jee nna̱túꞌún ɨɨn inka ráa,

¹⁶ jee nkachiꞌ ráa: ―¿Ná saꞌá‑ó jín rá te̱e yaꞌá, rúsa? Chi nkuvi nijia ɨɨn seña a̱nasɨ́ máá ñáꞌnú nsa̱ꞌá ráa. Jee nɨꞌɨ rá ñɨvɨ nééꞌ ñuunꞌ Jerusalén jíníꞌ maa. Jee nsáꞌ kuvi kachiꞌ‑ó ya̱ nsáꞌ nááꞌ ví.

¹⁷ Soo sáva nku̱ténuun ka̱ꞌ tu̱ꞌun vá nu̱u̱nꞌ rá ñɨvɨ, chuyúꞌví‑ó iniꞌ ráa ya̱ koto kachiꞌ ráa ka̱ꞌ tu̱ꞌun nu̱u̱nꞌ súví Jesús yaꞌá nu̱u̱nꞌ ni ɨɨn ka̱ꞌ ñɨvɨ ―nkachiꞌ rá te̱e nísotíñú.

¹⁸ Jee sáá nkana ráa rává, jee nta̱túníꞌ ráa nu̱u̱nꞌ rává ya̱ ni koto káꞌánꞌ ráa ka̱ꞌ vá nu̱u̱nꞌ súví Jesús, ni nxínéꞌénꞌ ráa ka̱ꞌ jie̱ꞌe̱ꞌ re̱ꞌ.

¹⁹ Soo Pedro jín Juan nkachiꞌ rává nu̱u̱nꞌ ráa: ―I̱ña̱vá kachiꞌ maárán ré na̱a̱ꞌ ví‑i nu̱u̱nꞌ Ndiosíꞌ, retú kaníjiá ránꞌ ránoꞌó, nsú káꞌ kaníjiá ránꞌ Ndiosíꞌ.

²⁰ Soo ntu kúvi sikɨ́kui̱ñɨ̱ꞌ ráníꞌ kachiꞌ ránꞌ jie̱ꞌe̱ꞌ rá niniꞌ ránꞌ jín rá nteso̱ꞌo ránꞌ ―nkachiꞌ Pedro jín Juan.

²¹ Sáá nchuꞌun yúꞌví ráa ka̱ꞌ iniꞌ rává, jee nsia̱áꞌ ráa rává. Chi ntu nníꞌínꞌ ráa sáá xinóꞌo ráa rává. Chi yúꞌví ráa rá ñɨvɨ, chi ntáká rá ñɨvɨ nákuetúꞌún ráa Ndiosíꞌ jie̱ꞌe̱ꞌ ya̱ nkuvi.

²² Chi víꞌí ka̱ꞌ u̱vi̱xiko (40) kui̱ya̱ꞌ te̱e ya̱ nkuvi seña a̱nasɨ́ vá jín‑i, ya̱ nnuvi‑i.

Rá ñɨvɨ ínúꞌ iniꞌ ráa Jesús jíkánꞌ ráa nu̱u̱nꞌ Ndiosíꞌ saꞌá re̱ꞌ kuneí ka̱ꞌ iniꞌ ráa re̱ꞌ jín ya̱ nachuꞌun neí re̱ꞌ iniꞌ ráa

²³ Jee sáá nsia̱áꞌ rá te̱e néetiñu Pedro jín Juan, jee kuíre kua̱ꞌa̱nꞌ ráa nu̱u̱nꞌ íyó rá táꞌán ráa. Jee nna̱kani ráa ya̱ nkachiꞌ rá su̱tu̱ꞌ kúñáꞌnú jín rá te̱e kúñáꞌnú.

²⁴ Jee sáá nteso̱ꞌo ráa maa, jee nuún iniꞌ ráa, jee nkaꞌanꞌ ráa jín Ndiosíꞌ, jee nkachiꞌ ráa: ―I̱toꞌoꞌ ya̱ tátúníꞌ nú nu̱u̱nꞌ nɨꞌɨ. Suvinú ví ya̱ nsa̱ꞌá súkún, jín nu̱u̱nꞌ ñu̱ꞌún, jín nteñúꞌún, jín nɨꞌɨ rá nantíñú íyó nteñu rává.

²⁵ David ya̱ nkuvi tátáꞌ nu̱u̱nꞌ ránꞌ yanaꞌán nkuvi‑i musúꞌ nú, ya̱ ña̱tíñú nú yanaꞌán. Jee ntaji nú tu̱ꞌun nú jie̱ꞌe̱ꞌ nsa̱ꞌá nú ya̱ Ta̱chi̱ꞌ Ííꞌ nú njia̱ꞌa‑a nu̱u̱nꞌ re̱ꞌ sákachiꞌ re̱ꞌ, jee nkachiꞌ re̱ꞌ suꞌva: ¿Na̱ kuvi chi sááꞌ nasɨ́kuitɨꞌ xi̱ni̱ꞌ rá ñɨvɨ inka ñuunꞌ ya̱ ntu kúvi ñuunꞌ Israel? Jee, ¿na̱ kuvi chi nátúꞌún ka̱ꞌá rá ñɨvɨ?

²⁶ Nku̱tútú rá te̱e nísotíñú ya̱ tátúníꞌ rá ñuunꞌ ñɨ̱vɨ́, jín rá te̱e yósóꞌ nu̱u̱nꞌ rá ñuunꞌ, jee nkenta ráa si̱kɨ̱ꞌ I̱toꞌoꞌ‑ó Ndiosíꞌ jín si̱kɨ̱ꞌ maáréꞌ ya̱ kúvi Cristo re̱ꞌ, ya̱ ñani re̱ꞌ sáva tatúníꞌ‑i ñɨ̱vɨ́, nkachiꞌ David, káchíꞌ Tutuꞌ Ííꞌ níso Tu̱ꞌun Ndiosíꞌ.

²⁷ ’Jee sukuán nkuvi nijia, chi nku̱tútú Herodes, jín Poncio Pilato, jín rá ñɨvɨ ntu kúvi Israel, jín rá ñɨvɨ kúvi Israel, ñuunꞌ yaꞌá. Jee nkenta ráa si̱kɨ̱ꞌ Se̱ꞌya ííꞌ nú, Jesús, ya̱ ñani nú sáva tatúníꞌ re̱ꞌ nu̱u̱nꞌ ñɨ̱vɨ́.

²⁸ Sukuán nsa̱ꞌá ráa sáni ya̱ nkuna̱a̱ꞌ ya̱chi̱ꞌ iniꞌ nú yanaꞌán, sáni nkuini nú ya̱ kuvi jín fuersáꞌ ííꞌ nú.

²⁹ Jee ntañúꞌún, I̱toꞌoꞌ ráníꞌ, tɨɨn kuéntáꞌ nú ya̱ nsi̱úꞌví ráa ránuꞌuꞌ, ya̱ kúvi ránꞌ rá musúꞌ nú, jee taji nú ya̱ chuneí iniꞌ ránꞌ kaꞌanꞌ ránꞌ tu̱ꞌun nú.

³⁰ Jee jín fuersáꞌ ííꞌ nú xinúvi nú rá kúꞌvíꞌ, jee saꞌá nú rá seña a̱nasɨ́ ya̱ kuniꞌ ráa ya̱ kúñáꞌnú nú, jín rá a̱nasɨ́ ya̱ xtívɨ́‑ɨ xíniꞌ rá ñɨvɨ, nu̱u̱nꞌ súví Se̱ꞌya ííꞌ nú, Jesús.

³¹ Jee sáá nkuvi nkaꞌanꞌ ráa jín Ndiosíꞌ, jee nta̱an nu̱u̱nꞌ íyó tútú ráa. Jee nchi̱tú Ta̱chi̱ꞌ Ííꞌ Ndiosíꞌ nta̱ká ráa, jee nchu̱neí iniꞌ ráa káchíꞌ ráa Tu̱ꞌun Ndiosíꞌ.

Rá ñɨvɨ kúneí iniꞌ ráa Jesús tásáva rá nantíñú ráa nu̱u̱nꞌ ɨɨn inka ráa

³² Jee rá ñɨvɨ kue̱ꞌe̱ꞌ ya̱ kúneí iniꞌ ráa Jesús, jee nuún ánímaꞌ ráa jee nuún ñúꞌún iniꞌ ráa. Ni ɨɨn ráa ntu káchíꞌ ya̱ kua̱chi maáréꞌ ví i̱toꞌoꞌ xí na̱ni nantíñú re̱ꞌ. Chi nñu̱ꞌun iniꞌ ráa ya̱ nɨꞌɨ nantíñú ráa kúvi nantíñú nkáꞌnú ráa.

³³ Jín fuersáꞌ ííꞌ nasɨ́kuitɨꞌ níso Ndiosíꞌ, nna̱stúvi rá te̱e kúvi apóstol ya̱ naáꞌ nu̱u̱nꞌ rá ñɨvɨ, ya̱ I̱toꞌoꞌ‑ó Jesús nnako̱o tuku‑u jee nna̱tekuꞌ‑u. Jee íyó mániꞌ nasɨ́kuitɨꞌ iniꞌ re̱ꞌ néꞌyá re̱ꞌ ntáká ráa.

³⁴ Chi nteñu ráa ntu̱ví ñɨvɨ kúmániꞌ nu̱u̱nꞌ‑u. Chi néni ɨɨn rá ñɨvɨ xín ñuꞌun áxí xín veꞌi, jee sáá nxi̱kó ráa maa, jee jiánaka ráa xu̱ꞌún vá

³⁵ nu̱u̱nꞌ rá te̱e nísotíñú apóstol. Jee tásáva rává xu̱ꞌún vá nu̱u̱nꞌ ta ɨɨn ráa na̱kua̱ꞌ jíniñúꞌún ráa.

³⁶ Jee suꞌva nsa̱ꞌá ɨɨn te̱e naní José. Rá te̱e nísotíñú apóstol nsi̱kúnání ráa re̱ꞌ Bernabé, ya̱ kuíni kachiꞌ te̱e ya̱ náchuꞌun neí iniꞌ. Kúvi re̱ꞌ se̱ꞌya tataꞌ ichiyúkúnꞌ váji ne̱ nu̱u̱nꞌ Leví. Kúvi re̱ꞌ te̱e ñuunꞌ Chipre.

³⁷ Ni̱yo ɨɨn ñuꞌun re̱ꞌ ya̱ nxi̱kó re̱ꞌ maa, jee ña̱na̱ka re̱ꞌ xu̱ꞌún ya̱ꞌvi ñuꞌun vá nu̱u̱nꞌ rá te̱e nísotíñú apóstol.